Bogdan Ionescu rozběhl webový server na jednorázové elektronické cigaretě.
Byla vydána beta verze Ubuntu 25.10 s kódovým názvem Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 25.10 mělo vyjít 9. října 2025.
Bola vydaná nová verzia 4.13 security platformy Wazuh. Prináša nový IT hygiene dashboard, hot reload dekodérov a pravidiel. Podrobnosti v poznámkách k vydaniu.
Americký výrobce čipů Nvidia investuje pět miliard dolarů (přes 100 miliard Kč) do konkurenta Intel, který se v poslední době potýká s vážnými problémy. Firmy to včera oznámily ve společné tiskové zprávě. Dohoda o investici zahrnuje spolupráci při vývoji čipů pro osobní počítače a datová centra. Akcie společnosti Intel na zprávu reagovaly výrazným růstem.
Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Mnoho měsíců jsem odkládal definitivní rozhodnutí, jak dál s poštou. Celou dobu jsem používal zastaralou Mozilla Suite a uvažoval o nejlepším řešení. Je to tady - byť s nechutí a s kompromisy.
Protože zhruba "půl na půl" (časově) pracuji pod GNU/Linuxem a Windows XP, je pro mě důležitá dostupnost pošty z obou systémů. Dosud jsem používal Mozilla Suite, donedávna (do upgradu Linxu na FC 6) tak, že jsem se do pošty dostal bez problémů z obou systémů, i když to vyžadovalo provést pár hacků a přizpůsobit zacházení s Mozillou tomuto faktu.
Jenže Mozilla Suite je nepodporovaný software, SeaMonkey sice jde v jejích stopách, nicméně pokulhává (např. co se týká fungujících rozšíření). Proto muselo dříve či později dojít k přechodu na jinou aplikaci. Použitelnost z obou systémů byla naprosto klíčovým požadavkem. Bohužel nevyslyšeným, protože fungující programy nic takového nepodporují, a ty, co to podporují, zase nejsou použitelné.
Jako jediná možná cesta se tedy ukázal přechod na protokol IMAP. Nemám ho rád, je poměrně složitý a podle mého názoru nevhodně navržený. Ze složitosti plyne i důsledek, a to bugovitost jeho implementací. Například KMail se v některých situacích rád cyklí (a musí být sestřelen signálem), Opera dokonce rovnou padá.
Další problém použití IMAPu spočívá v tom, že buď jsou zprávy pouze na serveru, nebo i s lokální kopií. V mém případě jsou dokonce lokální kopie dvě, v každém systému jedna. Nechávat vše jen na serveru je sice hezké, ale nechci být odříznut od pošty v době, kdy z nějakého důvodu neběží internetové připojení (sice se to nestává často, ale i taková období jsou). Proto se nedá nic dělat, všechno bude třikrát. Aspoň budu mít důvod mazat hovadiny hned a nenechávat si je zbytečně válet mezi důležitými zprávami.
Protokol je tedy jasný (POP3 si nechám jen pro málo používané účty). Nyní zbývá výběr klienta. Protože jsem poštovnímu klientu v mé oblíbené Opeře nepřišel na chuť a navíc padá, a protože na Windows toho moc na výběr není (pominu-li některé - i docela slušné - proprietární programy, do kterých rozhodně nechci vkládat peníze), skončilo to vcelku jednoznačně. S velkým skřípěním zubů jsem zvolil Thunderbird. V mnohém mi nesedí, byla to ovšem ta nejméně špatná volba ze špatných.
Ukázal se ovšem nepříjemný problém. Thunderbird sice po instalaci nabízí import pošty mj. z Mozilla Suite, ale když ho člověk stornuje, už není cesta, jak by se to dalo provést. Jde to z jiných programů (OE, Outlook, Eudora, Netscape 4.x), ale z MS nikoli. Vývojáři asi měli špatný den, když tuto funkcionalitu navrhovali. Ještě že existuje rozšíření MboxImport, které přidává možnost importu z čehokoliv ve formátu mbox, tedy i z Mozilla Suite (pro zájemce: kdyby vám to nefungovalo, stáhněte si nelokalizovanou verzi).
Poštovní otázka je tedy (aspoň doufám) na nějakou dobu vyřešená, i když s kompromisy. Prostě, u tvůrců poštovních klientů nejsou "obojživelní uživatelé" natolik důležití, aby stálo za to přizpůsobit jim nakládání s daty. Mohu se tedy utěšovat, že se teď aspoň ke všem zprávám dostanu odkudkoliv, i přes webové rozhraní.
Tiskni
Sdílej:
S operou celkem spokojeně IMAPuju.Proti jakému serveru? Možná Opera nesnáší něco serverově specifického. S Dovecotem totiž občas padá, speciálně pokud vytvořím účet s chybným heslem a pokusím se přihlásit.
BTW: svého času jsem provozovala společné úložiště pro linuxovou i windowsí část, takže jen imap + 1x lokál.Jak jsi to dělala? Problém je totiž v tom, že sice lze sdílet poštu jako takovou, ale ne nastavení účtů. A hlavně když se třeba u Mozilly používá v každém systému jiný jazyk, nadělá to pořádnou paseku ve složkách (názvy, řazení) a rozhasí indexy.
ntfs-3g
. Podle dokumentace by měl podporovat drtivou většinu operací na NTFS, a pokud se mu něco nezdá, raději operaci odmítne, než by ji zkusil provést.
Moje zkušenosti s tímto ovladačem jsou takové, že zatím všechno bez problémů funguje. A ještě se mi nestalo, že by to nějakou operaci odmítlo. Pravda, nepoužívám na NTFS žádné vymoženosti (komprese, šifrování, streamy, hardlinky, symlinky...). Nicméně normálně tam zapisuji, vytvářím nové soubory a adresáře, mažu atd.
Jediný problém, na který jsem narazil, jsou názvy souborů. Z Linuxu mohu vytvořit i názvy, se kterými windowsové aplikace odmítají pracovat. Ale totéž jsem zažil i na FAT32.