Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Obrovská poptávka po plynových turbínách zapříčinila, že datová centra začala používat v generátorech dodávajících energii pro provoz AI staré dobré proudové letecké motory, konvertované na plyn. Jejich výhodou je, že jsou menší, lehčí a lépe udržovatelné než jejich průmyslové protějšky. Proto jsou ideální pro dočasné nebo mobilní použití.
Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Specialisté společnosti ESET zaznamenali útočnou kampaň, která cílí na uživatele a uživatelky v Česku a na Slovensku. Útočníci po telefonu zmanipulují oběť ke stažení falešné aplikace údajně od České národní banky (ČNB) nebo Národní banky Slovenska (NBS), přiložení platební karty k telefonu a zadání PINu. Malware poté v reálném čase přenese data z karty útočníkovi, který je bezkontaktně zneužije u bankomatu nebo na platebním terminálu.
V Ubuntu 25.10 byl balíček základních nástrojů gnu-coreutils nahrazen balíčkem rust-coreutils se základními nástroji přepsanými do Rustu. Ukázalo se, že nový "date" znefunkčnil automatickou aktualizaci. Pro obnovu je nutno balíček rust-coreutils manuálně aktualizovat.
VST 3 je nově pod licencí MIT. S verzí 3.8.0 proběhlo přelicencování zdrojových kódů z licencí "Proprietary Steinberg VST3 License" a "General Public License (GPL) Version 3". VST (Virtual Studio Technology, Wikipedie) je softwarové rozhraní pro komunikaci mezi hostitelským programem a zásuvnými moduly (pluginy), kde tyto moduly slouží ke generování a úpravě digitálního audio signálu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.10. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Londýně probíhá dvoudenní Ubuntu Summit 25.10. Na programu je řada zajímavých přednášek. Zhlédnout je lze také na YouTube (23. 10. a 24. 10.).
Gemini CLI umožňuje používání AI Gemini přímo v terminálu. Vydána byla verze 0.10.0.
Konference OpenAlt 2025 proběhne již příští víkend 1. a 2. listopadu v Brně. Nabídne přibližně 80 přednášek a workshopů rozdělených do 7 tematických tracků. Program se může ještě mírně měnit až do samotné konference, a to s ohledem na opožděné úpravy abstraktů i případné podzimní virózy. Díky partnerům je vstup na konferenci zdarma. Registrace není nutná. Vyplnění formuláře však pomůže s lepším plánováním dalších ročníků konference.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
V poslední době se pořád debatuje nad vyčerpávání zásob ropy, a nad řešením této situace. Jedním z možných řešení, podle mě velmi zajímavé, je totální přestavba daňového systému tak, aby rozhodující podíl měla "daň z primárních zdrojů".
Už nevím, kdo s touto myšlenkou přišel první, rozhodně ale není nová. To nic nemění na tom, že by mohla být velice nadějná, pokud by se vyřešilo "pár detailů" (viz dále). Určitě je to jedna z věcí, o které by se mělo vážně uvažovat.
Koncepce daně je taková, že se zruší daň z přidané hodnoty, daň z paliv atd., a zavede se tato nová daň z primárních zdrojů (přímé daně, jako např. DPFO, mohou zůstat nadále v platnosti, stejně tak zdravotní a sociální pojištění). Primárními zdroji se zde rozumí nevratný odběr něčeho z přírody (kovové rudy, ropa, uhlí, plyn, kámen apod.). Eventuálně se k tomu může přiřadit také vynětí pozemku z půdního fondu, případně vytěžení dřeva bez nové výsadby stromů. Běžné využití orné půdy by nebylo touto daní zatíženo.
Tato daň by zásadně změnila principy zatížení výroby a služeb - zdaňovalo by se na samém počátku, narozdíl od dnešního zdaňování na konci. Proč se mi tato daň tak zamlouvá? Zde je odpověď:
Jak to tak bývá, ne všechno je vždy růžové. Jsou tu i problémy, které jsou s touto daní spojeny:
Může to vypadat jako výkřik do tmy, vynález šíleného vědce, nebo něco podobného. Přesto si ale myslím, že si daň z primárních zdrojů zaslouží pozornost, minimálně proto, že podobných řešení zase tolik není.
Tiskni
Sdílej:
Náhrada se začne intensivně hledat ve chvíli, kdy zásoby začnou skutečně docházet. Takže tohle spíš hledání zpomalí.
Podpoří ekologické chování občanů - a to bez toho, aby se něco zakazovalo. Sama daň bude toto chování vynucovat.Tohle jsem příliš nepochopil. Jak změna z daně na začátku nebo na konci daňového řetězce ovlivní chování někoho, kdo je až za tím řetezcem.
Aby měla smysl, musela by se zavést globálně. Pokud by ji uplatňovaly jen některé státy, při vzájemném obchodu by se musela složitě dopočítávat, a navíc by neměla takovou účinnost.A o to rychleji by se devastovali země bez takovéto daně
Náhrada se začne intensivně hledat ve chvíli, kdy zásoby začnou skutečně docházet. Takže tohle spíš hledání zpomalí.Pokud bude daň dostatečně vysoká, tak se náhrada bude hledat dříve.
Tohle jsem příliš nepochopil. Jak změna z daně na začátku nebo na konci daňového řetězce ovlivní chování někoho, kdo je až za tím řetezcem.Nejde to, jestli je daň na začátku nebo na konci, ale co se daní. Je-li daněna především práce (jako nyní - DPH), nemá to žádný ekologický efekt. Daní-li se vstupní surovina (ropa, uhlí...), promítne se v ceně hlavně to, kolik suroviny (a jaké) bylo potřeba. Proto když si člověk koupí funkčně stejný výrobek, ale z různého množství základní suroviny, bude stát jiné peníze.
Kdyby ta daň byla tak moc vysoká, na některé lidi by se ty suroviny / výrobky nedostaly vůbec --> rozšíření chudoby, války...
Proto když si člověk koupí funkčně stejný výrobek, ale z různého množství základní suroviny, bude stát jiné peníze.Výrobek vyrobený bez zdaněných primárních surovin levnější nebude protože výzkum a tu šíleně drahou výrobní technologii musí někdo zaplatit.
Kdyby ta daň byla tak moc vysoká, na některé lidi by se ty suroviny / výrobky nedostaly vůbec --> rozšíření chudoby, války...Ta daň nemůže být "moc vysoká" - musí být přiměřeně vysoká. Pokud by se příslušná surovina vyčerpala, stejně ke konci výrazně stoupne cena. Takto lze to vyčerpání oddálit.
Výrobek vyrobený bez zdaněných primárních surovin levnější nebude protože výzkum a tu šíleně drahou výrobní technologii musí někdo zaplatit.Šíleně drahé to být nemusí. Příklad: použití hliníku místo oceli. Hliníku máme dostatečné zásoby (je to nejrozšířenější kov na planetě, současné zásoby využitelné dnešním způsobem zpracování se odhadují na 200-300 let), kdežto železné rudy ne. Proto by byl hliník zatížen nižší daní než železo. Podobně by byl rozdíl u energie použité při výrobě hliníku, podle toho, z jakého zdroje by byla. Navíc by se podstatně zlepšila recyklace surovin (protože recyklované suroviny by zdaněny nebyly), a třeba právě hliník je výborně recyklovatelný. Hliník se běžně používá už dnes (pro tytéž účely jako konstrukční ocel), ale je pořád výrazně dražší než ocel.
Způsobí tlak na omezení spotřeby primárních neobnovitelných zdrojů. Tím pomůže zajistit, aby zdroje vydržely déle, a byla za ně nalezena vhodná náhrada.Ta daň je IMO právě o tom, že se ceny surovin díky dani zvednou na takovou hodnotu, jako by ty suroviny docházely.Náhrada se začne intensivně hledat ve chvíli, kdy zásoby začnou skutečně docházet. Takže tohle spíš hledání zpomalí.
Podpoří ekologické chování občanů - a to bez toho, aby se něco zakazovalo. Sama daň bude toto chování vynucovat.Tak, že bude automaticky preferovat zboží, které řetězcem vůbec neprochází.Tohle jsem příliš nepochopil. Jak změna z daně na začátku nebo na konci daňového řetězce ovlivní chování někoho, kdo je až za tím řetezcem.
Ale jde o to, že když se spálí třeba dřevo, tak za pár (desítek) let se obnoví. Pokud budeme kácet 30-leté stromy, stačí každoročně pokácet 1/30 plochy a znovu ji zalesnit - a je to obnoveno (zjednodušeně řečeno). Kdežto když pálíme uhlí, které vznikalo stovky milionů let, není to z našeho pohledu obnovitelný zdroj.
Podobně ropa. Vznikala velmi dlouho, my ji během desítek let spálíme.
Co se týká kovů, tak pokud nejsou postiženy korozí, lze je skoro úplně recyklovat. Ložiska kovové rudy samy od sebe opět nevzniknou, takže se opět jedná o neobnovitelný zdroj, přestože vyrobený kov někde existuje (je rozptýlen po planetě).
)
No a pokud továrnu vlastní stát, tak si může napálit daň jakou chcePodstata tohoto daňového systému nespočívá v tom, že si stát napálí daň, jakou chce. Daň musí být tak vysoká, aby zatížila jednotlivé suroviny podle jejich vzácnosti, a současně aby celková daňová kvóta odpovídala určenému cíli (cílová kvóta veškerých daní může být např. 40 %). Proto je to tak složité, jednotlivé sazby nelze střílet od boku, musí se použít matematické modelování a sazby pružně upravovat podle situace.