Jihokorejská Národní daňová služba (NTS) zabavila kryptoměnu Pre-retogeum (PRTG) v hodnotě 5,6 milionu dolarů. Pochlubila se v tiskové zprávě, do které vložila fotografii zabavených USB flash disků s kryptoměnovými peněženkami spolu se souvisejícími ručně napsanými mnemotechnickými obnovovacími frázemi. Krátce na to byla kryptoměna v hodnotě 4,8 milionu dolarů odcizena. O několik hodin ale vrácena, jelikož PRTG je extrémně nelikvidní, s denním objemem obchodování kolem 332 dolarů a zalistováním na jediné burze, MEXC [Bitcoin.com].
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů Linux From Scratch 13.0 a Beyond Linux From Scratch 13.0. Pouze se systemd.
Byla vydána nová stabilní major verze 25.12 linuxové distribuce primárně určené pro routery a vestavěné systémy OpenWrt (Wikipedie). Jedná se o nástupce předchozí major verze 24.10. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Podporováno je více než 2200 zařízení.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za únor (YouTube). Odstraněn byl veškerý kód napsaný ve Swiftu. JavaScriptový engine LibJS byl reimplementován v Rustu.
Byla vydána verze 1.94.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example. Zveřejněny byly výsledky průzkumu mezi vývojáři v programovacím jazyce Rust: 2025 State of Rust Survey Results.
Google zveřejnil seznam 185 organizací přijatých do letošního Google Summer of Code (GSoC). Dle plánu se zájemci přihlašují od 16. do 31. března. Vydělat si mohou od 750 do 6600 dolarů. V Česku a na Slovensku je to 900 dolarů za malý, 1800 dolarů za střední a 3600 dolarů za velký projekt. Další informace v často kladených otázkách (FAQ). K dispozici jsou také statistiky z minulých let.
Byla vydána únorová aktualizace aneb nová verze 1.110 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.110 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Apple představil 13palcový MacBook Neo s čipem A18 Pro. V základní konfiguraci za 16 990 Kč.
Kalifornský zákon AB 1043 platný od 1. ledna 2027 vyžaduje, aby operační systémy požadovaly po uživatelích věk nebo datum narození a skrze API poskytovaly aplikacím informaci, zda je uživatel mladší 13 let, má 13 až 16 let, má 16 až 18 let nebo má alespoň 18 let. Vývojáři linuxových distribucí řeší, co s tím (Ubuntu, Fedora, …).
Konference LinuxDays 2026 proběhne o víkendu 3. a 4. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Čekají vás desítky přednášek, workshopy, stánky a setkání se spoustou chytrých lidí.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Následující text je úvaha o tom, zda by mělo něco takového smysl. Podle mě už dnes spíše ne, ale třeba se mýlím.
Nedávno se tu řešilo, čím nahradit Google Apps. Situace je bohužel taková, že tu existuje několik kompletních proprietárních řešení (v diskusi byla zmíněna dvě: Kerio Connect a IceWarp Server), která obsahují poměrně širokou škálu funkcí, ale jsou poměrně drahá. Říkám „poměrně“ (relativně), protože zase nejde o tak velké částky, aby si je firma, které něco takového potřebuje, nemohla dovolit zaplatit.
Proto si kladu otázku, zda by mělo smysl open-source řešení, které by poskytovalo obdobnou škálu funkcí a bylo by skutečně „out-of-the-box“, tedy ve formě předpřipravené linuxové distribuce, určené k danému účelu, případně i ve formě přímo nasaditelné virtuální appliance. Tím neříkám, že bych chtěl takový projekt rozjet, jen tvrdím, že tu není nic takového, co by se mohlo postavit po bok zmíněným proprietárním řešením (a ostatně i Microsoft Exchange, i když ten pracuje primárně s vlastními prokololy od Microsoftu). A pro úplnost: ne, Zimbra ani Horde podmínky nesplňují.
