Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Při debatování okolo DPH jsem si v novém zákoně všiml jedné maličkosti, která má docela zásadní dopady. Když totiž plátce DPH zaplatí jinému plátci na účet vedený mimo tuzemsko (kam spadají i platební systémy jako PayPal, Moneybookers/Skrill apod.), ručí za zaplacení DPH.
Zákon o dani z přidané hodnoty v podobě účinné od 1.1.2013 (která byla definitivně známa až bezprostředně před vstupem v účinnost) se dost výrazně liší od té podoby, která tu platila ještě před o něco víc než dvěma týdny. Některé změny jsou k lepšímu (např. zrušení povinnosti registrace k DPH při poskytnutí plnění do členského státu EU), většina ale k horšímu. Přibývají nové povinnosti a obecně se pozice plátců DPH dost významně zhoršuje.
Jednou z novinek je širší ručení za zaplacení DPH dodavatelem. Vznikne seznam „nespolehlivých plátců“ a kdo takovému plátci platí za poskytnuté plnění, ručí za to, že dodavatel odvede DPH (přičemž zůstává i původné kritérium „věděl nebo měl a mohl vědět“, které se týká i plátců neuvedených na seznamu). Ale to není zdaleka vše. Ručení se vztahuje i na situace, kdy odběratel zaplatí dodavateli na účet, který není zveřejněn na oficiálním seznamu (přičemž při registraci k DPH se uvede, které účty se mají zveřejnit).
A teď to nejdůležitější: jsou případy, kdy „nepomůže ani svěcená voda“. Zákon o DPH v § 109, odst. 2, písm. b) říká, že ručení se uplatní v případě, že je platba „poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na účet vedený poskytovatelem platebních služeb mimo tuzemsko“. Čili v tomto případě ani zveřejnění na zmíněném seznamu (pokud bude vůbec technicky možné – seznam zatím neexistuje, takže těžko říct) nepomůže a plátce má smůlu. Netýká se to jen klasických bankovních účtů v zahraničí, ale velmi pravděpodobně i veškerých elektronických platebních systémů, jejichž provozovatel nesídlí v tuzemsku.
Ano, pravděpodobně tam spadají systémy jako PayPal, Skrill (dříve Moneybookers), PayPay atd. Naopak český PaySec by tam spadat neměl (i když je otázka, zda ho bude technicky možné zveřejnit - zkuste to někdo, kdo to používáte...). Přičemž nemálo českých firem používá tyto systémy i pro vnitrostátní platby, protože je to jednoduché, rychlé a levnější než příjem plateb kartami. Samozřejmě, pokud jde o seriózní firmy, není se prakticky čeho bát. Ale stejně, jeden nikdy neví. Navíc je otázka, zda není toto ustanovení v rozporu s právem Evropské unie, protože se tím klade překážka volnému tržnímu prostředí v rámci EU a soudy již dříve považovaly podobná diskriminační opatření za nepřípustná.
Je dost pravděpodobné, že podobných tikajících či doutnajících bomb je v zákoně více. Ještě jsem neměl čas ho důkladně prostudovat a články v médiích se věnují hlavně těm nejkřiklavějším změnám, tedy například sazbám a seznamům.
Tiskni
Sdílej:
Jestliže takové osobě vznikne po 1. lednu 2013 povinnost přiznat DPH u přeshraničních plnění nebo povinnost vykázat poskytnutí přeshraničních služeb s místem plnění v jiném členském státě, nebude se muset registrovat jako „plnohodnotný plátce DPH“. Bude povinně podávat souhrnná hlášení, kde bude tuto DPH vykazovat a odvádět. Z tuzemských plnění nebude DPH odvádět a nebude mít nárok ani na odpočet daně.Takže to je teď asi podobné, jako od začátku na Slovensku.
Pokud budu platit kartou přímo dodavateli, tak mi to PayPal dovolí AFAIK jen desetkrát, pak už si budu muset založit účet.Obávám se, že nic jako „platba bez registrace“ u PayPalu neexistuje a je to jen trik, který má ošidit kolemjdoucí a udělat z nich registrované uživatele PayPalu. Jednou jsem takhle platil (měl jsem novou kartu nepřidanou k PayPal účtu a chtěl jsem ji použít jen na ten jeden nákup, nechtěl jsem ji párovat s PayPal účtem), tak jsem se nepřihlašoval a použil tu „platbu bez registrace“. Stejně ale bylo nutné zadat e-mailovou adresu (to už smrdí, ale naivně jsem si říkal, že to třeba chtějí jen, aby mi mohli zaslat účtenku). Platba proběhla a vypadalo to OK. Později jsem změnil názor a chtěl jsem si kartu spárovat se svým PayPal účtem – nešlo to. Nějaká nesmyslná hláška, že to nejde a basta. Zkoušel jsem to konzultovat s bankou a taky nevěděli, čím by to mohlo být. Nakonec jsem po mnoha marných pokusech zjistil, že mi PayPal pokoutně založil druhý účet (e-mailové adresy byly různé) a spároval s ním tuto kartu – proto nešla přidat k mému původnímu účtu.
Obávám se, že nic jako „platba bez registrace“ u PayPalu neexistuje a je to jen trik, který má ošidit kolemjdoucí a udělat z nich registrované uživatele PayPalu.V podstatě ano. Protože i když se nezakládá PayPal účet, chtějí hromadu osobních údajů. Takže i kdyby vnitřně nic nědělali, osobní údaje už mají k dispozici.
Později jsem změnil názor a chtěl jsem si kartu spárovat se svým PayPal účtem – nešlo to. Nějaká nesmyslná hláška, že to nejde a basta. Zkoušel jsem to konzultovat s bankou a taky nevěděli, čím by to mohlo být. Nakonec jsem po mnoha marných pokusech zjistil, že mi PayPal pokoutně založil druhý účet (e-mailové adresy byly různé) a spároval s ním tuto kartu – proto nešla přidat k mému původnímu účtu.Protože interně to samozřejmě vytvoří úplně normální PayPal účet, který má akorát nastavené nějaké atributy, aby se to jako účet netvářilo. Také proč si komplikovat datový model, že?
plátce
a poplatník
?
"Pokud tedy bude českému plátci dodáno zboží plátcem z Německa, německý plátce nebude uplatňovat svoji německou DPH, ale český plátce uplatní DPH na výstupu s českou sazbou a zároveň si uplatní nárok na odpočet na vstupu. Celkový vliv na standardního českého plátce je tedy z hlediska DPH nulový, protože samovyměření i nárok na odpočet uplatní v jednom daňovém přiznání."
Viz. tento článek jako nástin problematiky (nepodléhal bych panice).
Z vlastní zkušenosti, plátci si vzájemně v rámci EU DPH neúčtují ;).Ale tady je řeč o plátce v Česku. Mám několik českých dodavatelů služeb, kterým platím PayPalem, protože je to rychlejší a pohodlnější než libovolná jiná metoda.
Tady (§ 106a, odst. 1):
Poruší-li plátce závažným způsobem své povinnosti vztahující se ke správě daně, správce daně rozhodne, že tento plátce je nespolehlivým plátcem.
Jde o zcela novou věc, která existuje až od 1.1.2013. Čili aby mohl někdo patřit do této kategorie, musí nejdřív správce daně rozhodnout, že je nespolehlivým plátcem. Samozřejmě se proti takovému rozhodnutí lze odvolat, takže to celé asi chvíli potrvá a první plátci s "cejchem" se začnou objevovat až za pár měsíců.