Wayland Protocols byly vydány ve verzi 1.41. S dlouho očekávaným protokolem správy barev a High Dynamic Range (HDR).
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.11.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest (Wikipedie) v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
V stredu 19. 02. 2025 o 10:00h bude spustený jarný webinár zdarma. Na tomto webinári si ukážeme praktické ukážky monitorovania Prometheus endpointov s využitím nástroja Zabbix. Účastníci sa dozvedia, ako nastaviť a konfigurovať Zabbix na zber dát z prometheus exporterov vrátane vytvárania LLD pravidiel. Tento webinár je určený pre mierne pokročilých administrátorov Zabbixu. Registrácia na stránke: Axians Slovakia. Zoznam všetkých webinárov: Axians Slovakia webináre.
Byla vydána beta verze GNOME 48. Vyzkoušet lze instalační ISO GNOME OS. Vydání GNOME 48 je plánováno na březen.
Bochs (Wikipedie), tj. emulátor počítačů typu x86 a x86-64, byl vydán ve verzi 3.0.
Věříte své kalkulačce? Kolik je (10^100) + 1 − (10^100)? A kolik 1%−1%?
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
FlappyFavi, hra Flappy Bird v ikoně Favicon. Nefunguje na mobilech.
Byly vyhlášeny výsledky (YouTube) 28. ročníku D.I.C.E. (Design, Innovate, Communicate, Entertain) Awards: Hrou roku 2024 je Astro Bot.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
V sérii článků popíšu, jak se dělají meteorologické radiolokátory. Začnu tím, co náhodný kolemjdoucí vidí: anténou.
Od jara 2019 pracuji v Meteopressu. Meteopress byl známý spíš jako mediální firma, ale před několika lety se vyměnilo vedení, a začala se dělat spousta zajímavých nových věcí - varování pro pojišťovny, meteostanice, předpověď počasí neuronovými sítěmi, a radary (které se trochu dělaly už před tím, ale nyní se vývoj rozjel naplno). Já jsem se postupně stal „vedoucím HW vývoje“ a stavím to a koordinuju externí dodavatele a specialisty na mikrovlny a další témata. V současnosti provozujeme 15 radarů v několika zemích (Česko, Slovensko, Rakousko, Chorvatsko) a dalších 15 provozuje spolupracující maďarská firma Idokep.
Na následujících videích se můžete podívat, jak vypadá to, co vyrábíme -- respektive aktuální produkční verze, která už je vlastně zastaralá a na stole už máme něco mnohem lepšího :)
Meteoradar vyšle nějakým směrem elektromagnetické vlny a poslouchá, co se odrazilo zpět. Změří se, za jak dlouho přišel jak silný odraz, ze známé rychlosti světla se čas přepočítá na vzdálenost, azimut známe (víme, kterým směrem jsme signál vyslali) a na mapu na souřadnice odpovídající danému azimutu a vzdálenosti nakreslíme pixel, jehož barva odpovídá intenzitě přijatého odrazu. Jak přesně tohle udělat budeme řešit ve druhém dílu, pro popis antén toto postačí.
V ČR existují (veřejně dostupné) tři radarové sítě a jeden osamocený radar.
Elektromagnetické vlny, které vysíláme a přijímáme, potřebujeme koncentrovat do malého objemu (resp. do malého prostorového úhlu), a to hned ze dvou důvodů:
Anténu můžeme popsat vyzařovacím diagramem, což je graf (buď 3D, nebo 2D v řezu, nebo 2D polární), ve kterém je zakreslen „blob“, a čím je blob víc od prostředka, tím víc v daném směru anténa vyzařuje. Když se kreslí 2D, tak se většinou kreslí ve vodorovné a svislé rovině, protože to nebývá rotačně symetrické.
Ideální anténa by ozářila přesně ten prostor co chceme se 100% intenzitou a nic okolo. To není nutně kužel, například letecké radary potřebují skenovat prostor ve tvaru válce a jejich charakteristika tak typicky vypadá nějak takhle
a celé se to otáčí kolem levého okraje, takže výsledkem je rotační donutoid a bezprostředně nad sebe to nevidí. Nicméně meteoradar se typicky provozuje tak, že olizujete paprskem prostor úplně těsně nad horizontem, protože prší nízko nad zemí a chcete dohlédnout daleko, a preferovaným tvarem tak je kužel.
Z tohoto obrázku také vidíme, že anténa není nikdy ideální, a kromě hlavního svazku má i různé postranní laloky (sidelobes) a vyzařování dozadu. Postranní laloky jsou nepříjemné, protože když koukáte těsně nad horizont, tak postranní lalok pod hlavním svazkem míří nepatrně k zemi, a ačkoli bývá utlumen řádově o 20 dB (a protože signál jde tam a zpět tak je celkový útlum 40 dB), tak některé věci na zemi jsou tak strašně intenzivní, že vám malé vzdušné cíle přeplácnou a vy je tak nevidíte. Obzvláště hrozná jsou v tomto města, protože spousta pravoúhlých budov tvoří koutové odražeče, mají plechové střechy, pokovená okna a vůbec.
Teď je potřeba vědět, jak funguje fázové pole.
Pokud si představíme, že máme v řadě několik antén, z nichž každá vysílá (polo)kulovou vlnoplochu, a můžeme nastavit fázi, s jakou to vysílají, je možné zařídit, aby se vlivem vzájemné interference tyto jednotlivé vlnoplochy sečetly tak, že to v jednom směru bude vysílat velkou vlnu a v ostatních směrech se to sečte skoro na nulu. Tohle tedy funguje jako směrová anténa, a pokud můžeme fázi v reálném čase měnit, můžeme tím měnit ten směr, kterým to vysílá. Tohle měnění směru za běhu se ale v meteoradarech nepoužívá, protože je příliš složité a existují jednodušší způsoby.
Ještě musím říct, že v radarech se často nevede signál pomocí koaxiálních kabelů, ale pomocí vlnovodu, což je kovová trubka, kterou se elektromagnetické vlny šíří. Je to jako kdybyste místo do provázkového telefonu mluvili do roury od kamen. Má to některé výhody, ke kterým se ještě dostaneme, například to zvládne přenést větší výkon a má to menší ztráty na vysokých frekvencích. A nyní se konečně dostáváme k první anténě.
Nejjednodušší anténa, kterou si můžete pořídit, je několik metrů dlouhý vlnovod, do kterého někdo nařezal díry tak, aby z něj leakovaly rádiové vlny, a to ve správných vzdálenostech, a tvořilo to tak fázové pole podle obrázku výše.
S dírama samozřejmě už pak nejde hejbat, takže to vyzařuje pevně jedním směrem (i.e., před sebe), a aby to skenovalo, tak se s tím musí točit.
Velká výhoda této věci je jednoduchá instalace. Na tom obrázku výše je kompletní radar. Tyčka je aerodynamická, takže na to nepůsobí moc velké síly ve větru, a je to jak vidíte: přiveze se anténa, skener, podstavec a pár dlaždic a prostě se to složí a unese to kdejaká střecha.
Nevýhoda ale je, že se to moc nehodí na meteorologické účely. V horizontálním směru má anténa šířku svazku asi 1.5°, což je v pohodě, ale problém je s vertikálním. Tím, jak se fázování dělá jenom v horizontálním směru, to vertikálně svítí asi 22° (což si mimochodem můžete zjistit na fccid.io, což je úžasný zdroj na zkoumání trhu). Tyhle antény se používají na lodních radarech, kde to je dobře - loď se na vlnách naklání, a nemůžete si dovolit ztratit obraz, když vám to zrovna nesvítí přesně vodorovně. Tady to ale znamená, že polovinu energie hned vysvítíte do země (ta půlka svazku co míří k zemi), čímž ještě navíc osvítíte pozemní cíle a máte tak na displeji bordel, a z té druhé poloviny se většina velmi rychle dostane nad mraky (e.g. 10° nahoru je ve vzdálenosti 50 km 9 km nad zemí, což už je výška, do které zasahují jenom velké bouřky), takže jenom nějakých 10% energie (odpovídá 2° řezu z toho paprsku) využijete účelně. Tenhle konkrétní radar jsme měli v Olomouci a rozumně to chodilo tak někam před Brno, takže tak 50-60 km.
Z tohoto důvodu v podstatě všechny radary používají parabolickou anténu, kterou asi znáte z příjmu satelitní televize. Bohužel to není tak jednoduché, že člověk dojde do Alzy a koupí parabolu na televizi a postaví z toho radar. Paraboly na televizi jsou offsetové, čili zářič je tak jakoby bokem dole, což je super, protože nestíní a může být na pevné kolejnici za kterou to drží a tak, ale prej to má hodně nepříjemný spodní postranní lalok, takže to přesně nechceme.
Někteří nadšenci to řeší instalací koše absorpční pěny, která to snad nějak požere, ale my jsme to stejně nakonec nějak nedělali, protože tyhle antény stejně většinou končí tak kolem 1.2-1.8 metru a my teď chceme větší.
V těchto aplikacích se všude používají prime focus antény, tj. normální symetrický paraboloid.
To se dá koupit na internetu, teda alespoň do průměru tak 1.8 metru (ta na fotce má 1.2m, což jsme instalovali do léta 2020, a teď už umíme 1.8 a chceme jít ještě mnohem výš), pak zjistíte, že to sice firmy mají v nabídce, ale ve skutečnosti to nemají skladem a musí to pro vás extra vyrobit, což se jim zase nechce když chcete jeden kus.
K tomuhle potřebujete primary feed, což je ta trubka uprostřed, a především ten plastový bazmek na jejím konci, který je vidět na těch videích na začátku.
