Objektivně nejlepší distribuce? Co poradit? (diskuse)

[Limoto]

Arch! Arch! Arch!

Ale tak Gentoo se taky dá, že...

[rx88]

ptám se na argumenty či technologie , né na konkrétní distribuci. To bych sem dal anketu a založil 3 stránkový flame

 

[Tomáš Heger (geckon)]

I takhle jsi dost možná založil flame;)

[Limoto]

Sorry, já jsem místo objektivní četl subjektivní Jinak technologie třeba rolling updates

[vlastikroot]

Technologie typu DIY ale fakt, arch je zvohnutelnej k cemukoliv.

[vencour]

Viděl bych nutnost ohledu na správu a bohatost softwaru a styl správy. Mně osobně vyhovují use flagy a gentoo.

[R]

Na 50 desktopoch si Gentoo neviem predstavit.

[Semo]

Slaba predstavivost. distcc - distribuovana kompilacia. Cim viac strojov, tym rychlejsie hotovo, ako s torrentom. Na MFF bolo v unix-labe niekolko desiatok gentoo stanic a pouzivalo sa tam distcc.

[Cubic]

pokud tam navic bude stejnej hardware(nebo se to klidne udela jen i686) a stejne USE flagy tak se udela binarni balicek, a ostatni si ho jen stahnou ze site

[Roman Schulz]

Debian, Debian nebo Debian

[microcz]

sorry ale tohle je uz distribucni fundamentalismus, vlastnit 50 pocitacu, jeste k tomu treba v odlisnejch konfiguracich a na kazdym drzet gentoo nebo arch to musi bejt sebevrazda, aspon pro me by byla ....na svym noteboocku si pekne oprasuju svuj archlinuxicek, ale na ostatnich pocitacich s kterymi pracuju mene, drzim ubuntu, pekne mi tam hnije a funguje jak ma, instalace se udela sama do provozuschopnyho stavu, nemusim se stresovat s podporou hardwaru, aktualizacema a podobne

[kozzi]

já zažil správu asi 3Opc nejdříve Gentoo a později Archlinux, a jako dá se to. Ale je pravda že to není sranda.

[Marek 'marx' Grác]

V podstate bola tvoja odpoveď správna a akákoľvek distribúcia splní požiadavky. 50 počítačov, ale už nie je tak málo, aby sa s tým človeku chcelo hrať. Takže pár argumentov:

* bude sa pracovať, takže žiadne rolling-updates ale stabilita

* ak to funguje tak, by sa toho nemal nikto dotýkať -> podpora na viac než pár mesiacov, keďže dávať do produkcie niečo mladšie ako pár mesiacov sa nehodí

Takže nám zostávajú tri distribúcie RHEL/CentOS, SLES/SLED, Debian. Dalo by sa uvažovať o Ubuntu LTS, ale tam sa dá ťažko hovoriť o podpore (backportovanie iných ako bezpečnostých chýb je zázrak a tie bezpečnosté sú aj tak z debianu :)). Ďalšia výhoda týchto troch distribúcií je v tom, že sú veľké a nie je až taký problém nájsť niekoho, kto sa v tom vyzná ak príde niekto nový. imho zamestnávať niekoho na full-time kvoli 50 desktopom + nejakému tomu serveru je prehnané.

[pht]

Já jsem již měl celkem rozpracovaný plán pro podobnou situaci, bohužel na něj nedošlo. Stručně řečeno hlavní a největší plus je, pokud je ten člověk dokonale obeznámen se strukturou a fungováním dané distribuce. U mne osobně je to Mandriva, ale v zásadě to může být cokoliv.

V podstate bola tvoja odpoveď správna a akákoľvek distribúcia splní požiadavky. 50 počítačov, ale už nie je tak málo, aby sa s tým človeku chcelo hrať.

Souhlasím. Předně je potřeba vyrobit seznam instalovaných balíků, automatickou instalaci a nějaké ty customizace. Už to samotné zabere hodně času.

