Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations s partnery projektu EVEREST vydalo sadu open source vývojových nástrojů EVEREST SDK pro jednodušší nasazení aplikací na heterogenních vysoce výkonných cloudových infrastrukturách, zejména pro prostředí nabízející akceleraci pomocí FPGA.
To jsem si jednou takhle četl vědecké články. Mám je rád, ty klidné, mírumilovné zajímavosti ze světa vědy a techniky. Jsem totiž povahy nervní a čím jsem starším, tím snadněji propadám depresi nebo paranoie. Ale tentokrát mě věda neuklidnila, spíše naopak.
Přečetl jsem si tento článek pojednávající o budoucím velkém urychlovači částic v CERNu. Zaujal mě doposud neznámý výraz "strangelet", takže jsem se podíval na Wikipedii, kde mají jak definici strangeletu, tak i odkaz na LHC a jeho rizika. Ještě jsem trochu zagooglil a dospěl k neradostnému zjištění: pokud se vědcům při experimentu podaří vytvořit věc zvanou metastabilní záporně nabitý strangelet, pak úplně všichni zemřeme.
Vážně.
To potvorstvo totiž začne absorbovat veškerou normální hmotu. Je těžké, vypadne skrz urychlovač ven a odebere se na cestu do středu Země. Tam se usadí a začne planetu požírat zevnitř. Nejprve nastanou mohutná zemětřesení, protože jádro planety se destabilizuje vznikající energií, nakonec popukají zemské desky a všechno se zhroutí dovnitř, až zbyde jen rozžhavená koule strangeletu o poloměru zhruba 100 m a hmostnosti původní Země.
Jo, tuhle uklidňující zprávu pro veřejnost jsem četl a moc mě neuklidnila... různá jiná rizika (např. drobné černé díry) v ní poměrně dobře zažehnána, ale speciálně o strangeletech tam docela mlží a zdá se, že si tím moc jistí nejsou. Jedna útěcha tu je: stejné nebezpečí předpovídali i u amerického urychlovače RHIC, ten už je v provozu a konec světa nezpůsobil. Ovšem LHC má výrazně větší výkon.
A tak se ptám: jaký je váš názor? Možná bychom měli utvořit úderné komando, spojit se s Greenpeace a Jihočeskými matkami a vzít Ženevu útokem, než bude pozdě...
Tiskni Sdílej:
Viz třeba Čerenkovovo záření.
Používá se poměrně velké množství energie, které se uvolňuje na extrémně malé ploše, rychle za sebou a v relativním klidu.
S prominutím, tohle je nesmysl. Nelze hovořit o energii na nějaké ploše. Spíše by bylo vhodné hovořit o hybnosti (a ani to není zcela OK), protože dochází ke srážce dvou částic (protonú, které jsou ještě ke všemu složeny z elementárních kvarků), každá částice o (kinetické) energii 7TeV. Jedná se o výzkum na kvantové úrovni, kde všechny představy z reálného světa selhávají.
P.S. II Podobně se mi nezdá jistota při umělém tvoření něčeho, co tak úplně nevíme co je a co to vlastně dělá.Pokud to ale nevytvoříš, nemůžeš vyzkoumat co to dělá.
Pokud to ale nevytvoříš, nemůžeš vyzkoumat, co to dělá.
Někdy ani potom. Jsou o tom mnohé mravoučné příběhy. Známe to i z běžného života. Tak dlouho dítě pátrá na co jsou sirky, až na to konečně přijde a lidský důmysl a touha po poznání opět slaví triumf.
P.S. Originál je
Integrálem ocel nesvaříš!
. Autor je Akademik Jovan Čirlič, bývalý rektor VŠST (a jeho argumentace na téma zbytečnosti matematiky).Náhodou, co jsem na čt sport zahlíd šachy, tak už ho beru (víc) vážně.
To by byla ztráta času. Z fyzikama bude větší sranda.
Chmmm, třeba ten jejich nápad vykoumanej v Losalamoským okrsku.
Ale na ty Černý děvky už má obranu Plíhal:
Máme doma ve sklepě, malou černou díru, na co příjde sežere, v ničem nezná míru... přišli vědci zdaleka, přišli vědci zblízka, babička je nervózní, a nás děti tříská... potom jsem jí rozkrájel, motorovou pilou, opět člověk zvítězil, nad neznámou silou!
...vzniká, může vzniknout a co to může udělat, když nevíme co to vlastně je...
Tohle je na fyzice to pěkné, nestálé posouvání hranic poznání.
Áaaaa, Pyramidy
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
\ | / - B L O B - / | \nebo
. . . . . . . .z o n k. . . . . . . . .