Ten slouží několika věcem:
Jeho speciální tvarování dělá, aby parabola byla u okrajů nasvícena méně. To zní divně - člověk by čekal, že ji budeme chtít nasvítit rovnoměrně. Jenže ono to funguje tak, že vlivem fyzikálního jevu, jehož vysvětlení jsem už úspěšně zapomněl, vyzařovací charakteristika antény vypadá tak, že vezmete výkonovou hustotu osvícení apertury (i.e., té paraboly) a zfourierujete ji. Pokud tedy máte parabolu nasvícenou rovnoměrně, tak výsledek vypadá jako fourierka obdélníku a výsledek má ostrý peak (a tedy velký zisk a úzký úhel), ale velké postranní laloky. A tím utlumeným osvícením se vlastně snažíte aplikovat okno.
První verze naší paraboly vypadala tak, že někdo vystříhal kolečko z absorpční hmoty, nalepil ho na strategické místo na parabole a prohlásil, že tohle jako dělá okýnko. Pak ale vyrobili tenhle tvarovaný bazmek, který toho dosahuje tím, že v tom tvaru dochází k nějaké interferenci a jak se to různě sečte a odečte, tak výsledkem je ten tvarovaný svazek.
Tohle vypadá jako strašná magie (a taky je), tak jen pár slov k tomu jak se tohle jako stane. Klíčem je sehnat člověka, co umí provozovat výpočetní elektrodynamiku a zejména umí babysittovat FDTD solver. Pak se udělá 3D model vlnovodu, toho plastu a paraboly, rozdělí se to na malé kostičky, ve vlnovodu se vybudí elektromagnetické pole a pak se simuluje (doslova po pikosekundách, metodou konečných prvků) jak se toto pole šíří modelem, interaguje atd. Výsledkem je pak pole vyzářené do prostoru, z čehož se spočítá vyzařovací diagram. Kouzelník se na to pak podívá, upraví tvar plastu, a zkusí to znova. Případně se pustí evoluční algoritmus, který ten tvar různě upravuje, vyhodnotí, a zase upravuje. Potom tři dny někde hučí cluster a pak z toho vypadne tvar, který někdo vysoustruží z plastové tyčky, pokoví, zasune se do trubky a je z toho zářič.
Když se tohle všechno podaří, tak pak ten stejný radar chodí tak na 80-100 km s 1.2m parabolou a 120-150 km s 1.8m.
Jenže pokud jste se podívali na videa v úvodu, tak víte, že takhle přesně ten radar nevypadá . Problém s parabolou je, že na rozdíl od tyčky to je úžasná plachta, takže když byste to jen tak nechali venku, tak vám to vítr ulomí, nebo s tím alespoň neutočíte. Navíc to namokne, v zimě se na tom udělá námraza a vůbec je to velký špatný. Občas se tohle řeší tím, že se parabola neudělá z plechu, ale z pletiva (síto) a vítr tak profukuje skrz. Aby tohle fungovalo, tak oka v sítu musí být menší než 1/10 vlnové délky, pak se to chová jako jednolitá plocha. Tohle tak funguje na leteckých radarech, které mají vlnovou délku třeba 18 cm, a pletivo na kralyky s okem 1.8 cm je tak v pohodě. Ale my máme vlnovou délku 3 cm (více o vlnových délkách příště) a síťka s 3mm okem už je neprakticky jemná.
Tohle se řeší tak, že se kolem antény postaví bublina, radom. Ten plní několik funkcí:
Radom samozřejmě musí být pro rádiové vlny průhledný. Pro začátek v žádném případě nesmí být vodivý.
Takže okamžitě s pořízením paraboly jsme museli řešit radom. První verze radomu byla, že jsme vzali plastovou desku 2x6 metrů, srolovali jsme ji do ruličky a nahoru jsme nasadili dekl.
Tím se samozřejmě zařízení dost zvětšilo a instalace zkomplikovala, už to má tento montovaný podstavec, pak někde na střeše sestavujete dvoumetrovou ruličku a tak, ale s tím se nedá asi nic dělat. Tlustá pevná plastová deska ale není úplně ono, má to nějaký útlum. Proto přišla druhá verze, kdy jsme si nechali z LDPE vyfouknout kraslici. LDPE má nižší útlum a navíc nám zase nějaký šaman poradil, že když stěna bude nějak tlustá, tak se ty vlny nějak správně složí a bude to fungovat dobře.
Výsledky jsou dobré, ale zase to znamená manipulovat s těžkou (tři lidi nebo ideálně jeřáb, na střechu určitě jeřáb) bublinou z jednoho kusu, která se nevejde do dodávky a musí se vozit na velkém přívěsu nebo v náklaďáku, a navíc ji výrobce už nedokáže vyfouknout větší (a pak by stejně nešla přepravit), takže to nejde udělat na 1.8m anténu.
Dále lidi staví nafukovací radomy, což je pytel a uvnitř se kompresorem dělá přetlak. To jsme zatím zavrhli, jednak protože mechanické komponenty jako kompresor jsou nekonečné utrpení (že solid state je Dobro si vysvětlíme příště), jednak protože to ve větru bimbá a opakovaným namáháním se to za rok v místě přidělání utrhne.
Dále lidi dělají metal space frame radome, což se dělá tak, že se z kovových profilů udělá geodetická kopule a mezery se vyplní igelitem nebo dlaždičkama, které už můžou být tenké, protože nemají nosnou funkci. Problém je, že se to musí vymyslet tak, aby ty vodivé profily radaru nevadily, což se jednak dělá jejich geometrií, a jednak se před ně vkládají malinké anténky, které zase dělají nějakou magii. S tím nám žádný z našich šamanů nedokázal pomoct, a tak jsme to zatím taky nedělali.
Poslední možnost je samonosná sendvičová konstrukce z laminátu. Myšlenka je taková, že tenoučká vrstva má malý vliv. Jenže jedna vrstva laminátu nemá žádnou pevnost. Ale když se dají dvě kus od sebe a oddělí se pěnou (která dělá mechanický spacing, trošku strukturní pevnost, a tím, jak má minimální hustotu, tak pro rádiové vlny jako kdyby neexistovala), tak už to drží dobře. A šaman nám poradil, že mají být nějakou vzdálenost od sebe a pak to bude dobré.
Tak jsme rozsegmentovali kouli na pětiúhelníky a nejlepšíúhelníky a nechali to vylaminovat s tím, že to má rantl, za kterej se to sešroubuje, a teď se řeší, jestli šroubky radaru vadí nebo ne (funguje to skvěle, ale nemáme samozřejmě srovnání bez šroubků, takže možná by to mohlo fungovat ještě o kousek líp).
Výsledek se naskládá do auta a dá se na střechu vytahat rukama a sestavit na místě, takže není potřeba jeřáb, což je super, protože někdy máme instalaci uprostřed velké střechy, kam jeřáb nedosáhne, a někdy je to v zástavbě, kde je máchání s jeřábem obtížné.
Poslední problém, který je potřeba vyřešit, je, že ta anténa se točí a jak k ní jako připojit ze země kabely. K tomu se dají použít následující tři hardwarové přípravky:
U našich aktuálních radarů se nám podařilo dosáhnout toho, že rotující část je plně pasivní, neobsahuje žádnou elektroniku. Naopak u radaru, který teď vyvíjíme, se pro změnu točí úplně všechno (vysílač, počítač…) a slipringem se tam přivádí jen napájení (a ethernet, i když v prototypu byla na rotující části wifi).
Tiskni
Sdílej:
: ███████████##:##███████████ ██ --|L2 ██ : ██ L2|-- ██ ██ L1|L2 ██ : ██ L2|L1 ██ -- L1|L2 ----:---- L2|L1 -- ██ L1|L2 ██ : ██ L2|L1 ██ ██ L1|-- ██ : ██ --|L1 ██ ███████████##:##███████████ :L1 drží na spodním hrníčku, L2 na horním, ložiska a nosná konstrukce bude někde okolo. Dvojtečky jsou osa otáčení.
Ale tady ta vzduchová mezera je jen minimální, neboť ta jádra se mohou dotýkat (s trochou oleje)Cokoliv, co se dotýká, s trochou oleje, ale ne zas moc velkou silou, aby se to neodřelo, v nepřetržitém provozu pokud možno nechceš. Nebude to o nic lepší, a už vůbec ne konstrukčně jednodušší, než kvalitní slip-ring. Důkazem je to, že tento v průmyslu standardní problém tímto způsobem nikdo neřeší.
A taky mi ještě nikdo nevysvětlil jaký je rozdíl mezi transformátorem a bezdrátovým nabíjením. Já našel jen jeden. U toho nabíjení se taktně mlčí o ztrátách.Huh? Tak bezdrátové nabíjení má očividně za účel nabíjet a nějaká efektivita tě tam nezajímá. To je jako se rozčilovat, že mikrovlnce se říká mikrovlná trouba a ne „radar s kontinuální výkonem na ohřev jídla“. Zrovna bezdrátová nabíječka vypadá možná jako blbost, ale co do pohodlí na ní nedám dopustit.
Podle mě je bezdrátový nabíjení telefonu hovadství a typická ukázka toho, proč to dělat jednoduše, když to jde složitě. Kdysi dávno byly populární telefony značky Alcatel. K nim patřila nabíječka se stojánkem, telefon se do toho prostě postavil. Dávno před tím totéž používaly kapesní počítače Palm, ty přes to dokonce tahaly data. A dodnes se to používá pro nabíjení profi vysílaček a i některých amatérských a PMR. Jednoduché, spolehlivé, beze ztrát, bez vyzařování kdovíčeho.Já jsem taky kdysi dávno měl stojánek k mobilu, ba dokonce jsem si ho koupil i před pár lety k iPhone a musím říct, že bezdrátová nabíječka je někde úplně jinde co do pohodlí. To prostě položíš na podložku stejně jako to pokládáš jinam a je to, nemusíš to ani dělat nějak extra přesně. Do těch stojánků jsi musel zacvakávat konektory a prakticky nic z moderních mobilů nemá konektor, do kterého by se to dalo jen tak položit. Řešit v těhle výkonech nějaké ztráty mi přijde jako mikro-optimalizace, která prostě nemá žádný smysl. Tak ušetříš desetikorunu ročně na nabíjení, a co jako?
