Moudré kecy

30.10.2006 04:04 | Přečteno: 2120× | b | poslední úprava: 30.10.2006 04:07

Tak zas vás jednou obtěžím mými moudry.

Čím dál tím víc se mi začíná svět linuxu hnusit (není nad optimistický začátek ). Nevím přesně čím to je. Ve Windows se cítím tak nějak jistě, i když je už prakticky nepoužívám, jen tak raz za měsíc si je kvůli něčemu nabootuju. V linuxu se necítím příjemě. Ale schizofrenní je že se mi zároveň líbí to co mi nabízí, konfigurovatelnost, shell, výborně vlastnoručně nastavené prostředí. Divný to je.

A teď trochu racionálně. Nevidím žádný významný vývoj. Snad jenom XGL. Ale stejně, k používání to není nutný. Nutný je aby bylo všechno perfektně funkční. A to není v žádné takzvané user-friendly distribuci. Vím že je těžké odhalit všechny možné situace a ošetřit je, ale stejně, některé věci, jako třeba automountování usb disků by mělo fungovat v pohodě. Tak třeba v SuSE 10.1 (a myslím že i SLED 10) se mi sice namountuje, ale s právy, které přihlášenému uživateli znemožní prohlížení adresářů. Zdá se vám to v pořádku? Já vím, oprava je jednoduchá, proč vůbec ale? Někdy se ještě stane že se nenamountuje vůbec. Viděl toto někdo někdy ve Windows? Já tedy ne. Tam když se něco připojí, tak se to krásně vždycky "namountuje". Když se něco odklikne na odpojení (ta blbost v trayi), tak je to opravdu připraveno k odpojení. V Linuxu se mi někdy stane, že device busy a umount, nebo eject si může trhnout, a pak nefungují ani ty klikátka v GNOME/KDE. V tomhle se Windows chovají "poslušně", deterministicky, bez problémů pro uživatele (viditelných). A takhle je to pořád u všech takzvaně ready-to-use distribucích á la SuSE, Fedora/RedHat, Mandriva/Mandrake už 4 roky co linux používám. Četnost chyb přímo obtěžujících uživatele je v čerstvé instalaci každé distribuce větší než v instalaci windows s nainstalovanými nezbytnými aplikacemi (aby to bylo vyvážený). Pochopím že něco nefunguje, protože nemůže fungovat, protože to ještě nikdo nenaprogramoval. Proč ale nefunguje to co v jiné distribuci funguje bez problémů, nebo jen v předcházející verzi té samé distribuce? Tak se mi zdá že buď jsou liné QA teamy, nebo vývojáři ignorují některé jim nahlášené chyby. Tohle považuji osobně za kardinální problém všech desktopových distribucí pro běžné uživatele. Proč by měli upravovat nějaké triviální, leč pro ně závážné chyby a vrtat se v konfigurácích?

Další věcí je hrozivá nejednotnost uživatelského rozhraní. GTK/Qt, GNOME/KDE a k tomu ještě zvrácenosti jako Matlab 2005 s GUI v tk. Líbí se vám bordel? Ne? A co je toto? Mít GNOME a v něm matlab s k3b? Nechci se nikoho dotknout, ale ta Qt téma pro GTK je více méně ubohá a vůbec se do GTK nehodí, tudy asi cesta nevede. Příkladem toho bordelu je SuSE 10.1 . YaST2 v Qt, YOU v GTK - preferované postředí GNOME. Viděli jste tohle někdy ve Windows, aby Microsoft používal jiné widgety pro Explorer a jiné pro Panely nastavení? To s tímto chcete prorazit u manažerů, kteří rozumí pojmům jako efektivita práce, kvalita pracovního prostředí (+estetika)? (aby bylo jasno, bavíme se o dektopu, ne serveru).

