V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Nemam radost z KDE4. Ale asi je to naozaj (r)evolucia - dokonca neodvratna. Ale jedno sa tomu upriet neda - lahko sa na to zvyka. Do istej miery to ale potom ludi - rozumej uzivatelov - ukocikuje a rozmazuje. Zwindowsieva sa
- sposob pouzivania a reakcii desktopu, gadgets, efekty - celkove smerovanie graphic user friendly. No ale kedze nechem zaspat dobu, rozhodol som sa po dlhsom case (a troche volneho casu) odskusat nove KDE4. Tu by som chcel zhrnut ako som dopadol.
Vymenil som hdd s Windows 7 a Office 2010 za iny cisty HDD a ako prvu distribuciu som si zvolil Debian. Instalacia Lennyho prebehla bez vacsich problemov, nasledoval upgrade na unstable, instalacia KDE, nastavenie a spustenie. Bol som ale sklamany - hlavne chybami, restartovanim plasmy, pomalostou systemu (Intel Core 2 Duo, 2G RAM, 160G SATA HDD, VGA nVidia 9400GT 512M). Nasledovalo Kubuntu - stabilita sa mi ale zdala subjektivne rovnaka (zvlastne ze
) ako pri Debiane. Trosku som to poskusal a myslienkami som zasiel do cias ked na mojom disku tronila v tedy este neznama distribucia - Arch Linux. Povedal som si ze si technologiu "KIS" (keep it simple) znova po viac ako 2(!) rokoch skusim. A musim priznat - som milo prekvapeny. Konqueror pri nemaximalizovanom rezime pri skrolovani stranky neprekresloval pismena, plasma nepada, system je svizny (relativne), je tu viac a novsich aplikacii (amarok2, k3b 1.65.0, gimp 2.6 (na debiane sa nedal nainstalovat - chybal mu nejaky balicek webkit ktory nebol v repozitary pritomny (?)), nedalo sa nastavit aby GTK aplikacie preberali temu KDE a pod.). Takze spokojnost. Som zvedavy ako to pojde s KDE dalej, dufam ze k lepsiemu - lebo ak ano (a teraz pozor nasleduje pochvala KDE4 - z mojich ust nieco nepredstavitelne - s casti asi ovplyvnene vizazou a rychlostou windows 7
) - tak sa mame na co tesit
Tiskni
Sdílej:
jj, kiss. mne to sedlo ako kis :) vanilla - nevedel som ze KDE4 ma kdemod... kde4mod je v akom repozitary?
.
Ano, KDE4 ještě stále obsahuje chyby a na některém exotickém HW nemusí fungovat na 100%. To ale není ani chyba KDE, ale ovladačů. Já mám KDE4 na třech různých počítačích, všude nVidia a funguje velmi dobře.
A v nějakém formátu, který používá zbytek světa, by to nebylo? 
Jenže já MPlayer nepoužívám. 
V životě jsem se naučil jednu věc: Na všem hledej něco pozitivního.
Aplikováno na tento případ: Aspoň neuvidím to, co mi nechybí. 
Uznávam, že kontajner Ogg nie je až taký rozšírený
A čo je akože normálny formát?
Že by něco, co je rozšířené? 
zalezi v akej spolocnosti sa pohybujete, nie?
No ono to bolo už fixnuté ... akurát keby nevymýšľali koleso (ovládanie panelu cez nejakú divnú vec) tak by to bolo bezproblémové. Ináč KDE 4 postupuje krásne, mnohé aplikácie fungujú veľmi dobre a sú použiteľnejšie než v KDE 3 akurát mi tam chýba nezabugovaný desktop, takže riešim to tak, že používam KDE 3 a pár aplikácii z KDE 4.
Žiaľ neviem či si dokážem zvyknúť, že všetko robí plasma po svojom. Do oči bijúcou ukážkou toho je napr. kopírovanie. KDE 3 napr. zoskupuje všetky operácie do jedného okna, ktoré je štandardne zobrazené pod ostatnými oknami. Žiadne obťažujúce dialógy z plasmy. Dialóg zmizne po dokončení operácie, alebo ak sa rozhodnem ho zavrieť, žiadne náhodné automatické skrytie. Položky zaberajú minimum miesta (nie pol obrazovky ako u plasmy). Ľudí okolo KDE 4 si fakt vážim a mnohých považujem za skvelých programátorov (hlavne tých, ktorí neblogujú 4x denne aby ukázali, že sú naj). Jednú časť z nich ale nepochopím - tých, ktorí tlačia plasmu všade, bojím sa toho, že KDE smeruje k odstráneniu kwin-u a ponechaniu len plasmy pričom tá sa bude starať o plochu, správu okien ... pričom takmer všade považujem za vhodnejšie použiť štandardné (rýchle a bezproblémové) gui.
Mně to běží na 5 let starém a (samozřejmě) jednojádrovém notebooku mnohem rychleji než KDE 3.5 a nesrovnatelně rychleji než Gnome. A to už od doby Qt 4.2 nebo co to tenkrát bylo, když jsem KDE 4 poprvé zkoušel.
Chyba asi bude v hardware, v operačním systému, ve standardních knihovnách, v ovladačích, v X serveru a v celém KDE. Jen uživatel je v tom zcela určitě nevinně! Celý svět chybuje, jen On má pravdu.
To je prostě typická hláška.
Jistě, ať KDE přestane používat Qt. Skvělý nápad, velmi snadno a rychle realizovatelný.
že mu chybí nějaký balík je ... dětinské 
Protože neví o lepších možnostech.
Asi ne nadarmo na strankach kde.org je live KDE zalozene na openSuSe nevim cim to je ale KDE a deb distrbuce teda co jsem mel tu zkusenost Debian a Ubuntu tak to byl porod ty distribuce snad ty chybi samy vyrabeli nebo co. Protoze treba u openSuSe, Mandrivy ale taky u Fedory mi to jede tak krasne ze si rikam ze je to "stable az to pekny neni
"
Daji se ty widle nove nekde stahnout? At si to zkusim aspon ve virtualu (Live CD?) at vim jestli je to fakt tak skvele jak vsude pisou a taky obcas neni spatne se podivat, kam se dostala konkurence.