KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »Před chvílí na mě vznesl dotaz kámoš: "jestli lze XP nativně pomocí vmware bootovat z fyzické partition.." Přitom mě napadlo kolik z vás asi také provádí taková systémová harakiri. Já jich absolvoval již několik. Zkušenost mám takovou, že když jsem naposled přeoperoval linux ze stroje s inteláckou deskou a procesorem na desku od via s athlonem tak problém nebyl, zatímco win tuhle "výměnu duší" nějak nezkously a navzdory infůzím inteláckých driverů dodnes mlčí jako ryba. No mlčí.. prakticky jsou u ledu (tedy zakonzervované na jednom z disků) protože telka bez zvuku jaksi nebyla ono a místo toho inteláckého stroje už mám svůj hp6125 s ATI a Turionem64. Takže díky telce - ač nerada - i naše mamča vzala linux na milost.
Již tradičně se nadává na to, jak úřady upřednostňují místo open source produkty pro MS Windows. Zamysleli jste se někdy proč?
Včera odpoledne, když jsem z naší nory vyjel do toho parného letního dne, jsem hned za rohem úřadu zmerčil malou holčičku, co měla u chodníku improvizovaný pultík a na něm vyloženo "zboží". MOhlo jí být tak deset? Nevím, ani nevím kdo jí podsunul ten nápad prodat své hračky a různé drobnosti, protože něco podobného jsem zatím viděl pouze v amerických filmech (např. ve filmu "Ghost World"). Taky nevím na co chtěla penízky použít, zda na koupi jiné hračky, nebo dávky perníku? Je mi to fuk. Každopádně mě, když jsem šel kolem, oslovila zda si nechci něco koupit.
Ve svém minulém příspěvku jsem se pokusil upozornit na možnost konverze postscriptových dokumentů do formátu DJVU a jen velice zběžně jej představil jako formát podobný co do funkčnosti formátu PDF. Shodou náhod kolega obdržel k připomínkování návrh direktivy o doporučených formátech pro výměnu dat, která doporučuje ODT formát pro dokumenty které nemají konečnou revizi a PDF pro dokumenty které jsou již uzavřené.
Vzhledem k tomu, že PDF dokumenty lze bez problému převést na DJVU vcelku o nic nejde, ale proč ještě převádět PDF do nějakého DJVU? Podotýkám že smyslem zápisu není pohanět formát PDF, spíše zdůraznit přednosti formátu DJVU tam, kde má PDF slabiny.
V pravidelných intervalech se má pozornost vrací k formátu DJVU. Nevím nakolik vám tento formát něco říká, takže velmi zhruba řečeno:
Díky vlastnostem a možnostem tohoto formátu lze naskenované dokumenty (ale nejen ty) smrsknout do přijatelné velikosti aniž by tím utrpěla jejich čitelnost i při několikanásobném zvětšení, takže u takto "konzervovaných" dokumentů zůstávají zachovány i drobné detaily, s nímiž lze dále pracovat. To jen tak na úvod...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz