Devalvace vzdělání

28.2.2012 21:13 | Přečteno: 3402× | Jen tak na okraj

Může úroveň vzdělání v této zemi klesnout na nižší úroveň než je teď? Děsím se toho pokud ano. Je-mi líto té hrstky absolventů VŠ, která své tituly nezískala zadarmo. Protože v té záplavě nejrůznějších titulů ty jejich neznamenají nic.

Neodolal jsem a nakouknul do bakalářské práce p. Onderky, která "unikla" ven na internet. Osobně jsem již r. 1999, během studií na MU prohlašoval, že by veškeré studentské práce měly být publikované veřejně na internetu. Každý by si tak mohl snadno ověřit kdo co od koho opsal a navíc by se tak nepsaly pořád dokola práce na jedno a to samé téma, stále se stejným obsahem.

Nedělal jsem si žádné iluze, ovšem bakalářská "práce" p. Onderky mi vážně vzala dech. 43 stran, včetně seznamu použité literatury. Víc jak polovina obsahu opsané statistické údaje a zbytek neuvěřitelný blábol.

       

Komentáře

[Migi]

Já vysokou nemam, ale ruku na srdce - k čemu tyhle bakalařske a diplomove řeči vubec jsou? Hodnota vzdělání a potažmo schopností daného člověka se stejně ukáže až v praxi. Co za bláboly kde sepsal je přece fuk, důležité je jak dokáže dělat svou práci.

To, že studenti ekonomie a filosofie mají v popisu práce jen dělat, že něco dělají a pak to do výkazu okecat psychoblábolama je už věc druhá.

Tyhle dva obory studií by měly být opáleny školným nejvíc, protože jejich absolventi jsou k .....

[xxx]

Tyhle obory nikdy opalene poradnym skolnym nebudou. Protoze kdyz vystudujete nejaky takovy pseoudoobor, nechce se vam makat rukama, tak vas zaplati jedina firma. Statni sprava. No a kdo ma nejbliz k rozhodovani. Preci urednik.

Ze stejneho duvodu nelze ani ocekavat v brzke dobe zruseni vsech tech MUPu, UJAKu apod., coz je jeste vetsi fraska, nez vsechny ty filozofie.

[dads]

Kolik knih o filosofii jste v životě četl, že vynášíte takové soudy? Bylo by pro společnost lepší, kdyby se lidé jako Platón, Aristoteles, Kant, Locke nebo Hegel věnovali místo svých pseudo-oborů práci například v zemědělství?

[xxx]

Jsem si nevšim, ze by české VŠ vyprodukovali někoho na úrovni Platona.

[David Ježek]

No alespoň vyprodukovaly spoustu lidí neznalých pravopisu ...

[dads]

To asi ne, ale přesto sociálněvědní a humanitní obory vyprodukovaly a produkují dlouhou řadu vzdělaných lidí, kteří jsou společnosti díky svému vzdělání užitečnější, než kdyby stáli u pásu v automobilce.

[belisarivs]

To asi ne, ale přesto sociálněvědní a humanitní obory vyprodukovaly a produkují dlouhou řadu vzdělaných lidí, kteří jsou společnosti díky svému vzdělání užitečnější, než kdyby stáli u pásu v automobilce.

Hm. Tady ale porovnavas absolventy filozofie ... s absolventy filosofie.

Nas ale zajima srovnani treba filozof X technik.

[Radek Miček]

Filozof může ovládat například logiku, jenž se aplikuje v matematice a informatice, nebo etiku, kterou lze aplikovat v lékařství.

[alkoholik]

Jenze v realu se filozof uci logiku od matematiku a lekari na etiku kaslou.

[regine2]

Problém je, že státní zaměstnanci jsou dle vzdělání honorováni nebo vyhozeni z práce.

Například švagr 15 let dělal požárníka, pak se přešlo na hasiče a stát vymyslel, že musí mít vzdělání. A tak se flákal na škole 4 roky a teď dělá to samé za stejný peníz. Jinak by ho vyhodili. Ale to je i ve školství, ...

[Migi]

v této podobě asi nejde nic jiného než podporovat privatizaci

[jozka]

Hm... asi zacne flejm. To tve reseni pomuze jak?

[xxx]

TO je takovej zacarovanej kruh. Ty mi dej titul, ja ti vytvorim poptavku, tim ze budu pozadovat tituly po ostatnich.

[Ondra]

studenti ekonomie a filosofie mají v popisu práce jen dělat, že něco dělají a pak to do výkazu okecat psychoblábolama

Tyhle dva obory studií by měly být opáleny školným nejvíc

TL;DR facepalm

kamarade, mozna jsi na tu vysokou mel jit. pak bys tu treba nepublikoval takovyhle, neuveritelnym zpusobem omezeny, vylevy.

[sidik]

Fakt? A jakej význam má taková filosofie? Nebo třeba celá FHS? Na těhle školách totiž vznikaj blbci typu Keller, naprosto odtržení od reality.

[dads]

Podobnou otázku jsem položil už výše... Kolik knih o filosofii jste v životě četl? Kolik knih nebo článků napsaných lidmi z FHS jste četl?

[Randy_Sh]

Já si tu užitečnost snažím představit na jednoduchém příkladu. Co by se stalo, kdyby všichni příslušníci dané profese najednou odletěli na Mars? U většiny profesí bychom je začali dříve či později postrádat. Ale mám dojem, že absenci filozofů, sociologů, politilogů a jim podobných by nikdo ani nezaznamenal.

[dads]

Až by se nějaký člověk chtěl dozvědět něco o společnosti nebo politice, tak by to poznal, protože by nenašel žádnou odbornou publikaci zabývající se těmito obory. Pokud by stát chtěl přijmout nějakou politiku, nikdo by mu neudělal sociologickou analýzu jejich dopadů, nebo komparaci s podobnými politikami v zahraničí. A tak by se dalo pokračovat do nekonečna.

[Randy_Sh]

Až by se nějaký člověk chtěl dozvědět něco o společnosti nebo politice, tak by to poznal, protože by nenašel žádnou odbornou publikaci zabývající se těmito obory.

Publikace by dispozici byly, i když staršího data. Asi by to nebyl problém, protože pochybuji, že za posledních 50 let přinesla filozifie něco převratně nového.

Pokud by stát chtěl přijmout nějakou politiku, nikdo by mu neudělal sociologickou analýzu jejich dopadů, nebo komparaci s podobnými politikami v zahraničí.

Když se podívám např. na problémy s integrací Romů nebo s přistěhovalci, tak vidím jen několik málo možností. Buď si stát žádnou sociologickou analýzu nikdy nezadal, nebo se podle ní neřídil, nebo byla ta analýza zcela špatná. V každém případě je výsledek katastrofální a bez sociologů by byl stejný, možná i lepší.

[Aleš Kapica]

To je právě ten efekt nezveřejňování studentských prací. Takže se x-krát objevuje Amerika, vynalézá kolo, atp. Místo toho, aby se šlo do hloubky, tak se donekonečna opisují a omílají stejné věci.

Když jsem viděl, na čem jedna slečna obhájila v Brně diplomku, tak jsem opravdu žasnul. Podle takových měřítek bych měl dostat rovnou doktorát.

[xxx]

Coz by byl jen pramaly rozdil od stavu, kdy mu tu analyzu udela hromada socilogu. Pro jistotu kazdy uplne jinou. V lepsim pripade podle vlastniho svetonazoru, v horsim podle svetonazoru toho, kdo si ji objednal.

Konecna rozhodnuti musi stejne udelat nekdo jiny, a ani odpovednost na nich nelezi.

