Začal semestr, začal i podzim a kromě hub rostou jako po dešti i veřejné dílny v Praze. Nedávno strahováci referovali o hackerspacu Bordel, nyní se otevřela dílna Dejvice Lab jen kousek od ČVUT. Na blížící Virtuální Bastlírně tak uslyšíte nejen report z návštěvy dílny HWLab, ale i řadu novinek, událostí a úsměvných momentů, které se za poslední měsíc ve světě techniky, ale i vědy udály. Připojte se tedy již v úterý 13.10. od 20:00 a zapojte se do
… více »Byl vydán LineageOS 24 (Mastodon). LineageOS (Wikipedie) je svobodný operační systém pro chytré telefony, tablety a set-top boxy založený na Androidu. Jedná se o nástupce CyanogenModu. LineageOS 24 je založený na Androidu 17.
Společnost Valve publikovala na svém GitLabu nákresy a schémata zapojení headsetu Steam Frame. Pro nekomerční účely.
Soutěž Pwn2Own Ireland 2026 skončila 9. října. Bezpečnostní výzkumníci získali celkem 1 262 000 dolarů na odměnách. Během soutěže bylo předvedeno zneužití 98 zero-day zranitelností. Testování zahrnovalo různé kategorie zařízení a software. Výzkumníci předváděli prakticky fungující útoky podle pravidel soutěže. Výsledky následně slouží výrobcům při přípravě oprav. Mezi pokořenými jsou: Samsung Galaxy S26, OpenAI Codex, Oracle Autonomous AI Database, Google Pixel 10, u iPhone 17 neuspěli.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové verzi 3.15.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
BIGWORDS.PAGE je open-source webová aplikace, která po otevření odkazu v prohlížeči vykreslí přes celou obrazovku jednoduché informační sdělení. Zpráva i její nastavení jsou uložené v části URL za znakem #, například odkaz https://bigwords.page/#abclinuxu zobrazí jako velký bílý nápis 'abclinuxu' na černém pozadí. Obsah odkazu lze upravovat i vestavěným editorem, ten umožňuje nastavovat formátování a vizuální efekty textu, časovače, QR kódy a obrázky. Zdrojový kód je dostupný pod licencí MIT na GitHubu.
V neděli 11. října proběhne rotace klíče kořenové zóny. Podruhé v historii. Ondřej Filip na blogu CZ.NIC: "Pokud je pro Vás DNS protokol spíše výzva, ale přesto spravujete nějakou síť či DNS resolver, zkuste si jednoduchý test, který připravila firma Cloudflare na této adrese. Obzvláště zbystřit byste měli, pokud uvidíte nějaká červená políčka."
Vláda Spojených států se rozhodla vyřadit americkou softwarovou společnost Microsoft a několik dalších velkých technologických podniků z programu, který umožňuje kvalifikovaným zahraničním pracovníkům získat povolení k trvalému pobytu. Oznámila to včera administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Opatření zdůvodnila rozsáhlým zneužíváním programu, který je dlouhodobě terčem kritiky ze strany Trumpových příznivců, neboť prý znevýhodňuje americké pracovníky.
Datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandex v Rjazaňské oblasti se stalo cílem dronového útoku a zastavilo provoz. Jandexu se někdy přezdívá „ruský Google“. Provozuje nejoblíbenější internetový vyhledávač v Rusku nebo aplikace pro objednávky jídla a taxi. Využívají jej desítky milionů lidí v rusky mluvících zemích.
Francouzská společnost Mistral AI představila Mistral Large 4 (interně přezdívaný 'le Chonk', volně přeloženo 'pořádný macek'), 'open-weight multimodální hybridní instruct-and-reasoning model s architekturou granulárního MoE, nativně podporující více jak 160 jazyků'. Model má přes jeden bilión parametrů, z nichž při práci využívá 49 miliard, kontextové okno o délce milion tokenů a obrazový enkodér o 1,6 miliardách parametrů.