A taky mi ještě nikdo nevysvětlil jaký je rozdíl mezi transformátorem a bezdrátovým nabíjením.Je tam navíc úloha se zaměřením elmag. pole, aby se trefila druhá cívka ledabyle pohozeného telefonu na nabíjecí podložce při dosažení prakticky použitelné efektivity. Transformátor to řeší jádrem a pevnou konstrukcí. Také je potřeba ohlídat, že z toho nebude indukční vařič, když tam někdo odloží náramek, prstýnek, nebo kočku.
ale pokovení nástřikemA tak, nevedel jsem ze povrch musi byt vodivy, mel jsem za to ze je to vypoukle jen kvuli
Parabolická anténa odráží přijímaný signál do svého ohniska, ve kterém je buď přijímač – anténa a vnější jednotka s nízkošumovým zesilovačem (LNB), nebo jen anténa. Čím je větší plocha paraboly, tím silnější signál bude přijímačem v jejím ohnisku detekován. WIKIPEDIA
Nevodivé věci afaik signál moc neodráží a ta parabola je tam jen jako odrážedlo, které funguje v principu podobně, jako třeba velké zrcadlo v optickém teleskopu, které koncentruje paprsky z velké plochy na malou čočku, do které se pak kouká.ale pokovení nástřikemA tak, nevedel jsem ze povrch musi byt vodivy, mel jsem za to ze je to vypoukle jen kvuliParabolická anténa odráží přijímaný signál do svého ohniska, ve kterém je buď přijímač – anténa a vnější jednotka s nízkošumovým zesilovačem (LNB), nebo jen anténa. Čím je větší plocha paraboly, tím silnější signál bude přijímačem v jejím ohnisku detekován. WIKIPEDIA
jedna moc nereaguje, z poslední trvalo sto let vyrazit výkres...Zřejmě mají peněz dost a zákazníky nepotřebují.
ve vlnovodu se to jakoby vodráží vod stěn ty vlny ;D
v drátu to jede elektronama po povrchu protože stejně nabitý věci se vodpuzujou. je to uplně stejný jako když si někdo uprostřed malý místnosti plný lidí nahlas pšoukne :D ;D
Plánuješ to dať aj certifikovať ? Existuje k tomu projektová dokumentácia ? Máš urobenú štúdiu vplyvu na prostredie ?
Nejde mi o znevažovanie projektu ale existujú ľudia, ktorím určite bude vadiť existencia. Hlavne skupiny ohľadom elektromagnetického smogu.
Rozmýšlam nad tou rotáciou antény. Nebolo by lepšie mať viacej statických antén a prepínanie realizovať elektronicky ?
Plánuješ to dať aj certifikovať ?Ano.
Existuje k tomu projektová dokumentácia ?Tak jsou samozřejmě výkresy a tak. Je to ve vývoji.
Máš urobenú štúdiu vplyvu na prostredie ?Přečetl jsem si státní a EU normy na limity expozice elektromagnetickému poli a spočítal z toho bezpečné vzdálenosti (vyšlo to naprosto v pohodě, je povoleno 10W/m2 přes šestiminutový průměr, a to s radarem, co má průměrný výkon 25W, resp. ten velkej 100W, neuděláš skoro ani přímo u toho). Ale samozřejmě tím ani tak neplánuju svítit lidem do nosu, protože proč taky když mě zajímá obloha. A z principu to bude někde vysoko na střeše nebo na sloupu na kopci a okolo toho nic být nesmí, protože by to stínilo.
Nebolo by lepšie mať viacej statických antén a prepínanie realizovať elektronicky ?No ale furt bys musel nějak řešit alespoň „drobné“ (v případě 4 antén 90°) vychylování. A přepínat kilowatty impulzního výkonu taky není sranda.
Plastové šrouby mě také napadly, ale nevím jak to bude s pevností když tam nastane pořádný fukejř.Jo, to je jedna z věcí, co teď řešíme: pevnostní zkoušky. Jiný týpek co pro změnu dělá CFD nám spočítal síly co na to působí a teď za to jako máme tahat a koukat kde to povolí. A pak je ještě možnost to slepit, čímž už to pak teda nepůjde transportovat.
Slepit to přímo na místě, ale už to tam bude nafurt.Ano, tak jsem to myslel.
nebo spíš po kolika létechAktuálně jsou rantly zevnitř, takže na šrouby UV nesvítí.
Ještě je tu možnost vyřešit díly tak aby se rantly na dílech do sebe zahákly a poslední díl to uzamknul.Snýtování plastovými nýty bylo první co mne napadlo. Ovšem rozebíratelné spojení má své výhody, takže sešněrování nylonovým lankem mi přijde ideální. Rozebírá se snadno a rychle a lanko je navíc pružné. Spojování tím, že by se ty díly do sebe zacvakly by bylo výhodné pokud by do té koule nebylo nutné občas vlézt, nebo třeba vyměnit poškozený díl. Lanko ustojí i drobné nepřesnosti.
Ovšem rozebíratelné spojení má své výhody, takže sešněrování nylonovým lankem mi přijde ideálníTo už asi rovnou můžeš zipties, ne?
I ty levné z obchoďákových akcíAsi mám smůlu, ale tyhle jsem schopen roztrhnout normálně v ruce. Ty co kupuju v elektroobchodech teda ani omylem. Těma levnýma jsem lecos už svázal, vždy musím myslet na to, že nesmím jít nadoraz (stejně jich pár roztrhnu) a jsem zvedavej, jakou budou mít životnost.
možná by jako bylo zajímavý zistit z čeho jakoby dělaj všecky ty žiškovský věže nebo ještědy :O :O
zatim to 5g čipy nevovládalo protože to vypadalo jako sudy na vodu :D ten nejvíc nejnovější radar skovanej v pentagonech a bestagonech aco už fakt vypadá jako radar by moh nějaký ty 5g čipy vovládat :O :O ;D ;D
a dodatečně přejem všecko nej k svátku ;D
uplně pokaždý když jakoby někde vidim na vobrázku bílej text na šedivým pozadí kterej nevypadá jako watermark si hnedka řeknu žeto asi jako bude něco děsně tajnýho a se mi jako chce vobětovat tu chviličku času na udělání zvíraznění :D :D ;D ;D
oka v sítu musí být menší než 1/10 vlnové délky, pak se to chová jako jednolitá plocha
ato pak fakt jako žádný ty vlny z anténky nevylítnou ven nebo jich jakoby vylítne jenom děsně malinko takže seto prakticky neprojeví?? :O :O
uplně pokaždý když jakoby někde vidim na vobrázku bílej text na šedivým pozadí kterej nevypadá jako watermark si hnedka řeknu žeto asi jako bude něco děsně tajnýho a se mi jako chce vobětovat tu chviličku času na udělání zvíraznění :D :D ;D ;DNe, to je důsledek děsně strašného softwaru co jsem kdysi ze zoufalství naprasil, protože jsem neměl jak ta data prohlížet. A dřív jsem používal tmavé pozadí, ale pak mi přišlo, že na tom ta barevná škála (hlavně modrá) není vidět, tak jsem začal dávat světlé. A název souboru zůstal bíle, ale to je jedno, protože na něj stejně většinou nekoukám.
ato pak fakt jako žádný ty vlny z anténky nevylítnou ven nebo jich jakoby vylítne jenom děsně malinko takže seto prakticky neprojeví?? :O :ONetuším. Nějaké zadní vyzařování to má vždycky, takže bych tipnul, že jenom malinko.
děsně strašného softwaru
taky koukám že ty mráčky jakoby nejdou mimo kruh nějakej 150km průměr asi :O ;D
Y2Vsa2VtIGt1bGF0w6kgxI3DrXNsbyBuw6Ftb8WZbsOtY2ggbWlsICogKGttL27DoW1vxZluw60g bcOtbGUpICogc3FydCgyKSwgcHJvdG/FvmUgdG8gb3JpZ2luw6FsbsSbIHBvdcW+w612w6EgbsOh bW/FmW7DrSBzb2Z0d2FyZSBjbyB0ZW4ga3J1aCBrcmVzbMOtIG5hIMSNdHZlcmNvdm91IG9icmF6 b3ZrdS4gNDggKiAxLjg1MiAqIHNxcnQoMikgPSAxMjUuNyBrbQo=To je z principu, protože skenuješ tak, že vystřelíš impulz a pak nějakou dobu posloucháš. Státní radar je ve skutečnosti oříznutý, na debugovacím rozhraní je ten kruh taky vidět.
světlo todleto ulítne za 0.41934987570634613 ms to neni hezký číslo žádný takže podle dýlky nejvíc nejmenčího kroku to asi jako nebude :D
mraky lítaj vo moc níž než 125km takže aby se to jakoby stihlo vrátit za tu dobu z nebe taky asi ne. nóó podle toho vobrázku státních radarů r vodpovídá zdálenosti mezi radarama takže asi kuli tomu aby se nerušili navzájem?? :O :O
a teďko se kouknu dotoho base64 :D ;D
hele šaman :D :D
Odkial sa berú ludia v ČR ktorí zvládaju mikrovlnnu techniku a návrh radaru ?Má tato otázka někam směřovat? Je tady hromada schopných lidí, jak už bylo popsáno, je tady dlouhá tradice a spousta lidí schopných předat zkušenosti další generaci. Sám jsem měl štěstí na špičkového učitele na střední škole, který za totáče dělal návrh mikročipů (přímo toho křemíku) a který nás odkázal na svého kolegu, se kterým jsem se o 15 let později potkal na jednom vysílači a hodně jsme si pokecali. Rozhodně není žádný důvod nějak problematizovat zdejší školy nebo tak něco.