* ak to funguje tak, by sa toho nemal nikto dotýkať -> podpora na viac než pár mesiacov, keďže dávať do produkcie niečo mladšie ako pár mesiacov sa nehodí

To není úplně pravda, spíše bych tento bod podpořil tím, že jakmile je to jednou nastaveno a nikdo na to nesahá, tak to prostě poběží a basta. Tudíž teď si tam klidně nasadím bleeding edge, bude-li funkční.

zamestnávať niekoho na full-time kvoli 50 desktopom + nejakému tomu serveru je prehnané

To záleží na tom, zda lze prodat nějakou další podporu uživatelům nebo případně ten systém rozvíjet dál.

[Marek 'marx' Grác]

ak to funguje tak, by sa toho nemal nikto dotýkať -> podpora na viac než pár mesiacov, keďže dávať do produkcie niečo mladšie ako pár mesiacov sa nehodí

To není úplně pravda, spíše bych tento bod podpořil tím, že jakmile je to jednou nastaveno a nikdo na to nesahá, tak to prostě poběží a basta. Tudíž teď si tam klidně nasadím bleeding edge, bude-li funkční.

S tým, čo si napísal súhlasím. Vidím v tom len jeden zádrhel, akonáhle si bleeding edge, tak nemáš dosť dlhú podporu. A prechod na novšiu verziu može byť pri desktopoch viacmenej bezbolestný, ale pri serveroch sa tam obvykle nejaký problém nájde.

zamestnávať niekoho na full-time kvoli 50 desktopom + nejakému tomu serveru je prehnané

To záleží na tom, zda lze prodat nějakou další podporu uživatelům nebo případně ten systém rozvíjet dál.

Ak má ten človek robiť dlhodobo aj 'helpdesk', tak dajme tomu. V tom prípade sa, ale musím uspokojiť s lamou :( Nikoho poriadneho by to nebavilo (v podstate rutina) a ani by ho nešlo zaplatiť. Preto by outsorcing mohol byť nielen lacnejší, ale aj kvalitnejší.

[pht]

Vidím v tom len jeden zádrhel, akonáhle si bleeding edge, tak nemáš dosť dlhú podporu.

Já jsem to myslel tak, že jakmile to zakonzervuji ve funkčním stavu, tak je mi podpora putna. V tom stavu to může setrvat několik let, a pak se určí nedostatky a jednorázově povýší. A zrovna u serveru bych tohle praktikoval tuplem.

[Zdenek.Z]

Ony bezpečnostní aktualizace jsou na serveru úplná zbytečnost, že? A i na desktopu mi nepřijde jako špatný nápad opravovat chyby.

[pht]

Bezpečnost se řeší preventivně, a ne zpětně. Takže mě pak nemusí trápit, že nejdu honem opravit, že je ve firefoxu *opět* problém s javascriptem. A pokud je nějaký vážný problém, tak se to prostě jednou za deset let přijde spravit.

[xxxs]

ved nacrtni nejake finty. ak sa da, tak laikom zrozumitelne.

[Luk]

Já osobně používám openSUSE na desktopech a Debian na serverech. Důvody už jsem vícekrát popisoval, ale ve stručnosti: obě distribuce jsou pohodlně spravovatelné, v openSUSE si většinu věcí naklikám (což mi na desktopu vyhovuje), v Debianu se mi zase nic nemění pod rukama (což oceňuji na serveru). Bolest ze zkripleného OpenSSL na Debianu sice ještě neodezněla (byl to skutečně brutální kopanec), ale snad to byl zcela ojedinělý exces, který se stane jednou za tisíc let

[CET]

No, me to ani tak nebolelo, jak spis mrzelo, ze debian utrpel trhlinu na svoji reputaci. Oprava byla, balicky jsem upgradoval. Horsi to je, kdyz jsou upgrady jadra - to holt se musi suspendnout a upgradeovat jindy.

Jinak na server Debian - IMHO je prave na server potreba distribuci bez castych zmen (aspon na produkcni servery, nemyslim tim nejakej testovaci server). Na desktop bych dal bud ted uz taky debiana (lennyho), pripadne Ubuntu. Vyhoda je, ze jsou to oba debiani, takze co se clovek nauci na jednom, tak muzes z 99% pouzit na druhym. Pokud si navic spravce bude delat vlastni balicky, tak udela pouze jeden src balicek. Kdybych kombinoval debian s necim RPM, musim jeste delat RPM balicky.