A další věc. Instalace software. Nemáš něco v přednastavených repositories, nebo na CD/DVD? Vítej na cestě utrpení, milý můj průměrný uživatelíčku. Ano, hledání repozitářů. Ano, dependency hell. Ano, oops, chybí mi jeden balíček, znovu budu muset čekat do pondělí až se dostanu na net, Ano, stačí stáhnout jenom 15 balíčků, občas i z různých zdrojů, vlastnoručně kontrolovat dependencies, zda jsem neco nezapoměl. To není jako we Windows/Mac, stáhneš instalačku a jedeš, ne ne. Nebylo by lepší buď distribuovat programy jako aplikace - archivy obsahující všechny nezbytné knihovny, omezením by byla jenom velikost, GTK přece nebudu cpát do všeho co jej používá? Tak aby nám zůstali jenom ty největší, abychom "addons" omezili na minimum. A "software manager" by jenom kontroloval, zda je všechno potřebný nainstalovaný, a pokud ne by se to doinstalovalo z "instalačky" (archivu), nebo upgradovalo? Místo na hdd na to už máme.
A nebo co takhle distribuovat staticky zkompilované programy? Nakopíruješ a jedeš. Jednotný upgrade vkompilovaných knihoven by byl sice nemožný, ale za úvahu a komfort by to snad stálo.

Tož, jsem toho ale vypotil. Jsem prakticky bezvýznamný. Kecat umí každý.        

Komentáře

[David Watzke]

Už jsem skoro odeslal komentář, ale k tý instalaci SW se raději nebudu vyjadřovat...

[Petr Bayer]

A co by jsi navrhoval ty jako reseni danych problemu? Jak zabranis rucnimu stahovani vsech zavislosti kdyz mas net jen omezene, nemuzes proto pouzivat repository ani stahnout jednoduse vsechno? A jak zajistis kontrolu tech zavislosti pri rucnim stahovani, abys neprisel domu a nezjistil, ze kvuli jedne knihovne nemuzes nainstalovat svuj programek? Zda se ti uzivatelsky prijemne kontrolovat a delat si to vsechno sam? Nebylo by lepsi stahnout si jeden archiv?

A co korporatni vyrobci software? Co nabidnes jim jako bullet-proof funkcni system distribuce? Tak aby jejich produkt byl nainstalovatelny vsude, jednuduse a bez problemu? Vis proc matlab pouziva zastarale tk? A vis proc Xilinx pouziva take zastarale tk? Protoze to je vsude, na rozdil od GTK a Qt, nemusi se zajimat o naky blby zavislosti, protoze zakaznici by z toho asi nebyli moc happy.

A to jsem se jeste zapomel zminit o instalovatelnosti na vsechny distribuce. Dalsi lahudka.

[miso]

Asi by pomohlo napr. aby web - zdoj balikov umoznoval import zoznamu nainstalovanych rpm a potom vyhodnotil, ktore baliky su este potrebne:
rpm -qa > /media/floppy/rpmlist
firefox - web s pozadovanym balikom -> upload /media/floppy/rpmlist -> stranka so vsetkymi potrebnymi balikmi

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Vis proc matlab pouziva zastarale tk? A vis proc Xilinx pouziva take zastarale tk? Protoze to je vsude, na rozdil od GTK a Qt, nemusi se zajimat o naky blby zavislosti, protoze zakaznici by z toho asi nebyli moc happy.

Pochybuji, ze TK je rozsirenejsi nez GTK a Qt. Napriklad ja jsem donedavna TK nainstalovane nemel (nainstalovalo se jako zavislost k jednomu programu). Jedina sada widgetu, o ktere bych tipoval ze bude skoro vsude (protoze je distribuovana spolu s X, nicmene dnes v dobe modularnich X uz to take nemusi byt pravda), je XAW (viz treba Xove utility xvidtune a podobne)

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

A co by jsi navrhoval ty jako reseni danych problemu? Jak zabranis rucnimu stahovani vsech zavislosti kdyz mas net jen omezene, nemuzes proto pouzivat repository ani stahnout jednoduse vsechno? A jak zajistis kontrolu tech zavislosti pri rucnim stahovani, abys neprisel domu a nezjistil, ze kvuli jedne knihovne nemuzes nainstalovat svuj programek? Zda se ti uzivatelsky prijemne kontrolovat a delat si to vsechno sam? Nebylo by lepsi stahnout si jeden archiv?