Rozhodně není žádný důvod nějak problematizovat zdejší školy nebo tak něco.... kromě případů, že vás z takové školy vyhodí, to bývá dobrý důvod.
Osobne poznám len 2 ludí ktorí navrhli a predávali v 90 rokoch výrobky z oblasti VF techniky (jeden zosilovac kabelovu TV a druhy vysielace). Ale su uz v dôchodkovom veku.Tak mnoho lidí, co s námi na tom spolupracují, už taky není nejmladších :)
Bol som zvedavý aká je realna situácia v ČR.Podle mě docela dobrá, na ČVUT je kvalitní výuka elmag (Jelínek, Kulhánek) (ne že bych tam studoval, ale mají přednášky k disposici na YT, což je super), modelování antén tam normálně probíhá. Je to sice mimo můj obor. Z fyziky máme skupinu lidí kolem Wagnera (zrovna má online přednášku na pátečnících) jehož lidi se podílejí i na (mimo mnoho jiného) detektorech pro LHC.
Napríklad na Slovensku VF technika asi zakapala.Nedovedu posoudit, jen vím, že tam máte nadšence typu Mojžiš, Kundracik (opět díky online přednáškám v minulém roce), a že se někdo bohužel úspěšně pokusil zničit podle všeho skvělou katedru informatiky FIIT STU. (Což znám jen z médií, Pod Lampou, SME.)
Chcel by som robit nejaku aj odbornejsiu prácu, ale stále narážam na nedostatok znalostí a nezáujem firmy/kolegov.Ano, takto by se dalo shrnout posledních několik let v IT. Nikdo nemá zájem se nic učit, dokonce čím dál tím víc narážím na lidi, kteří tvrdí, že nic ani nejde spočítat (tj IT je pro ně magie) a vše se jen kupuje jako hotové boxy a ještě se tím chlubí. Nevím jak to na koho působí, ale mě když někdo vyjmenuje kolik golden partnerů mají (vmware, veeam, hp, emc, pochopitelně cisco), tak se mi chce zvracet. Nevím, možná je to vyhoření, možná špatná oblast, ale před 10 lety jsme běžně dělali "na koleně" disková pole, která prostě následujících 6 let nonstop běžela. Dneska mi lidi tvrdí, že to nejde. Vzpomněl jsem si na to u záběru na Jendu (z jednoho odkazovaného videa), jak tam pájí nějaký konektor starou trafopájkou. V terénu. Ne, že by takto nutně muselo vypadat IT, ale pořád lepší, než kupovat hotové boxy a školit vlastní lidi na cizí techniku.
Dneska mi lidi tvrdí, že to nejde.Ono to jde, ale nemusí to být výhodnější. Potřebujete totiž mít ty lidi a když někdo odejde, tak sehnat člověka, který bude umět s blackboxem, je jednodušší než sehnat člověka, který bude umět s tím vaším řešením na koleně. (Samozřejmě slovo výhodnější může mít různé metriky a klid v duši, že něco máte pod supportem a když se to vysere, tak je to problém dodavatele, je jedna z nich.) Blackbox jde koupit hned a parametry jsou dané, vlastní řešení musíte chvíli stavět a doufat, že parametry vyjdou. Na tom blackboxu pracuje mnohem víc lidí, než kolik si může firma dovolit zaplatit pro své vlastní řešení. Protiváhou je to, že firma dělá jen ty vlastnosti, které potřebuje. Atd. Přiznám se, že jsem si toho taky všiml, že se spousta věcí přesouvá z udělej-si-sám do kup-si-od-někoho. Na jednu stranu se mi to nelíbí, ale na druhou stranu - asi stárnu - to dává smysl. Vzhledem k tomu, že většina lidí stejně potřebuje to samé, není moc efektivní to vyvíjet znova a znova v každé firmě zvlášť.
Potřebujete totiž mít ty lidi a když někdo odejde, tak sehnat člověka, který bude umět s blackboxem, je jednodušší než sehnat člověka, který bude umět s tím vaším řešením na koleně.Což je docela zvláštní, protože když se to postaví na OSS technologiích, tak se ten člověk potká furt s tím samým. Tj mdadm, lvm, klasické fs a tím to většinou hasne. S obměnami typu že tam třeba nebude lvm, nebo že tam bude hw pole a nebude tam mdadm. Export standardní nfs nebo standardní iscsi. Nověji se třeba potká jen s ZFS, bez jakýchkoliv dalších vrstev. Zatímco sehnat člověka na blackbox znamená, že musí být vyškolen na konkrétní black box od konkrétní firmy. Stejně tak pro poštovní server na OSS potřebuju někoho, kdo zná postfix a dovecot. Vedle toho existují desítky různých proprietárních řešení. Tj je dost zvláštní tvrdit, že sehnat někoho na blackbox od třetí strany je jednodušší, než sehnat "linux admina". Jako neříkám, že to tak není, ale spíše je zvláštní, když firmy čím dál tím víc místo budování vlastního know how na oss technologiích raději investují do know how nějaké třetí strany a ze svých lidí dělají jen operátory cizího řešení, za které se ještě musí platit. Tj i kdyby ti zaměstnanci na počátku nevěděli nic ani o blackboxu, ani o oss řešení, tak je musím zaškolit v obou případech a když to udělám na OSS, tak tím náklady končí. (Zatímco u dodavatelského řešení se platí servisní poplatky.) Ale obecně sleduju neochotu firem investovat do vlastních lidí, in house řešení musí být vždy 100x levnější než kupované a další nesmyslné nároky.
Vzhledem k tomu, že většina lidí stejně potřebuje to samé, není moc efektivní to vyvíjet znova a znova v každé firmě zvlášť.Když většina firem potřebuje to samé, tak právě není co vymýšlet ani v in house řešení. Prostě ti lidi postaví totéž, co postavili už 30x a jsou s tím obeznámeni.
Ale obecně sleduju neochotu firem investovat do vlastních lidíTo se stává docela často. Co jsem slyšel vyprávět, tak u mnoha firem je naprosto normální, že stávajícím zaměstnancům nechtějí přidat, ale nového zaměstnance na tu samou pozici (ten stávající nedostal přidáno, tak jde jinam za lepším) naberou za větší peníze, než chtěl ten původní zaměstnanec
in house řešení musí být vždy 100x levnější než kupované a další nesmyslné nároky.Ono se tam perete s tím, že kupované řešení je "jistota". Když si to koupím, tak to má nějaké parametry, které to bude splňovat (jinak to výrobci omlátím o hlavu.) Když si koupím support, tak bude. (Více či méně, o případu, že smluvní podmínky byly dodrženy tím, že support člověk dorazil do 4 hodin a na místě řekl, že náhradní díl bude za tejden, jsem slyšel taky - ale pokud by se tohle stávalo často, tak si ta firma na chleba nevydělá.) Cena je jasná, poplatky jsou jasné, dá se spočítat, jestli na to mám nebo ne. Oproti tomu u in-house řešení víte maximálně to, kolik bude stát hardware. Možná odhadnete, kolik se na tom propálí člověk-hodin při výrobě. Jaké to bude mít parametry si myslíte (když to bude dělat někdo kvalifikovaný, tak asi i správně, ale "smluvní" záruku na to nemáte). Co bude stát údržba, to moc nevíte. Jestli na to seženete lidi, když vám někdo odejde, taky nevíte (předpoklad, že Linux admin automaticky zná mdadm, lvm apod., bych možná bral jako odvážný.) Požadavek na 100x levnější bych tudíž bral jako "jen když to bude takhle výhodné, tak do toho jdeme"
No jo, ale musí to udělat. Tj. v každé firmě musí být ten člověk nebo tým. Když se to koupí, tak stačí jeden tým, co to vyrábí, a pak skupina lidí - většinou méně kvalifikovaných - kteří to dokáží obhospodařovat. A sehnat ty hodně kvalifikované, to je trochu oříšek.Vzhledem k tomu, že většina lidí stejně potřebuje to samé, není moc efektivní to vyvíjet znova a znova v každé firmě zvlášť.Když většina firem potřebuje to samé, tak právě není co vymýšlet ani v in house řešení. Prostě ti lidi postaví totéž, co postavili už 30x a jsou s tím obeznámeni.
Ono se tam perete s tím, že kupované řešení je "jistota".Ty uvozovky jsou docela na místě. Setkal jsem se s tím, že se měl nahradit poštovní server, který sice fungoval k plné spokojenosti, ale prostě už byl starý a lidi chtěli (ne potřebovali) nějaké vlastnosti. Postavit nový na OSS by zabralo maximálně malé desítky hodin, navíc s plnou jeho znalostí a možností přidávat nové funkce. Namísto toho se rozhodlo, že se nasadí Zimbra. A teď si fakt nevymýšlím ani nenadsazuji. Jen testování nějaké free verze zabralo cca 200h. Nasazení plné verze, včetně platby za uživatele dalších 300h. Potom se zjistilo, na co všechno jsou potřeba účty a tedy licence, takže se nakoupilo cca 2x tolik licencí, než počet uživatelů. Jen roční poplatky stojí víc, než by stály náklady na in house mx server. S tolika účty, kolik se vejde na disk. Zatímco původní server běžel na nějakém starém zapomenutém dvoujádru, tak Zimbra potřebovala 8 core + hromadu ram. Boot trval minuty. A vedení i přes moje mnohé upozornění na to, že už se propálilo 300h bylo nakonec spokojené jak želva. Prostě poštovní server za cenu oktávky. A vlastním lidem nedáme ani na trabanta.