Co by to mělo umět/obsahovat/...:
Tohle mi vcelku nepřipadá jako kdovíjak obtížné zadání. Nicméně je otázka, jestli to má smysl. Jestli by o něco takového byl zájem větší než malý. Tlak na přenesení veškeré takové agendy do cloudu je ohromný a lidé se mu celkem ochotně podřizují, protože je to pro ně pohodlné. O nic se nestarají, ono to nějak funguje, většinou to není moc drahé (nebo je to úplně zdarma) právní aspekty téměř nikdo neřeší a bezpečnostní také ne. Vidím to tak, že za nějakých 5 let budou mít menší firmy v cloudech téměř všechno a ty větší se tam budou přesouvat také. Moc se mi tento trend nezamlouvá, ale těžko se s ním něco nadělá.
Tiskni
Sdílej:
třeba pro Dovecot+Postfix není problém použít postfixadminPostfixadmin je ukrutná nouzovka. Ve své době jsem se snažil najít někoho, kdo mi za rozumný peníz napíše rozumnou open source modulární náhradu. Podle mě je v unixovém světě nesmysl už jenom nemít k dispozici kromě webového ksichtu i příkazovou variantu a za tím nějaký nezprasený backend.
To, co se lidem líbí, není cloud, ale synchronizace.+1
To, co se lidem líbí, není cloud, ale synchronizace. Teprve s příchodem cloudových služeb to začalo slušně fungovat i jinde, než na firemních serverech.Synchronizace je jeden z důvodů, ale mnoho lidí ji ani nevyužívá. Jedou čistě přes webové rozhraní a lákavý je pro ně samotný princip SaaS. Tedy že prostě nemusí nikam nic instalovat, o nic se starat. Prostě to jen používají, a to často zdarma (spíš "zdarma", protože tam obvykle mají reklamu).
myslímže "mnoho lidí" na nějaké "samotné principy" zcela zvysoka sere a webové rozhraní používají z neznalosti čehokoli lepšíhoJednotlivci ano. Ale třeba v menších firmách povědomost mají, ale nemají odborníka na IT a proto ani nechtějí mít nic navíc, o co by se musel někdo starat (koho by museli volat a museli by mu platit). Raději dají přednost něčemu, co je někde jinde a někdo se tam o to stará.
Web watchdog: Mnoho webů nemá RSS feed, ani jiný způsob oznamování novinek. Nezbývá než si čas od času udělat diff.Tady by byla docela dobrá myšlenka mít univerzální watchdog a v něm pluginy: na weby, ale třeba i na různé IS veřejné správy (obchodní a insolvenční rejstřík, registr plátců DPH, infoSoud...), sociální sítě... Celé by to mohlo fungovat na principu sémantického webu, tedy s transformací do jednotné podoby a s následnou prezentací v požadované formě (různé front-endy).
Ideální by bylo, kdyby byla nějaká přímá možnost synchronizovat PIM věci mezi Linuxe a Androidem.KDE Connect. PIM věci tam sice zatím nejsou, ale pokud je nepřidá sám autor, mělo by být relativně snadné je tam přidat.
protože SyncML Google vypnuluž jsem to taky řešil a tím, že se účet přemigroval na hotmail kde to jede jak z praku.
už jsem to taky řešil a tím, že se účet přemigroval na hotmail kde to jede jak z praku.Jaký paradox. Před časem jsem všechny z hotmailu migroval kvůli jejich neschopnosti pryč.
prosím rozviň to, ať vím s čím mám u známých počítat.Nemá smysl, byly by to neaktuální informace, i kdybych si vzpomněl. Jen mě překvapuje, že vývoj obou platforem dospěl tak daleko, že má smysl z technických důvodů dát přednost hotmailu.
