Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
A pro Čechy mají zřejmě magickou přitažlivost - rádi pod ně skáčou, vkračují nebo vjíždějí. Článek na Novinkách je sice dost zmatený a dezinformující (hlavně jeho název), nicméně odkazovaná statistika Eurostatu ukazuje zajímavé skutečnosti.
Článek má nadpis "Česko má druhé nejnebezpečnější železnice v EU". To je samozřejmě hrubé zkreslení skutečnosti, nicméně je pravda, že se v Česku na železnici velice často umírá. Celou zprávu Eurostatu, která se tím zabývá, si lze stáhnout ve formátu PDF. Jenže navzdory představě, která by po přečtení názvu mohla leckoho napadnout - totiž že se tu sráží a vykolejují vlaky jak na běžícím pásu - je to úplně jinak.
Nelze říci, že by samotné dráhy fungovaly stoprocentně bezpečně (což by při známé situaci u ČD byl opravdu velký zázrak). Vzpomeňme třeba na případ onoho zapomětlivého strojvůdce (který měl - dokonce písemný - příkaz počkat, přesto vyjel na trať a srazil se s protijedoucím vlakem), nebo partičku "železničních závodníků", kteří se v úseku s traťovou rychlostí 40 km/h hnali s osobním vlakem o celých 70 km/h rychleji (což skončilo katapultáží vlaku z kolejí, jeho převrácením na bok a zarytím do země).
Drtivou část mrtvých a zraněných ale tvoří lidé, kteří vlakem ani necestovali, ani se nepodíleli na jeho řízení. Takoví, kteří se pod jeho kola vrhli buď dobrovolně nebo v neskutečném hazardu. Co si myslet o lidech, kteří přejíždějí přes přejezdy (i nepřehledné) na blikající červená světla, nebo si dokonce ještě zvednou závory? Jaký názor si udělat na ty, kteří se proplétají mezi odstavenými vagony přes mnohokolejnou trať kdesi na konci nádraží, kde se občas prořítí Pendolino rychlostí až 160 km/h?
Je to zajímavé, ale takových lidí je u nás hodně. Docela dost je také těch, kteří volí vlak jako vhodný způsob sebevraždy (a je jim jedno, že se kvůli každému z nich stovky lidí nedostanou včas tam, kam potřebují). Jako by vlaky měly nějakou magickou přitažlivost. Možná to souvisí s tím, že vláčky jsou oblíbená hračka - ovšem mnoha lidem uniká rozdíl mezi roztomilým vláčkem v měřítku TT a těmi stovkami tun oceli valící se po kolejích. A číhající smrt už teprv roztomilá není.
UPDATE 13.6.2006: Nejen v Česku se často umírá na přejezdech. Bývalý slovenský ministr kultury František Tóth dnes nedojel na volební mítink, jeho život ukončil vlak na přejezdu s fungující světelnou signalizací.
Tiskni
Sdílej:
Nevím jak vy, ale kdybych se chtěl zabít, tak asi budu opravdu řešit jiné věci, než jestli se někdo dostane včas do práce, nebo ne :o)
Jinak projíždění přejezdů "na červenou" je samozřejmě risk, ale část viny je IMHO i u ČD. Kdyby bylo signalizační zařízení seřízeno tak, aby blikalo jen po nezbytně nutnou dobu, lidí, kteří by na přejezdy zmateně vjížděli by IMHO ubylo. Když spěcháš a stojíš už pátou minutu u přejezdu a furt nic nejede, tak to prostě občas nevydržíš. Vrcholem všeho pak je, když je kousek od přejezdu zastávka a signalizace bliká když vlak ešte stojí na zastávce a nastupujou lidi...
