Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Spouštět webový prohlížeč jenom kvůli nákupu kávy? Nestačí ssh? Stačí: ssh terminal.shop (𝕏).
Yocto Project byl vydán ve verzi 5.0. Její kódové jméno je Scarthgap. Yocto Project usnadňuje vývoj vestavěných (embedded) linuxových systémů na míru konkrétním zařízením. Cílem projektu je nabídnou vývojářům vše potřebné. Jedná se o projekt Linux Foundation.
Operační systém 9front, fork operačního systému Plan 9, byl vydán v nové verzi "do not install" (pdf). Více o 9front v FQA.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
Lennart Poettering na Mastodonu představil utilitu run0. Jedná se o alternativu k příkazu sudo založenou na systemd. Bude součástí systemd verze 256.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Problém, jak řešit zakódování národně specifických znaků, se ve výpočetní technice řešil již od dřevních dob (přesněji řečeno od okamžiku, kdy chtěl někdo používat něco víc než holé anglickou abecedu). Pro české znaky se v historii používala mnohá kódování, každé mělo nějaké výhody a nevýhody (na legendární kódování bratří Kamenických si ještě leckdo vzpomene, občas ho ještě někdo použije i dnes). Po postupném vystřídání všeho možného jsem zjistil, že je nejvýhodnější používat UTF-8.
Pominu-li zmiňované bratry Kamenické a různé pokusy o národní kódování (říkám pokusy, protože třeba kódování KOI8ČS se neujalo, přestože bylo určeno ČSN jako "jediné správné"), stejně tak jako používání proprietárních kódových stránek, za první skutečně významný krok lze považovat zavedení skupiny kódování podle normy ISO 8859. Znaky české abecedy jsou součástí ISO 8859-2 (což asi každý ví), proto bylo (a stále je) naprosto běžné používat tuto sadu.
Protože přepínání kódových stránek se změnou jazyka je věc dost nepříjemná, objevil se fenomen zvaný Unicode - systém, který umožňuje snadnou práci s libovolným počtem národních abeced současně. Snaha o normalizaci tohoto systému vyústila v normu ISO/IEC 10646, která pokrývá hlavní část tohoto systému (a do budoucna se plánuje pokrytí celého standardu).
Unicode si samozřejmě nevystačí s jedním bajtem pro každý znak. Nejobvykleji se každý znak ukládá dvoubajtově (UCS-2), lze použít i čtyřbajtovou reprezentaci (UCS-4). Tyto reprezentace se hodí hlavně pro vnitřní uložení v paměti, pro ukládání dat a jejich přenos jsou vhodnější tzv. transformační formáty (UTF). Jsou v zásadě tři: UTF-8, UTF-16 a UTF-32 (u dvou posledních se rozlišují ještě varianty podle pořadí bajtů). Formát UTF-8 zakódovává každý Unicode znak jako osmibitové hodnoty, a to tak, že podle potřeby (resp. podle hodnoty) používá 1-4 bajty.
Právě UTF-8 jsem si v poslední době velmi oblíbil, zjistil jsem totiž, že mi přináší téměř samé výhody:
Samozřejmě, že UTF-8 má i své nevýhody. Texty zabírají více místa, ne všechny programy s nimi umí správně pracovat (hlavně ty starší), jsou hůře čitelné v ASCII reprezentaci, pro výměnu dat s jinými lidmi (kteří UTF-8 zatím nepoužívají) je nutná konverze apod. Ale výhody jednoznačně převažují, proto je pro mě UTF-8 dobrou volbou.
Tiskni Sdílej:
$ echo "Žluťoučký kůň" | recode utf-8..utf-16 | xxd 0000000: feff 017d 006c 0075 0165 006f 0075 010d ...}.l.u.e.o.u.. 0000010: 006b 00fd 0020 006b 016f 0148 000a .k... .k.o.H..
$ ls -lh celkem 7,9M -rw-r--r-- 1 misak users 3,7M čec 12 15:21 blog.iso.txt -rw-r--r-- 1 misak users 4,2M čec 12 15:20 blog.utf8.txt $ gzip blog* $ ls -lh celkem 60K -rw-r--r-- 1 misak users 25K čec 12 15:21 blog.iso.txt.gz -rw-r--r-- 1 misak users 30K čec 12 15:20 blog.utf8.txt.gzVětším problémem mi přijde to, že většina odpovědí googlu na "něco utf-8" už začíná vést na neanglicky psané stránky , protože angličané toto prakticky neřeší.
LINGUAS="en"; USE="-bidi"; emerge mplayer
.