BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Včerejší zprávička o masivním podílu linuxových mobilů v Číně přináší opět na světlo otázku: dočkáme se někdy mobilů s Linuxem i tady u nás?
Před časem jsem psal o tom, že situace na českém trhu s mobilními telefony není, co se týká Linuxu, vůbec dobrá. Přesněji řečeno, žádný trh není, protože nejsou ani telefony. Dotazoval jsem se tehdy českých zastoupení všech výrobců dodávajících na náš trh. Odpovědi byly prakticky stejné - tedy stejně neuspokojivé. Nedodáváme, analyzujeme trh, možná v budoucnu budeme dodávat.
Uplynula řada měsíců a situace je stále stejná. Na odborných serverech se pravidelně dočítáme o tom, jak ten či onen výrobce bude vyrábět telefony s Linuxem. A pravdou je, že ti výrobci opravdu vyrábějí. Ovšem ne pro nás. Na evropský (nejen český) trh, s prominutím, kašlou.
Je možné, že mají vše skvěle spočítané a dodávat linuxové telefony do Evropy se jim opravdu nevyplatí. Nebo jen trpí zaslepeností, ne nepodobnou té, která je k vidění u některých českých bank nebo některých nekritických příznivců GNU/Linuxu, grafických karet ATI či procesorů AMD.
Skoro si říkám, že by nebylo špatné začít sem mobily "našedo" dovážet z jiných koutů světa. Jsou tu ovšem dva problémy - jednak záruka (řešit to přes půl zeměkoule není nejpohodlnější), a hlavně lokalizace. Mobily bez češtiny by asi moc prodejné nebyly. Každopádně to nebudu úplně pouštět z hlavy, protože si myslím, že nějaké kousky by se tady v Čechách (a i jinde po Evropě) určitě prodaly.
Tiskni
Sdílej:
Asi by bylo lepší, kdybych nahodil specifikace (že by Wi-Fi?) a obrázky, ale fakt nemůžu. I tak jsem ale čekal na linuxovém portálu větší odezvu.
Když je to určené pro recenze, je možné získat nějaký vzorek pro recenzi v časopise LinuxEXPRES? Kontakt na mě je na webu časopisu nebo v profilu...
Příští týden jdu na pobočku, tak vezmu screenshot s sebou a rovnou se zeptám, jestli si chtějí tímto způsobem udržet klienty (včetně mě).
Btw. ono nejenom že mojebanka nechodí na linuxu, ale ona ani není schopná pracovat s novějšími verzemi javy (což může být u mě problém, protože svoje windows nemám a moji banku tak řeším obvykle půjčováním notebooků ostatních členů rodiny...)... By mě zajímalo, jakýho vola tam maj přes IT...
Co se týká Javy, verze 1.6 funguje bez problémů. Fungovaly i různé verze 1.5, ovšem ta výzva k odinstalaci novější verze a instalaci starší byl těžký amatérismus.
nabíječka pro naši elektrickou síťnáhodou redukce jsou super
já vím, že mají míň, ale bylo mě předtím vysvětlováno, že prý by se to mělo nabít stejně, jen za delší dobu, ale já takový pocit nemám.... už se zase těším na těch 230
Ale o člověku, co zkouší i těch 230 holou rukou, jsem slyšel taky.Já jsem o tom nejen slyšel, já jsem to na vlastní oči viděl. Ten elektrikář už je teď po smrti, ale nezabila ho elektřina.
V bezpečném prostředí je bezpečné napětí až do 100 V stejnosměrných (což už je dost cítit,...)To mi povídej... chytil jsem 100V i 230V a příjemné nebylo ani jedno, naštěstí pro mě obojí bylo přes dostatečně malou kapacitu, takže to jen bolelo, ale žádný zabíjení. Taky jsem si jednou sáhl na vidlici od monitoru, kterou jsem těsně předtím vytáhl ze zásuvky... taky au.
Na druhou stranu jsou známy smrtelné případy s napětím 24V.V mokrém prostředí (tj. stojíš ve vodě) je bezpečné napětí 12V (pokud se nepletu), asi to bude mít nějaký důvod. Krom toho navíc každý člověk je jinak citlivý... pokud vím, všechny ochrany jsou nastavené tak, aby přežilo 95% popoulace.
Ten elektrikář už je teď po smrti, ale nezabila ho elektřina.Vybily se mu baterky?
V mokrém prostředí (tj. stojíš ve vodě) je bezpečné napětí 12V (pokud se nepletu), asi to bude mít nějaký důvod.Jestli si dobře vzpomínám ze školení vyhlášky 50/1978 Sb., tak je to 100 Vss / 50 Vst (50 Hz) pro bezpečné prostředí, 65 Vss / 24 Vst pro nebezpečné a 25 Vss / 12 Vst pro zvlášť nebezpečné prostředí.
Krom toho navíc každý člověk je jinak citlivý... pokud vím, všechny ochrany jsou nastavené tak, aby přežilo 95% popoulace.To se týká i stanovení bezpečných napětí. Ve skriptech pro předmět Úvod do elektrotechniky (1. semestr FEL ČVUT) je dokonce uvedeno, že zaručeně bezpečné napětí pro člověka je pouhých 6 voltů. Na druhou stranu, po světě chodí lidé, kteří si sáhli na 440 kV (o jednom nám tehdy ve škole vyprávěli - ten člověk měl ruce upálené až nad lokty, tak si zkonstruoval protézy a dnes je úspěšně prodává co celého světa) nebo dostali zásah bleskem o skutečně vydatném napětí.
Vybily se mu baterky?Ne, měl nějaké problémy s cévami. Holt to s tím bůčkem neměl tak přehánět...
Taky jsem si jednou sáhl na vidlici od monitoru, kterou jsem těsně předtím vytáhl ze zásuvky... taky au.Tohle se mi stává až příliš často…
Tak openmoko už funkční je, jde o to zařízení - FIC Neo 1973.
Zatím bylo rozesláno 36 (pokud se dobře pamatuji) zařízení vývojářům (tzv. P0). Na konci března přijde P1, který si bude moci každý objednat z openmoko.com za $350 (součástí je i debug board a několik dalších věcí).
V září pak přijde P1+, což bude P1 patrně s přidaným wifi a několika dalšími věcmi. Ten už by měl jít do masového prodeje. Současně bude oznámeno nové zařízení - P2.
Btw, jede na tom například i Supertux a s velkou pravděpodobností by tam mohli jet i Tuxánci. =)
Ano, s tím P2 jsem to napsal špatně. Detaily o P1+ (tedy P1 + "something else everyone has been asking for (...) Which is presumably either a camera or wifi.") by měly být zveřejněny v době release P1 (tedy konec března). P2 je zahájení masového prodeje P1+, ne nové zařízení.
http://wiki.openmoko.org/wiki/Neo1973
.Btw, openttd bych si taky nechal líbit. :)
Btw, openttd bych si taky nechal líbit. :)
Neni nad ten pocit zarobit na zastavke par milionov, kym pride autobus ;)
Inak aj FreeCiv by bola zaujimava zalezitost..