Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Mnoho měsíců jsem odkládal definitivní rozhodnutí, jak dál s poštou. Celou dobu jsem používal zastaralou Mozilla Suite a uvažoval o nejlepším řešení. Je to tady - byť s nechutí a s kompromisy.
Protože zhruba "půl na půl" (časově) pracuji pod GNU/Linuxem a Windows XP, je pro mě důležitá dostupnost pošty z obou systémů. Dosud jsem používal Mozilla Suite, donedávna (do upgradu Linxu na FC 6) tak, že jsem se do pošty dostal bez problémů z obou systémů, i když to vyžadovalo provést pár hacků a přizpůsobit zacházení s Mozillou tomuto faktu.
Jenže Mozilla Suite je nepodporovaný software, SeaMonkey sice jde v jejích stopách, nicméně pokulhává (např. co se týká fungujících rozšíření). Proto muselo dříve či později dojít k přechodu na jinou aplikaci. Použitelnost z obou systémů byla naprosto klíčovým požadavkem. Bohužel nevyslyšeným, protože fungující programy nic takového nepodporují, a ty, co to podporují, zase nejsou použitelné.
Jako jediná možná cesta se tedy ukázal přechod na protokol IMAP. Nemám ho rád, je poměrně složitý a podle mého názoru nevhodně navržený. Ze složitosti plyne i důsledek, a to bugovitost jeho implementací. Například KMail se v některých situacích rád cyklí (a musí být sestřelen signálem), Opera dokonce rovnou padá.
Další problém použití IMAPu spočívá v tom, že buď jsou zprávy pouze na serveru, nebo i s lokální kopií. V mém případě jsou dokonce lokální kopie dvě, v každém systému jedna. Nechávat vše jen na serveru je sice hezké, ale nechci být odříznut od pošty v době, kdy z nějakého důvodu neběží internetové připojení (sice se to nestává často, ale i taková období jsou). Proto se nedá nic dělat, všechno bude třikrát. Aspoň budu mít důvod mazat hovadiny hned a nenechávat si je zbytečně válet mezi důležitými zprávami.
Protokol je tedy jasný (POP3 si nechám jen pro málo používané účty). Nyní zbývá výběr klienta. Protože jsem poštovnímu klientu v mé oblíbené Opeře nepřišel na chuť a navíc padá, a protože na Windows toho moc na výběr není (pominu-li některé - i docela slušné - proprietární programy, do kterých rozhodně nechci vkládat peníze), skončilo to vcelku jednoznačně. S velkým skřípěním zubů jsem zvolil Thunderbird. V mnohém mi nesedí, byla to ovšem ta nejméně špatná volba ze špatných.
Ukázal se ovšem nepříjemný problém. Thunderbird sice po instalaci nabízí import pošty mj. z Mozilla Suite, ale když ho člověk stornuje, už není cesta, jak by se to dalo provést. Jde to z jiných programů (OE, Outlook, Eudora, Netscape 4.x), ale z MS nikoli. Vývojáři asi měli špatný den, když tuto funkcionalitu navrhovali. Ještě že existuje rozšíření MboxImport, které přidává možnost importu z čehokoliv ve formátu mbox, tedy i z Mozilla Suite (pro zájemce: kdyby vám to nefungovalo, stáhněte si nelokalizovanou verzi).
Poštovní otázka je tedy (aspoň doufám) na nějakou dobu vyřešená, i když s kompromisy. Prostě, u tvůrců poštovních klientů nejsou "obojživelní uživatelé" natolik důležití, aby stálo za to přizpůsobit jim nakládání s daty. Mohu se tedy utěšovat, že se teď aspoň ke všem zprávám dostanu odkudkoliv, i přes webové rozhraní.
Tiskni
Sdílej:
S operou celkem spokojeně IMAPuju.Proti jakému serveru? Možná Opera nesnáší něco serverově specifického. S Dovecotem totiž občas padá, speciálně pokud vytvořím účet s chybným heslem a pokusím se přihlásit.
BTW: svého času jsem provozovala společné úložiště pro linuxovou i windowsí část, takže jen imap + 1x lokál.Jak jsi to dělala? Problém je totiž v tom, že sice lze sdílet poštu jako takovou, ale ne nastavení účtů. A hlavně když se třeba u Mozilly používá v každém systému jiný jazyk, nadělá to pořádnou paseku ve složkách (názvy, řazení) a rozhasí indexy.
ntfs-3g
. Podle dokumentace by měl podporovat drtivou většinu operací na NTFS, a pokud se mu něco nezdá, raději operaci odmítne, než by ji zkusil provést.
Moje zkušenosti s tímto ovladačem jsou takové, že zatím všechno bez problémů funguje. A ještě se mi nestalo, že by to nějakou operaci odmítlo. Pravda, nepoužívám na NTFS žádné vymoženosti (komprese, šifrování, streamy, hardlinky, symlinky...). Nicméně normálně tam zapisuji, vytvářím nové soubory a adresáře, mažu atd.
Jediný problém, na který jsem narazil, jsou názvy souborů. Z Linuxu mohu vytvořit i názvy, se kterými windowsové aplikace odmítají pracovat. Ale totéž jsem zažil i na FAT32.