Oproti tomu u in-house řešení víte maximálně to, kolik bude stát hardware. Možná odhadnete, kolik se na tom propálí člověk-hodin při výrobě. Jaké to bude mít parametry si myslíte (když to bude dělat někdo kvalifikovaný, tak asi i správně, ale "smluvní" záruku na to nemáte). Co bude stát údržba, to moc nevíte. Jestli na to seženete lidi, když vám někdo odejde, taky nevíte (předpoklad, že Linux admin automaticky zná mdadm, lvm apod., bych možná bral jako odvážný.)Jaktože nic nevíme? Jako snad se pohybujeme v nějakém oboru ne? Tj jako říct, že kuchař neví, kolik bude potřebovat surovin na dvojnásobný počet hostů a říct, že si do hospody raději necháme dodat catering. Pokud IT firma neví, co potřebuje, tak je to podezřelé vlastně samo o sobě a vzbuzuje to otázky, co vlastně dělají (no ve skutečnosti mnohé fakt jen operátory cizích produktů).
Jaktože nic nevíme? Jako snad se pohybujeme v nějakém oboru ne?Je vědět a vědět. U koupeného řešení platíte za support a částka je daná. Nebo za službu, v případě tech cloudů. U vlastního řešení nevíte, kolik času se na tom bude trávit údržbou, jak často se bude muset měnit rozbitý hardware, to leda byste měl křišťálovou kouli. Z pohledu vedení, které ideálně chce mít naplánované cash-flow, je ta první možnost lepší. Jako osobně mám taky radši řešení, do kterého vidím a které mi vyhovuje (doma mám místo koupené NAS server s Cephem, jednoznačně dražší - hlavně na práci - než koupit si něco od Synology, což je AFAIK ještě docela otevřený produkt). A taky se - doma i v práci - držím toho, že mi blackboxy nesmí do baráku. Ale na druhou stranu naprosto chápu přístup majitelů, když se nechtějí starat o něco, co třeba není primární náplní práce té firmy. To, že to dokážete postavit a udržovat na OSS vy, ještě neznamená, že to dokáže i ten, kdo přijde po vás - Linux admin všeuměl není úplně tak častý jev. Přístup, že se o poštu stará dodavatel hotového řešení a já tím pádem potřebuju nabrat člověka jen na to, co firmu živí, je vcelku racionální Plus buďme upřímní, dost často je řešení, do kterého vidíte, jenom řešením, které se nerozbilo tak, že s tím nic nenaděláte. Příkladem budiž stabilní jádro, do kterého (nejspíš) pár měsíců zpátky zavlekli chybu, kvůli které vytuhne MD. (Tj. veškeré I/O na tom stroji.) Projevuje se náhodně, bisectované jádro v produkci provozovat můžete jen těžko, vyvolat to na testovacím stroji nevíte jak - a jste v loji. Mít možnost tohle hodit na dodavatele, ať se stará, jednoznačně má svoji přitažlivost.
horror-storyTo není horror story. Všichni byli nadšení. Uživatelé dostali nové funkce, vedení se plácalo po zádech a jen jeden otrava otravoval s tím, že by to mohlo být 10x levnější a ještě vést k navýšení vlastního know how. To se dá umlčet nebo ignorovat
Plus je teda otázka, co trvá 200 hodin, tedy měsíc nepřetržité práce jednoho člověka, na testování Zimbry.Detaily zůstanou skryté
Nespadlo pod to náhodou i to, že se s tím zároveň učil dělat někdo, kdo to viděl prvně v životě?I kdyby, tak tohle je přesně argument, který říkám. I kdyby Zimbru viděl poprvé v životě, stejně jako kdyby viděl poprvé v životě dovecot (kterej je naprasenej i v té zimbře - takže se to stejně musí naučit), tak je lepší ten čas věnovat na OSS technologie, protože až se to jednou naučí, tak těch mx serverů může sekat mraky bez dalších licenčních nákladů. Zatímco když se za +- tytéž peníze (a stejnou náročností) naučí Zimbru, tak mu a jeho zákazníkům nezbude nic jiného, než ještě navíc platit licence Zimbře.
jak často se bude muset měnit rozbitý hardwareKupodivu stejně často, jako u samo domo.
Jako osobně mám taky radši řešení, do kterého vidím a které mi vyhovuje (doma mám místo koupené NAS server s Cephem, jednoznačně dražší - hlavně na práci - než koupit si něco od Synology, což je AFAIK ještě docela otevřený produkt).Vůbec nechápu, proč bych měl doma mít nasku. To je pro uživatele na úrovni windows power user, ale na naší úrovni bych to ani nezmiňoval. S tím dražší taky nevím. Jediná výhoda NAS je lepší krabice, tj přístup k diskům. Jenže pro normální počet disků (tj 6+) jsou ty bedny strašně drahé. A uvnitř je zase nevýkoný HW a málo RAM a nemožnost změny. Takže ve výsledku jedu dlouhodobě domácí server na bývalém desktopu, 8 disků v obyč bedně (ve skutečnosti 10+ let starej chieftec), jediná investice jsou 2x3 hot swap rámečky od chieftecu (které jsou taky dost drahé - ono vůbec všechno, co jenom vzdáleně připomíná "serverové" použití je najednou dražší) a je to. Ve skutečnosti nejlevnější možné řešení, protože hw je z bývalého desktopu (tj už zaplacen) - GPU (staré herní GPU se někomu věnuje), bedna je trvalá a jediné navíc jsou disky. Ty by ale byly i v tom NASu. A na tom OS podle chuti (toho času FreeBSD).
Plus buďme upřímní, dost často je řešení, do kterého vidíte, jenom řešením, které se nerozbilo tak, že s tím nic nenaděláte. Příkladem budiž stabilní jádro, do kterého (nejspíš) pár měsíců zpátky zavlekli chybu, kvůli které vytuhne MD.Jasně, v praxi jde vždy o pravděpodobnost výskytu chyby. V praxi jsem zažil intel síťovku, která se prostě za běhu vypla a musel se řešit flash firmware. Viděl jsem hw raid řadič, který po přidání disku se neobtěžoval s resilveringem a prostě jej začal používat. Viděl jsem hw radič, který se seknul v případě, že jste po něm chtěli příliš často vyčítat senzory. Viděl jsem nabušené diskové pole, které prostě vyplo oba redundandní sas řadiče (k jeho cti je nutno říct, že se automaticky přešlo na iscsi, které tam ale bylo navíc proto, že původní řešení běželo na iscsi, takže čistě jako přechodová věc - v originále iscsi nebylo). A po jednom update firmware najednou začalo u všech disků ukazovat power on hours cca 200let (dodavatel nám sdělil, že o tom se ví a že na funkci to nemá vliv - tolik tedy k enterprise hw). Ano, jistě jsou chyby i v jádře a OSS. Jenže když je pod tím jádrem ještě hw řadič, tak se ty chyby sčítají. Vše je otázkou pravděpodobnosti, ceny a možnosti řešení.
Mít možnost tohle hodit na dodavatele, ať se stará, jednoznačně má svoji přitažlivost.Otázkou je jak reálně se bude starat a jestli jen nepočká na opravu v upstreamu. Ale rozhodně po něm můžete chtít smluvní pokuty.
jen jeden otrava otravoval s tím, že by to mohlo být 10x levnější a ještě vést k navýšení vlastního know how.Záludná otázka: vlastního know-how firmy nebo toho otravy? To je docela důležité, protože jeden otrava je málo, pokud o dané věci neví víc lidí, není možné ji spolehlivě používat. Ten člověk může odejít nebo ho přejede auto a jste v loji. A argument, že je to open source, tady moc nepomáhá, protože stejně konkrétní způsob nasazení - jak je co kde pospojované a tak - nebude znát kdokoliv z ulice. A dál - má firma ambice prodávat poštovní servery? Protože pokud ne, tak to vlastní know how je k ničemu, respektive je jenom pro ten vlastní server, kde náklady nerozpustíte mezi hromadu instalací. To je mimo jiné jeden z důvodů, proč blackboxy fungují i finančně - protože výrobce něčeho seká mraky a prodávat jednu věc mezi hodně uživatelů. A zavedený výrobce má výhodu před no-name firmou, která se danou věc naučila dělat předevčírem pro sebe. S tím 10x levnějším to s dovolením budu považovat za nadsázku.
Detaily zůstanou skrytéNo dobře, mám jisté podezření, které morálně nevychází moc dobře.
Dovecot, kterej je naprasenej i v té zimbře - takže se to stejně musí naučitSkutečně se musí naučit dovecot? Nemá ta věc náhodou nějaké administrační rozhraní a podporu, právě aby se toho člověk moc učit nemusel (nad úroveň tady a takto editujte tento konfigurák...) Ano, samozřejmě to taky závisí na konkrétním člověku a jeho rozlišení mezi musí a chce
To platí jen u koupených věcí, které provozuju na vlastním (nepodporovaném) hardware. Já jsem tady nicméně psal obecně, pokud je hardware součástí toho blackboxu, vymění si to někdo jiný.jak často se bude muset měnit rozbitý hardwareKupodivu stejně často, jako u samo domo.
Záludná otázka: vlastního know-how firmy nebo toho otravy? To je docela důležité, protože jeden otrava je málo, pokud o dané věci neví víc lidí, není možné ji spolehlivě používat.Částečně se to dá řešit psaním dokumentace. Když k tomu pak přijde někdo cizí, má už na jednom místě informace k tomu konkrétnímu použití. Nemusí se tedy učit s celou technologií, pracně zkoumat, proč je něco nakonfigurováno právě tak a ne jinak atd.
Částečně se to dá řešit psaním dokumentace.Určitě, ale jenom částečně, protože i když to ten dotyčný neodflákne, málokdy ta dokumentace bude na takové úrovni, aby z toho všechno pochopil admin z ulice. Což je to, co potřebujete, pokud na danou věc máte jen jednoho člověka a přejelo ho auto.
Záludná otázka: vlastního know-how firmy nebo toho otravy?Firmy, protože jak už tu Bherzet správně poznamenal, je dokumentace. Ve skutečnosti jsem tu dokumentaci psal, ehm vlastně ten otrava, jako jediný. Psal jsem to i za ostatní. Protože mě to baví.
