Daň z primárních zdrojů

1.11.2005 20:46 | Přečteno: 1073× | Rouhání největší

V poslední době se pořád debatuje nad vyčerpávání zásob ropy, a nad řešením této situace. Jedním z možných řešení, podle mě velmi zajímavé, je totální přestavba daňového systému tak, aby rozhodující podíl měla "daň z primárních zdrojů".

Už nevím, kdo s touto myšlenkou přišel první, rozhodně ale není nová. To nic nemění na tom, že by mohla být velice nadějná, pokud by se vyřešilo "pár detailů" (viz dále). Určitě je to jedna z věcí, o které by se mělo vážně uvažovat.

Koncepce daně je taková, že se zruší daň z přidané hodnoty, daň z paliv atd., a zavede se tato nová daň z primárních zdrojů (přímé daně, jako např. DPFO, mohou zůstat nadále v platnosti, stejně tak zdravotní a sociální pojištění). Primárními zdroji se zde rozumí nevratný odběr něčeho z přírody (kovové rudy, ropa, uhlí, plyn, kámen apod.). Eventuálně se k tomu může přiřadit také vynětí pozemku z půdního fondu, případně vytěžení dřeva bez nové výsadby stromů. Běžné využití orné půdy by nebylo touto daní zatíženo.

Tato daň by zásadně změnila principy zatížení výroby a služeb - zdaňovalo by se na samém počátku, narozdíl od dnešního zdaňování na konci. Proč se mi tato daň tak zamlouvá? Zde je odpověď:

• Způsobí tlak na omezení spotřeby primárních neobnovitelných zdrojů. Tím pomůže zajistit, aby zdroje vydržely déle, a byla za ně nalezena vhodná náhrada.
• V tržní soutěži zvýhodní firmy, které mají nižší spotřebu primárních zdrojů (kam by samozřejmě patřila i energie z těchto zdrojů získaná).
• Podpoří ekologické chování občanů - a to bez toho, aby se něco zakazovalo. Sama daň bude toto chování vynucovat.

Jak to tak bývá, ne všechno je vždy růžové. Jsou tu i problémy, které jsou s touto daní spojeny:

• Aby měla smysl, musela by se zavést globálně. Pokud by ji uplatňovaly jen některé státy, při vzájemném obchodu by se musela složitě dopočítávat, a navíc by neměla takovou účinnost.
• Je to dočasné řešení. Pokud se lidstvo dožije toho, že téměř eliminuje spotřebu neobnovitelných zdrojů, daň již nebude vynášet dost peněz a bude muset být kombinována s nějakou další daní (třeba DPH).
• Daň neřeší ekologickou zátěž emisemi všeho druhu. Toto by se muselo stejně řešit jinak (emisními limity apod.).
• Určit sazby na jednotlivé zdroje (tzn. jestli se má třeba za 1 tunu hnědého uhlí platit 1000 nebo 10000 Kč) není jednoduché. Musí se při tom totiž zohledňovat jak hledisko ekologické, tak samozřejmě i fiskální. Toto bych viděl jako zdaleka největší problém.

Může to vypadat jako výkřik do tmy, vynález šíleného vědce, nebo něco podobného. Přesto si ale myslím, že si daň z primárních zdrojů zaslouží pozornost, minimálně proto, že podobných řešení zase tolik není.

       

Komentáře

[Heron]

Způsobí tlak na omezení spotřeby primárních neobnovitelných zdrojů. Tím pomůže zajistit, aby zdroje vydržely déle, a byla za ně nalezena vhodná náhrada.

Náhrada se začne intensivně hledat ve chvíli, kdy zásoby začnou skutečně docházet. Takže tohle spíš hledání zpomalí.

Podpoří ekologické chování občanů - a to bez toho, aby se něco zakazovalo. Sama daň bude toto chování vynucovat.

Tohle jsem příliš nepochopil. Jak změna z daně na začátku nebo na konci daňového řetězce ovlivní chování někoho, kdo je až za tím řetezcem.

Aby měla smysl, musela by se zavést globálně. Pokud by ji uplatňovaly jen některé státy, při vzájemném obchodu by se musela složitě dopočítávat, a navíc by neměla takovou účinnost.

A o to rychleji by se devastovali země bez takovéto daně

[Luk]

Náhrada se začne intensivně hledat ve chvíli, kdy zásoby začnou skutečně docházet. Takže tohle spíš hledání zpomalí.

Pokud bude daň dostatečně vysoká, tak se náhrada bude hledat dříve.

Tohle jsem příliš nepochopil. Jak změna z daně na začátku nebo na konci daňového řetězce ovlivní chování někoho, kdo je až za tím řetezcem.

Nejde to, jestli je daň na začátku nebo na konci, ale co se daní. Je-li daněna především práce (jako nyní - DPH), nemá to žádný ekologický efekt. Daní-li se vstupní surovina (ropa, uhlí...), promítne se v ceně hlavně to, kolik suroviny (a jaké) bylo potřeba. Proto když si člověk koupí funkčně stejný výrobek, ale z různého množství základní suroviny, bude stát jiné peníze.