Napadaji me dve uzivatelsky pratelske varianty podle toho, zda baliky mohou byt specificke pro jednotlive distribuce, nebo ne:

1) Baliky jsou specificke pro jednotlive distribuce. V tom pripade by program na svych strankach mel mit vsechny baliky, ktere nejsou standardni soucasti distribuce (typicky jeden balik pro program), uzivatel si je vsechny stahne a pak nainstaluje, zavislosti v ramci distribuce vyresi pomoci instalacnich CD ci DVD sve distribuce. (bavim se o variante, kdy instalace probiha offline. Lepsi postup pro online instalaci jsem popsal v jinem prispevku.)

2) Balik je jediny, nespecificky pro vsechny distribuce. Pak pripada v uvahu staticky zkompilovane binarky v (pripadne samorozbalitelnym) archivu, ktery uzivatel rozbali do /opt a je nainstalovano.

Nicmene druha varianta je mene vhodna a uzivatel by mel preferovat variantu prvni.

[petr]

Já používám SuSE 9.2, což je RPM distribuce a neskutečně mě to se*e. Osobně RPM nemám rád a nemám rád ani jiný tomu podobný systémy; jedinou výjimku snad tvoří emerge z Gentoo, které jen automatizuje to, co dělám teď ručně.

Používám CVS snapshoty a když už binárku, tak statickou. Příkaz rpm jsem asi rok nepoužil a jsem šťastnej!

[helb]

A proč tedy používáte Suse?

[Martin Böhm]

Není mi moc jasné, jaké navrhuješ řešení pro GTK2/Qt rozpolcenost. Franta má rád GNOME, Tonda zase KDE. Který z nich by se měl svého prostředí vzdát? A co licenční problémy?

[Pinhead]

No a co tě tedy nutí trápit se s linuxem? Používej windows, krekni co můžeš, vyzkoušej si všechny viry v jednotném prostředí a buď šťastný

[Petr]

Já bych neřek že se trápí s Linuxem. On upozorňuje na problémy které trápí normální uživatele systému. Je fakt že něco je sporné ale já poslední dobou fakt vyhledávám software který prostě rozbalím kam chci a spustím, dělám to jak na Slackware tak v pracovních Windows (legálních) které musím používat kvůli pár aplikacím které na Linuxu prostě spolehlivě nespustím. To že na jedné distribuci něco funguje bezvadně a na druhé skoro vůbec je taky pravda a o nesmyslech v nastavení po instalaci je tady diskuse každou chvíli. No a přidal bych podporu hardware, konkrétně scanery a tiskárny. Pokud chtějí velké firmy Linux (kterékoliv distro) prodávat, měly by zajistit bezproblémovou podporu běžně prodávaného hardware jinak Windows budou mít vždy navrch.

Na Windows nemusí každý používat "kreky" a zkoušet "viry", mám na nich vše legální a jsem bez virů. Dokud se nezbavíme předsudků o Windows tak nezlepšíme sami sebe.

[Petr Bayer]

presne.
jeste pro rejpaly: Windows a MS Office mam z firemnni multilicence, mam pristup k MSDN Academic Alliance, matlab mam se studentskou licenci.

[Pinhead]

Ale vy furt předpokládáte nějaký boj mezi linuxem a windows, takhle to ale vůbec není. A pak taky celkem nechápu jak by měla velká firma prodávající linux zajistit podporu hardware?? To je přece věc výrobce hardware.

[Petr Bayer]

Boj tady je, staci se podivat na reklamy SuSE, nebo Microsoftu. Vec vyrobce hw by melo byt vydavani specifikaci rozhrani a ne primo psani driveru pro nejaky konkretni operacni system. Nicmene firma prodavajici linux by mela prodavat produkt fungujici za kazdych specifikovanych okolnosti, tedy by mela uvest s jakym hw to bude na 100% fungovat. Jasne specifikovana pravidla a jejich presne dodrzovani jsou zakladem uspesneho obchodu.

[Pinhead]

Ale to neni boj linuxu, to je boj nějaký firmy. Takže pokud se ti na jejich práci něco nelíbí, tak se na ně obrať a pokud tedy skutečně bojujou, tak se ti určitě budou věnovat . Driver se dá napsat jenom pokud výrobce tu specifikaci vydá. Pokud jí nevydá, tak asi moc o přízeň zákazníků nebojuje a může si pro mě za mě strčit ten krám třeba do řiti. Jinak co funguje v linuxu máš třeba na Linux Hardware Compatibility HOWTO.