To je docela důležité, protože jeden otrava je málo, pokud o dané věci neví víc lidí, není možné ji spolehlivě používat.Samozřejmě, že o tom ví víc lidí.
Ten člověk může odejít nebo ho přejede auto a jste v loji.Ano, to je další důležitá věc, kterou firmy většinou ignorují. Opět z nedávného jednání s jednou firmou, na důležitou pozici byl jeden člověk. Ve skutečnosti asi na 4 různé důležité činnosti měli po jednom člověku. Když jsem argumentoval tím, co se stane, když jeden vypadne, tak začal cosi koktat o tom, že ty lidi jsou vlastně vzájemně zastupitelní a že je cca 1.5 člověka na každou činnost. Tj, pokud to někomu není jasné, tak pokud jeden člověk vypadne, tak kolega bude dělat 2x tolik práce na dvou klíčových pozicích. Není to skvělé? Je to skvělé!
S tím 10x levnějším to s dovolením budu považovat za nadsázku.Proč? Ve skutečnosti jsem čekal, že mi někdo omlátí o hlavu těch několik desítek hodin. Co na tom kdo chce řešit desítky hodin?
No dobře, mám jisté podezření, které morálně nevychází moc dobře.To mě nepřekvapuje. Vy si vždycky vyberete ze svých myšlenek to nejhorší. Jinak abych předešel náznaku obvinění, já jsem se té zimbry ani nedotkl. Z podobných věcí mám ekzém stejně jako Pohlreich z eidamu.
Skutečně se musí naučit dovecot? Nemá ta věc náhodou nějaké administrační rozhraní a podporu, právě aby se toho člověk moc učit nemusel (nad úroveň tady a takto editujte tento konfigurák...) Ano, samozřejmě to taky závisí na konkrétním člověku a jeho rozlišení mezi musí a chceHele, v praxi jsem ještě nenarazil na žádný "zastřešující systém", u kterého by se nikdy nemuselo lézt do střev. Stejně člověk při debugování čehokoliv dřív nebo později narazí na to, že interně je nějaká služba, která je nějak nastavená. Nebo to minimálně poslouží k pochopení konceptu toho "blackboxu" a jeho následné řádné administraci.
Já jsem tady nicméně psal obecně, pokud je hardware součástí toho blackboxu, vymění si to někdo jiný.Jasně, ale těch výměn je tak nějak stejně, jako když si to člověk postaví sám. Akorát se o to neumí starat. Což si zaplatí. Jako i já jsem pro to, aby se o HW staral někdo jiný. Ale ten HW musí být co nejvíc transparentní.
Firmy, protože jak už tu Bherzet správně poznamenal, je dokumentace.Není to jen o té dokumentaci - psal jsem to v předchozím příspěvku, důležité je taky to, jestli firma pro to know-how má využití nad ten jeden server, který má pro sebe. Má využití ve smyslu je schopna vydělat tím know-how dost peněz na to, aby se zaplatilo to jej získat.
Tj, pokud to někomu není jasné, tak pokud jeden člověk vypadne, tak kolega bude dělat 2x tolik práce na dvou klíčových pozicích. Není to skvělé? Je to skvělé!Ono není potřeba pro příklady chodit k "jedné firmě". Zdar Max
To mě nepřekvapuje. Vy si vždycky vyberete ze svých myšlenek to nejhoršíVždycky ne. Ale když vidím takový nesmysl, jako 200 hodin testování Zimbry, tak mě - a určitě nebudu jediný - okamžitě napadne, že někdo testoval tak, aby mu to vyšlo správně. Tj. aby buď za každou cenu našel něco, co je špatně, nebo aspoň aby vytáhl náklady řešení, které mu nevyhovuje.
Jasně, ale těch výměn je tak nějak stejně, jako když si to člověk postaví sámAle cena - hlavně s ohledem na předvídatelnost nákladů - se liší. Jako už jsem to psal, mě není těžké přesvědčit, abych si nekupoval blackbox. Ale prostě mi nějak nesedí myšlenka, že jsme tady géniové a všichni ostatní jsou blbci, kteří nepřišli na to, že kupovat produkty od Red Hatu, EMC, NetAppu, Zimbry a kdovíco je nesmysl a že postavit si a administrovat danou věc doma na koleni je výhodnější. Protože kdyby to skutečně všeobecně bylo o tolik výhodnější, žádná z těch firem nemůže existovat.
Není to jen o té dokumentaci - psal jsem to v předchozím příspěvku, důležité je taky to, jestli firma pro to know-how má využití nad ten jeden server, který má pro sebe. Má využití ve smyslu je schopna vydělat tím know-how dost peněz na to, aby se zaplatilo to jej získat.No podle mě se to často zaplatí už u té první a třeba i jediné instalace. Ale tak bavíme se o velikosti, že.
Ono není potřeba pro příklady chodit k "jedné firmě". Zdar MaxTo nebudu ani komentovat. Už jsem to komentoval několikrát. Zajímalo by mě, jaká je realita, protože některé věci se podle mě v jednom člověku nedají fyzicky zvládnout.
někdo testoval tak, aby mu to vyšlo správně. Tj. aby buď za každou cenu našel něco, co je špatně, nebo aspoň aby vytáhl náklady řešení, které mu nevyhovuje.V realitě to bylo tak, že to testoval někdo, kdo to ve skutečnosti chtěl nasadit.
Ale prostě mi nějak nesedí myšlenka, že jsme tady géniové a všichni ostatní jsou blbci, kteří nepřišli na to, že kupovat produkty od Red Hatu, EMC, NetAppu, Zimbry a kdovíco je nesmysl a že postavit si a administrovat danou věc doma na koleni je výhodnější. Protože kdyby to skutečně všeobecně bylo o tolik výhodnější, žádná z těch firem nemůže existovat.Hele já nevím, jestli jsme všichni géniové, ale tak všichni máme nějakou praxi ne? A mě se stávalo (hlavně na fórech na rootu), kdy se ze mě všichni snažili dělat blbce a říkali věci jako "hele, až přijdeš na nějaké vyšší místo, tak to pochopíš" (analogie k tomu jsi moc mladej, abys to chápal). Ve skutečnosti se to nikdy nestalo. Dostal jsem se až k provozu serverů pro celou ČR, provozoval jsem systémy se share 60%, těch systémů bylo celkem 5. Všechno na serverech, které jsme postavili ručně. Kompletně od HW, až po poslední službu na posledním vmku. Ve skutečnosti v dost malém týmu (což jsem roky kritizoval). A nikdy, nikdy jsem nezažil situaci, kterou mi mnozí podsouvali, že až se dostanu někam, tak něco. A pokud by mi někdo chtěl říct, že ČR je prdítko a že až se dostanu na kontinent, tak něco, tak pro něj mám informaci, že ty servery stejně budou muset být distribuované, takže si na těch samodomo serverech můžu na libovolné kontejnerizaci postavit distribuované řešení. Nikdy jsem neměl potřebu kupovat RedHat. Vlastně vůbec nevím, co by mi to mělo přinést. Ano, někteří naši zákazníci vyžadovali RedHat, tak se jim to koupilo. Žádný rozdíl proti CentOSu. EMC pole není žádný zázrak. Je to nabušené HW, nic víc. Kdybys vzal tu cenu toho pole (a hezky kompletní, včetně licencí a servisních poplatků), tak máš tolik HW, že postavíš výkonnější řešení. NetApp neznám. Zimbra je zastřešující balík, uvnitř je stejně postfix, dovecot, amavisd apod. Tohle si postavíš za víkend, akorát to nebude vypadat tak hezky (ve skutečnosti se mi to webové rozhraní líbí, ale ta java služba na serveru bootuje asi 5 minut).
Protože kdyby to skutečně všeobecně bylo o tolik výhodnější, žádná z těch firem nemůže existovat.Napadl mě příměr s restauracemi. Když jsem se kdysi dávno naučil vařit, tak pro mě v Olomouci zůstaly jen cca 3 restaurace, kam mělo cenu jít za lepším jídlem. Takže buď jsem geniální kuchař, nebo na to všichni ostatní serou. Ty restaurace kam bych nikdy nešel, byly narvané. Teď v lockdownu je situace jiná a ve skutečnosti už nemusím jít ani do těch 3. Jediné o čem to je jsou suroviny. Ano, nedám si speciální maso, ale nezblázním se z toho. Podobnou situaci vidím v IT. Ve skutečnosti spousta lidí je naučená na něco a někteří ani nevědí, že to jde dělat jinak než jen něco koupit. Mám spoustu kamarádů windowsářů a pořád je tam ta bariéra, že linux je sice jako dobrý někde na router, ale ty "skutečný" věci se musí kupovat. Celkem zajímavá situace je s Blenderem, který ve verzi 2.8 všem ostatním produktům za "miliony" vypálil rybník (já nejsem žádný umělec, ale těší mě, jak se časem prosazuje).
A mě se stávalo (hlavně na fórech na rootu), kdy se ze mě všichni snažili dělat blbce a říkali věci jako "hele, až přijdeš na nějaké vyšší místo, tak to pochopíš" (analogie k tomu jsi moc mladej, abys to chápal). Ve skutečnosti se to nikdy nestalo.Tak třeba se ještě někdy na nějaké vyšší místo dostanete (No jo, tomuhle nešlo odolat
Kdybys vzal tu cenu toho pole (a hezky kompletní, včetně licencí a servisních poplatků), tak máš tolik HW, že postavíš výkonnější řešení.Možná jo, možná ne, pokud vím, tak hlavní předností takovýhle krabice je to, že je to uvnitř redundantní až na úroveň připojení jednoho disku ke dvěma řadičům. A na téhle úrovni už se asi bavíme o produktu nejenom v tom ohledu, jestli je výkonnější, ale taky - a možná hlavně - jestli je spolehlivější. Což je první zádrhel, k takovému hardware se nedostane jen tak někdo, aby z něj mohl něco stavět. Budiž, dá se to dohnat softwarem (DRBD např.), ale asi to bude stát něco na výkonu. Ale fajn, nějak se to postaví a nastává další otázka - jestli je to postavené dobře. Tady odbočím k té poště, kde funkční postfix, dovecot a amavis ještě neznamená, že vám půjdou posílat e-maily. Musíte nastavit MX, to asi zvládnete, ale taky reverzy (chce to standard a google), SPF (kvůli google), DKIM (zas***ej google). Takže vám ty potřebné znalosti začnou bobtnat. Dva problémy - jednak to navyšuje náklady na školení toho člověka, druhak vás vůbec nenapadne, že máte něco takového řešit, když jste v tom nový. Není těžké nastavit reverz - těžké je zjistit, že chybějící reverz je to, co googlu vadí. Klasický případ triviality - když víte, co hledáte. S tím úložištěm to bude podobné, když to děláte odzačátku, tak stoprocentně narazíte na něco, co uděláte blbě a co firma, která nabízí hotové řešení, má vyřešené. (Protože na to narazili dřív.) Takže něco uděláte blbě, firma nebude spokojená, pak to možná uděláte dobře, pak odejdete a firma bude muset buď nabrat někoho jiného, kdo to už umí, nebo znovu školit. Protože to je další zádrhel - nejsou lidi. Silně pochybuju, že do každé firmy seženete člověka, který bude schopen stavět disková pole, mailová řešení a jánevím, co ještě taková firma může potřebovat. A schválně píšu člověka, protože postavit tu věc je intenzivní práce možná i pro víc lidí, ale oprašování a běžná údržba, na to už zase full-time člověka nepotřebujete - tudíž chcete, aby toho uměl víc, aby to dohromady ten full-time dalo. A takových lidí není tolik, aby mohli pokrýt všechny firmy. Tohle už jsem zmiňoval a podle mě to zásadně přispívá k tomu, že blackboxy mají svoje místo - firma, která je vyrábí, šetří pracovní síly, protože má výrazně lepší poměr lidí, co ten produkt staví, k počtu nasazení. Samozřejmě je na to potřeba nalepit další pracovní síly jako obchodníky a podobné, ale sehnat ty už je jednodušší.
No podle mě se to často zaplatí už u té první a třeba i jediné instalace. Ale tak bavíme se o velikosti, že.No právě. Představte si - a max to píše o kus níž - zemědělské družstvo. E-maily potřebují ke komunikaci s dodavateli a odběrateli, to je tak všechno. Není to jejich předmět podnikání a nikdy nebude. Takové firmě se nikdy nevyplatí mít člověka na správu mailserveru. Ono se možná jen tak tak vyplatí "ajťák" - jestli něco, tak to elektrikář, který dostane na starost i počítače, jsou přece na elektriku. To není a s velkou pravděpodobností už ani nikdy nebude někdo, kdo by byl kvalifikovaný pro správu mailserveru zapojeného do internetu No a teď upřímně, když si taková firma najme někoho, aby jim postavil jejich vlastní mailserver, jak se to bude lišit od té zimbry nebo od cloudu? Nijak - ve všech třech případech je to pro tu firmu blackbox. Jasně, výhody toho, že to je na vašem hardware, jsou jasné, ale když tomu nerozumíte, tak ani nevíte, že něco takového máte chtít - prostě dostanete to, co jste ochoten zaplatit a co umí dělat ten člověk, kterého jste si na to našel.
Napadl mě příměr s restauracemi.Příměr s restauracemi nebrat. Chuť je moc individuální záležitost.
Takže něco uděláte blbě, firma nebude spokojená, pak to možná uděláte dobře, pak odejdete a firma bude muset buď nabrat někoho jiného, kdo to už umí, nebo znovu školit.Aha, takže Meteopress má správně Jendu vyhodit a koupit si hotové komerční radary? Nebo ještě lépe, kupovat data od jiných? Jako vy se tady vlastně jinými slovy snažíte obhajovat to, proč by firma neměla mít žádné odborníky, protože je těžké je sehnat. Ano je a s tímto přístupem obzvlášť. Ale pokud chce dosáhnout něčeho nového na trhu, tak musí jít do rizika s tím, že si vlastní lidi musí vychovat. Včetně toho, že budou občas dělat chyby. Což lze částečně eliminovat tím, že se to bude testovat na méně důležitých místech. Atd. A funguje tu i zpětná vazba. Pokud budou všechny firmy považovat svoje lidi jen za operátory, tak tady nikdy odborníci nebudou - a následně si budou stěžovat na to, že sehnat admina, který umí stavět pole a mx server je nemožné (já vám nevím, ale ještě před pár lety tohle byl standard) a proto budou mít jenom operátory.
takže Meteopress má správně Jendu vyhodit a koupit si hotové komerční radary?Komerční radary - respektive službu získávání meteorologických data pomocí komerčních radarů - provozuje každá firma?
Ale pokud chce dosáhnout něčeho nového na trhu, tak musí jít do rizika s tím, že si vlastní lidi musí vychovat.Co ten příklad s tím zemědělským družstvem - firmou, která rozhodně nemá za cíl dosáhnout něčeho nového na trhu poskytování poštovních služeb - proč jste ho vynechal?
Co ten příklad s tím zemědělským družstvem - firmou, která rozhodně nemá za cíl dosáhnout něčeho nového na trhu poskytování poštovních služeb - proč jste ho vynechal?Protože je úplně mimo. Diskuse byla o IT.
Firma, která nemá IT jako produkt, pořád potřebuje IT řešit, neboť chce posílat e-maily, mít webové stránky, sdílet soubory a mnoho dalšího.No jasně, tak firmě typu zemědělské družstvo doporučuju mít email na vlastní doméně třeba u seznamu a může (těch 10 účtů) to ovládat technický ředitel.
Diskuse začala mým povzdechem nad stavem IT v IT firmách...a pokračovala mým názorem, že blackboxy mají smysl, což tady rozporujete (aniž byste specifikoval, že to rozporujete pro konkrétní případy) A navíc non-IT firma se od IT firmy v případě, že se nejedná o produkt, který je dále nabízen, vlastně neliší. Pokud v té zimbra-firmě potřebují posílat/přijímat e-maily, ale není to předmětem jejich podnikání, tak jsou na tom stejně jako to zemědělské družstvo. Je to pro ně služba jako každá jiná - jako když si auto nechají opravit v autoservisu a na ucpaný hajzl pozvou instalatéra. Jediný rozdíl je, že v IT firmě máte nějakou realistickou možnost, že vaši současní IT zaměstnanci zvládnou i tu poštu. Jenže tím se dostáváte na stejnou úroveň, jako když si zemědělské družstvo zaměstná vlastního správce poštovního serveru: toho člověka musíte školit, toho člověka musíte platit. A je jedno, že v té IT firmě už ten člověk je - když se věnuje té poště, nedělá to, co tu firmu živí a na co si ho najala. Samozřejmě můžete říct, že ho najala i na tu poštu, ale to a) na věci nic nemění - furt ho platíte na pokrytí vlastního provozu, nikoliv na výdělek - a b) komplikujete si nábor: najít člověka, který umí [předmět podnikání zimbra-firmy], je jednodušší, než požadovat [předmět podnikání zimbra-firmy] AND poštovní služby A ve chvíli, kdy si nabíráte vyhrazeného člověka na to, co zvládne blackbox (služba), a nemáte pro něj přitom dost práce, abyste dosáhl podobných úspor z rozsahu jako ten blackbox, budete mít docela problém si takové rozhodnutí obhájit ekonomicky.
což tady rozporujeteAni ne tak rozporuju, jako se spíš zamýšlím nad tím, proč tomu tak je. Realita je mi známá. A argumenty protistrany taky. A tahle diskuse je spíš jen taková hospoda nad názory.
Jediný rozdíl je, že v IT firmě máte nějakou realistickou možnost, že vaši současní IT zaměstnanci zvládnou i tu poštu. Jenže tím se dostáváte na stejnou úroveň, jako když si zemědělské družstvo zaměstná vlastního správce poštovního serveru: toho člověka musíte školit, toho člověka musíte platit. A je jedno, že v té IT firmě už ten člověk je - když se věnuje té poště, nedělá to, co tu firmu živí a na co si ho najala.Jako, co na to dalšího už říct. V podstatě tím potvrzujete to, na co si stěžuju. Jestli lidi v IT firmě potřebují na něco najmout jinou IT firmu, tak je otázkou, co vlastně dělají a co vlastně umí. A v podstatě popisujete ten stav, kterému říkám operátoři, tj zaměstnanci najatí pouze na omezený okruh činností a u kterých se ani nepředpokládá, že budou něco vědět. Jenže to v mých očích nejsou admini. Administrátor potřebuje mít široké znalosti, nadhled a vědět, jak věci fungují, dovede věci navrhnout. Tvrdit, že potřebuju na poštu vyhrazeného člověka, pro kterého nebude jiná práce je nesmysl ze stejného soudku. Pokud mám admina, tak pro něj nastavení mx serveru (nebo čehokoliv jiného) není problém. Nepřijímám ho proto, aby dělal jednu věc (tohle je stále to operátorské vidění), ale jako univerzálního člověka, který může dělat cokoliv. Ale už se točíme v kruhu. Na tohle mi napíšete, že takový člověk je drahý a že jich je málo. Ano je a je to proto, že firmy neinvestují do vlastních lidí. Jak jsem vždy říkával u pohovorů, mě nezajímá, co umíte teď, ale co budete umět za půl roku. A s tímto přístupem jsem se setkal s nejlepšími lidmi, jaké jsem dosud potkal.
