Lazygit byl vydán ve verzi 0.62.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu o rozepsal o tom, kam se vyhledávání v jeho očích posledních 10 let posunulo, jaké má zkušenosti s AI vyhledáváním, proč na něm nechce záviset a jaké vyhledávací služby ho v poslední době zaujaly.
Wayland kompozitor Labwc byl vydán ve verzi 0.20.0. Labwc je inspirován správcem oken Openbox. Postavený je na wlroots.
AlmaLinux OS byl vydán ve verzích 9.8 s kódovým jménem Olive Jaguar a 10.2 s kódovým jménem Lavender Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání (9.8 a 10.2). Opraveny byly zranitelnosti Copy Fail (CVE-2026-31431), Dirty FRAG, Fragnesia (CVE-2026-46300), nginx Rift (CVE-2026-42945) a SSH Keysign Pwn (CVE-2026-46333).
Seznam.cz vykázal za rok 2025 tržby v celkové hodnotě 6,454 miliardy korun. Oproti roku 2024 nárůst o 3,68 %. Zisk před zdaněním oproti předcházejícímu roku poklesl, a to o 11,21 % na 1,330 miliardy korun. Vlastní velké jazykové modely SeLLMa najdou dnes uživatelé téměř na všech seznamáckých službách. Na všechny obsahové služby byla zavedena technologie text-to-speech, díky níž si mohou uživatelé přehrát články v audio verzi namluvené
… více »Vláda představila strategické digitalizační projekty. Roadmapa zahrnuje celkem 55 projektů napříč státní správou, z toho 22 prioritních projektů vycházejících přímo z programového prohlášení vlády a 33 projektů založených na platné legislativě. Portfolio pokrývá oblasti financí, zdravotnictví, digitální identity, dat, registrů, dopravy, krizového řízení, sociálních agend i kybernetické bezpečnosti.
Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Následující text je úvaha o tom, zda by mělo něco takového smysl. Podle mě už dnes spíše ne, ale třeba se mýlím.
Nedávno se tu řešilo, čím nahradit Google Apps. Situace je bohužel taková, že tu existuje několik kompletních proprietárních řešení (v diskusi byla zmíněna dvě: Kerio Connect a IceWarp Server), která obsahují poměrně širokou škálu funkcí, ale jsou poměrně drahá. Říkám „poměrně“ (relativně), protože zase nejde o tak velké částky, aby si je firma, které něco takového potřebuje, nemohla dovolit zaplatit.
Proto si kladu otázku, zda by mělo smysl open-source řešení, které by poskytovalo obdobnou škálu funkcí a bylo by skutečně „out-of-the-box“, tedy ve formě předpřipravené linuxové distribuce, určené k danému účelu, případně i ve formě přímo nasaditelné virtuální appliance. Tím neříkám, že bych chtěl takový projekt rozjet, jen tvrdím, že tu není nic takového, co by se mohlo postavit po bok zmíněným proprietárním řešením (a ostatně i Microsoft Exchange, i když ten pracuje primárně s vlastními prokololy od Microsoftu). A pro úplnost: ne, Zimbra ani Horde podmínky nesplňují.
Co by to mělo umět/obsahovat/...:
Tohle mi vcelku nepřipadá jako kdovíjak obtížné zadání. Nicméně je otázka, jestli to má smysl. Jestli by o něco takového byl zájem větší než malý. Tlak na přenesení veškeré takové agendy do cloudu je ohromný a lidé se mu celkem ochotně podřizují, protože je to pro ně pohodlné. O nic se nestarají, ono to nějak funguje, většinou to není moc drahé (nebo je to úplně zdarma) právní aspekty téměř nikdo neřeší a bezpečnostní také ne. Vidím to tak, že za nějakých 5 let budou mít menší firmy v cloudech téměř všechno a ty větší se tam budou přesouvat také. Moc se mi tento trend nezamlouvá, ale těžko se s ním něco nadělá.
Tiskni
Sdílej:
třeba pro Dovecot+Postfix není problém použít postfixadminPostfixadmin je ukrutná nouzovka. Ve své době jsem se snažil najít někoho, kdo mi za rozumný peníz napíše rozumnou open source modulární náhradu. Podle mě je v unixovém světě nesmysl už jenom nemít k dispozici kromě webového ksichtu i příkazovou variantu a za tím nějaký nezprasený backend.
To, co se lidem líbí, není cloud, ale synchronizace.+1
To, co se lidem líbí, není cloud, ale synchronizace. Teprve s příchodem cloudových služeb to začalo slušně fungovat i jinde, než na firemních serverech.Synchronizace je jeden z důvodů, ale mnoho lidí ji ani nevyužívá. Jedou čistě přes webové rozhraní a lákavý je pro ně samotný princip SaaS. Tedy že prostě nemusí nikam nic instalovat, o nic se starat. Prostě to jen používají, a to často zdarma (spíš "zdarma", protože tam obvykle mají reklamu).
myslímže "mnoho lidí" na nějaké "samotné principy" zcela zvysoka sere a webové rozhraní používají z neznalosti čehokoli lepšíhoJednotlivci ano. Ale třeba v menších firmách povědomost mají, ale nemají odborníka na IT a proto ani nechtějí mít nic navíc, o co by se musel někdo starat (koho by museli volat a museli by mu platit). Raději dají přednost něčemu, co je někde jinde a někdo se tam o to stará.
