Lidí je příliš mnoho

4.10.2005 18:59 | Přečteno: 2371× | Rouhání největší

O budoucnosti civilizace se hovoří čím dál víc. Hlavně v souvislosti s vyčerpáváním neobnovitelných zdrojů a možnostmi jejich náhrady zdroji obnovitelnými. Domnívám se, že tento problém je neřešitelný - pokud bude počet obyvatel planety Země přibývat tak, jako je tomu nyní. Dokonce ani při současném počtu nedávám lidstvu příliš velké naděje.

Od doby, kdy je člověk člověkem (což není žádný pevný bod, ale na tom příliš nezáleží), roste počet lidí na Zemi přibližně exponenciálně. Lidstvo sice zažilo různé události, které radikálně snížily stav obyvatelstva (doby ledové, pandemie nemocí, války apod.), ale na celkové trendu se to nijak nepodepsalo. Sice se v posledních desetiletích v části světa (v té vyspělejší, kam patří i Česko) vývoj otočil (obyvatel tedy ubývá), celkově však počet lidí stále prudce roste.

S rostoucím počtem obyvatel roste samozřejmě jejich spotřeba všech přírodních zdrojů, ať obnovitelných, tak neobnovitelných. Tato spotřeba je navíc ještě závislá na vyspělosti té které země, přičemž nejhorší je to v těch méně vyspělých, zato ale rychle se rozvíjejících státech (Čína, Indie apod.).

V poslední době se stále více hovoří o tom, jak nahradit rychle se vyčerpávající neobnovitelné zdroje, především ropu. Jedna skupina lidí to vidí optimisticky, a počítá s tím, že obnovitelné zdroje lze využít tak, aby se výpadek těch neobnovitelných nahradil. Druhá skupina je skeptická, a jako jedinou cestu vidí omezení spotřeby zdrojů na obyvatele. Domnívám se, že ani skeptici nejsou dostatečně skeptičtí - myslím si totiž, že by to jen odložilo dosažení stropu, který nám planetární možnosti určují. Lidí je už nyní příliš mnoho, a stále rychle přibývají. Brzy (řekněme za nějakých 100-200 let) nastane situace, kdy obnovitelné zdroje nebudou stačit ani na prostou obživu - tím spíš, že se prodlužuje průměrná délka života.

Jak z toho ven? Někoho by mohlo napadnout, že můžeme nějak využít nejbližší vesmírné okolí. To je nereálné - doprava čehokoliv z nebo do vesmíru je extrémně náročná, a není příliš pravděpodobné, že by se to v dohledné době zlepšilo. Co nám tedy zbývá:

1. Nechat to svému osudu. Rozvíjející se státy dosáhnou úrovně těch dnes vyspělých, populační růst se zastaví a přejde v pokles. Problém je v tom, že než k tomu dojde, nastane těžký nedostatek surovin a energie. Proto tato varianta není příliš nadějná.
2. Nenásilné zásahy v problematických oblastech. Osvěta, poskytnutí antikoncepčních prostředků, finanční motivace apod. Toto již funguje, ale velice slabě. Příliš nadějí tomu ale nedávám, některé státy si nenechají zasahovat do svého prostředí, navíc sílu tradic (mít třeba 10 dětí) v některých kulturách rozhodně nelze podceňovat.
3. Násilné omezení populačního růstu. Již dnes to funguje např. v Číně, ale výsledky nejsou až tak oslnivé. Z celosvětového pohledu by to znamenalo vojenské intervence, což jednak není příliš morální, a také by to mohlo přerůst v novou světovou válku. Není to dobrá cesta.
4. Příroda nás omezí sama. Pravděpodobně budou čím dál častěji vypukat různé přírodní události - ať už živelní (povodně, hurikány, lesní požáry apod.) či biologické (infekční nemoci). Ty mohou podstatným způsobem omezovat růst počtu obyvatel, aniž by se projevovala negativa předchozích dvou variant. Této cestě (kterou si ale nemůžeme vybrat) přikládám největší naději. Přestože třeba pandemie chřipky, která by zabila miliardu lidí, by byla nesmírně bolestivou katastrofou, pro lidstvo jako celek by měla blahodárné účinky.

Je to bohužel tak, světlé zítřky nás prostě nečekají. Jsou jen špatné a ještě horší scénáře. Můžeme se hádat o to, jestli odstavit nebo neostavit nějakou elektrárnu, ale v globálním měřítko je to asi tak stejně podstatné, jako zabití komára bzučícího člověku u ucha.

       

Komentáře

[vencour]

Už dnes je dost velká nadprodukce - i proto, ay se vůbec prodalo, se dělají pěkné šunty = aby bylo co prodávat. Jsou kvóty na zemědělskou produkci, více stojí práce, než suroviny (asi jsou i výjimky).

Počet lidí sice roste, ale jak se zvyšuje kvalita jejich života, strmost této křivky klesá - díky vzdělanosti, zaměstnanosti, vyšší dostupnosti jiné "zábavy". Propočty a prognoźy o desítkách miliard lidí byly korigovány.

Nedostatek energie hrozí méně než nedostatek surovin - už třeba pitné vody bude v blízké budoucnosti nedostatek. Ještě stále lze co recyklovat.

Omezení populačního růstu? Až začneme lítat houfnějš do vesmíru, tak nebude snad proč (to jsem optimista, tak ještě 200 let bude třeba hlídat stav populace) - ale pak snad už to bude jedno. Věřím v kolonizaci vesmíru, jinam to nejde.

Že nás omezí příroda? No, věřím, že budeme mít (lidi) kliku a nic se nesemele. Maximálně nějaká přírodní katastrofa, zemětřesení a tak. Proti pádu šutru z vesmíru bychom se mohli spojit, NASA nějaký rozpočet má, Rusákům se snad ještě všechno nerozpadlo, Číňani už tay nějaký družice maj (?), takže snad je čim hlídat oblohu.

Mám za to, že nejnebezpečnějším protivníkem člověka je zase člověk a věřím v jeho inteligenci a štěstí, že vždy se nějaký ten prst zastaví nejpozději pár vteřin před odpočtem.

P.S. věřím v trvale udržitelný rozvoj (možná iracionálně).

[vencour]

P.S. spíš vnímám obavy (mj.) z toho, že dementi mají 5 dětí a íkváci maximálně jedno. Pak by ještě bylo zajímavý vědět, kolik se jich dožívá produktivního věku - jaké má vliv kvalita života na jeho délku.

[xkesh]

Už dnes je dost velká nadprodukce - i proto, ay se vůbec prodalo, se dělají pěkné šunty = aby bylo co prodávat. Jsou kvóty na zemědělskou produkci, více stojí práce, než suroviny (asi jsou i výjimky).

Jenze ta nadprodukce se produkuje pro ty, kteri si ji MOHOU koupit. Neni a nebude zajem rozdelovat tuto nadprodukci tem, kteri hladoveji.

Počet lidí sice roste, ale jak se zvyšuje kvalita jejich života, strmost této křivky klesá - díky vzdělanosti, zaměstnanosti, vyšší dostupnosti jiné "zábavy". Propočty a prognoźy o desítkách miliard lidí byly korigovány.

Pokud vim, tak jen nepatrne. Podivej se na prognozy vyvoje populace v Indii, Nigerii, Cine a dalsich podobnych statu do roku 2050, coz jeste plne zazijeme a uvidis, ze bude velmi tesno. To zpomaleni se zvysovanim zivotni urovne a dostupnosti jine zabavy jde take ruku v ruce s vyssi spotrebou a tyhle chude staty vlastni zdroje nemaji. Uz dneska pry roste cena ropy, protoze ji skupuje Cina, a to ma byt jen zacatek.

Nedostatek energie hrozí méně než nedostatek surovin - už třeba pitné vody bude v blízké budoucnosti nedostatek. Ještě stále lze co recyklovat.

Jedno podminuje druhe. K rozvoji technologie obnovitelnych zdroju chybi politicka vule, jak politiku, tak jejich volicu. Recyklovat bude jednou taky prilis drahe.

Omezení populačního růstu? Až začneme lítat houfnějš do vesmíru, tak nebude snad proč (to jsem optimista, tak ještě 200 let bude třeba hlídat stav populace) - ale pak snad už to bude jedno. Věřím v kolonizaci vesmíru, jinam to nejde.

Je neco energeticky a technologicky narocnejsiho nez lety do vesmiru (mysleno na pocet nahoru vyslanych a pri zivote tam udrzovanych lidi)? Zrovna se tam zase podival nejaky turista. Za pul miliardy dolaru. Kolonizace vesmiru tezko bude resit nejakou populacni explozi.

Že nás omezí příroda? No, věřím, že budeme mít (lidi) kliku a nic se nesemele. Maximálně nějaká přírodní katastrofa, zemětřesení a tak.

Leda zase nejaka ta srazka s obrim meteoritem, jak se to ukazuje v katastrofickych filmech. Jinak se lidi budou muset vyporadat se svymi problemy asi sami...

Trvale udrzitelny rozvoj (tj. hospodareni s omezenymi zdroji urcite mozne je... nakonec tak na rozdil od civilizace funguje cela biosfera. Otazka je, jestli tohle nekdo bude nekdy chtit. Zatim se propaguje nicim neomezovany rust vseho, coz je jak se zda absolutni hodnota.

[Robert Krátký]

Zrovna se tam zase podival nejaky turista. Za pul miliardy dolaru.

BBC: 'Space tourist' blasts off to ISS -- The ticket price was not disclosed, but it is believed the electronic sensors expert paid up to £11m.

Nebo mi něco uniká a NASA si zbytek ceny platí sama kvůli zásobám pro ISS? Je to možné, ale i tak by ten lístek byl za 11 mil. liber levný, kdyby celá akce stála půl miliardy dolarů.

[xkesh]

liber levný, kdyby celá akce stála půl miliardy dolarů.

Sorry, samozrejme (skoro) pul miliardy korun (20 mil. USD). Omlouvam se :(

[vencour]

Není přece jen NASA, cesta k vesmíru vede i přes masovější rozšíření rychlých strojů a komercionalizaci.

[Luk]

Změna chování je možná, ale ne s těmito lidmi. Lidé se budou chovat tak, jak je jim přirozené. Proto budou sledovat vždy vlastní prospěch (i když někdy třeba skrze cizí, ale to jen pro dobrý pocit).

Předpokládejme, že by se podařilo nastolit takovou formu totalitní vlády, která by k tomu lidi donutila. To by se ale podařilo jen za použití naprosto brutálního teroru, který by z života udělal peklo. Pak je ovšem otázka, jaký smysl by pro člověka život měl, když by ho nemohl prožít (jen by přežíval).

[vencour]

Zrovna se tam zase podival nejaky turista.
Já mám na mysli trvalé osidlování našich vesmírných souputníků. Už proto, aby byla nějaká vize, kam by se lidi upírali, pro naději na to lepší.

[petr_p]

Uz dneska pry roste cena ropy, protoze ji skupuje Cina…

Tak informace z prvni ruky: Cina v soucasne dobe dovazi asi 2/3 ropy, zbytek je z vlastnich nalezist. Cena pohonych hmot se pohybuje kolem 10 Kc/l. Co je naopak drahe, je ziskat ridicak, radove desitky tisic Kc, a to proto, ze se tim reguluje pocet motorovych dopravnich prostredku ve meste (preci jen ty stredoveka mesta, jako i tady v Evrope, na to nejsou stavena).

[vencour]

Mám pocit, že žádné město nebude asi stavěno na neomezený provoz aut? Tj. na rozrůstání do šířky. A když už, tak bude tak velké, že už v něm nebude chtít člověk žít.

[petr_p]

Rozrustanim do sirky myslis rozsirovani ulic nebo zvetsovani mesta jako takoveho?

Myslim si, ze hustota obyvatel a hustota aut je v jiste korelaci. Takze staci stavet rozumnou hierarchickou (nebo hiearchickou?) sit silnic, domu a vseho ostatniho a zaroven zabirat novou pudu smerem za hranici mesta (jen ne stavet do vysky. To by pak vyzadovalo domy a patrove silne pro auta). To ovsem vyzaduje planovani a skalovani v case. Tzn. nechavat volne misto na "dalnici" ve meste a tam, kde se predpoved nevyplnila, zbourat blok domu a misto nej tu dalnici postavit (otazka je, jak se na to budou divat majitele tech domu).

A pokud by se ti v takovem meste bydlet nechtelo (me taky ne), tak se zeptej te druhe poloviny obyvatel planety, ktera podle statistik ve meste bydli, proc tam bydli.

[vencour]

Mám na mysli rozrůstání celého města. Když ho zakládáš a uděláš ho stavěné na mraky lidí, tak bude neosobní. Normální člověk tam snad nepáchne. Takhle nějak asi dopadlo hlavní město Brazílie?

To, zda si někdo nechá zbourat barák, záleží na nabídce a čase, jak dlouho vydrží odolávat, motivaci, okolním prostředí.

Že tam někdo bydlí? Jak slýchám, dost lidí žehrá na poměry v Praze, chaos, špínu a tak a stějně tam žijí. Přece jen to je do společnosti blíž. Poznáme sami časem, až věkový průměr obyvatelstva vzroste - tipuji, že ti starší budou radši u zahrádky a ryb?

[Luk]

Když se někdo odstěhuje daleko mimo civilizaci, nemůže počítat s tím, že mu tam někdo natáhne elektřinu (i když je mnoho zastánců toho, aby se mu to za peníze jiných lidí udělalo). A stejně tak, kdo se stěhuje do centra historického města, bere to se vším, co k tomu patří. Je tam chaos, špína atd. ale je tam mnohem intenzivnější život než někde na 10 km vzdáleném sídlišti, které funguje prakticky jen jako noclehárna.

[VícNežNic]

Prosil bych jedno kafe a dvě katastrofické vize. Zítra si dám asi kuře.

[Heron]

Opravdu hóóóódně pesimistický názor. Nemáš sebevražedné sklony? Nemáš pocit, že jsi tu úplně zbytečný?

Neviděl bych to vůbec tak pesimisticky. Počet lidí na planetě má ještě velké rezervy. Podle mě bude ještě hodně dlouho stoupat až se dostane do saturace, kde může vydržet prakticky nekonečně dlouho (pravda, kvalita života asi nebude nejvyšší).

Co se týče zdrojů, to závisí na tom, jak efektivně je využíváme -- což se neustále zlepšuje. Jak dlouho máme elektřinu? 150-200 let? Za pár let se může objevit další typ energie. Nové teorie přinesou další poznatky na efektivnější využití stávajících energií atd. Naprosto nejefektivnější současný způsob výroby elektřiny (jaderné štěpení) má efektivitu hodně pod jedno procento. Zatím to stačí. Nové typy reaktorů to ještě zlepší. Pak se přejde na jadernou fúzi. Pak...

Prostě vidím to optimisticky

[Michal Vyskočil]

Otázka energie je imho vedlejší, důležitější jsou potraviny, pitná voda a dost možná, že i životní prostor.

[Heron]

Z článku jsem měl pocit, že pisatel má namysli právě energii. Pokud ne, tak je to deformace ze studia fyziky

[Michal Vyskočil]

V článku to tak je, já tě jenom upozorňoval, že zlepšení výroby energie není to nejdůležitější, protože se bez ní (plus mínus) dokážeme obejít. Bez pitné vody a jídla, zatím ne

[Heron]

Nedostatkem vody na planetě byla kdysi strašena i moje máma.

Vody je na Zemi dost.

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Kdyz bude jaderna fuze, bude i dost cehokoliv dalsiho. Dnes se potraviny pestuji pod sirym nebe. Zitra to muze byt na farmach pod umelym sluncem. Vody je na planete habadej, jen je energeticky velmi narocne ji odsolovat.

[Luk]

S energií je to nejjednodušší, ta se dá získat lecjak. Dokonce ani ta pitná voda není problém, vody jako takové je dost, jen ji vyčistit. Jde hlavně o to, že čím dál méně orné půdy bude muset živit čím dál víc lidí (to je jako cirhóza jater při alkoholismu - čím dál míň funkčních buněk na čí dál víc alkoholu). Další problém jsou konstrukční materiály - prakticky jedině hliníku a skla bude dost. Dřevo nebude mít šanci, lesy budou zlikvidovány ve prospěch orné půdy.

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Vis kolik orne pudy je na Sibiri? Jen je tam zima. Totez plati o obrovskych plochach v jinych zemich, kde je moc zima, horko, sucho. Dodej dost energie a vyresis to.

[vencour]

Na Sibiř se mi zrovna nechce - i když by přišlo globální oteplení, tak nelze přece vykácet všechny stromy. Navíc mám dojem, že takový velký kus kontinentu plní něco nějakou roli v koloběhu zemské atmosféry = změněním porostu se změní i ostatní.

[vencour]

P.S. pevninské podnebí = drsné zimé, horká léta, nějakou roli bude hrát i to, že je Sibiř skoro placatá - časem tornáda?. Tj. náš středoevropský klid tam nebude.

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Spatne jste mne pochopili. Mam na mysli vytapene skleniky, ne rozpousteni permafrostu z vesmiru Na Sibiri moc stromu neroste, zejmena ne tam, kde je vecne zmrzla puda.

[Luk]

To už by bylo asi jednodušší vytvářet si umělou biosféru s ornou půdou pod zemí. Nebylo by potřeba zdaleka tolik energie a technicky by to bylo méně problematické.

[Luk]

Takové nápady už tu byly. V 60. letech, v opojení "ovládnutím vesmíru", se docela vážně uvažovalo o tom, vybudovat ve vesmíru odrazný prstenec, který by do těchto končin poslal více slunečního záření. Ještě, že se to nezačalo realizovat. Jednak by samotná energie navíc napáchala dost škody, ale hlavně by se rychle uvolnil metan vázaný v tamních zmrzlých bažinách, a ten by dramaticky zhoršil skleníkový efekt.

Navíc co by se získalo na Sibiři, ubylo by jinde - vytvořily by se nové pouště. Tohle prostě není cesta.

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Navíc co by se získalo na Sibiři, ubylo by jinde - vytvořily by se nové poušte

Tomu nerozumim? Proc by se na Sibiri, nebo v jine neobyvatelne lokalite nedali vybudovat skleniky bez toho, aby nekde jinde vznikla poust?

[Robert Krátký]

hlavně by se rychle uvolnil metan vázaný v tamních zmrzlých bažinách, a ten by dramaticky zhoršil skleníkový efekt.

On se začne brzy uvolňovat i bez toho... Siberian permafrost melting.

[Luk]

Já vím. Ale kdyby se realizovalo to zvěrstvo, bylo by to ještě mnohem horší.

[Luk]

Nemáš pocit, že jsi tu úplně zbytečný?

Proč? Všichni tu jsme zbyteční. Za nějakých pár miliard let tu nebude ani planeta Země, ani celá sluneční soustava, a samozřejmě ani lidé. Z hlediska vesmíru je úplně jedno, co se kde děje.

[VícNežNic]

Nejsem vesmír, tudíž hledisko vesmíru je pro mě důležité asi stejně jako hledisko spolku mongolských pěstitelů brambor

[Michal Vyskočil]

Nikdy, nepodceňuj sílu spolku mongolských pěstitelů brambor, jejich prsty dosáhnou daleko

[Jirka]

A co jses kdyz ne Vesmir, pane dulezity?

[VícNežNic]

Vesmír se o sebe postará sám, nemyslím, že bych se o něj musel nějak zvlášť starat. Možná každé sem tam dotáhnout šrouby a vymést pavučiny, ale taky to bez toho snad přežije.

[VícNežNic]

Každé je tam z minulé verze věty

[Jirka]

Aha, takze ty jses vlastne navstevnik z jineho Vesmiru
Ty jses proste neco extra, ty proste vsechno vis

[Jirka]

... jak te tak sleduju.

[VícNežNic]

Protože je vesmír na všechny strany kolem, nebude nic špatného na předpokladu, že právě já jsem jeho střed

[Heron]

Z hlediska vesmíru jistě.

Slunce vydrží ještě asi 7mld let, což je 1/2 současného stáří vesmíru. Závidím ti analytické schopnosti, že vidíš vývoj lidstva tak daleko do budoucnosti

[tezkatlipoka]

podle me jsou taky lidi hrozne premnozeny, daleko driv nez nerostne suroviny, a jine ptakoviny nam dojde voda, a pro samy baraky a pole budeme kacet lesy, pak uz nevim co budeme kacet. Zvetsujou se pouste. Dojedeme spis na nedostatek vody a zradla, nez na nedostatek eletriny, ci nerostneho bohatstvi.

[David Jež]

kdyby pro baráky, korekce: pro další zbytečné super/hyper/mega markety, honosná sídla a sklady firem a tak dále poříd do kola, které nemohou udělat někde ve statlu v stojícím baráku a do výšky, ale zbatečně kvůli tomu odtěží kvalitní zeminu a zabetonují co největší plochu do šířky jak všichni vnímáme každý den kolem sebe .
-djz

[VícNežNic]

Protože zatím je stavění do šířky lacinější, ale to nebude trvat příliš dlouho (u nás určitě ne), s tím bych si nedělal starosti.

[Pravák Bob]

Růst počtu obyvatel a spotřeby spolu přímo nesouvisí - čím dál menší část lidstva spotřebovává čím dál větší množství surovin.

[unchallenger]

Zemi už jsem odepsal, takže teď jen aby se ta pakáž nedostala do vesmíru.

[Peter Rychnavsky]

To je surové. Prečo "odepsal" ?

[VícNežNic]

Předčasné? Stále je tu ještě moře zdrojů (všech možných), se kterými se dá dost udělat, namátkou mě napadá invaze na Mars

Je ovšem možné, že má Yeti doma ve sklepě něco lepšího.

[xkesh]

Ano, idealni pocet lidi je pry tak neco kolem 2 miliard (rekl kdysi jakysi Nemec predseda nejakeho programu pro rozvoj neceho - bylo kolem toho docela halo, je to par let).

Jak se zbytku (hlavne z tech chudych zemi s populacni explozi) vcas zbavit?

1) Vyhladovenim (= Podporou rozvoje genetickych technologii, ktere prakticky i pravne znemozni, aby zemedelci kdekoliv na svete nebyli zavisli na biotechnologickych koncernech. Jakakoliv produkce mimo zakoupenou licenci bude pak porusovanim zakonu a duvodem k nasilne represi.)

2) Energetickym kolapsem (= brzdenim technologie obnovitelnych zdroju energie, ktere by umoznily nezavislost na vojensky ziskatelnych a tedy centralne ovladatelnych nalezistich fosilnich paliv, vcetne jaderne energie).

3) Populacni genocidou (= v ramci drahych programu boje proti tzv. AIDS v Africe, celoplosne ockovaci akce proti TBC, obrne... a to na ukor skutecne pomoci se zajistenim nezavadne pitne vody a dostatku jidla, na coz skutecne lide v techto oblastech umiraji)

4) Omezenim nekontrolovaneho pohybu osob (predpoklada registrovani biometrickych data, kontrolu veskere komunikace apod.)

No, jak se tak rozlizim kolem, na vsech bodech se usilovne pracuje. Mozna jsem na par zapomnel.

[Honza]

A nejmenoval se ten Nemec nahodou Eichmann?

[Luk]

Těžko říct, ale celý ten program by se dal souhrnně označit jako Endlösung

[vencour]

Zvědavost: ono se geneticky experimentuje s rýží, kukuřicí, pšenicí i sojou? To jsou snad všechny důležité plodiny?

Brzdění obnovitelných zdrojů? Ono už něco takového použitelného je? Bioplyn, vítr, voda - ale tohle není snad použitelné ve velkém, jako nahrazení poptávky?

Genocida? Slyšel jsem, že v Africe odmítají očkování, že se bojí nežádoucích následků - fakt se něco takového děje?

Ad biometrické údaje - z jejich zneužití mi je divně.

[xkesh]

Zvědavost: ono se geneticky experimentuje s rýží, kukuřicí, pšenicí i sojou? To jsou snad všechny důležité plodiny?

Vubec nechapu, na co se ptas. Jiste ze se s temito plodinami experimentuje, a nejen s nimi. A jiste ze probihaji soudni procesy s temi, kteri si dovoli "nezaplatit poplatky a zasit", priklad:

Monsanto Co. is settling a seed patent violation lawsuit it filed against a North Dakota farmer and his sons. The St. Louis-based company had contended that Roger Nelson and his sons, Greg and Rodney, of Amenia, N.D., illegally saved Roundup Ready seed in 1998 and planted it a year later. The Nelsons denied the company's claims. Roundup Ready seeds are immune to Roundup, a herbicide made by Monsanto. It was developed so farmers could use the herbicide to kill weeds while not hurting their crop. Monsanto, in its federal court case, said the Nelsons had not paid technical fees for some of their 1999-planted seed, a violation of patent laws.

... http://www.biotech-info.net/monsanto_drops.html

I dalsi temata se daji dolozit, ale radeji si to dohledej sam (informaci je dnes dostatek), protoze zachazet do podrobnosti ma obvykle (podle mych zkusenosti) dva nasledky:

a) mne to zabere hodne casu

b) paradoxne se lidi o to prestanou zajimat, protoze jednak to zacne byt slozite a vyzaduje intelektualni aktivitu, a za druhe najednou nevi, co s tim, takze radeji tato temata vytesni z vedomi

[vencour]

Ad ty plodiny - já mam za to, že nebudou všechny zmršené genetickými pokusy? Greenpeace o tom něco psaly.

Pokud jde o pokusy o úpravu reprodukčních poměrů v Africe - z toho mne mrazí. (Hledat se mi taky moc nechce, aspoň teď.)

[zde]

Nejde ani tak o to že by se plodiny "zmršily", spíš budou ty modifikované tak dobré, že ty původní (jejichž genom je od přírody s BSD-like licencí) vedle nich pěstovat nepůjde, protože se okamžitě "zaplevelí" plodinami z "licencovaného" pole. Farmáři tak nebudou mít na výběr, což se samozřejmě ohromně líbí těm, co po nich chtějí licence.

[zde]

Souhlas, už jsem se bál že jsem jedinej kdo to tak vidí.

[tix]

energie nikdy nedojde zákon zachování energie plati i uvnitř soustavy kterou představuje planeta obalená vzduchem. problém je, že tam kde je využitelných zdrojů energie přebytek hospodářská situace nikoho nenutí ji co nejlépe přeměnit na využitelnou část a na to, z čeho už neumíme čerpat (odpadky).

[Heron]

Energie planety stoupá.

[tix]

energie nemuze stoupat sama od sebe, musi se dodavat. absorpce tepla ze zareni z okoli, pohyb koule vzhledem k jinemu telesu atd. je jina soustava - zeme-slunce. my mluvime o vnitrnim usporadani, i kdyz nerikam ze to nema nejakou souvislost.