Když máš malý tým vývojářů, který vyvíjí nějaký produkt a zvládá si adminovat vlastní systémy, tak to ještě neznamená, že si budou umět spravovat mailový serverTak já jsem to zažil. Já nevím, proč mi tady dva lidi argumentují proti něčemu, co jsem sám zažil a nepovažuju to za nic výjimečného. Možná se doba změnila, možná spousta lidí podlehla tomu, co jsem psal v prvním komentáři, tedy že to jinak nejde a na základě myšlenky "že to jinak nejde" se upínají k blackboxům, spíše to vidím jako vítězství marketingu než čehokoliv jiného. V ani ne 10 lidech jsme svoje vlastní produkty (webová aplikace pro řízení veřejných zakázek) provozovali na vlastních serverech, postavených od HW až po (bohužel) vmware, všechna vmka vlastní výroby (většinou mojí, protože já jsem u toho byl od roku 2008), všechny služby ve vlastní režii. Včetně dns serverů pro cca 400 domén, 5 email serverů apod. Některé appky měly core tým čítající možná 6 lidí max. A to myslím komplet, včetně čtení zákonů, programování, instalace serverů až po provoz. Netvrdím, že je to tak vždycky správně, ale ve skutečnosti tyhle v podstatě one man show týmy stojí za mnoha úspěšnými projekty.
(hlavně v dnešní době, kdy je to kvůli spamům a monopolním praktikám různých megakorporací čím dál složitější)Ano je, proto mailservery už nedělám. Google a spol prostě vyhrál. Nebaví mě krom standardů (které co si budeme povídat, byly trhacím kalendářem už dávno před googlem) ještě reagovat na výstřelky Google a MS (každý týden jsem měl na stole nedoručitelnost z MX outlook.com). Jsou k disposici balíky postavené na OSS (iRedMail), které ještě fungují.
Kdybychom se bavili o větší firmě, tak už to začne taky být trochu jiné.Tak já se bavím tak o firmě kolem 50 lidí. Tady se už prostě vyplatí vlastní řešení, protože vše ostatní je dražší (nebo se ukázalo býti dražší).
Kontaktní e-mailová adresa herni.vyvojari@seznam.cz by asi nevypada úplně reprezentativně
jsou už tři lidi tak rozmanitý celek, že čekám aspoň u jednoho zájem a schopnost hrát si i s poštou.Protože vyvinout produkt v týmu tří lidí je nuda, při které se najde spousta času na to dělat ještě admina na vedlejšák...
Podle mě to není IT firma.Sorry, opravdu si nemůžete udělat všeobecně platnout definici IT firmy tak, že se to rozhodne podle vámi dané množině dovedností, které ta firma musí umět. Pokud to podle vás není IT firma, fajn, ale pak se nedivte, že se názorově míjíte s lidmi, kteří používají obecný pojem, nikoliv váš pojem.
O svém produktu chtějí dát vědět lidem a hodila by se jim webová stránka. Kontaktní e-mailová adresa herni.vyvojari@seznam.cz by asi nevypada úplně reprezentativně, takže mít inbox na vlastní doméně by určitě bylo lepší. Zaplatí si za pár desetikorun měsíčně hosting a všechny jejich problémy jsou vyřešeny.Já to třeba řeším tak, že používám zoho, kde můžeš mít vlastní doménu. Dřív jsem takhle používal gmail.
/var/log/mail.log
, takže nejde řešit problémy „poslal jsem mail a potřebuju vědět, jestli ho protistrana přijala, nebo jenom někde visí ve frontě“ a „Lojza mi poslal mail který mi nepřišel, tak grepnu mail.log jestli jsem od něj měl nějaký neúspěšný pokus“. To první je prý částečně vidět když jsi admin profesionálního GSuite, to druhé nejde vůbec.
Tak já jsem to zažil. Já nevím, proč mi tady dva lidi argumentují proti něčemu, co jsem sám zažil a nepovažuju to za nic výjimečného.Nikdo vám tady netvrdí, že to tak nemůže být. Já třeba celou dobu mluvím jenom o tom, jaké jsou racionální důvody pro to to tak nedělat. Samozřejmě jsou také racionální důvody, proč to tak dělat, dáte si je na váhu a rozhodnete se.
Tak já se bavím tak o firmě kolem 50 lidí. Tady se už prostě vyplatí vlastní řešení, protože vše ostatní je dražší (nebo se ukázalo býti dražší).Pokud Vám stačí "postfix, dovecot, amavisd apod.", tak vám pro takovou firmu uděláme poštu od tisícovky za měsíc (od = zejména podle kapacity.) To vám z té Octavie zbude na dvě Fabie. (Pokud si to budete dělat sám a nemá to být dražší, nemůžete tomu za tuhle cenu věnovat víc než ~ 1.5 hodiny za měsíc.)
Ani ne tak rozporuju, jako se spíš zamýšlím nad tím, proč tomu tak je.Na tom přece není moc co přemýšlet. Je to prostě dělba práce. Už jsem to psal - tak, jako si firma sama neservisuje auta, tak si nemusí sama servisovat mailserver. Na světě není dost lidí na to, aby každá firma měla svého člověka na všechno.
Jestli lidi v IT firmě potřebují na něco najmout jinou IT firmu, tak je otázkou, co vlastně dělají a co vlastně umí.Streamují video třeba? Jen tak jako příklad činnosti, kterou lze dělat dobře a přitom nevědět nic o tom, jak fungujou e-maily.
tj zaměstnanci najatí pouze na omezený okruh činností a u kterých se ani nepředpokládá, že budou něco vědětNo, pozor - třeba pro ten případ s tím streamováním asi budou muset něco vědět o správě a ovládání příslušného software, nejspíš se budou hodit znalosti o digitálních multimédiích atd. To není žádný operátor, to je plnohodnotná pozice, ale zaměřená na konkrétní činnost.
Tvrdit, že potřebuju na poštu vyhrazeného člověka, pro kterého nebude jiná práce je nesmysl ze stejného soudku. Pokud mám admina, tak pro něj nastavení mx serveru (nebo čehokoliv jiného) není problém. Nepřijímám ho proto, aby dělal jednu věc (tohle je stále to operátorské vidění), ale jako univerzálního člověka, který může dělat cokoliv.To vám pořád uniká smysl toho, co chci říct. Nemůžete to odbýt tím, že najímáte univerzálního člověka. I když si to tak řeknete, zčásti ho najímáte jako člověka vyhrazeného na poštu, zčásti (třeba) na správu a vývoj toho streamování. Když dělá na tom druhém, tak firmě vydělává peníze. Když dělá na tom prvním, tak firma utrácí peníze za provoz a při tomhle utrácení právě nemá tu úsporu z rozsahu jako výrobce/provozovatel toho poštovního blackboxu. Tj. pokud firma nemá nějaký důvod, proč si poštu řešit po svém (např. velký počet uživatelů), v principu není moc pravděpodobné, že se jí tu poštu povede vyřešit levněji - základní nákladovou položkou je stejný člověk, kterého zaměstnává ten blackbox.
Na tohle mi napíšete, že takový člověk je drahý a že jich je málo. Ano je a je to proto, že firmy neinvestují do vlastních lidí.Ne, je to proto, že lidi jsou drazí všeobecně. K "jich je málo" první odstavec.
I když si to tak řeknete, zčásti ho najímáte jako člověka vyhrazeného na poštu, zčásti (třeba) na správu a vývoj toho streamování. Když dělá na tom druhém, tak firmě vydělává peníze. Když dělá na tom prvním, tak firma utrácí peníze za provoz a při tomhle utrácení právě nemá tu úsporu z rozsahu jako výrobce/provozovatel toho poštovního blackboxu.No on ale u toho mx serveru nemusí stát. On ho jednou rozjede (a stále tvrdím, že u firmy velikosti 50+ jsou všechny komerční balíky dražší než samo domo), už tím, že ho rozjede, ušetřil firmě náklady na pořízení a provoz blackboxu, tj firma má od prvního dne levnější poštu než při zvolení jakékoliv jiné možnosti a potom ten člověk bude dělat něco, co vydělává peníze. Tj nejdřív ušetřil a potom vydělává.
No on ale u toho mx serveru nemusí státSamo se to bude spravovat? Co instalace aktualizací? Co troubleshooting ("nepřišel mi mail")? Komunikace s blacklisty, když vám zavirovaný počítač uživatele rozešle spamy?
už tím, že ho rozjede, ušetřil firmě náklady na pořízení a provoz blackboxuAno, a cenou za to jsou pořizovací náklady na hardware + mzda pobíraná, když to vyráběl + peníze, které firmě nevydělal, když to vyráběl (protože se o ten čas zpozdilo nasazení něčeho, co vydělává.) Pro provoz pak náklady na výměnu hardware + mzda pobíraná, když se to spravuje + peníze, které firmě nevydělá, když to spravuje.
Jo, také jednu dceřinku na test migrujeme na O365, ale nadšený z toho nejsem. Nějak si nedovedu představit, jak uživateli odpovím na otázku: "Co se s tím emailem, co jsem posílal minulý měsíc, stalo?"Co by, přepošlete ten dotaz Microsoftu - pokud je součástí služby, že to pro vás dohledají. Jinak mu odpovíte, že u O365 to nelze zjistit a on se přestane ptát. Jinak poslední odstavec v #139
pistol se šroubkama?Ano, to byl jeden z požadavků, podivnosti jsem měl jednou a nekontaktovaly, navíc očko bylo umístěné vertikálně, s čímž se mi špatně pracuje.
Ty šroubky taky nejsou bez chyby, časem odejde závit.Tajně doufám, že mi to pak někdo převrtá a přezávituje na M4, a až odejde i ten, tak poslední centimetr uříznu a udělám nový M3. Ale jestli máš ty svorky (a jak je tam připojit - nebo taky na tu M3?), tak mi je prosím poraď.
akorátže prej váží kilo :O :/ něco sletovat jo něco hodinu/dvě letovat asi už jako ne :D ;D
by se jako vědělo kdy naprší a uschne ;D