Web watchdog: Mnoho webů nemá RSS feed, ani jiný způsob oznamování novinek. Nezbývá než si čas od času udělat diff.Tady by byla docela dobrá myšlenka mít univerzální watchdog a v něm pluginy: na weby, ale třeba i na různé IS veřejné správy (obchodní a insolvenční rejstřík, registr plátců DPH, infoSoud...), sociální sítě... Celé by to mohlo fungovat na principu sémantického webu, tedy s transformací do jednotné podoby a s následnou prezentací v požadované formě (různé front-endy).
Ideální by bylo, kdyby byla nějaká přímá možnost synchronizovat PIM věci mezi Linuxe a Androidem.KDE Connect. PIM věci tam sice zatím nejsou, ale pokud je nepřidá sám autor, mělo by být relativně snadné je tam přidat.
protože SyncML Google vypnuluž jsem to taky řešil a tím, že se účet přemigroval na hotmail kde to jede jak z praku.
už jsem to taky řešil a tím, že se účet přemigroval na hotmail kde to jede jak z praku.Jaký paradox. Před časem jsem všechny z hotmailu migroval kvůli jejich neschopnosti pryč.
prosím rozviň to, ať vím s čím mám u známých počítat.Nemá smysl, byly by to neaktuální informace, i kdybych si vzpomněl. Jen mě překvapuje, že vývoj obou platforem dospěl tak daleko, že má smysl z technických důvodů dát přednost hotmailu.
Ano, ale Nokie se Symbianem v pohodě synchronizuješ s tou jejich desktop aplikací. Takže nějak to jde. V podstatě i starší WM zesynchronizuješ někam kde funguje Exchange nebo natvrdo s Outlookem.A jak tu Nokii sesynchronizuji s Kontactem v KDE, když žádné widle nemám? Už vidím, jak budu rozbihat citadel nebo sogo doma jen kvuli synchru jednoho mobilu. Ten Kontakt sesynchronizuji s gmailem, dokonce ještě synchronizuje i WM s gmailem, zatím synchro nevypli.
Já nemám hotmail rád, protože do hlavičky mailu v poli "Received:" napíše IP prohlížeče, z nehož se přistupovalo k webovému rozhraní. Asi před 10 lety jsem proto od něj odešel. Pak nějakou dobu na email.cz, než to začal psát také, a teď na gmail, ten to nepíše (zatím).protože SyncML Google vypnuluž jsem to taky řešil a tím, že se účet přemigroval na hotmail kde to jede jak z praku.
Já nemám hotmail rád, protože do hlavičky mailu v poli "Received:" napíše IP prohlížeče, z nehož se přistupovalo k webovému rozhraní.Tohle například Seznam dělá taky.
WM sesynchronizuješ jak s googlem tak i s MS přes AS v pohodě včetně kalendáře i kontaktů. Google stávající klienty neodpojí, protože pro něj by to byla ztráta těch klientů.Já ti nevím, Nokie byla také velmi populární a myslím, že v americe ji mělo obrovské množství lidí a přesto SyncML vypnul. Google má poměrně nekompromisní politiku, nedělat věci, které nemá/neudrží na jemu požadovaném levelu. Spoustu věcí už vypnul i když to mělo nějaké ztráty.
Web watchdog: Mnoho webů nemá RSS feed, ani jiný způsob oznamování novinek. Nezbývá než si čas od času udělat diff.http://feed43.com/ funguje spolehlive uz nekolik let ...
já jen že by asi bylo jednodušší dotáhnout caldav z beta do stable a udělat z toho předpřipravený balík, nežli vymýšlet další kolo od nulyNetvrdím, že se má vymýšlet kolo od nuly (i když je to někdy lepší - to v případě SW, ze kterých se stala hrouda bláta). Dokonce ani netvrdím, že se to má vůbec implementovat. Celé je to jen úvaha.
nicméně tedy pokud kolab nějak směřuje k naplnění zadání (až na uvedené - řešitelné - výhrady), pak si asi vývojáři myslí, že to smysl máŽe si to myslí vývojáři, ještě nemusí mnoho znamenat. Vývojáři třeba takové Calligry si také myslí, že to má smysl. A přitom zrovna v tomto případě si myslím, že to jde hodně špatným směrem a že se jen plýtvají síly, které by mohly být využity jinde.
Navíc absence webové administrace je hodně špatná věc, to je v dnešní době nesmírně důležité (a hrůzy jako webmin raději ani nezmiňujte).
To třeba takový Kolab je mi tedy sympatičtější...
ale třeba webové prostředí by bylo potřeba vylepšit.S čím konkrétne je problém?
prostě pokud by měl citadel look and feel jako třeba Zarafa.Tak to vidím ako najmenší problém, pár dní a mám to zbuchnuté.
Otázka je, jestli má smysl začínat nový projekt, nebo napřít úsilí do spolupráce s existujícím projektem (např. Kolab) pro zahrnutí dalších funkcí do něj a zvýšení rychlosti.Kolab není všechno. Samozřejmě nemá smysl dělat všechno znovu. Je potřeba vzít existující komponenty, z nich to složit a dodat "přidanou hodnotu".
Samozřejmě nemá smysl dělat všechno znovu. Je potřeba vzít existující komponenty, z nich to složit a dodat "přidanou hodnotu".Pokud by se to ubíralo touto cestou a pokud by se to trefilo do mé představy (což při jisté dávce flexibility není až takový problém), tak by mě dílčí části takového projektu docela zajímaly.