[kavol]

Co by se stalo, kdyby všichni příslušníci dané profese najednou odletěli na Mars?

no například by nás mohla v mžiku vyhladit infekční choroba, která se roznesla nakaženými telefony ...

[JS]

Jako virus, co se siri po telefonnich linkach? Nestraste..

[kavol]

už to bylo zmíněno o kus níž, to je narážka na Restaurant na konci vesmíru ...

[JS]

Ja vim. To moje je taky narazka..

[kavol]

zjevně mi chybí nějaký kus vzdělání k jejímu pochopení ...?

[JS]

Nerekl bych. Kontrolori hygieny telefonu, hm.. nejsou to vlastne tihle?

[čha čha čha]

Ano, nikdo by nic nezaznamenal, protože by tady zůstali jen debilové a dementi...

[whistleblower]

Ale mám dojem, že absenci filozofů, sociologů, politilogů a jim podobných by nikdo ani nezaznamenal.

Vy a Vám názorovo blízki ste asi presvedčení, že ste tí praví, ktorí by svet priviedli k pokroku a prosperite. Verím, že by ste vyhladenie filozofov, sociológov, politológov, možno spisovateľov, maliarov ani nepocítili.K úplnému obrazu Vášho dokonalého sveta mi chýba Vaša predstava o tom, čo (koho) by ste rozhodne postrádali... Predpokladám, že by ste potrebovali, aby ste sa neunudili nasmrť určite nejaký ten zábavný priemysel a profesie, ktoré by Vám poskytovali služby uspokojujúce Vaše najdôležitejšie potreby a prinášajúce Vám žiadúce pôžitky. Aby ste si ten život poriadne užili, no nie?

[rastos]

Ale mám dojem, že absenci filozofů, sociologů, politilogů a jim podobných by nikdo ani nezaznamenal.

Vy a Vám názorovo blízki ste asi presvedčení, že ste tí praví, ktorí by svet priviedli k pokroku a prosperite.

Nie. Len si myslíme, že najprv treba venovať úsilie na tie primitívnejšie potreby - ako sú jedlo, ošatenie, bývanie ... a hĺbanie nad zmyslom života by malo mať nižšiu prioritu.

[whistleblower]

Vy máte na to myslenie nejakú skupinu?

jedlo, ošatenie, bývanie ... a hĺbanie nad zmyslom života by malo mať nižšiu prioritu.

Hej,tá Maslowova hierarchia potrieb nepustí... Najprv si uspokoj základné potreby, potom, v momente, keď ich nasýtiš, sa znova vynoria, ale už na vyššej úrovni... A na to treba prachy. Ktoré za hĺbanie ,,nad zmyslom života" nedostaneš. To je fakt. A ani by si pri tom zháňaní prachov na neustále sa vynárajúce vysokoúrovňové materiálne potreby na také blbosti nemal čas. Možno s dušou na jazyku.

[rastos]

Vy máte na to myslenie nejakú skupinu?

Myslíš terapeutické skupinové sedenia? Nie. Mne to proste pripadá ako logický záver vyvodený z pozorovania svojho okolia. Majme dvoch ľudí: jeden je poľnohospodár. Ráno podojí kravu, mlieko predá, kúpi osivo, zaseje, zožne, zavezie mlynárovi, pekárovi...na konci procesu má čo jesť. Druhý je filozof. Ráno vstane, hlboko sa zamyslí a večer poľnohospodárovi vysvetlí, ako sa oidipovský komplex prejavuje na poľnohospodárovom synovi. Ten mu možno bude vďačný a odplatí sa mu vrecom zemiakov, ale odhadujem, že tomu filozofovi sa nepodarí produkovať niečo obchodne zaujímavé pre toho poľnohospodára - a to dlhšie ako týždeň. To ale samé o sebe nie je tragédia, pretože filozof predsa môže navštíviť ďalšieho poľnohospodára. A všetko bude fungovať - až do momentu, kedy nezistíš, že tých filozofov je dva krát viac ako poľnohospodárov.

A tu sa oblúkom vraciame k problému, ktorý začal túto diskusiu: školy produkujú výrazne viac absolventov určených pre "nevýrobnú" sféru, ako tých, ktorí niečo produkujú. Ok, napr. lekári asi tiež nie sú priamo výrobná sféra, ale majú priamy dopad na to, čo ľudia v tej výrobnej sfére fungujú alebo maródujú. A áno, umelci môžu blahodárne vplývať na psychickú pohodu pracantov a tiež teda majú svoj význam. Opakujem: problém nastáva vtedy, keď pomer jedných a druhých je neprimeraný - tak ako v našom školstve. A tento pomer prestane byť problémom až vtedy, keď prevažnú časť práce prevezmú stroje, alebo vymyslíme replikátor.

Áno Maslow má pravdu. Čo narobíš?

[tsLnox]

"Dlouhé dny hloubal nad smyslem života a nakonec ho i objevil. Hodinu na to zemřel hlady."

Nehledejte v tom žádnou vědu, ten citát pochází ode mě, asi před půl minutou (od odeslání příspěvku )

[whistleblower]

ale už to niekto nezávisle od vás vymyslel i pred vami, veľakrát som to už počula od iných mysliteľov

[tsLnox]

Jó, tomu věřím. Tak teď zas něco z Warcraftů: "Tohle je můj výr. Takových tu sice létá spousta, ale tenhle jediný je můj!" (takže tohle je můj citát tedy, to s myslitelem, ne s výrem)

[sidik]

Ano, nedal jste odpověď, jen jste kontroval otázkou. Já se ptám, k čemu tihle lidé jsou. Kdyby tu najednou nebyli, vsadím se, že by si toho nikdo ani nevšiml a na kvalitě života nebo budoucím pokroku by se to nijak neprojevilo.

A prosím, nesrovnávejte například Platóna s lidmi, které produkuje FHS. To je asi jako srovnávat Einsteina s domácím kutilem.

[dads]

Co by se stalo? Společnost by přišla o širokou paletu lidí, kteří popisují a analyzují současnou společnost, kulturu a jejich fungování, problémy a vývoj. Přišla by o lidi, kteří díky svým znalostem jsou schopni identifikovat problémy ve společnosti a navrhovat jejich řešení. A v neposlední řadě by společnost sama ukázala, že jsou pro ní podstatné jen materiální statky a "technický pokrok" a ne rozšiřování vzdělanosti a poznání i v jiných oborech lidské činnosti.

A po sto letech by další generace zjistily, že jim naprosto chybí poznatky o fungování naší společnosti, protože jsme se zbavili sociologů, politologů, psychologů a filosofů. Pravděpodobně by takovou dobu nazvali dobou temna :)

[belisarivs]

To jsou jenom takove nicnerikajici kydy.

Dotaz znel, k cemu je potrebujeme.

Uvedu priklad:

Nebudou informatici - pocitacova infrastruktura v haji.

Nebudou stavari - placame si domecky z hliny.

Nebudou strojari - zastavi se vyroba v podstate cehokoliv.

Nebudou elektrikari - jsme v 19. stoleti.

Nebudou filosofove - prosim dopln co by se stalo.

[jozka]

Treba by nam schazel manual k pochopeni sveta. Nejen technikou jest ziv clovek. Na druhou stranu mnoho filozofu - sveta smrt

[belisarivs]

No, my ten manual nemame ani ted. A pokud jo, tak se co chvile meni.

[jozka]

Mozna ano, mozna ne. Kazdopadne bych byl zdrzenlivy s jejich odsudkem, berme je jako hygieniky telefonu. S cim bych zdrzenlivy nebyl je jejich pocet. Je to jako s pravniky ci ekonomy. Svuj ucel maji, ale kdyz jich zacne bejt moc a zacnou kecat do vseho, je zle.

[belisarivs]

Jo. Na tom bychom se shodli.

[dads]

Stalo by se to, že by se snížila úroveň dosaženého pokroku a poznání, protože bychom vymazali obor, který zásadní měrou přispěl a přispívá k vývoji společnosti. Viz má otázka níže, zda má smysl zkoumat oblasti, které nevedou čistě jen k technickému pokroku.

Uvedu příklady: Nebyla by filosofie - nebylo by osvícenství (a následující společenské změny) Nebyla by filosofie - nedošlo by ke vzniku moderních politických systémů založených na dělbě moci Nebyla by filosofie - úroveň ochrany lidských práv by byla pravděpodobně na nižší úrovni

Filosofie, stejně jako ostatní společenské a humanitní nauky, se dodnes do značné míry podílí na společenském vývoji, byť to není na první pohled patrné. Za několik desítek i stovek let budou patrné společenské a politické změny (pochopitelně ne nutně pozitivní), které byly inciovány lidmi, kteří jsou dnes považováni za "neužitečné žvanily".

Porovnejme si, pro zajímavost, jak vypadají a vypadaly společnosti, které zavrhovaly nebo neznaly tyto obory (např. antický Egypt, komunistické státy) se zeměmi, kde se tyto obory mohou svobodně rozvíjet (v minulosti antické Řecko a dnes tzv. západní svět). Samozřejmě, že jejich rozdílnost není dána výlučně přístupem k diskutovaným oborům, ale jde o významný faktor. Ostatně dodnes tato země trpí nedostatkem intelektuálních elit, které se nemohly za komunismu rozvíjet a naopak netrpí nedostatkem fachidiotů, jejichž rozhled není delší než roční rozpočet nebo volební období.

[Randy_Sh]

Porovnejme si, pro zajímavost, jak vypadají a vypadaly společnosti, které zavrhovaly nebo neznaly tyto obory (např. antický Egypt, komunistické státy) se zeměmi, kde se tyto obory mohou svobodně rozvíjet (v minulosti antické Řecko a dnes tzv. západní svět).

Nějak se nemůžu dobrat výsledku. V Evropě se v minulosti tyto obory docela slušně rozvíjely, přesto nám v minulém století Evropa vyrobila spoustu nepěkných věcí - dvě světové války, nacismus, komunismus atd. A zrovna komunismus měl velkou podporu mezi humanitně orientovanými intelektuály.

[xxx]

No takova mala nuance. jsou schopni identifikovat problémy ve společnosti a navrhovat jejich řešení, ma hodne daleko k problemy resit.

[dads]

Samozřejmě. Tím jsem, zaprvé, nechtěl říci, že schopnost problémy řešit nemají. Zadruhé je klíčové, že nejprve je nutno problém identifikovat a vymyslet jeho řešení, případně analyzovat potenciální problémy tohoto řešení. Bez této fáze je následné řešení buď střílením naslepo, nebo mechanickou aplikací ideologických frází.

Uvedu příklad. Sebelepší ministr práce a sociálních věcí nebude schopen řešit demografické problémy společnosti, pokud nebude mít kvalitní sociologické, ekonomické, politologické a další studie o dopadech všech možných variant řešení. Tyto studie mu těžko vypracuje člověk, který celý život navrhoval SW, nebo vyvíjel léky.

On je spíše problém v tom, že nemáme lidi schopné a ochotné některé problémy řešit. Někdo tady v diskusi zmiňoval otázku Romů. Existují řady detailních studií a plánů, o tom, jak s romskou komunitou v dlouhodobém horizontu pracovat a jak ji vyvádět ze sociálního vyloučení. Nemáme prakticky nikoho, kdo by se z pozice vysoce postaveného politika či úředníka tyto plány pokoušel naplnit, protože řešení se dostaví v horizontu spíše desítek let. Máme ale plno Čunků, Řápkových a jim podobných, kteří problémy řešit nechtějí, neumějí, spíše je vytvářejí a lidé jim za to ještě tleskají...

[Randy_Sh]

Existují řady detailních studií a plánů, o tom, jak s romskou komunitou v dlouhodobém horizontu pracovat a jak ji vyvádět ze sociálního vyloučení. Nemáme prakticky nikoho, kdo by se z pozice vysoce postaveného politika či úředníka tyto plány pokoušel naplnit, protože řešení se dostaví v horizontu spíše desítek let. Máme ale plno Čunků, Řápkových a jim podobných, kteří problémy řešit nechtějí, neumějí, spíše je vytvářejí a lidé jim za to ještě tleskají...

Mám velké pochyby, jestli by realizace těchto studií přinesla reálné pozitivní výsledky. Stačí se podívat do západní Evropy, kde multikulturní společnost selhala navzdory velmi vstřícnému přístupu k imigrantům. Budu předstírat, že tomu věřím. Nicméně pokud politici sociology neposlouchají, tak jsou sociologové zbyteční a jejich zmizení bychom nepocítili.

[dads]

Nezlobte se, ale to je jako přístup z antického Egypta nebo současné KLDR, kde pouze vůdce má monopol na pravdu, názory všech ostatních jsou tudíž irelevantní, a proto jejich vymazání společnost nijak nepocítí.

[Randy_Sh]

To jste si to špatně přebral. Já tvrdím dvě věci.

1. Vyjadřuji pochybnost, jestli by realizace určitých studií a plánů vedla k pozitivními výsledku. To je zcela legitimní.
2. Konstatuji, že v praxi se studie stejně nepoužívají, takže nejsou k ničemu. Opět zcela legitimní názor.

[Dag]

Nejprve je potřeba mít teorii, pak jde zkusit v praxi a pak se uvidí. Každopádně změna nebue žádný fofr. To nejde.

BTW. Kdyby problém s cikány neřešili tenkrát "technicky" ale sociologicky, mohlo být líp. Ta tehdejší úvaha byla "technicky" správná: Oni jsou chudý, špinavý, bez bydlení a práce. My jim dáme byty, práci a oni budou šťastní a vděční. Kdyby vzali v úvahu ty věci, co by například dobrý sociolog měl umět, tak by takovou kravinu neudělali.

[xxx]

A jakej z tech planu si ma onen politik vybrat? To je prave to uskali tehlech ved. Chybi jim jakakoliv kontrola kvality, meritelnost. To je to, co jsem myslel tim rozdilem, umi navrhovat reseni, a problemy resit.

[alkoholik]

Otazka je, jestli se "demograficke problemy" maji vubec nejaci "vysoce postaveni politici ci urednici" nejak "resit".

[xxx]

Mimochodem, sebelepsiho ministra prace a soc. veci mozna nemame. Ale mame alespon ty kvalitni soc. a ekonom. a politologicke studiue? A jestli jo, tak ktere to jsou? (JS v tom bude mit jasno a tvrdit, ze ty od Kellera :), ale JJ bude mit asi jine favority)

[Aleš Kapica]

Všichni sociologové se mohou jít vycpat, když je ministrem asociální demagog.

Když už takhle berete do huby Čunka - copak se tak zajít poinformovat tam, kde ten problém byl, zda-li nadále trvá. Možná ho nevyřešil nejelegantněji, ale na rozdíl od jiných problém cikánské kolonie uprostřed Vsetína skutečně vyřešil.

[Bystroushaak]

Máme ale plno Čunků, Řápkových a jim podobných, kteří problémy

.. vyřešili, tím vzali vítr z plachet zástupům lidí, kteří problémy sice "řeší", jenže nikdy nevyřeší, protože jejich práce je řešit, ne vyřešit.

[whistleblower]

Kto ste? Kde ste sa vzali? Už to tu niekedy vyzerá beznádejne, a potom sa objavíte Vy.