Ano, ale Nokie se Symbianem v pohodě synchronizuješ s tou jejich desktop aplikací. Takže nějak to jde. V podstatě i starší WM zesynchronizuješ někam kde funguje Exchange nebo natvrdo s Outlookem.A jak tu Nokii sesynchronizuji s Kontactem v KDE, když žádné widle nemám? Už vidím, jak budu rozbihat citadel nebo sogo doma jen kvuli synchru jednoho mobilu. Ten Kontakt sesynchronizuji s gmailem, dokonce ještě synchronizuje i WM s gmailem, zatím synchro nevypli.
Já nemám hotmail rád, protože do hlavičky mailu v poli "Received:" napíše IP prohlížeče, z nehož se přistupovalo k webovému rozhraní. Asi před 10 lety jsem proto od něj odešel. Pak nějakou dobu na email.cz, než to začal psát také, a teď na gmail, ten to nepíše (zatím).protože SyncML Google vypnuluž jsem to taky řešil a tím, že se účet přemigroval na hotmail kde to jede jak z praku.
Já nemám hotmail rád, protože do hlavičky mailu v poli "Received:" napíše IP prohlížeče, z nehož se přistupovalo k webovému rozhraní.Tohle například Seznam dělá taky.
WM sesynchronizuješ jak s googlem tak i s MS přes AS v pohodě včetně kalendáře i kontaktů. Google stávající klienty neodpojí, protože pro něj by to byla ztráta těch klientů.Já ti nevím, Nokie byla také velmi populární a myslím, že v americe ji mělo obrovské množství lidí a přesto SyncML vypnul. Google má poměrně nekompromisní politiku, nedělat věci, které nemá/neudrží na jemu požadovaném levelu. Spoustu věcí už vypnul i když to mělo nějaké ztráty.
Web watchdog: Mnoho webů nemá RSS feed, ani jiný způsob oznamování novinek. Nezbývá než si čas od času udělat diff.http://feed43.com/ funguje spolehlive uz nekolik let ...
já jen že by asi bylo jednodušší dotáhnout caldav z beta do stable a udělat z toho předpřipravený balík, nežli vymýšlet další kolo od nulyNetvrdím, že se má vymýšlet kolo od nuly (i když je to někdy lepší - to v případě SW, ze kterých se stala hrouda bláta). Dokonce ani netvrdím, že se to má vůbec implementovat. Celé je to jen úvaha.
nicméně tedy pokud kolab nějak směřuje k naplnění zadání (až na uvedené - řešitelné - výhrady), pak si asi vývojáři myslí, že to smysl máŽe si to myslí vývojáři, ještě nemusí mnoho znamenat. Vývojáři třeba takové Calligry si také myslí, že to má smysl. A přitom zrovna v tomto případě si myslím, že to jde hodně špatným směrem a že se jen plýtvají síly, které by mohly být využity jinde.
Navíc absence webové administrace je hodně špatná věc, to je v dnešní době nesmírně důležité (a hrůzy jako webmin raději ani nezmiňujte).
To třeba takový Kolab je mi tedy sympatičtější...
ale třeba webové prostředí by bylo potřeba vylepšit.S čím konkrétne je problém?
prostě pokud by měl citadel look and feel jako třeba Zarafa.Tak to vidím ako najmenší problém, pár dní a mám to zbuchnuté.
Otázka je, jestli má smysl začínat nový projekt, nebo napřít úsilí do spolupráce s existujícím projektem (např. Kolab) pro zahrnutí dalších funkcí do něj a zvýšení rychlosti.Kolab není všechno. Samozřejmě nemá smysl dělat všechno znovu. Je potřeba vzít existující komponenty, z nich to složit a dodat "přidanou hodnotu".
Samozřejmě nemá smysl dělat všechno znovu. Je potřeba vzít existující komponenty, z nich to složit a dodat "přidanou hodnotu".Pokud by se to ubíralo touto cestou a pokud by se to trefilo do mé představy (což při jisté dávce flexibility není až takový problém), tak by mě dílčí části takového projektu docela zajímaly.