Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Dnes se mě můj známý zeptal, co bych mu doporučil nasadit za Linux asi na 50 počítačů v jedné malé organizaci. Nějaké zvláštní nároky na SW nejsou žádné, a vyhoví každá běžná distribuce. Odpověděl jsem mu, že nejlepší bude taková distribuce, která bude vyhovovat člověku, co se mu o to bude starat. S takovou odpovědí ovšem viditelně nebyl spokojen a dožadoval se nějaké konkrétnější odpovědi. Ani se mu nedivím. Být na jeho místě, za politicky korektní odpověď typu "vyber si tu co ti bude nejvíce vyhovovat" bych se sám do řiti nakopal, neboť neposune člověka ani o píď dál. Na metodu pokus omyl se nebudu ptát zkušenějšího kamaráda.
Slíbil jsem mu, že to promyslím, a navrhnu mu jedno dvě řešení s nějakým výčtem výhod a nevýhod. Ovšem jak na to? Existuje vůbec odpověď na takovéto otázky?
1) Jaká je technická výhoda Debianu popřípadě Ubuntu oproti komunitním distribucím typu Fedora, Opensuse či Mandriva a naopak? 2) Jaká je technická výhoda Debianu popřípadě Ubuntu oproti Enterprise distribucím typu RHEL či SLES/SLED? a naopak? (jediné objektivní měřítko, které mě napadá je možnost koupě komerční podpory, což v tomto případě považuji spíše za nepravděpodobné)
Sám osobně se spíše kloním k doporučení nasadit nějakou kombinaci Debianu a Ubuntu, hlavně pod tíhou vlastního poznání, neboť stejným směrem se pomalu vydávám já. Ale racionálně vyargumentovat druhému člověku to nelze, neboť argumentace typu "lépe vyhovuje" nebo "čistota návrhu" jsou subjektivní a nepřenositelné. Lze na takovou otázku vůbec odpovědět, tak aby tazatel byl spokojen s odpovědí a já byl spokojen s tím, že jsem odpověděl objektivně a racionálně? Asi ne
Tiskni
Sdílej:
Arch! Arch! Arch!
Ale tak Gentoo se taky dá, že...
ptám se na argumenty či technologie , né na konkrétní distribuci. To bych sem dal anketu a založil 3 stránkový flame
Sorry, já jsem místo objektivní četl subjektivní Jinak technologie třeba rolling updates
Viděl bych nutnost ohledu na správu a bohatost softwaru a styl správy. Mně osobně vyhovují use flagy a gentoo.
sorry ale tohle je uz distribucni fundamentalismus, vlastnit 50 pocitacu, jeste k tomu treba v odlisnejch konfiguracich a na kazdym drzet gentoo nebo arch to musi bejt sebevrazda, aspon pro me by byla ....na svym noteboocku si pekne oprasuju svuj archlinuxicek, ale na ostatnich pocitacich s kterymi pracuju mene, drzim ubuntu, pekne mi tam hnije a funguje jak ma, instalace se udela sama do provozuschopnyho stavu, nemusim se stresovat s podporou hardwaru, aktualizacema a podobne
V podstate bola tvoja odpoveď správna a akákoľvek distribúcia splní požiadavky. 50 počítačov, ale už nie je tak málo, aby sa s tým človeku chcelo hrať. Takže pár argumentov:
* bude sa pracovať, takže žiadne rolling-updates ale stabilita
* ak to funguje tak, by sa toho nemal nikto dotýkať -> podpora na viac než pár mesiacov, keďže dávať do produkcie niečo mladšie ako pár mesiacov sa nehodí
Takže nám zostávajú tri distribúcie RHEL/CentOS, SLES/SLED, Debian. Dalo by sa uvažovať o Ubuntu LTS, ale tam sa dá ťažko hovoriť o podpore (backportovanie iných ako bezpečnostých chýb je zázrak a tie bezpečnosté sú aj tak z debianu :)). Ďalšia výhoda týchto troch distribúcií je v tom, že sú veľké a nie je až taký problém nájsť niekoho, kto sa v tom vyzná ak príde niekto nový. imho zamestnávať niekoho na full-time kvoli 50 desktopom + nejakému tomu serveru je prehnané.
V podstate bola tvoja odpoveď správna a akákoľvek distribúcia splní požiadavky. 50 počítačov, ale už nie je tak málo, aby sa s tým človeku chcelo hrať.Souhlasím. Předně je potřeba vyrobit seznam instalovaných balíků, automatickou instalaci a nějaké ty customizace. Už to samotné zabere hodně času.