[Heron]

Kdyby ta daň byla tak moc vysoká, na některé lidi by se ty suroviny / výrobky nedostaly vůbec --> rozšíření chudoby, války...

Proto když si člověk koupí funkčně stejný výrobek, ale z různého množství základní suroviny, bude stát jiné peníze.

Výrobek vyrobený bez zdaněných primárních surovin levnější nebude protože výzkum a tu šíleně drahou výrobní technologii musí někdo zaplatit.

[Luk]

Kdyby ta daň byla tak moc vysoká, na některé lidi by se ty suroviny / výrobky nedostaly vůbec --> rozšíření chudoby, války...

Ta daň nemůže být "moc vysoká" - musí být přiměřeně vysoká. Pokud by se příslušná surovina vyčerpala, stejně ke konci výrazně stoupne cena. Takto lze to vyčerpání oddálit.

Výrobek vyrobený bez zdaněných primárních surovin levnější nebude protože výzkum a tu šíleně drahou výrobní technologii musí někdo zaplatit.

Šíleně drahé to být nemusí. Příklad: použití hliníku místo oceli. Hliníku máme dostatečné zásoby (je to nejrozšířenější kov na planetě, současné zásoby využitelné dnešním způsobem zpracování se odhadují na 200-300 let), kdežto železné rudy ne. Proto by byl hliník zatížen nižší daní než železo. Podobně by byl rozdíl u energie použité při výrobě hliníku, podle toho, z jakého zdroje by byla. Navíc by se podstatně zlepšila recyklace surovin (protože recyklované suroviny by zdaněny nebyly), a třeba právě hliník je výborně recyklovatelný. Hliník se běžně používá už dnes (pro tytéž účely jako konstrukční ocel), ale je pořád výrazně dražší než ocel.

[David Jaša]

Způsobí tlak na omezení spotřeby primárních neobnovitelných zdrojů. Tím pomůže zajistit, aby zdroje vydržely déle, a byla za ně nalezena vhodná náhrada.

Náhrada se začne intensivně hledat ve chvíli, kdy zásoby začnou skutečně docházet. Takže tohle spíš hledání zpomalí.

Ta daň je IMO právě o tom, že se ceny surovin díky dani zvednou na takovou hodnotu, jako by ty suroviny docházely.

Podpoří ekologické chování občanů - a to bez toho, aby se něco zakazovalo. Sama daň bude toto chování vynucovat.

Tohle jsem příliš nepochopil. Jak změna z daně na začátku nebo na konci daňového řetězce ovlivní chování někoho, kdo je až za tím řetezcem.

Tak, že bude automaticky preferovat zboží, které řetězcem vůbec neprochází.

[VícNežNic]

Já bych zdanil takovéto blogspoty

[tezkatlipoka]

a ja takoveto reakce

[alblaho]

Přijde mi to velmi zajímavé! Nikdy jsem se nad tím takto nezamýšlel. Díky.

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Definuj nevratnost. Protoze vsechny suroviny, ktere pouzivame jsou vratne (zalezi na forme a case vratnosti). Dokonce ani energie, kterou spotrebovavame nijak nemeni energetickou bilanci planety. Tu meni mozna sklenikovy efekt, ale ten do tehle diskuze patri spise sekundarne.

[Luk]

Ano, platí zákon zachování hmoty a energie Ale jde o to, že když se spálí třeba dřevo, tak za pár (desítek) let se obnoví. Pokud budeme kácet 30-leté stromy, stačí každoročně pokácet 1/30 plochy a znovu ji zalesnit - a je to obnoveno (zjednodušeně řečeno). Kdežto když pálíme uhlí, které vznikalo stovky milionů let, není to z našeho pohledu obnovitelný zdroj.

Podobně ropa. Vznikala velmi dlouho, my ji během desítek let spálíme.

Co se týká kovů, tak pokud nejsou postiženy korozí, lze je skoro úplně recyklovat. Ložiska kovové rudy samy od sebe opět nevzniknou, takže se opět jedná o neobnovitelný zdroj, přestože vyrobený kov někde existuje (je rozptýlen po planetě).

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Z rostlin lze ziskat temer vse, o cem tu hovorime a pritom se jedna o obnovitelny zdroj. S tou dani souhlasim, zjistilo by se, ze je efektivnejsi topit drevem, jezdit na bionaftu apod. Nejvetsi problem neobnovitelnych zdroju neni IMHO to, ze jich je konecne mnozstvi, ale to, ze uvolnuji do ovzdusi prilis mnoho plynu, ktere byly do te doby spolehlive zakonzervovany.

