Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Při debatování okolo DPH jsem si v novém zákoně všiml jedné maličkosti, která má docela zásadní dopady. Když totiž plátce DPH zaplatí jinému plátci na účet vedený mimo tuzemsko (kam spadají i platební systémy jako PayPal, Moneybookers/Skrill apod.), ručí za zaplacení DPH.
Zákon o dani z přidané hodnoty v podobě účinné od 1.1.2013 (která byla definitivně známa až bezprostředně před vstupem v účinnost) se dost výrazně liší od té podoby, která tu platila ještě před o něco víc než dvěma týdny. Některé změny jsou k lepšímu (např. zrušení povinnosti registrace k DPH při poskytnutí plnění do členského státu EU), většina ale k horšímu. Přibývají nové povinnosti a obecně se pozice plátců DPH dost významně zhoršuje.
Jednou z novinek je širší ručení za zaplacení DPH dodavatelem. Vznikne seznam „nespolehlivých plátců“ a kdo takovému plátci platí za poskytnuté plnění, ručí za to, že dodavatel odvede DPH (přičemž zůstává i původné kritérium „věděl nebo měl a mohl vědět“, které se týká i plátců neuvedených na seznamu). Ale to není zdaleka vše. Ručení se vztahuje i na situace, kdy odběratel zaplatí dodavateli na účet, který není zveřejněn na oficiálním seznamu (přičemž při registraci k DPH se uvede, které účty se mají zveřejnit).
A teď to nejdůležitější: jsou případy, kdy „nepomůže ani svěcená voda“. Zákon o DPH v § 109, odst. 2, písm. b) říká, že ručení se uplatní v případě, že je platba „poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na účet vedený poskytovatelem platebních služeb mimo tuzemsko“. Čili v tomto případě ani zveřejnění na zmíněném seznamu (pokud bude vůbec technicky možné – seznam zatím neexistuje, takže těžko říct) nepomůže a plátce má smůlu. Netýká se to jen klasických bankovních účtů v zahraničí, ale velmi pravděpodobně i veškerých elektronických platebních systémů, jejichž provozovatel nesídlí v tuzemsku.
Ano, pravděpodobně tam spadají systémy jako PayPal, Skrill (dříve Moneybookers), PayPay atd. Naopak český PaySec by tam spadat neměl (i když je otázka, zda ho bude technicky možné zveřejnit - zkuste to někdo, kdo to používáte...). Přičemž nemálo českých firem používá tyto systémy i pro vnitrostátní platby, protože je to jednoduché, rychlé a levnější než příjem plateb kartami. Samozřejmě, pokud jde o seriózní firmy, není se prakticky čeho bát. Ale stejně, jeden nikdy neví. Navíc je otázka, zda není toto ustanovení v rozporu s právem Evropské unie, protože se tím klade překážka volnému tržnímu prostředí v rámci EU a soudy již dříve považovaly podobná diskriminační opatření za nepřípustná.
Je dost pravděpodobné, že podobných tikajících či doutnajících bomb je v zákoně více. Ještě jsem neměl čas ho důkladně prostudovat a články v médiích se věnují hlavně těm nejkřiklavějším změnám, tedy například sazbám a seznamům.
Tiskni
Sdílej:
Případně můžeš zkusit štěstí u ústavního soudu, znamená to ale projít celým právním řetězcem a žádný článek nevynechat.
Jestliže takové osobě vznikne po 1. lednu 2013 povinnost přiznat DPH u přeshraničních plnění nebo povinnost vykázat poskytnutí přeshraničních služeb s místem plnění v jiném členském státě, nebude se muset registrovat jako „plnohodnotný plátce DPH“. Bude povinně podávat souhrnná hlášení, kde bude tuto DPH vykazovat a odvádět. Z tuzemských plnění nebude DPH odvádět a nebude mít nárok ani na odpočet daně.Takže to je teď asi podobné, jako od začátku na Slovensku.
