Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Jsem nachlazený. Z nudy jsem otevřel Máj od Karla Hynka Máchy. Tu mě zaujala jedna část, která se týká posmrtného života — ocituju ji:
„Temnější noc! — — — Zde v noční klín
ba lůny zář, ba hvězdný kmit
se vloudí — — tam — jen pustý stín,
tam žádný — žádný — žádný svit,
pouhá jen tma přebývá.
Tam všecko jedno, žádný díl —
vše bez konce — tam není chvíl,
nemine noc, nevstane den,
tam času neubývá. —
Tam žádný — žádný — žádný cíl —
bez konce dál — bez konce jen
se na mne věčnost dívá.
Tam prázdno pouhé — nade mnou,
a kolem mne i pode mnou
pouhé tam prázdno zívá. —
Bez konce ticho — žádný hlas —
bez konce místo — noc — i čas — — —
To smrtelný je mysle sen,
toť, co se ‚nic‘ nazývá.
A než se příští skončí den,
v to pusté nic jsem uveden. — — —“
Jaký máte názor na posmrtný život? Já plně souhlasím s Karlem Hynkem Máchou (tedy s tím, co vystihuje předchozí text).
Tiskni
Sdílej:
Ono tady je problém, že (alespoň moje) vědomí má docela problém pochopit a přijmout vlastní neexistenci.vedomie je IMHO velmi krehka vec; kazdy je istu cast dna v spanku bez vedomia, niektory aj dlhsie a castejsie (ked sa schlastaju, zhulia ...
); no a to iste moze byt po smrti
pokud je něco, co člověka transcenduje, tak kde jinde než ve smrti?? čímž přirozeně neříkám jaké to bude.
ve zkušenosti celého lidstva všechna (nevím o výjimce) náboženství hovoří o stavu ve/po smrti. proč?
kde se vzal názor, že ve/po smrti už nic není? objevil se nějaký nový důkaz? nebo se prostě neprokázal opak?
ve zkušenosti celého lidstva všechna (nevím o výjimce) náboženství hovoří o stavu ve/po smrti. proč?
Potřeba dát životu smysl. Protože to tu je na hovno. Tak jakože to pak bude někde lepší. (Zrovna mám něco jako depku.)
Otázku "co bude po smrti" neřeším. Pokud něco bude, nevím, co to bude, nemohu se tedy k tomu nikterak stavět -- mohlo by po očekávání přijít zklamání. Hej, ale nějaká věčná chlastačka by bodla!
Právě po zkoumání neuronových sítí jsem si utvrdil názor v těhle věcech. Však kdyby byla síť nějak pěkne popsatelná (jako třeba v DNA) a tvořila se sama podle toho předpisu (určitě na pořádnym stroji), možná by se inteligencí k nějakému základnímu živému organismu dostali (primitivní ryba třeba). Když pár neuronů dokáže hýbat rukou podle vstupu z kamery, proč by se nedokázalo naučit žít, tak jak to známe my.
Ta pěkná neuronová síť co nosíme v hlavě neni nic moc magickýho. A jakmile žádná síť nebude, nic nezbyde.To je otázka. (Tak, a teď budu ukamenován
)
.
On exituje nějakej limit velikosti ráje?
docela lolozni je taky ta jejich predstava lvu a tygru zeroucich seno ktery jim tam budou delat spolecnost az budou makat ve flanelkach na poli se sluncem ktery nikdy nezapadne a jiny bejkarny.