Byla vydána nová verze 14.3 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
CSIRT.CZ upozorňuje, že na základě rozhodnutí federálního soudu ve Spojených státech budou veškeré konverzace uživatelů s ChatGPT uchovávány. Včetně těch smazaných.
Ač semestr ve škole právě končí, bastlíři ze studentského klubu Silicon Hill neodpočívají a opět se jako každý měsíc hlásí s pravidelným bastlířským setkáním Virtuální Bastlírna, kde si můžete s ostatními techniky popovídat jako u piva o novinkách, o elektronice, softwaru, vědě, technice obecně, ale také o bizarních tématech, která se za poslední měsíc na internetu vyskytla.
Z novinek za zmínku stojí Maker Faire, kde Pájeníčko předvedlo … více »Na WWDC25 byl představen balíček Containerization a nástroj container pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS. Jedná se o open source software pod licencí Apache 2.0 napsaný v programovacím jazyce Swift.
Do 16. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2025 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC25 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: designový materiál Liquid Glass, iOS 26, iPadOS 26, macOS Tahoe 26, watchOS 26, visionOS 26, tvOS 26, nové funkce Apple Intelligence, …
Organizátoři konference LinuxDays 2025, jež proběhne o víkendu 4. a 5. října 2025 v Praze na FIT ČVUT, spustili přihlašování přednášek (do 31. srpna) a sběr námětů na zlepšení.
Po roce byla vydána nová stabilní verze 25.6.0 svobodného multiplatformního multimediálního přehrávače SMPlayer (Wikipedie).
DNS4EU, tj. evropská infrastruktura služeb DNS založená na vysoce federovaném a distribuovaném ochranném ekosystému, byla spuštěna v testovacím režimu [𝕏]. Na výběr je 5 možností filtrování DNS.
Skriptovací programovací jazyk PHP (PHP: Hypertext Preprocessor, původně Personal Home Page) dnes slaví 30 let. Přesně před třiceti lety, 8. června 1995, oznámil Rasmus Lerdorf vydání PHP Tools (Personal Home Page Tools) verze 1.0.
Autor tohoto blogu, Mgr. Šimon Tóth v současné době působí jako výzkumný pracovník ve společnosti Cesnet z.s.p.o. a dlouhodobě vede pokročilá a speciální cvičení jazyků C a C++ na Fakultě informatiky MU.
linkedinAno je to tak, po dlouhém a krvavém boji konečně titul Mgr. podlehl. Protože je to konečně za mnou a protože jsem po cestě udělal spoustu chyb, které mi studium velice zesložitili, rozhodl jsem se sepsat par rad do studia na Fakultě Informatiky (MU).
Bakalářské studium je v podstatě velká pohoda. Nyní už je studium rozděleno na obory, které není možné studovat zároveň (negarantovaná informace), ale v původním systému specializací bylo možné vystudovat úplně všechny specializace a spojit to s relativně divokým studentským životem.
První dva semestry jsou převážně poznávací. Pokud nejste šílenec, v podstatě nemáte šanci vyletět. Nicméně v druhém semestru už je potřeba začít plánovat kdy a jaké předměty si zapsat. Obecně platí pravidlo, že zkusit se má všechno (předměty je možné rušit nejpozději dva týdny po začátku semestru) a proto si vždy úplně zaplňte rozvrh (8:00-19:40). Dva týdny se to dá přežít a rozhodně vám neunikne žádný zajímavý předmět.
Závěrečný stav (po zrušení nedůležitých předmětů) by měl být někde maximálně na úrovni 10-12 zkoušek. Víc se opravdu zvládnout nedá (časově to prostě nenacpete rozumně do zkouškového). Konkrétní počet samozřejmě záleží na typu předmětů a jejich pracnosti v průběhu semestru (některé předměty jsou opravdu časově náročné).
Psychicky je potřeba oprostit se od systému střední školy, kdy člověka pořád někdo stresuje aby se učil. Tady na vás bude každý dlabat a pak si vás vychutná v průběhu zkouškového.
V prvním ročníku rozhodně nechoďte do žádného labáku. Je to šílená ztráta času. Jediné co pro ně můžete dělat je triviální otravná práce, kterou nechce nikdo z magistrů a postgraduálů dělat. Raději se věnujte všestrannému studiu.
Pokud budete mít se studium už v prvním roce výrazný problém, znamená to, že buďto musíte kompletně překopat svůj přístup ke studiu, nebo jít na jinou školu (VUT a ostatní školy jsou náročností úplně na jiné úrovni - lidé co vyletí z FI mají na VUT obvykle bez problémů áčka). Případně se na vysokoškolské studium vykašlat. I když v ČR vystuduje Bc. každý idiot, znám pár lidí, kteří na to prostě nemají nervy nebo mají příliš flegmatický přístup.