[Bystroushaak]

Zajímalo by mě, jestli sociální inženýrství prováděné na masách vůbec někdy něco přineslo. Když se tak zahledím do historie, vzpomínám si jen na jeden faktor; nedobrovolné utrpení mnoha lidí.

[Dag]

Drobná poznámka. Všechno co se spojí se slovem sociální není totéž. Sociální inženýrství je trochu něco jiného než sociální práce, to zase není sociální zařízení.

[Bystroushaak]

Thx. cpt Obvious!

To co tvrdí OP je, že filosofové jsou tu od úprav společnosti, což je dle mého názoru sociální inženýrství jak vyšité, ale je možné že se pletu.

[Dag]

filosofové jsou tu od úprav společnosti

O tom nic nevim. Resp. Je to asi tak pravda, jako že inženýři jsou tady proto, aby navrhovali soustruhy.

[dads]

Možná byste si měli přečíst můj příspěvek ještě jednou a najít tam, kde mluvím o tom, že by filosofové měli být sociálními inženýry. Nic takového se tam nepíše. Ono je něco jiného společnost zkoumat a poukazovat na její nedostatky, případně navrhovat možná řešení a lepší společenská uspořádání a něco jiného je z pozice moci budovat vysněnou společnost (což už je sociální inženýrství).

Podívejte se na nejvýraznější případy sociálního inženýrství v historii, prováděné například Rudými Khmery, asijskými i evropskými komunisty. To byly režimy, kde společenské vědy a filosofie byly potlačovány a jejich představitelé likvidováni.

Pokud bych připustil, že sociálním inženýrstvím je i samotná tvorba idejí o lepším uspořádání společnosti, dali nám filosofové například rozdělení mocí ve státě, osvícenství, lidská práva. To jsou, dle mého názoru, pozitivní změny.

[Bystroushaak]

Ono je něco jiného společnost zkoumat a poukazovat na její nedostatky, případně navrhovat možná řešení a lepší společenská uspořádání a něco jiného je z pozice moci budovat vysněnou společnost (což už je sociální inženýrství).

Aha. A liší se to ještě něčím jiným, než že prvně jmenovaní to předávají výkoným složkám k realizaci, na rozdíl od druhých, kteří to rovnou realizují?

To byly režimy, kde společenské vědy a filosofie byly potlačovány a jejich představitelé likvidováni.

Ne. Můj nevlastní otec vystudoval filosofii právě za komunismu a knížek o ní ještě z té doby je tu tři prdele (> 100).

Pokud bych připustil, že sociálním inženýrstvím je i samotná tvorba idejí o lepším uspořádání společnosti, dali nám filosofové například rozdělení mocí ve státě, osvícenství, lidská práva. To jsou, dle mého názoru, pozitivní změny.

S tím souhlasím. Pokud vím, jednalo se o pouhé návrhy, kterých se lidé chytili tak nějak sami, protože jim přišly jako dobrý nápad, což mi přijde jako podstatný rozdíl mezi řešením například romské problematiky, které je předloženo úředníkovi.

[Dag]

Ne. Můj nevlastní otec vystudoval filosofii právě za komunismu a knížek o ní ještě z té doby je tu tři prdele (> 100).

Množství knih, které obsahuji v názvu filosofie nemusí být v úměře s podporou filosofie. A také nebylo.

Určitě je na zvážení, zda myšlenka která byla zneužita neměla být vyslovena. Trápili se tím někteří filosofové a trápili se tím i někteří fyzici.Ovšem když si vezmu množství filosofů a množství těch, jejichž myšlenky nějak pomohly nějaké hnusné ideologii k moci a praktikování moci... minimum.

[JS]

Zalezi, co se pod to socialni inzenyrstvi zahrne. Pokud tam patri napriklad regulace ekonomiky ve stylu rozhodovani, ktery typ prumyslu stat podpori pomoci ruznych zakonu, pak to prineslo, asi tak temer vsechno. (Zase odkazu na tu knizku, co zminuji niz.)

[dads]

Ještě dodám jednu obecnější otázku. Je pro společnost důležité, aby vědecky zkoumala sebe samu, svůj politický systém, svou kulturu, svůj jazyk, svá média a své další složky a porovnávala je se zbytkem světa? Nebo to jsou jen nepodstatné "kecy" a společnost má zkoumat jen otázky, které povedou k vyššímu HDP, zlepšení průmyslové výroby a technickému pokroku obecně?

[Bystroushaak]

To záleží, jestli tím koumáním vykoumá něco užitečného, nebo jsou to jen vyhozené prachy, na věci které je sice pěkné vědět, ale jinak jsou úplně k ničemu, tedy nemají žádné využití.

[Dag]

Ono to zase tolik peněz nebejvá. Ovšem že se přijde na leccos praktického. Rozumět jazyku se mi jeví praktické. Znát dějiny také, sám se o kus vedle dovoláváte historické zkušenosti. atd

[dads]

Ujasněme si pojmy, který obor lidského poznání je dle vás úplně k ničemu? Dky :)

[Dag]

Myslim že všiml. Ale ne hned. "Neužitečných" oborů je mnoho. Vyšší matematika (tady se ovšem občas přijde na to že se hodí), veškeré umění například. Určitě bychim bez toho přežili. Je-li ovšem cílem pouze přežít. A také astronomie a základní výzkum vůbec.

Přežili bychom i bez většiny technicky vzdělaných, nějakou dobu.

Potřeba pochopit svět a také sebe sama je přirozená lidská potřeba. No a někdo studuje jak by to šlo dělat. Chápat, nebo hrát na housle... je to zbytečné, pokud nám stačí bydlet jíst, řídit auto a nakupovat

[Dag]

Ona je otázka, zda si toho náhodou už nevšímáme. Protože krize Euroamerické společnosti je spojená...? A nebo vznikla z? S krizí hodnot, ideálu. Idee, není. Není cíl, není vize. Její náhražka spočívá v tom přežít a přežít s nacpaným náckem. A tohle není na žádnou dynamiku, tedy stagnujeme a projevuje se to v návazných dějích, které ale začaly v hlavách.

[dad]

k tomu aby nekdo pochopil, co chcete sdelit ale musi byt clovek vzdelan v oboru , ktery je k nicemu.

[pavlix]

Já jsem to pochopil a vzdělán nejsem v žádném oboru :), tedy oficiálně, znalosti mám především informatické a matematicé.

[rastos]

Chápat, nebo hrát na housle... je to zbytečné, pokud nám stačí bydlet jíst, řídit auto a nakupovat

Treba si stanoviť priority. Až bude to bývanie a jedenie uspokojivo vyriešené pre 80% obyvateľstva tak prosím, potom nech spoločnosť vytvára podmienky pre sféru, ktoré nerieši to bývanie a jedenie. Je to problém správneho pomeru. Ak 2/3 absolventov vysokej školy sú "masmediálni pracovníci" a "sociálni pracovníci" tak je to v súčasnej ekonomickej situácii zle. Priznávam, že je dobre, že sa na svete vyskytol Freud, Maslow, Chomsky a Nietzsche. Koľkých ešte potrebujeme? Je dobre, že na úradoch práce je pár sto úradníčok, čo pracujú v sociálnej oblasti. Ale je náplňou ich práce niečo, čo vyžaduje 5 rokov štúdia? Alebo by stačilo to školenie, čo majú aj teraz, keď sa zmení nejaké tlačivo?

[Dag]

Masmediální pracovníci. To jé nevím k čemu to je.

Sociálné práce. Vám vadí že jsou dětské domovy? Nebo mírnění dopadu závislosti na drogách (tlumení šíření aids, žloutenky...). Nebo by vám vadilo kdyby nebyli lidé bez bydlení? Gheta? Nebo se vám zdá že tady není už co řešit?

[rastos]

Vám vadí že jsou dětské domovy?

Vlastne áno. Ale to asi z iného hľadiska, než si mal na mysli . Ale v princípe, si myslím, že v detskom domove tradičného(zastaralého) typu treba asi tak kuchárky a pedagógov.

Nebo mírnění dopadu závislosti na drogách (tlumení šíření aids, žloutenky...).

Pokiaľ ide o ilegálne drogy, tak na to treba kriminalistov a policajtov. Pokiaľ ide o odvykacie centrá, tak na to treba ošetrovateľov, sestry a lekárov.

Nebo by vám vadilo kdyby nebyli lidé bez bydlení?

Nevadilo. To by som privítal. A vyriešili by to stavbári a príbuzné remeslá, plus výrobná sféra, ktorá by odvádzala dostatočné dane na výstavbu sociálnych bytov.

Ku všetkým odpovediam treba pridať IMHO, pretože čo je náplňou práce "sociálneho pracovníka" mi nie je nijak moc jasné. Na druhej strane priznávam, že človek často netuší čo nejaká práca obnáša, kým ju nemusí robiť sám.

[Dag]

Na druhej strane priznávam, že človek často netuší čo nejaká práca obnáša, kým ju nemusí robiť sám.

Můj koment chtěl říct to, že tady většina lidí neví, co sociální práce je. Je to široké, od pindání krávovin až po komkrétní pomoc. Například když pomáháte někomu na vozejčku, nevidomému, náhradní rodiče ať tam či onde... to všechno je sociální práce.

No, například na to odvykání, tak se ukazuje nějakej ten socprac nezbytný. Protože tomu člověku je potřeba najít znova místo ve společnsoti, jinak se za chvíli zase veze.

Stejně tak u zbědovaného bezdomovce, nestačí mu dát byt, to skončí špatně.

Proto v zavedenějších zemích na problému člověka pracuje víc lidí a odborníků. U nás vyléčíte někoho z... a pošlete do prostředí (třeba bytu) kde to má za chvíli znova.

A opakované léčení, problémy uličních gangů jsou drahé problémy- Levnější a praktičtější je tomu předejít

[Dag]

A co s těmi lidmi chcete dělat? Tolik ingů se neuplatní. V mnoha těch oborech co vás žerou dostávají plat zhruba velikosti dávek podpory, co by brali, kdyby tyhle místa nebyly. A pět let studují a vůbec není třeba řešit kde budou zaměstnaní.

Ono totiž větším množství techniků se nezvětší produkce techniky a prodej techniky... což právě učí chápat ta filosofie, sociologie... :))))

[pc2005]

A co s těmi lidmi chcete dělat?

To je dobrá otázka,

Tolik ingů se neuplatní.

ale ani tolik filosofů, sociologů, řemeslníků (protože automatizace). Snad jen úředníci by si našli (neužitečné) místo .

Podle mě pokrok spěje nevyhnutelně ke stavu, kde na generování zdrojů pro přežití a bydlení bude potřeba jen zlomek populace a zbytek nebude muset pracovat, nebo bude dělat služby. Což je vtipně nekompatibilní se současným sociálním systémem. Vlastně už dneska, kdyby se extrémně zefektivnila třeba státní správa, tak přijde mnoho lidí o práci.

[xkucf03]

Zkrácení pracovní doby? Ještě v 60. letech jsme měli pracovní soboty, dneska je normální pracovat jen pět dní v týdnu.

Na druhou stranu šestidenní pracovní týden se držel hodně dlouho (židé světili sobotu, křesťani – většinou – neděli a jinak se pracovalo), tak je otázka, proč by mělo další zkrácení přijít zrovna teď. Asi kvůli technologickému pokroku – ale v tom případě to mělo přijít už dávno – už jsme ve skluzu.

[pc2005]

proč by mělo další zkrácení přijít zrovna teď.

Je krize .

Zkrácení proč ne, pokud to bude stačit a lidi to uživí. Faktem je, že lidské práce generující prostředky ubývá a lidí je pořád stejně/přibývá.

[Dag]

Ono se to nějak už děje. Lidi se buď učej nebo sami učej, úřadujou. léčej, pohřbívaj, jsou v důchodu... Kolik lidí vlastně vytváří nějakou směnou hodnotu?

[JS]

Což je vtipně nekompatibilní se současným sociálním systémem.

Ono to je nekompatibilni hlavne s kapitalismem. A tezko si predstavit jiny (rozumny) zpusob reseni nez "socialni", zname v podstate dva - bud zkraceni pracovni doby nebo zavedeni vseobecneho zakladniho prijmu. Jeste je taky moznost odmenovat lidi za to, ze neco studuji.. ha - to je mi povedome!

[xkucf03]

Proč by to proboha mělo být nekompatibilní s kapitalismem? Prostě člověk v určitou chvíli zjistí, že mu stačí pracovat čtyři dny v týdnu aby vydělal na ty zbývající tři dny*. A když k takovému zjištění dojde hodně lidí, tak se z toho stane společenská norma – kapitalismus ne-kapitalismus. Ostatně jsou i lidé bez stálého pracovního poměru, kteří mají třeba třetinu roku volno a za ty dvě třetiny vydělají dostatek, aby je to uživilo. A to je skoro ten nejdivočejší kapitalismus, protože ty lidi „nechrání“ žádné pracovní právo, nemají žádné „sociální jistoty“ a můžou být klidně vyhozeni ze dne na den. Přesto (nebo právě proto) u nich funguje kratší pracovní týden**

*) na to, aby je mohl trávit nějakým pro sebe hodnotným způsobem – někomu stačí, že ten den navíc tráví sezením doma a čtením knih, což moc nestojí, takže mu vlastně stačí vydělat na jídlo – někdo jiný bude chtít ten den trávit třeba cestováním, což stojí víc, takže bude muset i víc vydělat za ty čtyři dny… ale to už je otázka osobních preferencí.

**) příp. je přeskládaný tak, že nějakou dobu je to plný týden (pět dní) a pak zase nějakou dobu úplné volno.

[JS]

Ostatně jsou i lidé bez stálého pracovního poměru, kteří mají třeba třetinu roku volno a za ty dvě třetiny vydělají dostatek, aby je to uživilo. A to je skoro ten nejdivočejší kapitalismus, protože ty lidi „nechrání“ žádné pracovní právo, nemají žádné „sociální jistoty“ a můžou být klidně vyhozeni ze dne na den.

To mi pripomnelo: "The law, in its majestic equality, forbids the rich as well as the poor to sleep under bridges, to beg in the streets, and to steal bread."

A ted vazne. Co kdyz to dopadne tak, ze za 50% lidi budou vsechnu praci, kterou ti lide kdy budou umet, schopne lepe delat stroje?

[xkucf03]

Až to bude 100%, tak jsme dosáhli plné automatizace, Marx měl pravdu a budeme tu žít spokojeně v komunismu

[Jendа]

A ted vazne. Co kdyz to dopadne tak, ze za 50% lidi budou vsechnu praci, kterou ti lide kdy budou umet, schopne lepe delat stroje?

A tvoje řešení? Fakt je to zavedeni vseobecneho zakladniho prijmu?

[JS]

V podstate ano. Kdyz se podivas na to, jake jsou hlavni toky penez (tedy zdroju) v ekonomice, tak zjistis, ze jedina moznost jak dlouhodobe udrzet relativne rovnostarskou spolecnost za situace, kdy vyrazne roste objem kapitalu vuci objemu prace, je velmi silne prerozdelovani. Samozrejme, muzeme se take spokojit se spolecnosti jako je Indie, kde se tohle uz v podstate stalo (diky tomu, ze tam maji moc lidi a malo zdroju), ale opravdu to chceme?

[Jendа]

Ti, kteří nebudou umět nic jiného, než co budou dělat stroje (automatické pokladny atd.), budou mít tedy stejné příjmy, jako ti, kteří budou pracovat v oborech, ve kterých stroje nelze použít? Jakou budou mít motivaci?

[JS]

Nebudou mit stejne prijmy, proto se tomu rika vseobecny _zakladni_ prijem. Pokud budou pracovat, vydelaji si nad to.

[Jendа]

Takže vlastně zvýšit současné životní minimum? OK.

[JS]

V podstate ano.

[Thorby]

Keďže budú stroje robiť takmer zadarmo, tak aj ľudia budú môcť robiť takmer zadarmo, pretože všetko, čo budú potrebovať, bude takmer zadarmo?

[JS]

V tom problem neni. Problem je v rozdeleni spotreby - toho, co se vyrobi.

[Thorby]

V tom problém nevidím (prípadná India, ako vyššie, je reakcia na úrovni napr. gulag).

[JS]

Porad zijete v predstave, ze existuje jakysi jeden stav, kam volnetrzni hospodarstvi smeruje. Ale tak to neni. Tech stavu mnoho, a my si mezi nimi muzeme vybrat pomoci vhodne hospodarske politiky. To s tou Indii neni zadna demagogie, to se opravdu muze stat. V kapitalismu je pozitivni zpetna vazba, ktera snizuje vyznam prace. Pokud se v nektere zemi pracujici nedokazi zorganizovat (treba diky tomu, ze jich je moc a soutezi spolu), pak se ta socialni situace pracujicich muze zhorsit velice snadno.

[Thorby]

Porad zijete v predstave, ze existuje jakysi jeden stav, kam volnetrzni hospodarstvi smeruje. Ale tak to neni. Tech stavu mnoho, a my si mezi nimi muzeme vybrat pomoci vhodne hospodarske politiky.

Táto veta sa mi nepozdáva (to podsúvanie budem ignorovať). Ak neobmedzovaný trh smeruje viacerými smermi, ako je možné vybrať vhodnú hospodársku politiku?

To s tou Indii neni zadna demagogie, to se opravdu muze stat.

Samozrejme. Veľa byrokracia, štipka vymožiteľnosti práva, za hrsť sociálneho populizmu a celé to zalejeme korupciou. Výsledok, bez ohľadu na systém, nie je potrebné veštiť z kávovej usadeniny.

V kapitalismu je pozitivni zpetna vazba, ktera snizuje vyznam prace.

Aká je väzba medzi napr. tebou spomínaným základným príjmom a prácou?

Pokud se v nektere zemi pracujici nedokazi zorganizovat (treba diky tomu, ze jich je moc a soutezi spolu), pak se ta socialni situace pracujicich muze zhorsit velice snadno.

Samozrejme. Líná huba, holé neštěstí.

[JS]

Táto veta sa mi nepozdáva (to podsúvanie budem ignorovať). Ak neobmedzovaný trh smeruje viacerými smermi, ako je možné vybrať vhodnú hospodársku politiku?

Striktne vzato smeruje vzdy jen jednim smerem. Jde o to, ze vhodnou politikou lze to smerovani velmi ovlivnit. Jak ji vybrat? No to uz si musi rozhodnout lide.

Zajimave v teto souvislosti je, ze se za kapitalisticky uspech vydavaji zeme Zapadu. Uz se neuvadi, jak dopada kapitalismus v rozvojovych zemich.

Samozrejme. Veľa byrokracia, štipka vymožiteľnosti práva, za hrsť sociálneho populizmu a celé to zalejeme korupciou. Výsledok, bez ohľadu na systém, nie je potrebné veštiť z kávovej usadeniny.

Otazka je, jestli je to pricina, nasledek nebo symptom. Ja myslim, ze spis symptom nez pricina (a zase odkazu na tu knizku, ktera take mluvi o Japonsku a Koreji). Jde o to, ze v Indii je dost velmi bohatych lidi, diky kapitalismu. Ten vysledek ale vubec neni dany.

Aká je väzba medzi napr. tebou spomínaným základným príjmom a prácou?

Zadna. A o to jde. Lide si budou muset zvyknout, ze zkratka v te preautomatizovane spolecnosti existuji i prijmy bez prace, jakkoli se nam to dnes muze jevit nelogicke (tak ono zas - kapitaliste maji prijmy bez prace po staleti a nic nelogickeho v tom neni). Pokud si na to nezvyknou, budou trpet - vetsina z nich. A moje ocekavani je, ze ta automaticka spolecnost prijde driv, nez si na to zvyknou (mozna uz dokonce prisla).

Samozrejme. Líná huba, holé neštěstí.

Tady se asi hodi spis: Syty hladovemu neveri.

[Thorby]

Samozrejme, ak sa za chybu kapitalizmu označí zlý zákon, tak jednoducho ide o chybu kapitalizmu a nie trebárs zastupiteľskej demokracie (západ a tá india).

K zvyšku som mal niečo napísané, ale akosi nestíham poopravovať citácie.

[JS]

Podivejte se, jak dopadly zeme, kterym radilo MMF, nebo jak dopadl Island, Irsko, Litva, Spanelsko.. Samozrejme, muzete rict, ze to nebyl ten spravny kapitalismus. Jenze co jim tedy pak bylo? Existoval vubec nekdy?

[Thorby]

Málo kapitalizmu.

[JS]

Tak mi pak ukazte, co je kapitalistickou zemi. Kdyz chcete tvrdit, ze to funguje.. ja takovou neznam. V podstate kazda zeme v prubehu sveho rozvoje aplikovala ochranarstvi (= hospodarskou politiku).

[Thorby]

Kapitalizmus funguje všade. Len je v každej krajine viac alebo menej obmedzovaný.

Kľudne by som mohol povedať Honk Kong, ale ty (vykanie si môžme nechať pre reálny svet... pokiaľ JS nie je iniciálkami trebárs J. Škromacha) by si mohol zakontrovať nehnuteľnosťami. Naopak, ty by si mohol povedať Švédsko, ale ja by som mohol zakontrovať ... hm, v podstate hocičím, pretože až na to prerozdeľovanie a mierne vyššiu mieru regulácii je Švédsko pomerne fajn krajina.

[JS]

Aha. Takze zeme, ktere dopadly spatne, mely kapitalismu malo. A ty co uvadis ted ho maji tedy hodne? O Irsku a Lotyssku (to jsem chtel napsat misto Litvy, porad se mi to diky anglictine plete) se jeste pred jejich krizi tvrdil opak. Taky se to tvrdilo o USA, Chile, Argentine.. (pred krizi).

Realita je, ze nicim neomezovany kapitalismus nikde historicky nefungoval. Az teprve zavedeni urcitych instituci zpusobilo, ze fungovat zacal. Lidem ty instituce dnes pripadaji tak samozrejme, ze jim to ani neprijde.

[Thorby]

Niečo ako napríklad ten vyššie spomínaný Island, čo by jedna z ukážok "škandinávskeho socializmu"?

S inými krajinami je ten problém, že o nich sa človek dozvie len to, čo sa dostane do novín. Hlavne keď ide o jazykovo alebo geograficky z nášho pohľadu o koniec sveta, ako napr. Chile, Argentína, Island, Lotyšsko.

A potom môže len rozmýšľať, aký vplyv na ekonomiku krajiny malo dobrovoľné prevzatie záväzkov bánk na štát (Island), ako si svoju úlohu plnila centrálna banka čoby regulátor a podobne (pretože ak by si ju plnila dobre, resp. mala aspoň nejaké kompetencie, potom by nemohli byť také problémy -> to je zas ďalší problém, pretože bankové regulácie a menovú politiku má pod kontrolou štát). A či tam náhodou nebolo ešte niečo.

K tomu zavedeniu určitých inštitúcií asi toľko, že jediným spoločným prienikom je armáda (v čo najširšom slova zmysle) a aj tak by sa zopár výnimiek našlo. Všetko ostatné, počnúc súdnictvom a končiac trebárs útvarom školstva mestského úradu v určitých krajinách alebo v určitých obdobiach neexistovali.

[JS]

Proto clovek neveri jen tomu, co se pise v novinach.

Na Islandu se to zhroutilo pote, co zkrachovaly soukrome banky, ktere vlada par let predtim nechala privatizovat a deregulovat. To je naprosto ukazkovy priklad volneho trhu (tedy ve financni oblasti) v praxi. Stat pak uz jen resil skody..

Co se tyce tech regulaci, ano, pokud se chces vratit do 19. stoleti, pak muzes rict, ze staci jen malo regulaci. Cim ma spolecnost slozitejsi ekonomiku, tim je potreba regulaci vic. Protoze ty regulace umoznuji (a uz jsem na to niz narazil) jednotlivym hracum v ekonomice se na sebe spolehnout, a tim zvysuji efektivitu. Krome toho se zvysuje efektivita i castecnym omezenim nasi volby. Jde to proste ruku v ruce s technologickym pokrokem.

Libertariani mi tak trochu pripominaji monarchisty. Stare dobre casy 19. stoleti. Jenze tak to bohuzel neni.

[Thorby]

Island je ukážkový príklad nedôslednej deregulácie.

Budem sa opakovať, ale bez detailných znalostí sa nedá posúdiť, nakoľko išlo o problém deregulácie a nakoľko išlo o problém štátu (medzinárodných dohôd, ku ktorým sa zaviazal). Stačí si trocha rozpomenúť, ako to bolo s ručením vkladov... alebo prečítať na anglickej wiki. Na voľnom trhu by jednoducho veritelia utreli hubu.

Ja ten Island považujem skôr za ukážku nedôslednej deregulácie (chybu štátu). Jednoducho deregulácia umožnila vyrásť veľkým nadnárodným bankám, zároveň však ostali regulácie, ktoré ich problémy hodili na krk maličkému národnému štátu. A ručenie vkladov na Islande určite nebola jediná regulácia.

Rôzni hráči majú rôzne potreby. (Určitá) regulácia pomôže len tým, ktorí sú uprostred. Pre ostatných je škodlivá.

[JS]

Ne, tak to nebylo. Prepisujes historii. Stat musel tyhle problemy resit, protoze jinak by jeho obcane upadli do otroctvi ze zahranici. To primarni selhani bylo jednoznacne v managementu tech bank, a zadna regulace za nej nemohla. Jednoduse byli hamizni a riskovali s cizimi penezi. To same se stalo i v Americe (tam dokonce dvakrat).

[Randy_Sh]

Stat musel tyhle problemy resit, protoze jinak by jeho obcane upadli do otroctvi ze zahranici.

Myslím, že už jsme to tady probírali. Islandský stát se dobrovolně zaručil za vklady v islandských bankách a potom ze svého závazku vycouval. To není nic jiného než vyčůranost, protože toto ručení nakonec uhradily jiné státy. Samozřejmě Island za vklady ručit nemusel, jenže to by islandské banky (a jejich prostřednictvím islandští občané) tolik nevydělaly.

[JS]

Jiste, to se vubec totiz nedalo cekat, ze z toho vycouva! Hrabivost tem lidem ve vedeni bank zatemnila mozek, to se stalo! Nebo co si mysleli ti investori, co zacali nakupovat islandsky HDP podesate, ze je islandska vlada taky spasi? S nejvetsi pravdepodobnosti o tom ti investori vubec nevedeli (podobne jako v ostatnich pripadech, kde to kleklo), jake obrovske systematicke riziko ten jejich instrument nese.

[Thorby]

Islandská vláda priamo síce nie, ale tá spásonosná kompetencia je jednou z úloh islandskej centrálnej banky. New Central Bank Act 2001 In May 2001, a new Act on the Central Bank of Iceland entered into force. The main elements of the new Act are as follows: ... A lender of last resort function is provided for. V tých bankách to vedeli a určite to bolo vyargumentované ako pozitívum aj väčším (zahraničným) investorom.

A to sú presne tie znalosti resp. detaily, o ktorých som písal vyššie včera 20:54, dnes 08:08 a 11:24. Keď ich človek nemá, len ťažko sa rozpamätá a overí, že napríklad ECB takúto kompetenciu nemá, aby sa diskusia mohla dostať do inej roviny. Napríklad novým príkladom zlyhania trhu, v ktorom však môže byť v skutočnosti skrytý takýto protitrhový háčik (maličký).

[Randy_Sh]

Mně je jedno, kdo si co myslel. Jen konstatuji, že islandský stát se k něčemu dobrovolně zavázal a také z tohoto závazku po nějakou dobu profitoval. Když nechci splácet cizí dluhy, tak prostě nedělám ručitele.

[Jendа]

Stroje nejde (nebo v rozumné době nepůjde) nasadit do všech oborů.

[Thorby]

Je to možné a ono to v tom komentári aj je tak trocha naznačené. Lacnejší stroj umožní znížiť ceny a tým umožní napr. bez zníženia životnej úrovne znížiť mzdu človeka a potom bude niekde stroj drahší ako človek... a môžeš iterovať pokým nedostaneš nejakú post-scarcity ekonomiku.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Prostě člověk v určitou chvíli zjistí, že mu stačí pracovat čtyři dny v týdnu aby vydělal na ty zbývající tři dny

Zajimave je, ze v takovem pripade bude krivka nabidky prace klesajici s rostouci mzdou.

[Dag]

Ostatně jsou i lidé bez stálého pracovního poměru, kteří mají třeba třetinu roku volno a za ty dvě třetiny vydělají dostatek, aby je to uživilo.

Jde o to kolik je takových lidí a jak to bude fungovat dlouhodobě. Podle trendu se dá očekávatm že mezi nimi zůstane jeden, co bude moci pracovat několik hodin za měsíc (nebo si najme, ovšem už za malý plat, jiné) a vydělá si víc než může utratit a zbytek půjde do háje.

No a lidé co nemají práci a cíl skončí taky špatně... takže abych byl k tématu. Bylo by totřeba dobrých (ale dobrých!) sociologů, aby z mnohých pasti do kterých se společnost řítí, našli cestu ven a nebo jak zmírnit negativní dopady. Ještě jak pozná ty dobré. Na rozdíl od stavaře je výsledek jejich práce často nezměřitelný, okamžitě nezhodnotitelný, No a geniálního filosofa, který by dal našemu pachtění na planetě smysl, cíl.

Třeba se z toho davu nějaký vyprodukuje? I když zásadní objevy, i v přírodních vědách, nevznikly plánovaně v nějakém na to zařízeném ústavu, ale zcela "nedisciplinivaně a chaoticky"

[JS]

Nevim, jak ti ostatni, ale treba ten Chomsky nevznikl sam od sebe, ale taky stoji na ramenou nekoho jineho. Konkretne napriklad Williama Bluma.

[Bystroushaak]

Vyšší matematika (tady se ovšem občas přijde na to že se hodí)

Občas? :D Uvěď aspoň 5 příkladů, které jsou k ničemu a máš u mě ASCII bonbon ;)

[Dag]

Jak říkal jeden legendární rektor: Integrálem ocel nesvaříš. Ovšem nejen toto. Neeuklidovská geometrie, z teorie realtivity se zatim vlastně také moc nenajíme. Velká Fermatova věta...