[Josef Kufner]

K té podpoře HW doplním jen takovou drobnost aby to bylo hezky komplet.

[Dalibor Smolík]

Takhle jednoznačně se to říct nedá, včera jsem se například téměř celý den trápil se zprovozněním webové kamery, musel jsem si dát několikrát panáka. Když jsem to před půlnocí dal dohromady, tak jsem ji zprovozňoval ve Windows, což mi trvalo pět minut...
Ani pod Linuxem to není zase tak těžké, když se ví jak na to. Ten rozdíl v intuitivnosti byl asi v mém případě 5 hodin
Přesto jsem na Linux nezanevřel, všechno má svoje.

[klassik]

Naprosto souhlasim.Ac mam o problemu mensi znalosti tak ve Win na to prijdu diky klikani a metode pokus omyl.U Linuxu to stoji mnohem vice prace a usili.

[pic]

nic proti, ale v práci jsem na XP profesional viděl dva zmatené IT, každého s jinou flashkou jak schání po netu ovladače pro XP a stejně nějak to nevyšlo. Jednou jsem zašel někam do pojišťovny, protože u mě v kanclu netiskly počítače a stejný problém - moje flashka, která mi v práci na XP funguje u jejich počítačů bez ovladačů.

Ale jinak souhlasím - linux opravdu umí občas dostat do kolen

[Petr Bayer]

No dobre a jaka je cetnost toho jevu u Windows a u Linuxu?

[pic]

když srovnám to čeho jsem byl opravdu svědkem tak linux-windows 0-3 ve prospěch linuxu

[podlesh]

Asi tak, vždy mám mnohem větší problém rozchodit HW pod Windows než pod linuxem. Pravda, kupuji takový HW, o kterém vím že pod linuxem nebude mít problém. U Windows tento postup použít nelze, protože když se na to někde zeptám tak na mě zírají jak na marťana.

[pic]

ono je to trochu oboustrané - TV kartu jsem pod linuxem rozchodil třemi příkazy a pod win jsem čtvrt hodiny klikal na yes, agree, ok a podobně a nainstaloval jsem 300 mb blbostí. Jenže ty příkazy jsem jak idiot hledal v googlu místo toho, abych si je přečetl v návodu. Ten kdo s linuxem nemá nejměnší zkušenosti by to podle mě vzdal.

V návodu pro windows byly popsány TŘI!!! stránky stylem:

1-vložte cd, zavřete mechaniku a vyčkejte na spuštění instalace

2-odsouhlast licenci

3-odsouhlaste instalaci kodeků

4-odsouhlaste bla bla bla

v linuxu by stačilo modbrobe něco, apt-get install tvtime jenže to bych chtěl moc

[Filip Jirsák]

Někdy se ještě stane že se nenamountuje vůbec. Viděl toto někdo někdy ve Windows? Já tedy ne. Tam když se něco připojí, tak se to krásně vždycky "namountuje". Když se něco odklikne na odpojení (ta blbost v trayi), tak je to opravdu připraveno k odpojení. V Linuxu se mi někdy stane, že device busy a umount, nebo eject si může trhnout,

Viděl, a kolikrát. Stejně jako jsem kolikrát viděl, že nejde zařízení ve Windows odpojit, protože ho používá nějaká aplikace. Pokud se navíc jedná o nějakou aplikaci ve stadiu klinické smrti, ve Windows je dost těžké zjistit, která to je…

[Daniel Kvasnička ml.]

Stejně jako jsem kolikrát viděl, že nejde zařízení ve Windows odpojit, protože ho používá nějaká aplikace.

Tak tady bych se moc neozyval. To, jak se k zarizenim jeste nedavno (?) chovalo KDE, to bylo naprosto smesne. Stacilo mit otevrene jedno okno Konqueroru a neodmountovali jste. Predpoklada se, ze kdyz chce clovek odmountovat, vi co dela. Aby ho to nenechalo kdyz se kopiruje, to chapu, ale aby system neumel to jedno pitomy okno zavrit a flash odpojit, to uz je trochu moc. Navic si nejsem uplne jisty, jestli KDE uz umi bez problemu odpojit a vysunout CD pri stisknuti tlacitka na mechanice, nebo zda jeste stale nuti uzivatele unmountovat softwarove - ale to jen protoze uz jsem KDE dlouho nepouzival.

[xkesh]

ale aby system neumel to jedno pitomy okno zavrit a flash odpojit, to uz je trochu moc. Navic si nejsem uplne jisty, jestli KDE uz umi bez problemu odpojit a vysunout CD pri stisknuti tlacitka na mechanice, nebo zda jeste stale nuti uzivatele unmountovat softwarove - ale to jen protoze uz jsem KDE dlouho nepouzival.

Už umí (akorát to okno nechá otevřený). Pokrok nezastavíš :D

[Daniel Kvasnička ml.]

Ale ze to trvalo!

[Michal Vyskočil]

To je fakt, fuser -k /dev/foo je snad nejgeniálnější udělátko pro tyto případy, škoda, že to zatím gui nepodporuje.

[Daniel Kvasnička ml.]

Celkem te chapu. Nejde mi do hlavy, jak je mozny, ze v Ubuntu Dapper mi pri startu pocitace namountuje zasunuty flash s rootovskymi pravy. Jasne ze vim jak k tomu dojde, protoze boot se proste s zadnymi uziv. pravy nedeje. Ale koho to zajima? Opravdu si nekdo mysli, ze kdyz clovek nechal flash zasunuty v pocitaci, ze to je proto, aby na nej po nastartovani pocitace nemohl nikdo zapisovat?

Proste nedokazu pochopit, jak je mozny, ze nekdo, kdo vyviji tak velkou vec a jeste obecne povazovanou za top BFU distro, zapomene na takovou kravinu.

[Petr "Glubo" Sýkora]

Jen takové rejpnutí: Vyplnil jste bugreport, či ověřil jeho existenci?

[Daniel Kvasnička ml.]

Na forech se o tom mluvi dost, pochybuju, ze by to tam nebylo. A i kdybych to udelal, co to ubere na nalehavosti pripadu? OS, ktery si chce rikat "ready for desktop", tohle proste delat nemuze.

[anicka]

Nevidím žádný významný vývoj. Snad jenom XGL.

Uf. Po teto vete uz nema skoro smysl cist dal - kazdy pouzivame uplne jiny operacni system

[Petr Bayer]

No tak nejaky tam je, ale kdyz si to porovnas treba OS X, tak tam zas az takovej vyvoj neni. A treba i kuci z Microsoftu meli skvele plany na Vistu a take by je zrealizovali, kdyby meli lepsi organizaci vyvoje. A oni se preorganizovali. Akorat to nestihli vsechno najednou. Cas ale nekonci a jsem zvedav jakou budou mit akceleraci.

[miso]

Zaujimave porovnanie KDE a OSX je tu

[Daniel Kvasnička ml.]

jj, stare, ale bohuzel v par vecech stale aktualni

[neal_cz]

Viděli jste tohle někdy ve Windows, aby Microsoft používal jiné widgety pro Explorer a jiné pro Panely nastavení?

Myslíte MSIE 7 ve Windows XP? Nebo jednotnost vzhledu menu v aplikacích MS Office vs Průzkumníku (a zbytku systému, a vlastně i aplikacích jiných dodavatelů)? Nebo cool Vista ready vzhled MS Windows Defenderu?

[Kyosuke]

„Viděli jste tohle někdy ve Windows, aby Microsoft používal jiné widgety pro Explorer a jiné pro Panely nastavení?“

Možná Tě to překvapí, ale v přesně tohle Microsoft dělá. Tedy: Máme Win32 API, ve kterém je psaná podstatná část grafiky Windows, máme MFC (má vlastní runtime), Internet Explorer má vlastní GUI toolkit (včetně takových blbostí jako že má svá vlastní tlačítka, listboxy a radiobuttony ve formulářích (!)), Visual Basic do 6.0 měl vlastní GUI toolkit (a proto má vlastní runtime), .NET Framework má svůj toolkit a verze 3.0 bude mít jiný.

Někde na nějakém MS blogu nebo co jsem se dočetl, že i levý panel Exploreru v XPčkách (třeba když člověk stiskne F3 a zobrazí se formulář pro hledání) taky (pokud je mi známo) používá jinou knihovnu než zbytek Exploreru.

Takže…ehm…co se pokoušíš říct? Třeba celé KDE je Qt only, pokud se nepletu.

[Petr Bayer]

look&feel

[Kyosuke]

A? Já reaguji na větu o widgetech. Ostatně look u všech MS aplikací stejný moc nemám, s feelem je to trošku lepší.

[Kníže Ignor]

Právě mám spuštěný QuickTime Player, Notepad, WinAMP, jednu javovskou aplikaci, Operu a nějaký pocit jednoty opravdu nemám. Ale fonty používají všechny stejné, to se mi líbí. To bych chtěl do linuxu taky. Třeba nějakou spešl aplikaci, kde definuju globální nastavení pro fonty a ona to přežvejká nejrozšířenějším toolkitům do jejich jazyku a zkonfiguruje je. Ale tohle by asi nikdo programovat nechtěl.

[Kníže Ignor]

A ještě navíc v aplikaci QuickTime Player došlo k problému a je třeba ji zavřít. Ještě že se mi za vzniklé potíže omlouvají

[pzad]

A v takom Visual Studiu 2003 boli v jednom okne scrollbary z win 2000 aj z win xp. A obcas ma clovek pri roznych programoch problem najst blby close button. Podla mna je gui v linuxe (gtk a qt) viac jednotne ako pod win.

[Boris Dušek]

Qt téma pro GTK je více méně ubohá a vůbec se do GTK nehodí

Qt 4.2 obsahuje styl Cleanlooks, který je skoro k nerozeznání (viz screenshoty) od vedoucího gnome stylu Clearlooks. Už teď je tedy v Qt 4.2, KDE ho začne používat až ve své verzi 4.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

K instalaci nezavisleho programu X do nejakeho systemu zalozenem na linuxovem jadre (napriklad Debian):

Pripad napr. v Debianu:
1) Bud existuje specializovana distribuce zkompilovana pro Debian:
Pridat repository baliku X do sources.list a spustit apt-get install X
Pokud by distributor chtel byt opravdu user-friendly, tak nabidne ke stazeni dvouradkovy skript, ktery po spusteni udela tyto dve veci. Pak tedy uzivatel stahne skript, spusti a odpovi yes na dotaz apt-getu ohledne instalovanych baliku.
2) Nebo neexistuje a je ke stazeni jen platformove nezavisla zdrojakova distribuce:
Uzivatel stahne zdrojaky, rozbali, spusti configure, make a make install a ma nainstalovano

Pripad ve Windows:
1) Bud existuje specializovana distribuce zkompilovana pro Windows:
Stahne balicek.exe, spusti odpovi na nejake dotazy a nainstaluje.
2) Nebo neexistuje a je ke stazeni jen platformove nezavisla zdrojakova distribuce:
Uzivatel stahne zdrojaku, rozbali a zacne se schanet po kompilatoru, nebot ten neni soucasti distribuce Windows a neni ho snadne nainstalovat.


Vysledek:
V prvnim pripade (program X byl upraven do podoby vhodne k instalaci na danem systemu) je instalace v obou pripadech vicemene stejne jednoducha. V druhem pripade (program je nabizen jen v portabilni zdrojakove podobe) je instalace pod Debianem podstatne jednodussi nez pod Windows.
V porovnani jsem vychazel z predpokladu, ze ve vsech pripadech je vsechno udelano poradne tak, aby to fungovalo.

[xsubway]

k tomu Debianu:

bod 2/

• stahnu zdroj
• rozbalim zdroj do adresare
• cd adresar
• dh_make
• fakeroot ./debian/rules binary
• dpkg -i vytvoreny-balicek.deb

dalsi info o apt/dpkg na

http://www.debian.org/doc/manuals/apt-howto/index.en.html#contents

:)

[Martin Tůma]

Tak tohle jsou teda dost ubohý argumenty... Kolik programů pro Windows je distribuováno (jen) ve formě zdrojových kódů?! 0.0000nic. I multiplatformní projekty, který verze pro UNIX distribuují jenom jako zdrojáky v drtivý většině pro Windows poskytují binární verze.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Muzu srovnavat jen srovnatelne veci. Bud muzu srovnavat idealni stavy (tedy tak jak by se to na obou systemech melo delat - to jsem delal v predchozim prispevku), nebo muzu srovnavat skutecne stavy (na to bych potreboval praci na mnoho stranek, ktera by zkoumala statisticke rozdeleni ruznych zpusobu instalace u ruznych programu vyskytujicich se na Internetu a vazila to cetnosti pouzivani takoveho programu.