* ak to funguje tak, by sa toho nemal nikto dotýkať -> podpora na viac než pár mesiacov, keďže dávať do produkcie niečo mladšie ako pár mesiacov sa nehodíTo není úplně pravda, spíše bych tento bod podpořil tím, že jakmile je to jednou nastaveno a nikdo na to nesahá, tak to prostě poběží a basta. Tudíž teď si tam klidně nasadím bleeding edge, bude-li funkční.
zamestnávať niekoho na full-time kvoli 50 desktopom + nejakému tomu serveru je prehnanéTo záleží na tom, zda lze prodat nějakou další podporu uživatelům nebo případně ten systém rozvíjet dál.
ak to funguje tak, by sa toho nemal nikto dotýkať -> podpora na viac než pár mesiacov, keďže dávať do produkcie niečo mladšie ako pár mesiacov sa nehodíTo není úplně pravda, spíše bych tento bod podpořil tím, že jakmile je to jednou nastaveno a nikdo na to nesahá, tak to prostě poběží a basta. Tudíž teď si tam klidně nasadím bleeding edge, bude-li funkční.
S tým, čo si napísal súhlasím. Vidím v tom len jeden zádrhel, akonáhle si bleeding edge, tak nemáš dosť dlhú podporu. A prechod na novšiu verziu može byť pri desktopoch viacmenej bezbolestný, ale pri serveroch sa tam obvykle nejaký problém nájde.
zamestnávať niekoho na full-time kvoli 50 desktopom + nejakému tomu serveru je prehnanéTo záleží na tom, zda lze prodat nějakou další podporu uživatelům nebo případně ten systém rozvíjet dál.
Ak má ten človek robiť dlhodobo aj 'helpdesk', tak dajme tomu. V tom prípade sa, ale musím uspokojiť s lamou :( Nikoho poriadneho by to nebavilo (v podstate rutina) a ani by ho nešlo zaplatiť. Preto by outsorcing mohol byť nielen lacnejší, ale aj kvalitnejší.
Vidím v tom len jeden zádrhel, akonáhle si bleeding edge, tak nemáš dosť dlhú podporu.Já jsem to myslel tak, že jakmile to zakonzervuji ve funkčním stavu, tak je mi podpora putna. V tom stavu to může setrvat několik let, a pak se určí nedostatky a jednorázově povýší. A zrovna u serveru bych tohle praktikoval tuplem.
Ony bezpečnostní aktualizace jsou na serveru úplná zbytečnost, že? A i na desktopu mi nepřijde jako špatný nápad opravovat chyby.
No, me to ani tak nebolelo, jak spis mrzelo, ze debian utrpel trhlinu na svoji reputaci. Oprava byla, balicky jsem upgradoval. Horsi to je, kdyz jsou upgrady jadra - to holt se musi suspendnout a upgradeovat jindy.
Jinak na server Debian - IMHO je prave na server potreba distribuci bez castych zmen (aspon na produkcni servery, nemyslim tim nejakej testovaci server). Na desktop bych dal bud ted uz taky debiana (lennyho), pripadne Ubuntu. Vyhoda je, ze jsou to oba debiani, takze co se clovek nauci na jednom, tak muzes z 99% pouzit na druhym. Pokud si navic spravce bude delat vlastni balicky, tak udela pouze jeden src balicek. Kdybych kombinoval debian s necim RPM, musim jeste delat RPM balicky.
S Debianem jako takovým zkušenosti nemám, z „debianího“ světa jen s Ubuntu. Jinak jsem používal Fedoru (1-8), u přítelky openSuse (10.x), na starším počítači DSL, na serveru trochu CentOS (ale tam jsem se o správu staral jen minimálně).
Ad 1: Jako výhoda Debianu/Ubuntu mi přijde větší množství balíků v repozitářích. U Fedory a Suse jsem musel častěji přidávat cizí repozitáře, v Ubuntu jich mám navíc minimum. Ale pokud se jedná o počítače na práci, na kterých se prostě nainstaluje 10 programů, které se pak používají, tak tuhle výhodu nemá moc smysl brát v potaz. Fedora zas často přichází s různými zajímavými novinkami jako první nebo aspoň mezi prvníma.
Ad 2: Rozdíl mezi Fedorou/Ubuntu/openSuse a RHEL/SLED (s přivřenýma očima i Ubuntu LTS) je jasný - enterprise distribuce jsou na to, abyste je jednou nainstaloval a pak jen dostával updaty s opravama chyb. U Fedory/Ubuntu/openSuse budete častěj přecházet na novou verzi distribuce, která přináší zásadnější změny, které můžou něco rozbít. U RHEL je podpora 7 let, u Fedory je to něco přes rok. Takže rozhodnutí závisí na tom, jestli chcete nejnovější software nebo systém, na který musíte co nejmíň šahat. Já osobně na svém notebooku používám vždynejnovější software, občasné upgrady mi nevadí. V práci pak Ubuntu LTS s delší podporou (případně na serverech CentOS).
Hmm, u Archu pro tohle stačí nasdílet cache...
1) Objektivně nejlepší distribuce je jako objektivně nejhezčí barva...
2) Chci si koupit padesát aut, poradí někdo? Pořád váhám mezi žigulíkem, formulí 1 a kamionem... Pomozte mi rozlousknout složitou otázku!
3) Pokud "vyhoví každá běžná distribuce", tak prostě nasaď libovolnou bežnou distribuci. Pokud má ten člověk spravovat 50 počítačů a takto se ptá, tak je zjevně úplně jedno, co se nasadí, protože: a) stejně nepozná rozdíl; b) to pravděpodobně dopadne špatně bez ohledu na distribuci.
