Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost CORSAIR podporuje svůj systém iCUE LINK pouze ve Windows a macOS. Jak jej ovládat v Linuxu? OpenLinkHub (GitHub) je open source linuxové rozhraní k iCUE LINK. Z webového rozhraní na adrese http://localhost:27003 lze ovládat RGB osvětlení, rychlost ventilátorů, nastavovat klávesnice, myši, headsety…
Ve funkci koordinátora k bitcoinové kauze skončil bývalý ústavní soudce David Uhlíř. Informaci, kterou zveřejnil Deník N, potvrdila Radiožurnálu ministryně spravedlnosti Eva Decriox (ODS). Uvedla, že odchod byl po vzájemné dohodě. „Jeho mise je ukončená, auditní procesy se už povedlo nastavit,“ řekla. Teď má podle ministryně další kroky podniknout policie a státní zastupitelství. Koordinátorem jmenovala ministryně Uhlíře 19. června.
Byla vydána nová verze 25.07.26 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Mnoho měsíců jsem odkládal definitivní rozhodnutí, jak dál s poštou. Celou dobu jsem používal zastaralou Mozilla Suite a uvažoval o nejlepším řešení. Je to tady - byť s nechutí a s kompromisy.
Protože zhruba "půl na půl" (časově) pracuji pod GNU/Linuxem a Windows XP, je pro mě důležitá dostupnost pošty z obou systémů. Dosud jsem používal Mozilla Suite, donedávna (do upgradu Linxu na FC 6) tak, že jsem se do pošty dostal bez problémů z obou systémů, i když to vyžadovalo provést pár hacků a přizpůsobit zacházení s Mozillou tomuto faktu.
Jenže Mozilla Suite je nepodporovaný software, SeaMonkey sice jde v jejích stopách, nicméně pokulhává (např. co se týká fungujících rozšíření). Proto muselo dříve či později dojít k přechodu na jinou aplikaci. Použitelnost z obou systémů byla naprosto klíčovým požadavkem. Bohužel nevyslyšeným, protože fungující programy nic takového nepodporují, a ty, co to podporují, zase nejsou použitelné.
Jako jediná možná cesta se tedy ukázal přechod na protokol IMAP. Nemám ho rád, je poměrně složitý a podle mého názoru nevhodně navržený. Ze složitosti plyne i důsledek, a to bugovitost jeho implementací. Například KMail se v některých situacích rád cyklí (a musí být sestřelen signálem), Opera dokonce rovnou padá.
Další problém použití IMAPu spočívá v tom, že buď jsou zprávy pouze na serveru, nebo i s lokální kopií. V mém případě jsou dokonce lokální kopie dvě, v každém systému jedna. Nechávat vše jen na serveru je sice hezké, ale nechci být odříznut od pošty v době, kdy z nějakého důvodu neběží internetové připojení (sice se to nestává často, ale i taková období jsou). Proto se nedá nic dělat, všechno bude třikrát. Aspoň budu mít důvod mazat hovadiny hned a nenechávat si je zbytečně válet mezi důležitými zprávami.
Protokol je tedy jasný (POP3 si nechám jen pro málo používané účty). Nyní zbývá výběr klienta. Protože jsem poštovnímu klientu v mé oblíbené Opeře nepřišel na chuť a navíc padá, a protože na Windows toho moc na výběr není (pominu-li některé - i docela slušné - proprietární programy, do kterých rozhodně nechci vkládat peníze), skončilo to vcelku jednoznačně. S velkým skřípěním zubů jsem zvolil Thunderbird. V mnohém mi nesedí, byla to ovšem ta nejméně špatná volba ze špatných.
Ukázal se ovšem nepříjemný problém. Thunderbird sice po instalaci nabízí import pošty mj. z Mozilla Suite, ale když ho člověk stornuje, už není cesta, jak by se to dalo provést. Jde to z jiných programů (OE, Outlook, Eudora, Netscape 4.x), ale z MS nikoli. Vývojáři asi měli špatný den, když tuto funkcionalitu navrhovali. Ještě že existuje rozšíření MboxImport, které přidává možnost importu z čehokoliv ve formátu mbox, tedy i z Mozilla Suite (pro zájemce: kdyby vám to nefungovalo, stáhněte si nelokalizovanou verzi).
Poštovní otázka je tedy (aspoň doufám) na nějakou dobu vyřešená, i když s kompromisy. Prostě, u tvůrců poštovních klientů nejsou "obojživelní uživatelé" natolik důležití, aby stálo za to přizpůsobit jim nakládání s daty. Mohu se tedy utěšovat, že se teď aspoň ke všem zprávám dostanu odkudkoliv, i přes webové rozhraní.
Tiskni
Sdílej:
S operou celkem spokojeně IMAPuju.Proti jakému serveru? Možná Opera nesnáší něco serverově specifického. S Dovecotem totiž občas padá, speciálně pokud vytvořím účet s chybným heslem a pokusím se přihlásit.
BTW: svého času jsem provozovala společné úložiště pro linuxovou i windowsí část, takže jen imap + 1x lokál.Jak jsi to dělala? Problém je totiž v tom, že sice lze sdílet poštu jako takovou, ale ne nastavení účtů. A hlavně když se třeba u Mozilly používá v každém systému jiný jazyk, nadělá to pořádnou paseku ve složkách (názvy, řazení) a rozhasí indexy.
ntfs-3g
. Podle dokumentace by měl podporovat drtivou většinu operací na NTFS, a pokud se mu něco nezdá, raději operaci odmítne, než by ji zkusil provést.
Moje zkušenosti s tímto ovladačem jsou takové, že zatím všechno bez problémů funguje. A ještě se mi nestalo, že by to nějakou operaci odmítlo. Pravda, nepoužívám na NTFS žádné vymoženosti (komprese, šifrování, streamy, hardlinky, symlinky...). Nicméně normálně tam zapisuji, vytvářím nové soubory a adresáře, mažu atd.
Jediný problém, na který jsem narazil, jsou názvy souborů. Z Linuxu mohu vytvořit i názvy, se kterými windowsové aplikace odmítají pracovat. Ale totéž jsem zažil i na FAT32.