Nebo muzu porovnavat uzivatelske dojmy - v teto oblasti muzu narazit na spojitou skalu nazoru od "ve Windows me staci kliknout ta install.exe a je to nainstalovane, zatimco v Linuxu musim kompilovat ze zdrojaku" po "v Linuxu me staci zadat apt-get install xxx a je to nainstalovane, zatimco ve Windows musim prochazet stranky zaplnene trojany, hledat tam software, shanet pro nej cracky a bat se spyware pri instalace" a vsechny tyto nazory jsou stejne pravdive (stejne nicnerikajici), nebot zachycuji specificke aspekty jednotlivych uzivatelu.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

> Kolik programů pro Windows je distribuováno (jen) ve formě zdrojových kódů?! 0.0000nic

Kolik programu pro Linux nema distribucni balicek v Debianu? 0.0000nic

(asi tak stejne nic, jako je to nic programu distribuovanych ve forme zdrojovych kodu pro Windows)

[Dalibor Smolík]

Např. spca5xx

[Martin Tůma]

V Debianu nemá distribuční balíček prakticky žádná komerční aplikace (Modelsim, CADENCE, Oracle, ...), kterých je rozhodně nezanedbatelný množství, na rozdíl od programů pro Windows distribuovaných pouze jako zdrojové kódy, neboť takové opravdu prakticky neexistujnou (bavíme se samozřejmě o skutečném software, ne nějakém "hello world!")...

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Automaticke mountovani medii je vubec problematicka zalezitost, nebot vyzaduje od systemu hromadu administrativnich rozhodnuti, pro ktere typicky nema dost informaci.

Predpokladam pro jednoduchost ze na vymennem mediu je filesystem, na kterem nejsou definovana prava a uzivatele. V systemu se takove medium objevi. Jake jsou smysluplne moznosti, co muze system delat:

1) Nedelat nic
2) Namountovat ro pro vsechny
3) Namountovat rw pro vsechny
4) Namountovat rw pro vybraneho uzivatele, ro pro ostatni
5) Namountovat rw pro vybraneho uzivatele, nepristupny pro ostatni

Pokud to neni nejak explicitne konfigurovano, tak je treba se spolehnout na defaultni chovani. Zde se nejspis da usoudit, ze lokalne prihlaseny uzivatel ma k mediu fyzicky pristup (je nejspis jeho) a tedy muze medium vyndat a cist a zapisovat v jinem PC, tedy nehrozi riziko, pokud se mu povoli rw pristup. Na pocitac ale mohou mit ostatni uzivatele vzdaleny pristup a lokalni uzivatel na nem muze mit privatni dokumenty.

Z hlediska minimalizace chyby pri spatnem rozhodnuti jsou tedy rozumne pouze varianty 1) a 5), kde vybrany uzivatel je lokalne prihlaseny uzivatel. Pokud povolime riziko uniku dat (ale uz ne riziko poskozeni dat, tak muzeme povolit 2) a 4)

Pokud v dobe mountovani zarizeni neni zadny uzivatel prihlasen, tak varianty 4) a 5) odpadaji, nebot neni zadny vybrany uzivatel.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Hmm zapomel jsem jeste na jednu variantu - namountovat tak, aby bylo vse nepristupne pro uzivatele. Z hlediska vyse uvedeneho rozboru je to ekvivalentni s variantou 1).

Shrnuti: Pokud chce distribuce minimalizovat riziko plynouci ze spatnych rozhodnuti, pak jedine (me zname) rozumne varianty jsou 5) (pokud je nejaky uzivatel prihlasen lokalne) nebo 1) (pokud ne). Pokud se to drive chovalo jinak, tak bych tipoval, ze to nekdo bugreportoval a opravili to na soucasny stav.

