Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
Slovensko odhalilo ruské součástky ve dvou testovaných zařízeních na zjišťování přestupků v silničním provozu a označilo je za bezpečnostní riziko. S odvoláním na vyjádření slovenského Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) to včera oznámil ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Zároveň ohlásil ukončení spolupráce svého úřadu s dodavatelem části uvedeného systému, slovenskou společností Soitron. Opozice, která na problematické kamery upozornila už dříve, vyzvala k odvolání ministra vnitra.
Dle plánu dnes ve 13:00 proběhne veřejný test eDokladů. Jeho cílem je ověřit připravenost aplikace a související infrastruktury na vysokou souběžnou zátěž před podzimními komunálními volbami.
Byla vydána nová verze 3.47 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.13 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Byla vydána nová verze 26.1 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Bian-May. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Na akci Made by Google 2026 (YouTube) byla oficiálně představena jedenáctá generace telefonů Pixel s novým čipem Google Tensor G6 a hodinky Pixel Watch 5.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se spolu s partnery z dalších zemí připojil ke společnému upozornění (Joint Cybersecurity Advisory) týkajícímu se probíhající kybernetické kampaně skupiny LAUNDRY BEAR zaměřené na uživatele e-mailové platformy Zimbra Collaboration Suite (ZCS) nejméně od července 2025. NÚKIB doporučuje organizacím využívajícím Zimbra Collaboration Suite neprodleně ověřit, zda
… více »Intel vydal 42 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20260811 mikrokódů pro své procesory.
Sny o designu GNOME Shellu, článek s náhledy a videi, představuje dlouhodobou vizi týmu GNOME pro vylepšení uživatelského rozhraní GNOME Shellu. Zatímco nedávné verze přinášely spíše drobné úpravy, designéři nyní plánují zásadnější změny.
Byla vydána nová verze 10.5 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu důležitých bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb. Nově vyžaduje podporu ECC (Elliptic Curve Cryptography) v libcrypto, včetně křivky NISTP521.
Vis proc matlab pouziva zastarale tk? A vis proc Xilinx pouziva take zastarale tk? Protoze to je vsude, na rozdil od GTK a Qt, nemusi se zajimat o naky blby zavislosti, protoze zakaznici by z toho asi nebyli moc happy.Pochybuji, ze TK je rozsirenejsi nez GTK a Qt. Napriklad ja jsem donedavna TK nainstalovane nemel (nainstalovalo se jako zavislost k jednomu programu). Jedina sada widgetu, o ktere bych tipoval ze bude skoro vsude (protoze je distribuovana spolu s X, nicmene dnes v dobe modularnich X uz to take nemusi byt pravda), je XAW (viz treba Xove utility xvidtune a podobne)
A co by jsi navrhoval ty jako reseni danych problemu? Jak zabranis rucnimu stahovani vsech zavislosti kdyz mas net jen omezene, nemuzes proto pouzivat repository ani stahnout jednoduse vsechno? A jak zajistis kontrolu tech zavislosti pri rucnim stahovani, abys neprisel domu a nezjistil, ze kvuli jedne knihovne nemuzes nainstalovat svuj programek? Zda se ti uzivatelsky prijemne kontrolovat a delat si to vsechno sam? Nebylo by lepsi stahnout si jeden archiv?Napadaji me dve uzivatelsky pratelske varianty podle toho, zda baliky mohou byt specificke pro jednotlive distribuce, nebo ne: 1) Baliky jsou specificke pro jednotlive distribuce. V tom pripade by program na svych strankach mel mit vsechny baliky, ktere nejsou standardni soucasti distribuce (typicky jeden balik pro program), uzivatel si je vsechny stahne a pak nainstaluje, zavislosti v ramci distribuce vyresi pomoci instalacnich CD ci DVD sve distribuce. (bavim se o variante, kdy instalace probiha offline. Lepsi postup pro online instalaci jsem popsal v jinem prispevku.) 2) Balik je jediny, nespecificky pro vsechny distribuce. Pak pripada v uvahu staticky zkompilovane binarky v (pripadne samorozbalitelnym) archivu, ktery uzivatel rozbali do /opt a je nainstalovano. Nicmene druha varianta je mene vhodna a uzivatel by mel preferovat variantu prvni.