13.6.2006 10:38
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
Jinak projíždění přejezdů "na červenou" je samozřejmě risk, ale část viny je IMHO i u ČD. Kdyby bylo signalizační zařízení seřízeno tak, aby blikalo jen po nezbytně nutnou dobu, lidí, kteří by na přejezdy zmateně vjížděli by IMHO ubylo. Když spěcháš a stojíš už pátou minutu u přejezdu a furt nic nejede, tak to prostě občas nevydržíš. Vrcholem všeho pak je, když je kousek od přejezdu zastávka a signalizace bliká když vlak ešte stojí na zastávce a nastupujou lidi...Ale kolik z těch nehod se stalo v takovýchto případech? Řekl bych, že nula celá nula nic. Většina se IMHO odehrává tak, že si někdo myslí, že to ještě stihne, nebo kouká bůhví kam a přejezd i s vlakem přehlédne. Ostatně, kolik jste za poslední rok zažil případů, že jste čekal na přejezdu 5 minut a nic? A k tomu vlaku stojícímu v zastávce – na dráze se požaduje trošku jiná bezpečnost, než je zvykem na silnici nebo i běžně v IT, takže přejezd musí být aktivován průjezdem vlaku. To že ten vlak, když všechno dobře půjde, možná zastaví v zastávce, není z pohledu zabezpečení nijak relevantní. Přejezd musí jít do výstrahy v okažiku, kdy se dá důvodně očekávat, že na něj vjede vlak. Navíc i kdyby v tomhle konkrétním případě se zastávkou na přejezd motorista vjel, tak smrtelné zranění mu nezpůsobí srážka s rozjíždějícím se osobákem, ale smete ho rychlík projíždějící po druhé koleji (který řidič velkomyslně přehlédl, protože přece ví, proč ta signalizace svítí). Pokud jde o přejezd, je lepší s autem vždycky počkat. Protože souboj s vlakem auto nikdy nevyhraje (pokud to není tatrovka naložená panely, pak to může být "remíza" se ztrátami na obou stranách).
13.6.2006 13:37
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
takže přejezd musí být aktivován průjezdem vlakuOno to občas nejde ani dost dobře udělat tak, aby se přejezd otevřel, když vlak zastaví v zastávce za přejezdem. Nezapomínejme, že někteé součásti zabezpečovací techniky na mnohých úsecích našich tratí (speciálně v JČ kraji) pamatují tatíčka Masaryka, případně dokonce Franze Josefa!
smete ho rychlík projíždějící po druhé kolejiPozor ještě na jednu věc. I na jednokolejné trati může být velice nebezpečné projet těsně za vlakem. V následu za vlakem totiž může jet drezína - nemělo by se sice takto jezdit, ale nezřídka se to děje.
Ono to občas nejde ani dost dobře udělat tak, aby se přejezd otevřel, když vlak zastaví v zastávce za přejezdem.Pokud je signalizace spouštěna automaticky, tak tohle většinou funguje - spínač, který určuje, že vlak projel, je umístěn pár metrů za přejezdem, takže když vlak zastaví o kousek dál, signalizace se vypne.
Ostatně, kolik jste za poslední rok zažil případů, že jste čekal na přejezdu 5 minut a nic?Na přejezdu v Brně - Horních Heršpicích se to děje furt.
Je to hodně frekventovaný přejezd a na jedny spuštěné závory projedou až 3 vlaky. Pak se tam čeká i 10 minut
13.6.2006 00:11
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
A ať nikdo nezkouší napodobovat Sataníka...
13.6.2006 18:52
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
V naší vsi (maloměstečku) jsou sebevraždy skokem pod vlak nesmírně populární. Jen těch, co o nich vím, je až, až. Další mrtvé obstarávala skutečnost, že jedna hospoda zavírala dřív, a byla dál od bydlišť spoluobčanů opilců, nežli ta druhá a spojnice hospody A a hospody B procházela přes koleje. Z nějakých magických důvodů si opilci na té štrece ulehali zásadně na koleje.
Vůbec je to asi populární. V Řeži jsme stáli a čekali na vlak, na druhý straně stál chlap, pak jel rychlík a už mi kolem hlavy letí utržená noha. Málem mi nakop. Šli jsme ho zachraňovat, ale nějak už nebylo co, tak jsme jenom odehnali jezevčíka (majitelka psa zatím zvracela), co se o to nějak moc zajímal. Vlakvedoucí vylez z vlaku, zapálil si a povídal, že se právě vrátil z dovolený, kterou si vzal na uklidnění pošramocenejch nervů. A že takhle si ten klidnej začátek nepředstavoval.
13.6.2006 08:37
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Nedivím se, že se sebevrazi při provádění občas rozmyslí. Člověk si leží na kolejích, čeká, čeká, čeká, .... a Pendolino nikde!
Až jednou: Lehl jsem si na koleje, neb jsem měl v duši zas nějaký zmatek, ležel jsem dlouho, vlak však stále nejel a pražce tlačily mě do lopatek. Dobytčí vlak do městských jatek měl ukončit mé trápení, byl všední den a přece svátek, dobytčí vlak měl zpoždění.
13.6.2006 13:29
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
13.6.2006 15:54
13.6.2006 08:59