Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byla vydána nová verze 7.0 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Armstrong bylo vybráno na počest amerického jazzového trumpetisty a zpěváka Louise Armstronga (What A Wonderful World).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Mnoho měsíců jsem odkládal definitivní rozhodnutí, jak dál s poštou. Celou dobu jsem používal zastaralou Mozilla Suite a uvažoval o nejlepším řešení. Je to tady - byť s nechutí a s kompromisy.
Protože zhruba "půl na půl" (časově) pracuji pod GNU/Linuxem a Windows XP, je pro mě důležitá dostupnost pošty z obou systémů. Dosud jsem používal Mozilla Suite, donedávna (do upgradu Linxu na FC 6) tak, že jsem se do pošty dostal bez problémů z obou systémů, i když to vyžadovalo provést pár hacků a přizpůsobit zacházení s Mozillou tomuto faktu.
Jenže Mozilla Suite je nepodporovaný software, SeaMonkey sice jde v jejích stopách, nicméně pokulhává (např. co se týká fungujících rozšíření). Proto muselo dříve či později dojít k přechodu na jinou aplikaci. Použitelnost z obou systémů byla naprosto klíčovým požadavkem. Bohužel nevyslyšeným, protože fungující programy nic takového nepodporují, a ty, co to podporují, zase nejsou použitelné.
Jako jediná možná cesta se tedy ukázal přechod na protokol IMAP. Nemám ho rád, je poměrně složitý a podle mého názoru nevhodně navržený. Ze složitosti plyne i důsledek, a to bugovitost jeho implementací. Například KMail se v některých situacích rád cyklí (a musí být sestřelen signálem), Opera dokonce rovnou padá.
Další problém použití IMAPu spočívá v tom, že buď jsou zprávy pouze na serveru, nebo i s lokální kopií. V mém případě jsou dokonce lokální kopie dvě, v každém systému jedna. Nechávat vše jen na serveru je sice hezké, ale nechci být odříznut od pošty v době, kdy z nějakého důvodu neběží internetové připojení (sice se to nestává často, ale i taková období jsou). Proto se nedá nic dělat, všechno bude třikrát. Aspoň budu mít důvod mazat hovadiny hned a nenechávat si je zbytečně válet mezi důležitými zprávami.
Protokol je tedy jasný (POP3 si nechám jen pro málo používané účty). Nyní zbývá výběr klienta. Protože jsem poštovnímu klientu v mé oblíbené Opeře nepřišel na chuť a navíc padá, a protože na Windows toho moc na výběr není (pominu-li některé - i docela slušné - proprietární programy, do kterých rozhodně nechci vkládat peníze), skončilo to vcelku jednoznačně. S velkým skřípěním zubů jsem zvolil Thunderbird. V mnohém mi nesedí, byla to ovšem ta nejméně špatná volba ze špatných.
Ukázal se ovšem nepříjemný problém. Thunderbird sice po instalaci nabízí import pošty mj. z Mozilla Suite, ale když ho člověk stornuje, už není cesta, jak by se to dalo provést. Jde to z jiných programů (OE, Outlook, Eudora, Netscape 4.x), ale z MS nikoli. Vývojáři asi měli špatný den, když tuto funkcionalitu navrhovali. Ještě že existuje rozšíření MboxImport, které přidává možnost importu z čehokoliv ve formátu mbox, tedy i z Mozilla Suite (pro zájemce: kdyby vám to nefungovalo, stáhněte si nelokalizovanou verzi).
Poštovní otázka je tedy (aspoň doufám) na nějakou dobu vyřešená, i když s kompromisy. Prostě, u tvůrců poštovních klientů nejsou "obojživelní uživatelé" natolik důležití, aby stálo za to přizpůsobit jim nakládání s daty. Mohu se tedy utěšovat, že se teď aspoň ke všem zprávám dostanu odkudkoliv, i přes webové rozhraní.
Tiskni
Sdílej:
Nějak si nedokážu představit, že bych měla mít specializovaný prohlížeč, rss čtečku a mail. 
S operou celkem spokojeně IMAPuju.Proti jakému serveru? Možná Opera nesnáší něco serverově specifického. S Dovecotem totiž občas padá, speciálně pokud vytvořím účet s chybným heslem a pokusím se přihlásit.
BTW: svého času jsem provozovala společné úložiště pro linuxovou i windowsí část, takže jen imap + 1x lokál.Jak jsi to dělala? Problém je totiž v tom, že sice lze sdílet poštu jako takovou, ale ne nastavení účtů. A hlavně když se třeba u Mozilly používá v každém systému jiný jazyk, nadělá to pořádnou paseku ve složkách (názvy, řazení) a rozhasí indexy.
Proste totalni ignorace. Evolution (ktery mi vyhovuje vic, protoze pres svou rozsahlost je diky absenci multiplatformnich technologii precijen IMHO rychlejsi nez TB a navic je dobre integrovany s deskbarem) to celkem zvlada, i kdyz nekdy v tomhle ohledu taky trochu blbne. Zacinam podezrivat Centrum.cz...
mam win+lin a rad bych pouzival postu v obojim.
pak me est enapadlo mit postu na fat32 a pristupovat k ni z linuxu.... ale nevim, su lama, tak se ptam nekoho, komu to funguje.
Xaint
(zpusobu je hodne, ale malokde se doctes, ktere fakt funguji a o tom vsem oficialni howto a manualy taktne mlci...)
ntfs-3g. Podle dokumentace by měl podporovat drtivou většinu operací na NTFS, a pokud se mu něco nezdá, raději operaci odmítne, než by ji zkusil provést.
Moje zkušenosti s tímto ovladačem jsou takové, že zatím všechno bez problémů funguje. A ještě se mi nestalo, že by to nějakou operaci odmítlo. Pravda, nepoužívám na NTFS žádné vymoženosti (komprese, šifrování, streamy, hardlinky, symlinky...). Nicméně normálně tam zapisuji, vytvářím nové soubory a adresáře, mažu atd.
Jediný problém, na který jsem narazil, jsou názvy souborů. Z Linuxu mohu vytvořit i názvy, se kterými windowsové aplikace odmítají pracovat. Ale totéž jsem zažil i na FAT32.
.