Pokud budu platit kartou přímo dodavateli, tak mi to PayPal dovolí AFAIK jen desetkrát, pak už si budu muset založit účet.Obávám se, že nic jako „platba bez registrace“ u PayPalu neexistuje a je to jen trik, který má ošidit kolemjdoucí a udělat z nich registrované uživatele PayPalu. Jednou jsem takhle platil (měl jsem novou kartu nepřidanou k PayPal účtu a chtěl jsem ji použít jen na ten jeden nákup, nechtěl jsem ji párovat s PayPal účtem), tak jsem se nepřihlašoval a použil tu „platbu bez registrace“. Stejně ale bylo nutné zadat e-mailovou adresu (to už smrdí, ale naivně jsem si říkal, že to třeba chtějí jen, aby mi mohli zaslat účtenku). Platba proběhla a vypadalo to OK. Později jsem změnil názor a chtěl jsem si kartu spárovat se svým PayPal účtem – nešlo to. Nějaká nesmyslná hláška, že to nejde a basta. Zkoušel jsem to konzultovat s bankou a taky nevěděli, čím by to mohlo být. Nakonec jsem po mnoha marných pokusech zjistil, že mi PayPal pokoutně založil druhý účet (e-mailové adresy byly různé) a spároval s ním tuto kartu – proto nešla přidat k mému původnímu účtu.
Obávám se, že nic jako „platba bez registrace“ u PayPalu neexistuje a je to jen trik, který má ošidit kolemjdoucí a udělat z nich registrované uživatele PayPalu.V podstatě ano. Protože i když se nezakládá PayPal účet, chtějí hromadu osobních údajů. Takže i kdyby vnitřně nic nědělali, osobní údaje už mají k dispozici.
Později jsem změnil názor a chtěl jsem si kartu spárovat se svým PayPal účtem – nešlo to. Nějaká nesmyslná hláška, že to nejde a basta. Zkoušel jsem to konzultovat s bankou a taky nevěděli, čím by to mohlo být. Nakonec jsem po mnoha marných pokusech zjistil, že mi PayPal pokoutně založil druhý účet (e-mailové adresy byly různé) a spároval s ním tuto kartu – proto nešla přidat k mému původnímu účtu.Protože interně to samozřejmě vytvoří úplně normální PayPal účet, který má akorát nastavené nějaké atributy, aby se to jako účet netvářilo. Také proč si komplikovat datový model, že?
plátce a poplatník?
Nově už právě není potřeba se registrovat jako plátce.
"Pokud tedy bude českému plátci dodáno zboží plátcem z Německa, německý plátce nebude uplatňovat svoji německou DPH, ale český plátce uplatní DPH na výstupu s českou sazbou a zároveň si uplatní nárok na odpočet na vstupu. Celkový vliv na standardního českého plátce je tedy z hlediska DPH nulový, protože samovyměření i nárok na odpočet uplatní v jednom daňovém přiznání."
Viz. tento článek jako nástin problematiky (nepodléhal bych panice).
Z vlastní zkušenosti, plátci si vzájemně v rámci EU DPH neúčtují ;).Ale tady je řeč o plátce v Česku. Mám několik českých dodavatelů služeb, kterým platím PayPalem, protože je to rychlejší a pohodlnější než libovolná jiná metoda.
Tady (§ 106a, odst. 1):
Poruší-li plátce závažným způsobem své povinnosti vztahující se ke správě daně, správce daně rozhodne, že tento plátce je nespolehlivým plátcem.
Jde o zcela novou věc, která existuje až od 1.1.2013. Čili aby mohl někdo patřit do této kategorie, musí nejdřív správce daně rozhodnout, že je nespolehlivým plátcem. Samozřejmě se proti takovému rozhodnutí lze odvolat, takže to celé asi chvíli potrvá a první plátci s "cejchem" se začnou objevovat až za pár měsíců.