[Heron]

Energie se dodává od asteroidů a kosmického prachu. Za rok jich na planetu dopadne docela velké množství.

[trancelius]

Já myslel že naprostá majorita energie přichází ve formě záření a částicových proudů od slunce ;)

[Heron]

Odpovídal jsem na dotaz, proč energie planety stoupá.

Energie zachycená od slunce se v podstatě celá zase vesele vyzáří ven. Je to více méně v rovnováze. Teda pokud jí v tom nebudou bránit skleníkové plyny. Energie dodaná v podobě hmoty už tu zůstane -- proto energie planety stoupá.

[tix]

otazka jestli tomu tak je i v soucasnosti, pohybova emergie toho "kameni" co sem pada a pro rozpadu malinko zahreje atmosferu. Nevim nevim, jestli se vyrovna alespon energii, kterou v pradavnu priroda potrebovala na stvoreni prvku zlata, stribra, a dalsich maetrialu, ktere naopak posilame do vesmiru ve forme sond, pristrju, expedic. atd. a co energie kterou vydavaji vysilace elmag. zareni, kolik ji jde jen tak do vzduchu - do vesmiru - ne ve forme hmoty, ale energie, kterou dole uvnitr premenujeme z hmoty. tak jako tak, oba uvedene faktory muzeme povazovat za zanedbatelne.

Na zemi bych bral pohled jako na soustavu tvorenou zivotnim prostorem,

panuje zde zakon zachovani energie. neucinnym premenovanim jedne energie na druhou vznikaj odpady, ve kterych se utopime a nestihneme se ani premnozit.

nakonec se treba budeme jak krysy hrabat ve skladkach a hledat mezi zbytky fosilni paliv, sracek, PET lahvi, plechovek material, ktery budeme moc zuzitkovat a pouzit na vyrobu nahradni stravy.

[Heron]

pohybova emergie toho "kameni" co sem pada a pro rozpadu malinko zahreje atmosferu.

Neměl jsem namysli pohybovou energii, mám na mysli hmotu. Hmota a energie jedno jest.

Nevim nevim, jestli se vyrovna alespon energii, kterou v pradavnu priroda potrebovala na stvoreni prvku zlata, stribra, a dalsich maetrialu, ktere naopak posilame do vesmiru ve forme sond, pristrju, expedic.

Přeměna na zlato, stříbro atd. neproběhla na zemi, ale během výbuchu pradávné supernovy, víme?

a co energie kterou vydavaji vysilace elmag. zareni, kolik ji jde jen tak do vzduchu - do vesmiru - ne ve forme hmoty, ale energie, kterou dole uvnitr premenujeme z hmoty.

Naprosté minimum.

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Poznamka: hmota ze Zeme i unika.

[trancelius]

Násilné omezení populačního růstu. Již dnes to funguje např. v Číně, ale výsledky nejsou až tak oslnivé.

Tady je jeden populačně-ekonomický háček - před 20 lety se v Číně dělaly děti jedno za druhým, jako na běžícím pásu. Teď je z nich pracující vrstva, možná proto (mj.) má Čína tak vzkvétající ekonomiku. Ale za +/- 40 let se z této velmi početné a výkonné vrstvy stane velmi početná vrstva důchodců, která se pověsí na svou pracující vrstvu - za 40 let - která (díky dnešnímu omezení počtu dětí / pár) tolik početná nebude. Už v součastnosti se Čína snaží alokovat prostředky na budoucí důchody, ale i přesto se mluví o přicházející ekonomické krizi...

[xkesh]

ale i přesto se mluví o přicházející ekonomické krizi...

krize se tradicne resi valkou

[trancelius]

Proto tak hbitě budují svůj jadernej arzenál a vesmírnej program ...

[vencour]

Jak Čína dospívá a pozoruje okolní svět, Tchajwan, Indii, Rusko (budu se muset o jejich rivalitě dozvědět něco víc), tak se drápe více na výsluní. Slyšel o nich jedno rčení Nemyslí roky nebo desetiletí dopředu, ale staletí, na tak dlouho prý orientují svou (zahraniční) politiku. Tj. i proto se drápou do vesmíru, jelikož nám Země bude za chvíli malá. Lze tam najít suroviny, zkoumat nové technologie atd.