[Zdenek.Z]

S Debianem jako takovým zkušenosti nemám, z „debianího“ světa jen s Ubuntu. Jinak jsem používal Fedoru (1-8), u přítelky openSuse (10.x), na starším počítači DSL, na serveru trochu CentOS (ale tam jsem se o správu staral jen minimálně).

Ad 1: Jako výhoda Debianu/Ubuntu mi přijde větší množství balíků v repozitářích. U Fedory a Suse jsem musel častěji přidávat cizí repozitáře, v Ubuntu jich mám navíc minimum. Ale pokud se jedná o počítače na práci, na kterých se prostě nainstaluje 10 programů, které se pak používají, tak tuhle výhodu nemá moc smysl brát v potaz. Fedora zas často přichází s různými zajímavými novinkami jako první nebo aspoň mezi prvníma.

Ad 2: Rozdíl mezi Fedorou/Ubuntu/openSuse a RHEL/SLED (s přivřenýma očima i Ubuntu LTS) je jasný - enterprise distribuce jsou na to, abyste je jednou nainstaloval a pak jen dostával updaty s opravama chyb. U Fedory/Ubuntu/openSuse budete častěj přecházet na novou verzi distribuce, která přináší zásadnější změny, které můžou něco rozbít. U RHEL je podpora 7 let, u Fedory je to něco přes rok. Takže rozhodnutí závisí na tom, jestli chcete nejnovější software nebo systém, na který musíte co nejmíň šahat. Já osobně na svém notebooku používám vždynejnovější software, občasné upgrady mi nevadí. V práci pak Ubuntu LTS s delší podporou (případně na serverech CentOS).

[xsubway]

apt-proxy

[Limoto]

Hmm, u Archu pro tohle stačí nasdílet cache...

[freshmouse]

1) Objektivně nejlepší distribuce je jako objektivně nejhezčí barva...

2) Chci si koupit padesát aut, poradí někdo? Pořád váhám mezi žigulíkem, formulí 1 a kamionem... Pomozte mi rozlousknout složitou otázku!

3) Pokud "vyhoví každá běžná distribuce", tak prostě nasaď libovolnou bežnou distribuci. Pokud má ten člověk spravovat 50 počítačů a takto se ptá, tak je zjevně úplně jedno, co se nasadí, protože: a) stejně nepozná rozdíl; b) to pravděpodobně dopadne špatně bez ohledu na distribuci.

Co jsem komu provedl...

[alblaho]

>to pravděpodobně dopadne špatně bez ohledu na distribuci

Vidím to podobně. Ono takový přechod není žádná prdel. A když ten člověk ani netuší, jaká distribuce by mu mohla posloužit...

[Salamek]

narodil ses

[rx88]

1) On to spravovat nebude

2) Jako laik jen sonduje terén

 

Co jsem komu provedl...

Nejspíše to, že žiješ mimo realitu.

[freshmouse]

> On to spravovat nebude

Ať se tedy poradí s tím, kdo to spravovat bude. Jinak to zavání špatným "manažerským" rozhodnutím.

> Nejspíše to, že žiješ mimo realitu.

Kdyby otázky typu "Jaká je objektivně nejlepší distribuce?" byly mimo realitu, bylo by to hrozně fajn.

[rx88]

Vidím že máš problémy se čtením

 

[freshmouse]

A jak jsi na to přišel, rozumbrado?

[rx88]

rx88 - dnes 19:14 => ...nejlepší bude taková distribuce, která bude vyhovovat člověku, co se mu o to bude starat....

freshmouse - dnes 21:35 => ...Ať se tedy poradí s tím, kdo to spravovat bude. Jinak to zavání špatným "manažerským" rozhodnutím....

[freshmouse]

Úžasné, jak to souvisí se čtením?

[rx88]

Že by to bylo tím, že mi radíš udělat něco, co jsem:

1. Udělal ihned, hodiny před tím, než jsem napsal tento post.

2. Viditelně v postu uvedl a to dokonce 2x

[freshmouse]

A co je na tom špatného a jak to souvisí s tím čtením?

[rx88]

Omlouvám se. Nemáš problémy se čtením, ale s pochopením psaného textu. špatného na tom není nic.

Místo odpovědi na dotaz, mi totiž doporučuješ úplné zbytečnosti, protože už jsme se posunuli někam dále. Všichni ostatní to pochopil, jenom ty ne. Ale možná jenom nechceš, abys nám ukázal, jak pitomý dotaz nějakého laika může být.

