Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Nemam radost z KDE4. Ale asi je to naozaj (r)evolucia - dokonca neodvratna. Ale jedno sa tomu upriet neda - lahko sa na to zvyka. Do istej miery to ale potom ludi - rozumej uzivatelov - ukocikuje a rozmazuje. Zwindowsieva sa
- sposob pouzivania a reakcii desktopu, gadgets, efekty - celkove smerovanie graphic user friendly. No ale kedze nechem zaspat dobu, rozhodol som sa po dlhsom case (a troche volneho casu) odskusat nove KDE4. Tu by som chcel zhrnut ako som dopadol.
Vymenil som hdd s Windows 7 a Office 2010 za iny cisty HDD a ako prvu distribuciu som si zvolil Debian. Instalacia Lennyho prebehla bez vacsich problemov, nasledoval upgrade na unstable, instalacia KDE, nastavenie a spustenie. Bol som ale sklamany - hlavne chybami, restartovanim plasmy, pomalostou systemu (Intel Core 2 Duo, 2G RAM, 160G SATA HDD, VGA nVidia 9400GT 512M). Nasledovalo Kubuntu - stabilita sa mi ale zdala subjektivne rovnaka (zvlastne ze
) ako pri Debiane. Trosku som to poskusal a myslienkami som zasiel do cias ked na mojom disku tronila v tedy este neznama distribucia - Arch Linux. Povedal som si ze si technologiu "KIS" (keep it simple) znova po viac ako 2(!) rokoch skusim. A musim priznat - som milo prekvapeny. Konqueror pri nemaximalizovanom rezime pri skrolovani stranky neprekresloval pismena, plasma nepada, system je svizny (relativne), je tu viac a novsich aplikacii (amarok2, k3b 1.65.0, gimp 2.6 (na debiane sa nedal nainstalovat - chybal mu nejaky balicek webkit ktory nebol v repozitary pritomny (?)), nedalo sa nastavit aby GTK aplikacie preberali temu KDE a pod.). Takze spokojnost. Som zvedavy ako to pojde s KDE dalej, dufam ze k lepsiemu - lebo ak ano (a teraz pozor nasleduje pochvala KDE4 - z mojich ust nieco nepredstavitelne - s casti asi ovplyvnene vizazou a rychlostou windows 7
) - tak sa mame na co tesit
Tiskni
Sdílej:
jj, kiss. mne to sedlo ako kis :) vanilla - nevedel som ze KDE4 ma kdemod... kde4mod je v akom repozitary?
.
Ano, KDE4 ještě stále obsahuje chyby a na některém exotickém HW nemusí fungovat na 100%. To ale není ani chyba KDE, ale ovladačů. Já mám KDE4 na třech různých počítačích, všude nVidia a funguje velmi dobře.
A v nějakém formátu, který používá zbytek světa, by to nebylo? 
Jenže já MPlayer nepoužívám. 
V životě jsem se naučil jednu věc: Na všem hledej něco pozitivního.
Aplikováno na tento případ: Aspoň neuvidím to, co mi nechybí. 
Uznávam, že kontajner Ogg nie je až taký rozšírený
A čo je akože normálny formát?
Že by něco, co je rozšířené? 
zalezi v akej spolocnosti sa pohybujete, nie?
No ono to bolo už fixnuté ... akurát keby nevymýšľali koleso (ovládanie panelu cez nejakú divnú vec) tak by to bolo bezproblémové. Ináč KDE 4 postupuje krásne, mnohé aplikácie fungujú veľmi dobre a sú použiteľnejšie než v KDE 3 akurát mi tam chýba nezabugovaný desktop, takže riešim to tak, že používam KDE 3 a pár aplikácii z KDE 4.
Žiaľ neviem či si dokážem zvyknúť, že všetko robí plasma po svojom. Do oči bijúcou ukážkou toho je napr. kopírovanie. KDE 3 napr. zoskupuje všetky operácie do jedného okna, ktoré je štandardne zobrazené pod ostatnými oknami. Žiadne obťažujúce dialógy z plasmy. Dialóg zmizne po dokončení operácie, alebo ak sa rozhodnem ho zavrieť, žiadne náhodné automatické skrytie. Položky zaberajú minimum miesta (nie pol obrazovky ako u plasmy). Ľudí okolo KDE 4 si fakt vážim a mnohých považujem za skvelých programátorov (hlavne tých, ktorí neblogujú 4x denne aby ukázali, že sú naj). Jednú časť z nich ale nepochopím - tých, ktorí tlačia plasmu všade, bojím sa toho, že KDE smeruje k odstráneniu kwin-u a ponechaniu len plasmy pričom tá sa bude starať o plochu, správu okien ... pričom takmer všade považujem za vhodnejšie použiť štandardné (rýchle a bezproblémové) gui.
Mně to běží na 5 let starém a (samozřejmě) jednojádrovém notebooku mnohem rychleji než KDE 3.5 a nesrovnatelně rychleji než Gnome. A to už od doby Qt 4.2 nebo co to tenkrát bylo, když jsem KDE 4 poprvé zkoušel.
Chyba asi bude v hardware, v operačním systému, ve standardních knihovnách, v ovladačích, v X serveru a v celém KDE. Jen uživatel je v tom zcela určitě nevinně! Celý svět chybuje, jen On má pravdu.
To je prostě typická hláška.
Jistě, ať KDE přestane používat Qt. Skvělý nápad, velmi snadno a rychle realizovatelný.
že mu chybí nějaký balík je ... dětinské 
Protože neví o lepších možnostech.
Asi ne nadarmo na strankach kde.org je live KDE zalozene na openSuSe nevim cim to je ale KDE a deb distrbuce teda co jsem mel tu zkusenost Debian a Ubuntu tak to byl porod ty distribuce snad ty chybi samy vyrabeli nebo co. Protoze treba u openSuSe, Mandrivy ale taky u Fedory mi to jede tak krasne ze si rikam ze je to "stable az to pekny neni
"
Daji se ty widle nove nekde stahnout? At si to zkusim aspon ve virtualu (Live CD?) at vim jestli je to fakt tak skvele jak vsude pisou a taky obcas neni spatne se podivat, kam se dostala konkurence.