[Dag]

Já jsem optimista. Příroda si s každým přemnoženým druhem dokázala poradit a to by bylo, aby nazatočila s náma.
Koneckonců všechna zvířata se při přemnožení, (v nejhorším, když je nezdecimuje nic jinýho) začnou mlátit mezi sebou a my nejsme jiný.
V civilizovaných zemích na takovou probírku není potřeba žádnej velkej aparát. Stačí vypnout proud a jsme vyřízený. Nemusej dojít zdroje, stačí když od moře zafouká.
Mimochodem, tý vody už fakt asi moc není.
Ten vesmir snad nestihnem. Mars vypadá zatím úhledně, když si předsatvím, že tam stavěj průmyslovou zónu, bilboardy...
No já vím, takovál legrace, no...

[DabelS]

Vzhledem k tomu, jak jsou lide blbi, tak driv, nebo pozdeji prijde valka a lidi se vyzabiji (i kdyz ne treba uplne) navzajem.

Nas ucitel cestiny/dejepisu rikal: "Lide se za poslednich nekolik tisic let technicky dostali strasne daleko - ale mentalne jsou porad tam, kde pred nekolika tisici lety." Cili valci se porad dal, jenom s lepsimi (cili nicivejsimi) prostredky (a vymyslel-li nekdo v dobrem zajmu, stejne toho bylo prakticky vzdy zneuzito). A duvody valky? Porad stejne, jako uz mnoho tisic let (boj o moc, prostor, z blbosti, viry, ...)

[VícNežNic]

Jak miluju taková krásná povýšenecká tvrzení, že hloupí lidé neustále hloupě válčí

[Jirka]

Jak miluju taková krásná povýšenecká tvrzení, která tvrdí, že válka je dobrá a válčí ti nejvzdělanější jedinci, pane důležitý

[VícNežNic]

Jojo. Válka je od takového majora a výš celkem i dobrá věc

[Robert Krátký]

Lidí je příliš mnoho "Nám šlo hlavně o člověka, soudruhu veliteli."
"Kefalín, lidí je na světě jako sraček."

[Luk]

Pro samé lidi nevidím člověka...

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Dělaj všechno pro lid a lidi jim na to serou.

[zde]

Lidí NENÍ příliš mnoho

http://www.improb.com/teach/lessons2002/people-in-texas.html

[zde]

Omlouvám se, měl jsem si napřed post přečíst celý. Autor totiž netvrdí že je na zemi příliš mnoho lidí, ale příliš mnoho aut. S tím a s jeho závěry souhlasím.

[doubleZ]

Optimismus je důsledek nedostatečné informovanosti , zatím bych se hrozil pandémie ptačí chřipky, odhady říkají, že to zabije 200 000 000 lidí!

[petr_p]

A muzes nam sdelit, jak a kdo ty odhady dela? Opravdu by me zajimalo, jak na takove cislo nekdo prijde. (Asi neco jako: Jara Cimrman dorazil do Liptakova presne v utery 26. listopadu r. 1879 v devet hodin vecer plus minus trista let.)

[doubleZ]

Nemůžu, protože této oblasti nerozumím, ale tipuji, že se to odhaduje dle rychlosti předpokládaného rozvoje nemoci a dalších faktorů, těžko říci, oni také neví, prý 5 - 200 milionů, pokud to zmutuje:), holt příroda se brání a něco takového prostě občas přijde, viz španělská chřipka, strýček google Ti jistě ríd sdělí další podrobné informace jako mě

[xkesh]

oni také neví, prý 5 - 200 milionů,

Sto milionu sem, sto milionu tam ... tresky plesky. Tyhle rozsevane "informace" maji maji hodnotu bulvaru z Vyvolenych. Jediny duvod, proc se kazdorocne porada na podzim vseobecna chripkova hysterie, je prodej "leku" nebo ockovacich latek (ackoliv pri blizsim pohledu je nejaka ucinnost vice nez sporna). Blaboly o spanelske chripce, jejiz udajne obeti rostou noviny od novin o desetimiliony (naposledy jsem cetl cosi o 40 milionech) jsou neco jako zpravy inzenyra Bendy Astara.

Kvuli SARS malem zavreli v Praze letiste a po par mesicich se "nova hrozici svetova epidemie" stareho znameho zapalu plic vytratila jak para nad hrncem... Takze nastoupila do ptacich mozku ptaci chripka. Cela kampan je ucebnicovy priklad medialni hysterie pod vedenim marketingu.

[VícNežNic]

A rozdíl oproti tomuhle? Hledám, hledám, nenacházím.

[doubleZ]

Kéž bys měl pravdu, ale o španělské chřipce v současnosti nic nevím, vím akorát tu epidemmi z roku 1918, ale jinak ne. Nevím, mám známého virologa, až se s ním setkám, zeptám se ho, co si o tom myslí, pravda může být i někde mezi. Věřím, že to mediálně natahují, pak to překroutí padesát novinářů atd atd...