Druhý rok může probíhat různě. V podstatě se dá říct, že budete dohánět, nebo se flákat, podle toho jak se vám povedl první rok a podle toho jaké předměty si zapíšete.
Při zápisu třetího semestru je nutné mít jasno, jaké předměty chcete mít až do konce studia. Některé totiž můžou kolidovat v rozvrhu a proto je nutné si nechat rezervu.
V průběhu druhého roku je také nutné si udělat jasno jakou chcete bakalářskou práci. Silně doporučuji následující kombinace: "vlastní libovolné zadání a pohodový vedoucí", "vlastní zadání v oblasti neslyšících, nevidomých, nebo jinak postižených uživatelů počítačů", "zadání v rámci nějaké laboratoře a pohodový vedoucí". Všechny tyhle kombinace se velice dobře obhajují, jenom bacha u varianty s laboratoří. Tyto bakalářské práce jsou docela náročné.
Poslední rok Bc. studia by měl být ve znamení bakalářské práce a přípravy na státnice. Pokud na začátku pátého sestru pořád nemáte vedoucího, je něco velmi špatně. Bakalářská práce je sice záležitost 4-8 týdnů práce, ale to už musíte mít přesně jasno co a jak chcete dělat.
V pátem semestru by jste už měli být senioři a proto není potřeba nějak rozpatlávat co dělat a co ne.
Rozdíl mezi magisterským a bakalářským studiem je asi stejně propastný jako rozdíl mezi bakalářským studiem a studiem na střední škole. Magisterské studium je obtížností úplně na jiné úrovni, očekávejte obrovský skok. Abych řekl pravdu v podstatě nevím, jestli bych něco z magisterského studia využil v práci. Celkově je to spíš příprava na postgraduální studium a pokud máte v plánu pracovat v normální IT firmě, asi je rozumnější jít do práce přímo s Bc. a raději si budovat kariéru. Na druhou stranu, velmi zajímavých magisterských (nicméně velice náročných) předmětů je na FI opravdu hodně.
Hlavním problémem magisterského studia je málo času. Předmětů je hodně, přičemž některé se vyučují pouze jednou za dva roky. Proto už v prvním semestru musíte mít zcela jasno jaké předměty chcete a kdy si je zapíšete. Také bacha na diplomovou práci. Vedoucího je potřeba vybrat co nejdřív. Často se stává že vedoucí již mají plné kapacity a tak budete hledat delší dobu, než jste původně mysleli.
Pokud chcete relativní jistotu, že úspěšně dostudujete, zavrtejte se rychle do laboratoře, která sedí k vaší specializaci. Diplomovou práci pak budete mít v rámci této laboratoře (často jde o něco na čem stejně v rámci laboratoře pracujete).
Pokud jste zatím nezačali s diplomovou prací, nyní je ta pravá chvíle. Diplomka je práce minimálně na jeden plný semestr a docela těžko se prokládá se zbytkem studia.
Pokud jste si zvykli ze střední školní držet hubu a jít s proudem, doporučuji na to zapomenout. Vysoká škola je o studentech a z vlastní zkušenosti můžu říct, že se po stížnostech opravdu něco děje (myslím, že minimálně polovina zaměstnanců FI si docela oddychne, že jsem už fuč ). Rozhodně poctivě vyplňujte studentskou anketu v ISu, opravdu se vyhodnocuje.
To je pro dnešek vše... já si jdu užívat krátkého volna...
Tiskni
Sdílej:
(VUT a ostatní školy jsou náročností úplně na jiné úrovni - lidé co vyletí z FI mají na VUT obvykle bez problémů áčka)
A to máš z pohádky, jak šla astronavigace na vandr ? Nemám pocit, že by VUT FIT byl sklad lidí, kteří nezvládli FI ... nebo máš nějaký významný statistický vzorek, který hovoří o opaku ?!
FITko zas tak neznám, jsem absolvent FEKTu, ale za hlavní rozdíl jsem vždycky považoval to, že FI je daleko víc zaměřená na software, algoritmy ..., zatímco FITko je víc hardwarové.
Pokud tedy někdo vyletí z FI a na FITku se mu daří, může to být prostě tím, že ho to víc baví ... nebo tím, že ho ten vyhazov ze školy donutil zamyslet se nad svým způsobem studia.