… více »Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Prakticky žádný větší program pracující s nějakými daty se neobejde bez databáze. Klíčovou etapou je návrh databáze (ještě důležitější je návrh datového modelu, ale ten teď nechme stranou). Pojďme se podívat, jaké chyby se nejčastěji objevují.
Kdo někdy pracoval na nějakém větším softwarovém projektu, určitě to zná. Výchozí požadavky se přetaví (kromě jiného) v datový model, podle něj se navrhne databáze, a pak už se nad touto databází navrhují a implementují různé operace. Už samotný datový model bývá pořádný oříšek - a když se navrhne špatně, mnohdy to znamená krach celého projektu, nebo aspoň těžké problémy. Zaměřme se ale na další krok - datový model máme, a nyní se podle něj musí vytvořit databáze, zatím ještě většinou relační (i když třeba s objektovými prvky).
Jedná-li se o složitější databázi, není tato činnost rozhodně triviální. Velkou část lze automatizovat, ale stejně do toho musí zasáhnout člověk a dodat tomu ty správné myšlenky. Dodá-li špatné, výsledkem je buď nefungující databáze, nebo v lepším případě databáze neefektivní, špatně spravovatelná, obtížně měnitelná apod. Podívejme se nyní, s jakými chybami se můžeme u relačních databází nejčastěji setkat.
Podstata spočívá v tom, že tvůrce "namastí" do jednoho atributu (pole, sloupce) nějaká data bez ladu a skladu. Může to být například nestrukturovaná poštovní adresa, ale třeba i nějaká historie změn, serializované nebo "serializované" datové struktury atd. Je snad jasné, co to přinese - velice obtížnou práci, vysoké riziko chyb, téměř nemožné prohledávání, validaci, řazení, filtraci a další podobné činnosti. Kdo něco takového vytvoří v systému pro produkční nasazení, zasloužil by urazit ruce.
Tohle je pravý opak. Zejména mezi databázovými teoretiky se rodí návrháři, kteří se snaží o co "nejčistší" databázi (rozuměj: v co nejvyšší normální formě), ovšem bez ohledu na ostatní aspekty. Výsledkem je rozdrobení databáze do spousty relací, z nichž je podstatná část zbytečná. Nejenže se taková databáze špatně spravuje (prase aby se v tom vyznalo), ale získat z ní nějaké informace znamená vytvářet obludné dotazy, kde se spojuje větší počet tabulek. Kromě složitosti takových dotazů je pořádně nepříjemná i jejich operační složitost, hlavně u databázových strojů s nižšími schopnostmi optimalizace. Obecně se doporučuje navrhnout databázi na 3. normální formu, a pak se ji snažit zjednodušit tak, aby přitom neutrpěla sémantika.
Překvapivě rozšířený druh chyby, navíc s hrozbou vážných následků, a to přes relativní primitivnost řešení. Představme si například firemní informační systém. Návrhář uvažuje: "kód oddělení je číselný, unikátní a není důvod ho měnit, proto z něj udělám primární klíč". A problém je na světě. Pokud bude v databázi jen nějaká jednoduchá evidence oddělení, nebude se dít nic dramatického. Jenže pokud se bude nějak ukládat i historie změn, už začne tikat časovaná bomba. Pak stačí, aby si nějaký bláznivý manažer vymyslel, že přečísluje oddělení, a je o zábavu postaráno. Přitom je to jednoduché - stačí mít vždy klíč zcela samostatný, bez vlastního významu. Pak lze zvolit nejlepší datový typ, může být vždy unikátní, hodnotu není nikdy důvod měnit a to malé množství "nadbytečných" dat nehraje roli.