[belisarivs]

Dost s Vama souhlasim. Ja resim us drahne dlouho problem s HW akceleraci. Mam Matrox G450 s OS drivery, Debin Sid, direct rendreing mi slape (a ze nebyla az takova prca to rozjet) a pak kdyz spustim treba Blender, tak se mi kolem pointeru dela takovy divny sedy ctverecek a treba v Tuxracerovi (nebo jak se to ted jmenuje) se mi za tucnakem delaji vodorovne carky a obcas mi tam probliknou cerne ctverce. Kdyz si zkompiluju vlastni knihovny (mga_dri.so, libGL.so, libGLU.so, libGLW.so), tak se mi direct rendering vypne. V Archu mi to slapalo v pohode. ta chyba me uz sere drahne dlouhou dobu.

Jinak, na jednotnost GTK pod KDE mam gtk-engines-qtcurve. Kdybych nevedel co je co, tak nepoznam ktera aplikace je v GTK.

Taky mam v Linuxu takovy divny pocit. Neumim to popsat, celkem se v nem umim pohybovat a presto tu ten pocit je.

[belisarivs]

Jo, s tim renderingem, pouzivam hw akcelerovany kurzor a tema "Industrial".

[Petr Bayer]

Nechci abyste to pochopili jako stezovani nejakyho nymanda, ktery vam za chvili bude psat libesbrify jak s tim vsim sekne. Proste jsem dal na "papir" nekolik bodu, ktere si osobne myslim ze by bylo dobre v Linuxu zlepsit. A to s tim, ze nevidim vyvoj, to bylo mysleno tak, ze nevidim vyvoj v techto vecech (lepsi automaticka detekce hw a konfigurace, jednotny system distribuce software s lepsi podporou offline instalace, vnejsi jednotnost prostredni/widgetu). Bylo to spise mysleno jako feature request. Zbyva uz jenom podekovat vsem, kteri se na nem podileji, za jejich vybornou praci.

[Filip Dominec]

Tak to myslím všichni (?) bereme. Moje zkušenost je taková, že jsem byl chvílemi spokojen, chvílemi jsem se vztekal u všech operačních systému, které jsem spatřil, ale souhlasím s vámi, uvedené chyby jsou hodné napravení. Rád bych se na tom někdy podílel, ale nevím, jak bude čas a elán...

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

A to s tim, ze nevidim vyvoj, to bylo mysleno tak, ze nevidim vyvoj v techto vecech (lepsi automaticka detekce hw a konfigurace

Zrovna v oblasti automaticke detekce hw a konfigurace technickych parametru ja vidim pokrok (v perspektive tech asi 8 let, co Linux pouzivam) obrovsky. Nicmene je zpulky zapricinen tim, ze se prestaly pouzivat takove veci jako ISA karty a periferie na seriovem portu, pro ktere nejde udelat spolehlivou autodetekci. Druha pulka je pokrok v hotplugu.

Automaticka konfigurace administrativnich parametru je vsak netrivialni problem - zejmena proto, ze o optimalni situaci ma kazdy jinou predstavu.

[lefti]

Vsak pouzivaj jen KDE (gtk/GNOME uplne vyhod z repositare).

Jediny software, ktery muzes ve tvem systemu pouzivat, je ten v oficialni repositari. Pokud tam neni, tak pouzi jiny system.

[Bluebear]

Heršoft, nový Matlab má rozhraní v tk? Není to omyl? Ještě Matlab 6 měl rozhraní napsané v Javě!

[Bluebear]

Pokud jde o instalaci softwaru, tak o tom se právě čile diskutuje na mailinglistu Linux Standard Base.

Máš-li chuť a nervy, nahlédni (zejména thread Packaging), a přejdou tě stížnosti, že není vývoj

http://lists.freestandards.org/pipermail/lsb-discuss/2006-October/003085.html

Nápady jen jiskří, některé jsou i poněkud hororové:

- dva nezávislé manažery balíčků, jeden pro systém, druhý pro aplikace (víc než dostatečné množství provazu pro každého, kdo se bude pokoušet spravovat repository)

- vyrobit nový systém správy balíčků (ano, čtete dobře, k existujícím padesáti přidáme padesátý první)

Já osobně mám raději správce balíčků a jednotné repository než mít pro každou aplikaci zvláštní instalátor (z nichž málokterý funguje pořádně a pokud něco selže, zanechá v systému chlívek).