. Driver se dá napsat jenom pokud výrobce tu specifikaci vydá. Pokud jí nevydá, tak asi moc o přízeň zákazníků nebojuje a může si pro mě za mě strčit ten krám třeba do řiti.
Jinak co funguje v linuxu máš třeba na Linux Hardware Compatibility HOWTO.
Když jsem to před půlnocí dal dohromady, tak jsem ji zprovozňoval ve Windows, což mi trvalo pět minut...
v linuxu by stačilo modbrobe něco, apt-get install tvtime
jenže to bych chtěl moc
Někdy se ještě stane že se nenamountuje vůbec. Viděl toto někdo někdy ve Windows? Já tedy ne. Tam když se něco připojí, tak se to krásně vždycky "namountuje". Když se něco odklikne na odpojení (ta blbost v trayi), tak je to opravdu připraveno k odpojení. V Linuxu se mi někdy stane, že device busy a umount, nebo eject si může trhnout,Viděl, a kolikrát. Stejně jako jsem kolikrát viděl, že nejde zařízení ve Windows odpojit, protože ho používá nějaká aplikace. Pokud se navíc jedná o nějakou aplikaci ve stadiu klinické smrti, ve Windows je dost těžké zjistit, která to je…
Stejně jako jsem kolikrát viděl, že nejde zařízení ve Windows odpojit, protože ho používá nějaká aplikace.Tak tady bych se moc neozyval. To, jak se k zarizenim jeste nedavno (?) chovalo KDE, to bylo naprosto smesne. Stacilo mit otevrene jedno okno Konqueroru a neodmountovali jste. Predpoklada se, ze kdyz chce clovek odmountovat, vi co dela. Aby ho to nenechalo kdyz se kopiruje, to chapu, ale aby system neumel to jedno pitomy okno zavrit a flash odpojit, to uz je trochu moc. Navic si nejsem uplne jisty, jestli KDE uz umi bez problemu odpojit a vysunout CD pri stisknuti tlacitka na mechanice, nebo zda jeste stale nuti uzivatele unmountovat softwarove - ale to jen protoze uz jsem KDE dlouho nepouzival.
ale aby system neumel to jedno pitomy okno zavrit a flash odpojit, to uz je trochu moc. Navic si nejsem uplne jisty, jestli KDE uz umi bez problemu odpojit a vysunout CD pri stisknuti tlacitka na mechanice, nebo zda jeste stale nuti uzivatele unmountovat softwarove - ale to jen protoze uz jsem KDE dlouho nepouzival.Už umí (akorát to okno nechá otevřený). Pokrok nezastavíš :D
Tedy: Máme Win32 API, ve kterém je psaná podstatná část grafiky Windows, máme MFC (má vlastní runtime), Internet Explorer má vlastní GUI toolkit (včetně takových blbostí jako že má svá vlastní tlačítka, listboxy a radiobuttony ve formulářích (!)), Visual Basic do 6.0 měl vlastní GUI toolkit (a proto má vlastní runtime), .NET Framework má svůj toolkit a verze 3.0 bude mít jiný.
Někde na nějakém MS blogu nebo co jsem se dočetl, že i levý panel Exploreru v XPčkách (třeba když člověk stiskne F3 a zobrazí se formulář pro hledání) taky (pokud je mi známo) používá jinou knihovnu než zbytek Exploreru.
Takže…ehm…co se pokoušíš říct? Třeba celé KDE je Qt only, pokud se nepletu.