Co jsem komu provedl...
1) On to spravovat nebude
2) Jako laik jen sonduje terén
Co jsem komu provedl...
Nejspíše to, že žiješ mimo realitu.
> On to spravovat nebude
Ať se tedy poradí s tím, kdo to spravovat bude. Jinak to zavání špatným "manažerským" rozhodnutím.
> Nejspíše to, že žiješ mimo realitu.
Kdyby otázky typu "Jaká je objektivně nejlepší distribuce?" byly mimo realitu, bylo by to hrozně fajn.
Vidím že máš problémy se čtením
A jak jsi na to přišel, rozumbrado?
rx88 - dnes 19:14 => ...nejlepší bude taková distribuce, která bude vyhovovat člověku, co se mu o to bude starat....
freshmouse - dnes 21:35 => ...Ať se tedy poradí s tím, kdo to spravovat bude. Jinak to zavání špatným "manažerským" rozhodnutím....
Úžasné, jak to souvisí se čtením?
Že by to bylo tím, že mi radíš udělat něco, co jsem:
1. Udělal ihned, hodiny před tím, než jsem napsal tento post.
2. Viditelně v postu uvedl a to dokonce 2x
A co je na tom špatného a jak to souvisí s tím čtením?
Omlouvám se. Nemáš problémy se čtením, ale s pochopením psaného textu. špatného na tom není nic.
Místo odpovědi na dotaz, mi totiž doporučuješ úplné zbytečnosti, protože už jsme se posunuli někam dále. Všichni ostatní to pochopil, jenom ty ne. Ale možná jenom nechceš, abys nám ukázal, jak pitomý dotaz nějakého laika může být.
Jaká je technická výhoda Debianu popřípadě Ubuntu oproti Enterprise distribucím typu RHEL či SLES/SLED?Nemalý cenový rozdíl.
Tak zrovna package management je na opensuse 11.0 a vyšší (aktuální verze je 11.1) asi tak 3-4x rychelší než na Fedoře
Kodeky tam narvat jením klickem (one-click-install) to věřím, že je pro Fedoristu zážitek, a Yast tě nikdo používat nenutí.
Yum je GUI? Odkdy?
Tak nějak mi není jasné, v čem je onen Pirut, nebo jak se tadnešní obdoba GUI pro Yum jmenuje (fedora to mění jak ponožky) rychlejší?
Jediný důvod, který mě napadá je ten, že máš zaplou "obnovu repozitářů" a Yast tedy před každým spoštěním balíčkovače dělá refresh. Ovšem to je tvoje pitomost a neschopnost, né chyba Yastu. Pokud ti navíc vadí, že se k balíčkovači musíš proklikat, spouštěj přímo modul správa software.
sed
em, byl bych v koncích.
Podle toho, co pisete, tak predpokladam desktopy. Zvazoval bych nekolik bodu a uprednostnil bych distribuce jako je Mandriva, nebo Suse.
1) Rychlost instalace - moznost vytvoreni prednastaveneho seznamu baliku, pripadne image pro co nejrychlejsi instalaci a aby kazda instalace byla jedna jako druha. (z toho plyne i bod 2)
2) Distribuovany system balicku spravovany ze serveru. - moznost hromadneho upgradu aplikaci na vsech pc atd.
3) Zakladni konfigurace pres propracovanejsi GUI
Obecne v prostredi s vice pocitaci desitky, stovky je podle me lepsi volit distribuce "castecne komercni (nebo s komercnimy bratry)". Drzet homogenni prostredi, kazdy novy system, ci zmena zpusobi komplikace, jinak uzpusobene menu, dalsi cas na pochopeni. Cas cloveka je to nejdrazsi a pokud budete jeden proces (napr. smazani hloupe ikony na plose, nebo pouhe zalogovani) delat minutu, tak na 50 pc to budete delat minut 50.
Tohle mě taky napadlo. Jen by mě zajímalo, jaký je důvod pro "částečně komerční" distribuci?
Nemyslim to "komercni" v pravem slova smyslu jako ze by se linux mel platit. To ani nahodou. Vetsinou to co se plati u skutecne >>komercnich<< distribuci je podpora, proprietalni ovladace, software atd. Distribuce, ktere maji sve korporatni bratry obsahuji nativne radu prvku z techto bratru prejatych a uzpusobenych prave pro takoveto nasazeni. Predpokladaji nasazeni ve firmach a prizpusobeni pro co nejjrychlejsi a nejjednodusi administraci.
Ad. hromadný update- pripadne NFS/samba share ...
První otázka by měla být, s čím má ten člověk zkušenosti. Asi je blbost cpát Debian někomu, kde dělal na Fedoře a naopak.
Jako druhé kritérium bych viděl pohodlnost správy. U 50 počítačů už je asi potřeba nějaký nástroj na hromadnou správu, přece nebude obíhat 50 počítačů (ať už fyzicky, nebo přes ssh) a instalovat software.