Byl vydán LineageOS 23.2 (Mastodon). LineageOS (Wikipedie) je svobodný operační systém pro chytré telefony, tablety a set-top boxy založený na Androidu. Jedná se o nástupce CyanogenModu.
Od března budou mít uživatelé Discordu bez ověření věku pouze minimální práva vhodná pro teenagery.
Evropská komise (EK) předběžně shledala čínskou sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok návykovým designem v rozporu s unijním nařízením o digitálních službách (DSA). Komise, která je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, o tom informovala v tiskovém sdělení. TikTok v reakci uvedl, že EK o platformě vykreslila podle něj zcela nepravdivý obraz, a proto se bude bránit.… více »
Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Nemam radost z KDE4. Ale asi je to naozaj (r)evolucia - dokonca neodvratna. Ale jedno sa tomu upriet neda - lahko sa na to zvyka. Do istej miery to ale potom ludi - rozumej uzivatelov - ukocikuje a rozmazuje. Zwindowsieva sa
- sposob pouzivania a reakcii desktopu, gadgets, efekty - celkove smerovanie graphic user friendly. No ale kedze nechem zaspat dobu, rozhodol som sa po dlhsom case (a troche volneho casu) odskusat nove KDE4. Tu by som chcel zhrnut ako som dopadol.
Vymenil som hdd s Windows 7 a Office 2010 za iny cisty HDD a ako prvu distribuciu som si zvolil Debian. Instalacia Lennyho prebehla bez vacsich problemov, nasledoval upgrade na unstable, instalacia KDE, nastavenie a spustenie. Bol som ale sklamany - hlavne chybami, restartovanim plasmy, pomalostou systemu (Intel Core 2 Duo, 2G RAM, 160G SATA HDD, VGA nVidia 9400GT 512M). Nasledovalo Kubuntu - stabilita sa mi ale zdala subjektivne rovnaka (zvlastne ze
) ako pri Debiane. Trosku som to poskusal a myslienkami som zasiel do cias ked na mojom disku tronila v tedy este neznama distribucia - Arch Linux. Povedal som si ze si technologiu "KIS" (keep it simple) znova po viac ako 2(!) rokoch skusim. A musim priznat - som milo prekvapeny. Konqueror pri nemaximalizovanom rezime pri skrolovani stranky neprekresloval pismena, plasma nepada, system je svizny (relativne), je tu viac a novsich aplikacii (amarok2, k3b 1.65.0, gimp 2.6 (na debiane sa nedal nainstalovat - chybal mu nejaky balicek webkit ktory nebol v repozitary pritomny (?)), nedalo sa nastavit aby GTK aplikacie preberali temu KDE a pod.). Takze spokojnost. Som zvedavy ako to pojde s KDE dalej, dufam ze k lepsiemu - lebo ak ano (a teraz pozor nasleduje pochvala KDE4 - z mojich ust nieco nepredstavitelne - s casti asi ovplyvnene vizazou a rychlostou windows 7
) - tak sa mame na co tesit
Tiskni
Sdílej:
jj, kiss. mne to sedlo ako kis :) vanilla - nevedel som ze KDE4 ma kdemod... kde4mod je v akom repozitary?
.
Ano, KDE4 ještě stále obsahuje chyby a na některém exotickém HW nemusí fungovat na 100%. To ale není ani chyba KDE, ale ovladačů. Já mám KDE4 na třech různých počítačích, všude nVidia a funguje velmi dobře.
A v nějakém formátu, který používá zbytek světa, by to nebylo? 
Jenže já MPlayer nepoužívám. 
V životě jsem se naučil jednu věc: Na všem hledej něco pozitivního.
Aplikováno na tento případ: Aspoň neuvidím to, co mi nechybí. 
Uznávam, že kontajner Ogg nie je až taký rozšírený
A čo je akože normálny formát?
Že by něco, co je rozšířené? 
zalezi v akej spolocnosti sa pohybujete, nie?
No ono to bolo už fixnuté ... akurát keby nevymýšľali koleso (ovládanie panelu cez nejakú divnú vec) tak by to bolo bezproblémové. Ináč KDE 4 postupuje krásne, mnohé aplikácie fungujú veľmi dobre a sú použiteľnejšie než v KDE 3 akurát mi tam chýba nezabugovaný desktop, takže riešim to tak, že používam KDE 3 a pár aplikácii z KDE 4.
Žiaľ neviem či si dokážem zvyknúť, že všetko robí plasma po svojom. Do oči bijúcou ukážkou toho je napr. kopírovanie. KDE 3 napr. zoskupuje všetky operácie do jedného okna, ktoré je štandardne zobrazené pod ostatnými oknami. Žiadne obťažujúce dialógy z plasmy. Dialóg zmizne po dokončení operácie, alebo ak sa rozhodnem ho zavrieť, žiadne náhodné automatické skrytie. Položky zaberajú minimum miesta (nie pol obrazovky ako u plasmy). Ľudí okolo KDE 4 si fakt vážim a mnohých považujem za skvelých programátorov (hlavne tých, ktorí neblogujú 4x denne aby ukázali, že sú naj). Jednú časť z nich ale nepochopím - tých, ktorí tlačia plasmu všade, bojím sa toho, že KDE smeruje k odstráneniu kwin-u a ponechaniu len plasmy pričom tá sa bude starať o plochu, správu okien ... pričom takmer všade považujem za vhodnejšie použiť štandardné (rýchle a bezproblémové) gui.
Mně to běží na 5 let starém a (samozřejmě) jednojádrovém notebooku mnohem rychleji než KDE 3.5 a nesrovnatelně rychleji než Gnome. A to už od doby Qt 4.2 nebo co to tenkrát bylo, když jsem KDE 4 poprvé zkoušel.
Chyba asi bude v hardware, v operačním systému, ve standardních knihovnách, v ovladačích, v X serveru a v celém KDE. Jen uživatel je v tom zcela určitě nevinně! Celý svět chybuje, jen On má pravdu.
To je prostě typická hláška.
Jistě, ať KDE přestane používat Qt. Skvělý nápad, velmi snadno a rychle realizovatelný.
že mu chybí nějaký balík je ... dětinské 
Protože neví o lepších možnostech.
Asi ne nadarmo na strankach kde.org je live KDE zalozene na openSuSe nevim cim to je ale KDE a deb distrbuce teda co jsem mel tu zkusenost Debian a Ubuntu tak to byl porod ty distribuce snad ty chybi samy vyrabeli nebo co. Protoze treba u openSuSe, Mandrivy ale taky u Fedory mi to jede tak krasne ze si rikam ze je to "stable az to pekny neni
"
Daji se ty widle nove nekde stahnout? At si to zkusim aspon ve virtualu (Live CD?) at vim jestli je to fakt tak skvele jak vsude pisou a taky obcas neni spatne se podivat, kam se dostala konkurence.