[netsend]

Malý háček je ovšem v tom, že velká část podniků na těžbu a zpracování nerostných surovin, které by měli tuto daň odvádět (pokud jsem to dobře pochopil), je státní, je sice pravda, že u nás už moc ne, ale v jiných státech, kde mají vlády více rozumu si tyto továrny stát drží. Mnoho zemí perského zálivu z kartelu OPEC má v podstatě ekonomiku založenou jenom na těžbě ropy, je tam obrovská skrytá nezaměstnanost a příjmy státního rozpočtu představuje prakticky jen ropa, jenom snad v saudské arábii ještě navíc turistika, protože tam už jim ta ropa jaksi dochází.

No a pokud továrnu vlastní stát, tak si může napálit daň jakou chce, dokonce by na tom vlastně i profitoval, pokud by nebyl 100% akcionářem, tak místo aby vyplatil dividendu, tak si raději zvedne daň )

[Luk]

No a pokud továrnu vlastní stát, tak si může napálit daň jakou chce

Podstata tohoto daňového systému nespočívá v tom, že si stát napálí daň, jakou chce. Daň musí být tak vysoká, aby zatížila jednotlivé suroviny podle jejich vzácnosti, a současně aby celková daňová kvóta odpovídala určenému cíli (cílová kvóta veškerých daní může být např. 40 %). Proto je to tak složité, jednotlivé sazby nelze střílet od boku, musí se použít matematické modelování a sazby pružně upravovat podle situace.

[kaaja]

Moje idea je nasledujici:

Prodej kysliku - kyslik se bude prodavat, nektere zeme ho produkuji a jine spotrebovavaji. Vetsina zemi, ktera ho produkuje jsou rozvojove zeme a tak by je aspon motivovalo nenicit si pralesy atd.

[zde]

Většina primárních zdrojů někomu takzvaně "patří", takže danění primárních zdrojů je prakticky jen jinou formou kapitálové daně. Kapitálové daně fungují v ekonomicke jako negativní zpětná vazba, zamezují přílišné divergenci bohatství, a pokud se nepřeženou, jde o dobrou věc. Poměr kapitálových daní je v CR extrémně nízký (v EU je obecně vysoce daněná práce a málo daněný kapitál, a CR v tom trendu vede). Možná že kdybychom nedanili "kapitál" ale společné "primární zdroje", tak by se pravičáci méně cukali.

Obecně je zde ale problém s určením výše daně. Takováto daň by měla kompenzovat nedostupnost (nebo sníženou dostupnost) nějakého základního zdroje, ovšem VŠEM ostatním! Tedy nejen současné generaci, ale i všem následujícím generacím. Protože předpokládáme a chceme takovou finanční politiku, která povede k udržitelnému rozvoji, musíme uvažovat že nedostupnost (zničení) primárního zdroje je třeba kompenzovat nekonečně mnoha generacím, a jejich požadavky a měřítka hodnot nelze dobře spočítat ani odhadovat.

[Luk]

Primární zdroje (aspoň u nás) patří většinou státu. Kdo chce těžit, potřebuje na to povolení. Výjimkou je pouze půda - ale i tam stát reguluje nakládání (na orné půdě se nesmí stavět, kácení lesů podléhá přísným pravidlům atd.). Ale to není podstatné.

Zdanění kapitálu jako takového je zvěrstvo. Jeho získání už totiž bylo zdaněno, není důvod danit ještě jeho držení (ať už jsou to hotové peníze nebo třeba nemovitosti).

[zde]

Já žádný ostrý rozdíl mezi kapitálem a půdou (stejně jako ekonomická škola 18 a 19. století) nevidím. Jsou pozemky na prodej? Jsou. Jsou licence na těžbu na prodej? Jsou. Je převedení půdy na stavební pozemek na prodej? Je. Tak co řešíme- jde jen o materializovaný kapitál.

Ad argument o dvojím zdanění- to je přece naprostý nesmysl, každý kdo tento argument použije se akorát shodí. Peníze cirkulují, a vždy když mění majitele tak jsou daněny. Každá koruna tedy v minulosti byla nekonečně mnohokrát daněna. Abych mohl tvrdit že daný peněžní tok je daněn jen jednou, musím nejdřív definovat kde je začátek a kde je konec, a protože tohle je jen na mojí libovůli, můžu pro identický daňový systém dojít k 1, 2, 3, nebo 10 daňovým položkám.

[Luk]

Nemluvil jsem o dvojím zdanění, ale o tom, že danit kapitál je blbost. A je jedno, jestli je to půda nebo cokoliv jiného. Právě proto, že se zdaňuje každý "příjem" (až na výjimky). Pokud by se nedanil příjem, ale pouze držení kapitálu, bylo by to něco jiného, ale stejně nesmyslného. Danění kapitálu totiž penalizuje ty, kdo akumulují hodnoty, místo aby je rozpouštěli ve spotřebě.

V souvislosti s daní z primárních zdrojů jsem (ohledně půdy) hovořil pouze o zdanění v okamžiku vynětí pozemku z půdního fondu, a případě i při vytěžení lesa bez následného zalesnění. To nemá nic společného se zdaněním kapitálu.

[zde]

http://econpapers.repec.org/paper/nbrnberwo/0436.htm

[Luk]

Díky za odkaz