 

[Ilfirin]

Jaká je technická výhoda Debianu popřípadě Ubuntu oproti Enterprise distribucím typu RHEL či SLES/SLED?

Nemalý cenový rozdíl.

[Salamek]

já bych doporučil fedoru , má veškeré nastavení v GUI (Firewall ,služby,sít která je opravdu vymakaná,profily atd) má velké programové vybavení , balíčky v repo se jmenují tak jak mají a ne jak v ubuntu kde instalací xine zabijete 2 hodiny googlování aby jste zjistili že se to jmenuje xine-ui , samozřejmě instalátor neschopný zobrazit podobnosti , a nebo emerald i stématay se nainstaluje příkazem yum install emerald* atd ... v termu i po vypnutí MC zůstaává ceta tam kde jste skončil v MC a ne v home jako v buntu a jiné mini bugy které mě vyloženě vytáčí , fedora je také zároven nejpokrokovější distribuce ...

[alblaho]

Fedoru? Proč ne, pokud ji bude mít rád admin.

Ale obecně si myslím, že je trochu moc bleeding edge.

[Salamek]

no co zažívám já při konvertování new lidí tak mají větší problémy s *buntu než s fedorou , protože na fedoře je všechno tak jak to je u dalších 30 dister + bonusy from RH , zatím co *buntu se musí prostě ve všem lišit ,ale ani proti debianu nic nemám ... Když už ale nasazovat linux na 50 PC ček ,typuji kancl práce tak by to chtělo aby ten OS trochu vypadal a na první pohled zaujal alespon vzhledem ,a přehledností atd takže by to chtělo si tu fedoru trochu přiohnout a pak udělat install z 1 isa přez sít , ale opravdu všechno vyšperkovat

[Luk]

Nevím jak poslední verze, ale před časem Fedora začala být už asi tolik bleeding, jako kdybych se holil obyčejnou žiletkou po nejmíň deseti pivech. To byl ten okamžik, kdy jsem jako dlouholetý uživatel RHL/Fedory konvertoval na openSUSE.

[Salamek]

z kaluže do bahna ? stačí si stáhnout new fedoru (nově sestavenou 10tku kde není tolik aktualizací ) oSUSE není špatné některé věci se mi i líbí ale YAST je prasárna roku příjde mi to že cely oSUSE je kernel+xorg+yast ,on se fakt sere do všeho,je pomalej ,dělá samé zbytečnosti při instalaci jsem měl chut se zastřelit , kodeky tam narvat je taky zážitek , nabootuje 1x z 5 pokusů oproti fedoře nebo archu které naskočí vždy... pro začátečnícké bfu možná ujde ale do kanclu , nebo na práci ee

[rx88]

Tak zrovna package management je na opensuse 11.0 a vyšší (aktuální verze je 11.1) asi tak 3-4x rychelší než na Fedoře

Kodeky tam narvat jením klickem (one-click-install) to věřím, že je pro Fedoristu zážitek, a Yast tě nikdo používat nenutí.

[Luk]

Jediné, co při práci s balíky na openSUSE zdržuje, je aktualizace metadat (hlavně když tam člověk má mraky repozitářů). Instalace balíků je od verze 11.0 velmi rychlá, aktualizace jsou prakticky transparentní (nijak významně nebrzdí počítač).

[Salamek]

ano ale ten one-click-install najít i přez google bylo zážitek navíc když nevíte že neco takového existuje yast rychlejší na 11.1 než yum na fedoře hahaha mám Fedoru10 a oSUSE 11.1 na dalším disku a nějakého zrychlení sem si opravdu nevšiml instalace je pro mě na oSUSE utrpením , yast mě nikdo používat nenutí to je pravda ale pak si s GUI konfigurací systému můžu políbit akorád tak prdel

[rx88]

Yum je GUI? Odkdy?

[Salamek]

aaa slovíčkaření tak pokud vám to udělá dobře tak nahrazuji výše napsané yum na instalátor SW ne čistě yum opravdu grafický není

[rx88]

Tak nějak mi není jasné, v čem je onen Pirut, nebo jak se tadnešní obdoba GUI pro Yum jmenuje (fedora to mění jak ponožky) rychlejší?

Jediný důvod, který mě napadá je ten, že máš zaplou "obnovu repozitářů" a Yast tedy před každým spoštěním balíčkovače dělá refresh. Ovšem to je tvoje pitomost a neschopnost, né chyba Yastu. Pokud ti navíc vadí, že se k balíčkovači musíš proklikat, spouštěj přímo modul správa software.

[Salamek]

není to moje hloupost , já to oSUSE v tomhle stavu (je toho více , třeba to random sucess boot up ,10:90 ,ANO:NE) nehodlám používat a už vubec nijak upravovat , to že je to v defaultu tak dodobany jak to je je jeich věc,a samozřejmě v případě yastu jen a jen chyba yastu ... porovnávám defaultní fedoru s defaultním oSUSE , to je to co se má porovnávat , to že daná aplikace může být 100x rychlejší než je v defultu po upravách defaultního nastavení je výmluva widláků kteří tvrdí že po instalci všech ovladačů, SP3, antiviru,firewall ,další 2GB ram se ty windows dají používat

[Luk]

Od Fedory jsem odešel, protože tam spousta věcí nefungovala. S openSUSE už jsem také zažil některé nepěkné věci, hlavně při upgradech (čisté instalace byly v pohodě), ale dá se s tím normálně pracovat, což s Fedorou 8 nešlo. Možná zase někdy Fedoru zkusím, jestli se nepolepšila

[Salamek]

fedora 8 byla ok , ale už máme 10tku

[Michal Kubeček]

Omluvte mou klačtinu, ale při správě 50 strojů jsou vám grafické konfigurační nástroje na pendrek. Pokud nad tím nemáte strávit mládí, potřebujete naopak co nejvíce automatizovanou jak instalaci, tak konfiguraci. Ze zkušenosti třeba vím, že grafický instalátor VMware Workstation je sice strašně cool, ale když to mám nainstalovat na 12 strojů, ocenil bych spíš něco, co prostě jen spustím a nebudu muset na nic odpovídat a nic potvrzovat. Zrovna tak konfigurace - checkboxy a comboboxy jsou fajn, ale kdyby to nešlo konfigurovat sedem, byl bych v koncích.

[Salamek]

já nemyslím sítovou konfiguraci 50 strojů to samozřejmě co nejrychleji a nejůčiněji , ale jako lokální správa je to good

[Michal Kubeček]

Napadají mne jen tři možnosti. Za prvé: dáte všem uživatelům roota na jejich stanicích a "děj se vůle boží", včetně toho, že když to zmrší, budou si to řešit sami a vás se to netýká; to považuji za utopii. Za druhé: totéž, ale řešit to budete vy; to chce mít MUDr. Chocholouška jako zrychlenou volbu na telefonu, pokud možno na všech osmi tlačítkách. Za třetí: toho roota jim nedáte a budete jim to pomocí těch grafických nástrojů spravovat sám; to mi taky nepřipadá jako dobrý nápad.

[Luk]

Ona je vůbec otázka, jestli použít 50 plnohodnotných PC, na kterých pojede všechno lokálně, anebo jestli nepořídit brutálně výkonný server a k němu 50 tenkých klientů (klidně třeba na platformě PC, ale bez disku a s nízkou spotřebou). Uživatelé budou pracovat de facto na serveru, kde se bude vše spravovat centrálně a pohodlně. Jako bonus se ušetří řekněme 0,8 kWh na uživatele denně, což při 250 pracovních dnech v roce a 50 stanicích máme 10 MWh ročně, čili (podle konkrétní sazby) nějakých 30-40 tisíc Kč ušetřených na elektřině.

[Salamek]

no to by bylo nej řešení asi... PXE boot no záleří jaké datové toky by se musely zpracovávat ukládat

[Jendа]

Dle nějakého člověka odsud není s gigabitovou sítí vůbec žádný problém. Natažení OS přes PXE ani tolik nesežere, to přenášení grafiky je náročnější.

[Salamek]

no tady sme se nějak nepochopili já jsem to blbě napsal chtěl jsem napsat že na správu více PC je nej je ovládat z jednoho stroje to je jasné jak facka , dát někomu root heslo je sebevražda, jen jsem chtěl podotknout že grafické serepetičky na vše se hodí hlavně pro lokální správu

[alblaho]

Jsem pro Ubu-Deb (je to jedno, Ubuntu má výhodu spíš v instalaci a prvotním nastavení). U Ubuntu bych zvážil LTS, přece jenom, podpora 1.5 roku u obyčejných releasů nemusí stačit.

Dřív bych doporučil i OpenSUSE, ale ten Yast ocení spíš domácí kutilové štítící se konzole. Ale poslední release je prej dost zobubovaný, takže SUSE ne.

Možná by šel i CentOS, když už by to neměla být placená distribuce.

A teď ty technické argumenty:

- Debian se dlouhodobě ukazuje jako velmi stabilní prostředí, balíčkovací systém neumožňuje takové divočiny jako Gentoo, ale je výborně odzkoušený lety a lety používání.

- Balíčky v Debianu bývají zodpovědně připravené, prostě všechny fungují, což nemusí platit pro uživatelské repozitáře (třeba u Archu).

- paleta softwaru je velmi, velmi široká

Dobré vlastnosti Debianu podělilo i Ubuntu (a trochu to naleštilo). Výhodou Ubuntu jednoznačně je obrovská uživatelská základna => spousta testování a "podpory" na internetu.

Zkrátka Debian a Ubuntu vidím jako hodně spolehlivé muziky za 0 peněz a těžko jde touto volbou šlápnout vedle (je to mainstream). Ale samozřejmě jsi měl pravdu ty: hlavně aby to vyhovovalo tomu adminovi.

[Drew]

Canonical poskytuje pro Ubuntu placenou podporu (Ubuntu je tak sice komunitní, ale zároveň enterprise, nebo se o to aspoň snaží).

[červ]

Podle toho, co pisete, tak predpokladam desktopy. Zvazoval bych nekolik bodu a uprednostnil bych distribuce jako je Mandriva, nebo Suse.

1) Rychlost instalace - moznost vytvoreni prednastaveneho seznamu baliku, pripadne image pro co nejrychlejsi instalaci a aby kazda instalace byla jedna jako druha. (z toho plyne i bod 2)

2) Distribuovany system balicku spravovany ze serveru. - moznost hromadneho upgradu aplikaci na vsech pc atd.

3) Zakladni konfigurace pres propracovanejsi GUI

Obecne v prostredi s vice pocitaci desitky, stovky je podle me lepsi volit distribuce "castecne komercni (nebo s komercnimy bratry)". Drzet homogenni prostredi, kazdy novy system, ci zmena zpusobi komplikace, jinak uzpusobene menu, dalsi cas na pochopeni. Cas cloveka je to nejdrazsi a pokud budete jeden proces (napr. smazani hloupe ikony na plose, nebo pouhe zalogovani) delat minutu, tak na 50 pc to budete delat minut 50.

[rx88]

Tohle mě taky napadlo. Jen by mě zajímalo, jaký je důvod pro "částečně komerční" distribuci?

[červ]

Nemyslim to "komercni" v pravem slova smyslu jako ze by se linux mel platit. To ani nahodou. Vetsinou to co se plati u skutecne >>komercnich<< distribuci je podpora, proprietalni ovladace, software atd. Distribuce, ktere maji sve korporatni bratry obsahuji nativne radu prvku z techto bratru prejatych a uzpusobenych prave pro takoveto nasazeni. Predpokladaji nasazeni ve firmach a prizpusobeni pro co nejjrychlejsi a nejjednodusi administraci.

 

[Jendа]

A už má zkušenost s nějakou distribucí? Ať použije tu. Pokud vidí Linux poprvé v životě, dopadne to špatně a měl by si alespoň na prvotní nastavení někoho zaplatit.

Ad. automatické klonování - to je celkem distro-independent.

Ad. hromadný update - je potřeba zřídit cache v LAN (apt-proxy) nebo alespoň skriptem rsyncovat /var/cache/cosi. Instalace programů na víc podobných strojů se dá řešit pomocí ClusterSSH.

[CET]

Ad. hromadný update- pripadne NFS/samba share ...