Tento problém již souvisí s konkrétní verzí SQL a využitím konkrétních funkcí. Každopádně není vhodné, aby se libovolné dva atributy v různých tabulkách jmenovaly stejně. Pokud k tomu dojde, může se člověk dočkat velice podivného a záludného chování, například při využití přirozeného spojení (NATURAL JOIN). Spojuje se totiž vše, co jde - a pokud se více atributů ve spojovaných tabulkách jmenuje stejně, jsou zahrnuty do porovnání. Jedinou výjimkou (právě kvůli snadné realizovatelnosti přirozeného spojení) jsou cizí klíče, které odkazují na primární klíče jiných tabulek - tam se naopak shoda názvů hodí, ovšem pozor na výskyt stejně pojmenovaných cizích klíčů v různých tabulkách.
Referenční integrita je výborná věc - zabrání nežádoucím změnám v datech, nebo naopak přenese nějakou změnu na další relace, takže databáze zůstane konzistentní. Bohužel, mnozí návrháři databází referenční integritu zcela opomíjejí, a to i přesto, že pracují s databází, ve které je k dispozici. Např. složitější rušení záznamů pak musejí realizovat celou řadou operací, čímž hrozí riziko zanesení chyby - i když by třeba stačilo provést jeden DELETE a zbytek by proběhl kaskádovitě sám.
Podobný případ jako ten předchozí. Kdo zná základy programovacích technik, jistě ví, že vyhledávat v datech lze i podstatně rychleji než jejich sekvenčním průchodem. Jenže někteří vývojáři to zjevně nevědí nebo to ani nechtějí vědět. Jinak by totiž u atributů, podle kterých se často hledají data, vytvářeli indexy. Je-li v databázi milion záznamů, najít ten jediný znamená projít průměrně půl milionu z nich. Když se ale vytvoří index (implementovaný typicky stromem), zjednodušeně to znamená projít - podle konkrétní podoby stromu - pouhé desítky uzlů. Ten několikařádový rozdíl je pak patrný hlavně při větší zátěži - databáze bez indexu kolabuje.
Uvedené chyby jsou samozřejmě jen některé z mnoha. Uvedl jsem je proto, aby si na ně všichni dávali pozor a přispělo to ke kvalitě navrhovaných databází.
Tiskni
Sdílej:
(jinak každou zmínkou riskuju život, tak si toho važte)
)
...Pak stačí, aby si nějaký bláznivý manažer vymyslel, že přečísluje oddělení, a je o zábavu postaráno ... to jsou ty typicke priklady, ktere se vykladaji studentum ve skolach a na ruznych kurzech. Nemaji s praxi vubec nic spolecneho.Tenhle příklad jsem uvedl právě proto, že jsem ho v praxi skutečně zažil (naštěstí ne s databází, která by byla takto špatně navržena).
Ono to je totiz tak, ze kdyz si nekdo rozmysli neco precislovat, co je zafixovano na stovkach formularu, telefonich seznamech, prospektech a pod. tak ta prace se zmenou techto dat je 100 x vetsi, nez ten jeden batch, ktery v noci ty udaje v databazi zprehazi.Zrovna to číslo oddělení je v podstatě interní záležitost, která nemusí nikde příliš figurovat (např. pouze na vnitrofiremních účetních dokladech).
Pamatuj: cislo dodavatele jako primarni klic neni chybou!Nemusí být, ale obecně je lepší vyhnout se použití atributu, který přímo nese nějakou eventuálně měnitelnou informaci.
suhlas, kazda tabulka by podla mna mala mat int4/int8 stlpec id, idealne auto-increment idealne unikatny v celej dbPamatuj: cislo dodavatele jako primarni klic neni chybou!Nemusí být, ale obecně je lepší vyhnout se použití atributu, který přímo nese nějakou eventuálně měnitelnou informaci.
ad cislo dodavatela, niekto ich ma integer (123), iny si napr k cislu priklada info o roku (123/2004), dalsi stat (SK-123), atd, atd. Jeden dodavatel moze mat v roznych casovych obdobiach rozne cisla. To, ze si autor sw nevie predstavit inu situaciu, to nie je chyba nasadenia
„idealne unikatny v celej db“Proč mi to smrdí objekty?
CREATE TABLE T1 (t1_id INT, t1_txt VARCHAR(100), PRIMARY KEY (t1_id)); CREATE TABLE T2 (t2_id INT, t2_txt VARCHAR(100), t1_id INT, PRIMARY KEY (t2_id)); ... SELECT t1_txt,t2_txt FROM T1 NATURAL JOIN T2;
- mysql neni zrovna vhodna na vetsi ucetnictvi..... flamesisti si to pokusi nejdrive napsat...není vhodná na větší cokoliv (i když verze 5 už je o něco lepší). Čtyřka neumí pohledy a triggery, složitější dotazy jsou pomalé (i v pětce) a má některé další neduhy.
- je dobre si zkontrolovat, ze do database jde to prave kodovani. sice se s tim pocita automaticky, ale webmasteri jaksi ne...Ať žije čaj
Od doby, co univerzálně používám UTF-8, už mě takové přízemní problémy netrápí
CREATE FUNCTION tuid() RETURNS TRIGGER AS $$ DECLARE i RECORD; q text; BEGIN q:=''; FOR i IN SELECT id, condition FROM t LOOP if( q='' ) THEN q:='SELECT * FROM vtx'||i.id||' '; ELSE q:='UNION SELECT * FROM vtx'||i.id||' '; END IF; EXECUTE 'CREATE OR REPLACE VIEW vtx'||i.id|| AS '|| 'SELECT '||i.id||' AS id_t, x.id AS id_x '|| 'FROM x WHERE '||i.condition||' '; END LOOP; EXECUTE 'CREATE OR REPLACE VIEW vtx AS '||q; IF (TG_OP = 'DELETE') THEN return old; ELSE return new; END IF; END; $$ LANGUAGE plpgsql; CREATE TRIGGER tuid AFTER INSERT OR UPDATE OR DELETE ON v FOR EACH STATEMENT EXECUTE PROCEDURE tuid();

Dalsou vyhodou je to, ze tie nastroje sa nestaraju o prog. jazyk ci db ... sablonu clovek napise raz a pouziva vo vsetkych dalsich projektoch. Tej prace co to usetri ... a btw, (x)emacs je lepsi
Šedivá je teorie, věčně zelený je strom života...
Máte pravdu, normální formy jsou akademická sračka a najdete spoustu praktických situací, kdy je lepší tyto akademické šablony porušit. NICMÉNĚ, považuju za docela nezbytné je znát a uvažovat v jejich intencích - a podle potřeby je promyšleně porušit kvůli efektivitě.
Problém je bohužel v tom, že hromada lidí tudle teorii vůbec nezná a porušuje ji nikoliv se zacílením na výkon, alébrž v důsledku nedostatečného pochopení celé problematiky. A pak vznikají zoufale neoptimalizované produkční systémy.
Ony totiž i ty akademické sračky mají něco do sebe... Pokud opravdu VÍTE co děláte, tak teoreticky optimální návrh změníte. Tragédie (a bohužel mnohočetná) je v tom, že spousta praktiků ani netuší, jak by ten teoreticky optimální návrh mohl vypadat... A pak vznikají děsné zrůdnosti...
..a podle potřeby je promyšleně porušit kvůli efektivitě.což mi připomíná ,,don't forget that Linux became only possible because 20 years of academic OS research was carefully studied, analyzed, discussed and finally thrown away''
Tak toto jsem neznal 
No nevim jestli jsou normalni formy bullshit, ale co jsem cetl nekolik skript z FELu apod. instituci o tvorbe databazi, pak tam byla vylozene zminka o tzv. procesu denormalizace a ze nekdy je fackt vyhoda pouzit nizsi normalni formu.
Co se tyce mazani v databazi, pravidla ON DELETE CASCADE ON UPDATE CASCADE jsou skvela, ale nekdy se vazne hodi mit implicitni ON DELETE RESTRICT a promazavat to rucne nekolika na sebe navazujicimi prikazy.