Qt téma pro GTK je více méně ubohá a vůbec se do GTK nehodíQt 4.2 obsahuje styl Cleanlooks, který je skoro k nerozeznání (viz screenshoty) od vedoucího gnome stylu Clearlooks. Už teď je tedy v Qt 4.2, KDE ho začne používat až ve své verzi 4.
vim ~/.emacsTak tohle jsou teda dost ubohý argumenty... Kolik programů pro Windows je distribuováno (jen) ve formě zdrojových kódů?! 0.0000nic. I multiplatformní projekty, který verze pro UNIX distribuují jenom jako zdrojáky v drtivý většině pro Windows poskytují binární verze.
V Debianu nemá distribuční balíček prakticky žádná komerční aplikace (Modelsim, CADENCE, Oracle, ...), kterých je rozhodně nezanedbatelný množství, na rozdíl od programů pro Windows distribuovaných pouze jako zdrojové kódy, neboť takové opravdu prakticky neexistujnou (bavíme se samozřejmě o skutečném software, ne nějakém "hello world!")...
Predpokladam pro jednoduchost ze na vymennem mediu je filesystem, na kterem nejsou definovana prava a uzivatele. V systemu se takove medium objevi. Jake jsou smysluplne moznosti, co muze system delat:
1) Nedelat nic
2) Namountovat ro pro vsechny
3) Namountovat rw pro vsechny
4) Namountovat rw pro vybraneho uzivatele, ro pro ostatni
5) Namountovat rw pro vybraneho uzivatele, nepristupny pro ostatni
Pokud to neni nejak explicitne konfigurovano, tak je treba se spolehnout na defaultni chovani. Zde se nejspis da usoudit, ze lokalne prihlaseny uzivatel ma k mediu fyzicky pristup (je nejspis jeho) a tedy muze medium vyndat a cist a zapisovat v jinem PC, tedy nehrozi riziko, pokud se mu povoli rw pristup. Na pocitac ale mohou mit ostatni uzivatele vzdaleny pristup a lokalni uzivatel na nem muze mit privatni dokumenty.
Z hlediska minimalizace chyby pri spatnem rozhodnuti jsou tedy rozumne pouze varianty 1) a 5), kde vybrany uzivatel je lokalne prihlaseny uzivatel. Pokud povolime riziko uniku dat (ale uz ne riziko poskozeni dat, tak muzeme povolit 2) a 4)
Pokud v dobe mountovani zarizeni neni zadny uzivatel prihlasen, tak varianty 4) a 5) odpadaji, nebot neni zadny vybrany uzivatel.
A to s tim, ze nevidim vyvoj, to bylo mysleno tak, ze nevidim vyvoj v techto vecech (lepsi automaticka detekce hw a konfiguraceZrovna v oblasti automaticke detekce hw a konfigurace technickych parametru ja vidim pokrok (v perspektive tech asi 8 let, co Linux pouzivam) obrovsky. Nicmene je zpulky zapricinen tim, ze se prestaly pouzivat takove veci jako ISA karty a periferie na seriovem portu, pro ktere nejde udelat spolehlivou autodetekci. Druha pulka je pokrok v hotplugu. Automaticka konfigurace administrativnich parametru je vsak netrivialni problem - zejmena proto, ze o optimalni situaci ma kazdy jinou predstavu.
http://lists.freestandards.org/pipermail/lsb-discuss/2006-October/003085.html
Nápady jen jiskří, některé jsou i poněkud hororové:
- dva nezávislé manažery balíčků, jeden pro systém, druhý pro aplikace (víc než dostatečné množství provazu pro každého, kdo se bude pokoušet spravovat repository)
- vyrobit nový systém správy balíčků (ano, čtete dobře, k existujícím padesáti přidáme padesátý první)
Já osobně mám raději správce balíčků a jednotné repository než mít pro každou aplikaci zvláštní instalátor (z nichž málokterý funguje pořádně a pokud něco selže, zanechá v systému chlívek).
Tiskni
Sdílej: