Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Mnoho měsíců jsem odkládal definitivní rozhodnutí, jak dál s poštou. Celou dobu jsem používal zastaralou Mozilla Suite a uvažoval o nejlepším řešení. Je to tady - byť s nechutí a s kompromisy.
Protože zhruba "půl na půl" (časově) pracuji pod GNU/Linuxem a Windows XP, je pro mě důležitá dostupnost pošty z obou systémů. Dosud jsem používal Mozilla Suite, donedávna (do upgradu Linxu na FC 6) tak, že jsem se do pošty dostal bez problémů z obou systémů, i když to vyžadovalo provést pár hacků a přizpůsobit zacházení s Mozillou tomuto faktu.
Jenže Mozilla Suite je nepodporovaný software, SeaMonkey sice jde v jejích stopách, nicméně pokulhává (např. co se týká fungujících rozšíření). Proto muselo dříve či později dojít k přechodu na jinou aplikaci. Použitelnost z obou systémů byla naprosto klíčovým požadavkem. Bohužel nevyslyšeným, protože fungující programy nic takového nepodporují, a ty, co to podporují, zase nejsou použitelné.
Jako jediná možná cesta se tedy ukázal přechod na protokol IMAP. Nemám ho rád, je poměrně složitý a podle mého názoru nevhodně navržený. Ze složitosti plyne i důsledek, a to bugovitost jeho implementací. Například KMail se v některých situacích rád cyklí (a musí být sestřelen signálem), Opera dokonce rovnou padá.
Další problém použití IMAPu spočívá v tom, že buď jsou zprávy pouze na serveru, nebo i s lokální kopií. V mém případě jsou dokonce lokální kopie dvě, v každém systému jedna. Nechávat vše jen na serveru je sice hezké, ale nechci být odříznut od pošty v době, kdy z nějakého důvodu neběží internetové připojení (sice se to nestává často, ale i taková období jsou). Proto se nedá nic dělat, všechno bude třikrát. Aspoň budu mít důvod mazat hovadiny hned a nenechávat si je zbytečně válet mezi důležitými zprávami.
Protokol je tedy jasný (POP3 si nechám jen pro málo používané účty). Nyní zbývá výběr klienta. Protože jsem poštovnímu klientu v mé oblíbené Opeře nepřišel na chuť a navíc padá, a protože na Windows toho moc na výběr není (pominu-li některé - i docela slušné - proprietární programy, do kterých rozhodně nechci vkládat peníze), skončilo to vcelku jednoznačně. S velkým skřípěním zubů jsem zvolil Thunderbird. V mnohém mi nesedí, byla to ovšem ta nejméně špatná volba ze špatných.
Ukázal se ovšem nepříjemný problém. Thunderbird sice po instalaci nabízí import pošty mj. z Mozilla Suite, ale když ho člověk stornuje, už není cesta, jak by se to dalo provést. Jde to z jiných programů (OE, Outlook, Eudora, Netscape 4.x), ale z MS nikoli. Vývojáři asi měli špatný den, když tuto funkcionalitu navrhovali. Ještě že existuje rozšíření MboxImport, které přidává možnost importu z čehokoliv ve formátu mbox, tedy i z Mozilla Suite (pro zájemce: kdyby vám to nefungovalo, stáhněte si nelokalizovanou verzi).
Poštovní otázka je tedy (aspoň doufám) na nějakou dobu vyřešená, i když s kompromisy. Prostě, u tvůrců poštovních klientů nejsou "obojživelní uživatelé" natolik důležití, aby stálo za to přizpůsobit jim nakládání s daty. Mohu se tedy utěšovat, že se teď aspoň ke všem zprávám dostanu odkudkoliv, i přes webové rozhraní.
Tiskni
Sdílej:
Nějak si nedokážu představit, že bych měla mít specializovaný prohlížeč, rss čtečku a mail. 
S operou celkem spokojeně IMAPuju.Proti jakému serveru? Možná Opera nesnáší něco serverově specifického. S Dovecotem totiž občas padá, speciálně pokud vytvořím účet s chybným heslem a pokusím se přihlásit.
BTW: svého času jsem provozovala společné úložiště pro linuxovou i windowsí část, takže jen imap + 1x lokál.Jak jsi to dělala? Problém je totiž v tom, že sice lze sdílet poštu jako takovou, ale ne nastavení účtů. A hlavně když se třeba u Mozilly používá v každém systému jiný jazyk, nadělá to pořádnou paseku ve složkách (názvy, řazení) a rozhasí indexy.
Proste totalni ignorace. Evolution (ktery mi vyhovuje vic, protoze pres svou rozsahlost je diky absenci multiplatformnich technologii precijen IMHO rychlejsi nez TB a navic je dobre integrovany s deskbarem) to celkem zvlada, i kdyz nekdy v tomhle ohledu taky trochu blbne. Zacinam podezrivat Centrum.cz...
mam win+lin a rad bych pouzival postu v obojim.
pak me est enapadlo mit postu na fat32 a pristupovat k ni z linuxu.... ale nevim, su lama, tak se ptam nekoho, komu to funguje.
Xaint
(zpusobu je hodne, ale malokde se doctes, ktere fakt funguji a o tom vsem oficialni howto a manualy taktne mlci...)
ntfs-3g. Podle dokumentace by měl podporovat drtivou většinu operací na NTFS, a pokud se mu něco nezdá, raději operaci odmítne, než by ji zkusil provést.
Moje zkušenosti s tímto ovladačem jsou takové, že zatím všechno bez problémů funguje. A ještě se mi nestalo, že by to nějakou operaci odmítlo. Pravda, nepoužívám na NTFS žádné vymoženosti (komprese, šifrování, streamy, hardlinky, symlinky...). Nicméně normálně tam zapisuji, vytvářím nové soubory a adresáře, mažu atd.
Jediný problém, na který jsem narazil, jsou názvy souborů. Z Linuxu mohu vytvořit i názvy, se kterými windowsové aplikace odmítají pracovat. Ale totéž jsem zažil i na FAT32.
.