Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Zcela netypicky se tento zápis týká Linuxu, konkrétně grafického rozhraní
Víceméně náhodou jsem dnes měnil nastavení vykreslování fontů (ono se totiž při nějaké aktualizaci lehce rozbilo
) a napadlo mne zapnout subpixelový antialiasing. Normálně to nedělám, protože následkem je barevné moaré kolem písmen a to mě zrovna moc nebere, i kdyby byly tvary o trochu lepší.
Tentokrát mě ale napadlo zkusit "vertikální RGB". Předtím jsem to myslím nikdy nezkusil, protože jsem si říkal: kdo by organizoval pixely v LCD panelu svisle? Každý normální člověk by je přece udělal v pořadí R,G,B,R,G,B... nebo v nejhorším B,G,R,B,G,R...
No, zjevně tvůrce mého LCD panelu byl poněkud zvláštní a zorganizoval pixely svisle. Anebo je ten vertikální antialiasing nějaký lepší z jiného důvodu, kdo ví, ale efekt byl pozoruhodně dobrý! Vykreslování fontů se zlepšilo natolik, že jsem dokonce ochoten vyzkoušet vektorový font v textovém editoru, kde jinak panují jednoznačně bitmapy. Vizuální zlepšení, řekl bych, tak o 50%. A žádné duhové odlesky kolem písmen - všechno ostré, aspoň do té míry, do jaké to mé pidlooké oko vidí.
Poučení z toho plyne... é... nejspíš to, že zkusit se mají všechny možnosti, i ty, které vypadají úplně absurdně
Update: Připojil jsem dva screenshoty - první ukazuje vzhled obrazovky bez subpixel antialiasingu, druhý tentýž úsek se zapnutým vertikálním RGB subpixelovým antialiasingem.
Tiskni
Sdílej:
(pod Win XP)
To bych přece neudělal, abych Doliho nevážně míněný příspěvek do flamu použil v seriózně míněném komentáři!
Jinak ClearType se mi docela líbí, pokud ho vyladím pomocí toho MS wizardu (není ale v instalaci přítomen, nechápu proč). Ten wizard dává 2x6 různých druhů vyhlazování, v linuxu máme 4x4 možnosti (úroveň hintingu x typ subpixel hintingu), takže je otázka, jak to vlastně ta MS utilitka ladí.
<?xml version="1.0"?> <!DOCTYPE fontconfig SYSTEM "fonts.dtd"> <fontconfig> <match target="font" > <edit mode="assign" name="hinting" > <bool>true</bool> </edit> </match> <match target="font" > <edit mode="assign" name="hintstyle" > <const>hintslight</const> </edit> </match> <match target="font" > <edit mode="assign" name="rgba" > <const>vrgb</const> </edit> </match> <match target="font" > <edit mode="assign" name="antialias" > <bool>true</bool> </edit> </match> </fontconfig>
Koneckonců, XML je v případě dat (v protikladu s psaním dokumentů) především formát pro strojový výstup, že.
*jo já vím, HTML, už jsem zticha ...
(vím, je i pár takových, co se nedají číst ani v plaintextu, ty v XML mají aspoň nějakou strukturu).
sendmail.cf?
sendmail.cf za konfigurační soubor… :-)
.bashrc
gcc -s'. Výsledek je sice formálně assemblerový zdroják, v případě potřeby se do toho dá i něco dopsat nebo v tom něco opravit, ale jako zdroják bych to prostě neoznačil…
sendmail.cf je potom v podstatě bytecode zdrojáku sendmail.mc?
screenshoty su fakt nanic... ale ak mam povedat moje skusenosti, najlepsie je nastavit maximalny hinting a potom to pri spravnej orientacii hintingu (RGB|BGR <-> vertical|horizontal) vyzera fakt pekne (na viacerych LCD som to tak uz nastavil a vzdy to bolo najlepsie co sa na tom dalo dosiahnut).
Teraz to tak mam nastavene uz asi 3 mesiac a do neantialiasovaneho by som nesial asi ani s arialom (a to uz je co povedat, ked som pred pad mesiacmi este na svojom notase fungoval na windowsoch prave s arialom)
Bylo by krásné, kdyby existoval nějaký standardní protokol, kterým by bylo možné se zeptat jakéhokoli kusu hardwaru a on by prozradil, jaké přesně součástky jsou uvnitř, kdo co vyrobil, jaké verze obvodů a firmwaru tam jsou atd... Jenže bohužel, to jsem někde v Utopii...
Chceš-li ukázat skutečný rozdíl všem, tak holt nezbývá, než to vyfotit foťákem, který zachytí jeden subpixel LCD jako samostatný bod nebo skupinu bodů.
Ještě doplněk. Právě jsem zjistil, že pomocí ruční editace souboru ~/.fonts.conf lze nastavovat hinting a antialiasing pro každý font zvlášť! To je poměrně důležité, protože se mi už xkrát stalo, že jedno nastavení vypadá hezky u většiny fontů, ale u některých naopak zcela ohavně.
Například, pro nastavení hintingu zvlášť pro font Luxi Mono (který u mne chce víc než ostatní):
<match target="font">
<test name="family"><string>Luxi Mono</string></test>
<edit name="hintstyle"><const>hintmedium</const></edit>
</match>
Jak se řeší vyhlazování, když má někdo dva různé monitory (např. klasika - notebook s vestavěným LCD a vedle CRT)?
Jednoduše: některý notebook takový režim vůbec neumí
Resp. používat oba monitory u některých notebooků lze jen tehdy, pokud je externí monitor připojen přes VGA. Při připojení přes DVI lze používat jen jeden, protože graf. karta v notebooku má pouze jeden, jaksetoto, tentononc... na DVI výstup a ten je sdílený s výstupem na vnitřní LCD.
<match target="font">
<test name="family"><string>DejaVu Sans Mono</string></test>
<edit name="hintstyle"><const>hintfull</const></edit>
<edit name="autohint"><bool>true</bool></edit>
</match>