Mimochodem ... ptal jsem se na to kámošky, která studuje FIT i FI zároven. Cituji: " na FITu sem měla co dělat, abych získala Ečko a na FI... když dostanu za E.. tak sem naštvaná a většinu předmětů dávám na první termín na který dojdu "
Nemám pocit, že by VUT FIT byl sklad lidí, kteří nezvládli FI ... nebo máš nějaký významný statistický vzorek, který hovoří o opaku ?!Jde o relativne maly vzorek lidi ktere znam, nicmene vzhledem k tomu ze je u nich 100% konsenzus ze VUT je lehci, je to statisticky vyznamny vzorek. Samozrejme se jednotlive skoly prekryvaji pouze castecne a treba robotiku je rozhodne lepsi studovat na VUT nez na FI.
Pokud tedy někdo vyletí z FI a na FITku se mu daří, může to být prostě tím, že ho to víc baví ... nebo tím, že ho ten vyhazov ze školy donutil zamyslet se nad svým způsobem studia.To je taky moznost.
Jde o relativne maly vzorek lidi ktere znam, nicmene vzhledem k tomu ze je u nich 100% konsenzus ze VUT je lehci, je to statisticky vyznamny vzorek.No naštěstí existuje statisticky významný počet lidí, kteří si myslí, že srovnávat obtížnost konkrétní fakulty obtížností celé univerzity je trošku mimo :-P
A dela to snad nekdo?
lidé co vyletí z FI mají na VUT obvykle bez problémů áčkaTo třeba zrovna ty.
Clovek co prestupuje z FI asi nepujde studovat fakultu vytvarnych umenize?Ne, ale může jít na podnikatelku/chemickou/strojárnu/stavárnu/elektro/informatiku a to všechno je VUT. Vycházím jenom ze tvých informací, kdy je ve větě vedle sebe FI a VUT. Pokud bys to, co jsi napsal mělo dávat nějaký smysl, tak bys místo konsenzu pár lidí mohl porovnat předměty, nebo třeba témata diplomových prací, počty vědeckých prací, nebo cokoli jiného. I tak by nebylo jednoduché ty dvě fakulty srovnat, ale aspoň bys tu nemusel mluvit o statisticky významném vzorku lidí. BTW: všiml jsem si už dřív, že ze strany některých studentů FI bývá cítit jakási nadřazenost směrem k FIT/FEKT.
BTW: všiml jsem si už dřív, že ze strany některých studentů FI bývá cítit jakási nadřazenost směrem k FIT/FEKT.Ono je to tak, že nejvíc bývají vidět právě ti, co nejvíc řvou, bez ohledu na to, jestli něco umí, znají, nebo snad mají zkušenost s FIT/FEKT a lidmi tam.. Osobně bych řekl, že FIT i FI by se mohly výborně doplňovat, s čímž ostatně mám i dobré zkušenosti.
Jde o relativne maly vzorek lidi ktere znam, nicmene vzhledem k tomu ze je u nich 100% konsenzus ze VUT je lehci, je to statisticky vyznamny vzorek.Ses si jisty? Ma tohle tvrzeni vubec smysl? Nebo co presne si predstavujes pod terminem statisticky vyznamy vzorek?
To je uplne normalni, ze kazdy stavi svoji skolu pred ostatni. My na CVUT FEL, si zas myslime, ze jeste ten MatFyz je zajimavy, ale ze pak je horomada hnoje a za ni teprve tyhle "vesnicke" univerzity .
Ono spis bude pravda takova, ze skola je jako samoska. Da se projiot, aniz by sis cokoliv odnes, a nebo si muzes odnest hodne ale neco to holt stoji.
Tak tak. Já šel třeba na FI protože železo fakt nemám rád. Věřím, že obě školy jsou srovnatelně těžké, jen předmět studia je jiný.(VUT a ostatní školy jsou náročností úplně na jiné úrovni - lidé co vyletí z FI mají na VUT obvykle bez problémů áčka)
A to máš z pohádky, jak šla astronavigace na vandr ? Nemám pocit, že by VUT FIT byl sklad lidí, kteří nezvládli FI ... nebo máš nějaký významný statistický vzorek, který hovoří o opaku ?!
FITko zas tak neznám, jsem absolvent FEKTu, ale za hlavní rozdíl jsem vždycky považoval to, že FI je daleko víc zaměřená na software, algoritmy ..., zatímco FITko je víc hardwarové.
Pokud tedy někdo vyletí z FI a na FITku se mu daří, může to být prostě tím, že ho to víc baví ... nebo tím, že ho ten vyhazov ze školy donutil zamyslet se nad svým způsobem studia.