[Michal Kubeček]

Klonování tak, jak ho popisujete v tom odkazu, jsem taky kdysi zvažoval, ale rychle jsem ho zavrhl. Když jsou ty stroje (skoro) stejné a instalace taky, tak to celkem jde, ale jak ne, tak je zle. Kvalitní automatická instalace je sice o něco pomalejší, ale mnohem flexibilnější.

[Jendа]

Já už jsem takhle několik strojů naklonoval. Dokonce jsem takto Ubuntu 8.04 nainstalované ve VirtualBoxu přenesl na opravdový hardware, grub-install a už to běží skoro rok 150km odsud a nikdo si nestěžoval .

[Václav Kramář]

Rozhodně něco konzervativního. A s předpokladem dlouhodobé podpory. Zároveň v téhle situaci nepředpokládám chuť k větší investici do komerční podpory. Takže zbývají Debian stable, Ubuntu LTS, CentOS,... Další mě nenapadají.

CentOS je sice postaven na RHEL, ale jak velká je to záruka těžko říct. Ať mě doplní znalejší.

Za Ubuntu stojí komerční firma a existuje možnost koupě podpory. Takže je to asi zajímavá varianta. Zároveň mi ale přijde občas trochu moc na hraně. Ale to bude asi jenom díky humbuku kolem Kubuntu a KDE4. Takže bych se asi nasazení nebál (ale ve výchozí variantě).

A Debian stable... Je prostě Debian stable...

[Jirka]

Pokud chcete něco bez podpory a levného, tak bych se rozhodoval mezi Debianem a CentOS.

Výhodou je, že v obou případech na to nemusíte minimálně 4 roky šáhnout. A jestli vývojářům CentOS nedojde elán a nabídnou stejně dlouhou podporu jako RedHati (7 let, říkám to dobře?), tak jste za vodou. Další instalace bude až s novými mašinami.

Výhodou pro CentOS taky může být nástroj Spacewalk pro snadnou vzdálenou správu pro (dosud) linuxem neotrkaného roota. Háček může být v tom, že to potřebuje Oracle (stačí free verze).

[Tomáš]

První otázka by měla být, s čím má ten člověk zkušenosti. Asi je blbost cpát Debian někomu, kde dělal na Fedoře a naopak.

Jako druhé kritérium bych viděl pohodlnost správy. U 50 počítačů už je asi potřeba nějaký nástroj na hromadnou správu, přece nebude obíhat 50 počítačů (ať už fyzicky, nebo přes ssh) a instalovat software.

[kozzi]

Upřímě řečeno, těžko se na toto dá odpovědět. Skoro každá distribuce ti může nabídnout to samé. Sice u některé to jde snadno u jiné hůř. Takže opravdu záleží na zkušenostech a zvycích člověka, který to bude nasazovat. Takže pokud ten tvůj známej nebude ten co to bude instalovat a spravovat. Tak bych na jeho míste se určitě poradil s člověkem, který ty PC bude mít na starost. Jelikož sám vím jak nepříjemné můžou být začátky s novou distribucí. Si vzpomínám jaksem musel něco dělat na CentOS a na OpenSUSE a nadával, proč to sakra je takhle a né jak v Archu, Debianu atd. Já osobně bych doporzčil stable verzi Debianu. Archa bych asi nedoporučoval. Je to sice moje nej distribuce, ale jednu dobu sem spravoval 2 učebny asi (30pc a jeden server) kde byl všude Archlinux. Ono né že yb to nešlo, ale popravdě kdybych něměl s Archem tak velké zjušenosti a nejprve nedělal update u sebe a pak až na ostatních PC, tak každou chvíli něco opravuju. Pokud má člověk čas tak se to dá, ale pokud potřebuje aby ty pc jely několik dní či měsíců bez potřeby něco opravovat, tak Arch není ta správná volba. Sice ej možnost neaktualizovat a vyhnout se tak velké části komplikací, ale to není dost možné kvůli bezpečnosti. Bohužel chybí (nebo aspon nevim) pro Arch nějakej repositář jen s bezpečnostními updaty.

[Lijec]

Helemese, wire?64 zase zapomnel heslo k uctu.

Ten clovek je fakt kreten.

[Ilfirin]

Bohužel se zdá, že jsi vedle borče

[vlastikroot]

To by nebylo ono, nezanadavat si na wire.64 kde jen to jde