[Bystroushaak]

Integrálem ocel nesvaříš.

A já si dodnes myslel, že integrál byl jeden z velkých objevů v matematice, který umožnil obrovský technický pokrok..

Neeuklidovská geometrie

Co se týče neeuklidovské geometrie, vařím z vody, ale šifrování pomocí eliptických křivek?

z teorie realtivity se zatim vlastně také moc nenajíme

Heh, díky ní korektně funguje třeba GPS.

[Dag]

S tim integrálem to byl vtip. To opravdu říkal jeden rektor za komunistů. On tu praktičnost hnal ještě dál. Takže celá matematika v VŠ v LIberci mu byla nepraktickou kravinou.

Nakonec většinou ty nepraktické věci jsou nejdůležitější.

No v matematice všemožné původně samoučelné teorie nachází uplatněnění. Nebo díky bádání v té teorii se na něco přijde vedle. V jiných nepraktičnostech také.

P.S. Vy potřebujete GPS?

[Bystroushaak]

Vy potřebujete GPS?

Čas od času ano. Jinak je to technologie, která toho lidstvu mnoho dala a její škála použití je široká.

On tu praktičnost hnal ještě dál. Takže celá matematika v VŠ v LIberci mu byla nepraktickou kravinou.

No, Finěk na TUL je taky lovely.. :)

No v matematice všemožné původně samoučelné teorie nachází uplatněnění.

Jelikož v matematice imho vše souvisí se vším, nepraktické věci tam nejsou.

[Dag]

Jelikož v matematice imho vše souvisí se vším, nepraktické věci tam nejsou.

Ona teda matematika souvisí s filosofií, kde také neprakticjé věci nejsou :)) Mimochodem, celá metodika myšlení, způsob práce s fakty, ověřování. Gnoseologie. Všechno z filosofie. :))) Možné pasti slov a pojmů... to všechno zkoumá filosofie.

Vůbec zbavovat se historie lidského myšlení. Znal jsem jednoho technika, co věděl co znamená Shakespeare. Rybářskej prut. Nějak se mi to nelíbí a nezdá funkční. Člověk tady visí ve společnsti, dějinách, myšlení... Pokud by zůstal jen u "praktických" věcí - po pár generacích bude zpátky v jeskyni. Prakticky :)))

[pc2005]

P.S. Vy potřebujete GPS?

Já jo, pokud bych se měl vydat do jinýho města po netriviální trase. Já se dokážu ztratit i v druhým levelu dooma II .

[Dag]

Já se dokážu ztratit i v druhým levelu dooma II .

Protože používáte GPS (Kde Proboha Sů?)

[pc2005]

No to právě ne, já ještě GPS nepoužívám, ještě jsem neměl tu potřebu.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Uvěď aspoň 5 příkladů, které jsou k ničemu

Godelova veta a Tarskeho veta?

Veta o rekurzi, Riceova veta a Postova veta?

Cantorova veta a Lowenheim-Skolemova veta?

Rekl bych, ze znacna cast vyznamnych a zajimavych objevu ve vyssi matematice nemaji zadne prime prakticke uplatneni, ale zato vyrazne ovlivnily vyvoj prislusnych oblasti matematiky.

[Dag]

No vlastně třeba Godelova věta má nesmírný praktický význam pro... filosofii. :)))) To jsou paradoxy.

[Bystroushaak]

>o< za snahu, ale nesouhlasím, stále mi to k něčemu přijde, minimálně na tom pak staví další věty/teorie. Ale to už je o slovíčkaření o definici "k ničemu".

[JS]

Chces rict, "nekdo za to dostane grant a neumre hlady"?

[JS]

S tolika HTML odkazy sis ten ASCII bonbon mohl nakreslit sam.

[pc2005]

Jsi měl dát tenhle.

[Bystroushaak]

Ten není ASCII :)

[Radek Miček]

A jakej význam má taková filosofie?

Teologové a filozofové mají významný podíl na vybudování moderní matematiky.

[pavlix]

Teologové a filozofové mají významný podíl na vybudování moderní matematiky.

Teologové zcela jistě ano, teologie zcela jistě ne (tedy kromě toho, že někomu mohla teologie pomoci k dobrému postavení v systému, ale to stejně tak mohl být komouš nebo cokoli jiného, co se zrovna hodilo).

[Dag]

Mikuláš Kusánský. k infinitesimálního počtu a kosmologie matematického vesmíru ho dovedlo bádámí teologické. Ostatně otahanýho Occama k příšerně otravně otahaný břitvě víceméně taky. :))))

[pavlix]

Možná kdybych bádal nad nesmrtelností chrousta, taky by mi časem přišla na mozek nějaká užitečná myšlena :).

[Dag]

Možná nezáleží na tom, o čem člověk přemýšlí, jako kdo a jak přemýšlí. Někdo vždycky na něco zajímavého přijde, jinej ano bohovi... bohovi - zase teologie

[whistleblower]

blbci typu Keller

a ktorúže školu ste absolvovali len tak pre zaujímavosť Vy?

[selsky rozum]

Nazvat profesora Kellera blbcem je skutečně velmi odvážné. Profesor Keller je právě přesně ten případ humanitně vzdělaného člověka, který na základě svých hlubokých znalostí studuje současnou realitu a má společnosti mnoho co říci. Že mu někdo nenaslouchá nebo spíš nechce naslouchat je věc jiná.

[alkoholik]

Ale neni.
;)
To se jenom jeden prestudovany komunista, ktery na poradnou praci v zivote nesahnul, pokousi nas poucovat..

[pools]

A proč tady teď ztrácíš produktivní čas nějakým nesmyslným filozofováním a netvoříš místo toho hodnoty?

[M-train]

To, že studenti ekonomie a filosofie mají v popisu práce jen dělat, že něco dělají

Předpokládám, že jsi tento obrat použil buď v nadsázce, a pak ti odpouštím , nebo jsi to myslel vážně, a pak mám o tvé schopnosti logicky uvažovat v souvislostech důvodné pochybnosti. Možná máš velmi specializované technické vzdělání a vidíš svět ze svého cubicle jedním směrem.

Za prvé si myslím, že je úplně jedno, co kdo studuje, protože jestli se chce skutečně dobře v životě uplatnit (nemluvím o dohozených místečkách kamarádů nebo formálních požadavcích na vzdělání ve státní sféře), tak musí na jakémkoliv oboru skutečně studovat, a ne jenom tou školou projít.

Za druhé, protože si troufnu předpokládat, že tvůj názor vyplynul z určité nadřazenosti technického vzdělání nad humanitním, ti můžu posloužit dost neomezeným množstvím případů, kdy výtečně připravený technický jedinec je se svým vzděláním pro život i pro firmu zcela nepoužitelný samostatně, protože báječný produkt, který vyvinul, neumí ani ekonomicky zhodnotit (náklady na vývoj, výrobu, atd), a už vůbec nemluvím o schopnosti a znalosti pak ten technický produkt uplatnit a prodat. Kamarád je hvězdou firmy, co programuje v Německu software do mobilů, ale neumí ani ten produkt zpeněžit, a dokonce ani sám sebe u firmy.

[xkucf03]

Já vysokou nemam, ale ruku na srdce - k čemu tyhle bakalařske a diplomove řeči vubec jsou?

I kdyby pro praxi význam neměly, tak aspoň k tomu, že si člověk uvědomí, co dělá špatně a „odbude“ si ty chyby ve škole a nemusí si je schovávat do praxe.

[čha čha čha]

No tak třeba tenhle tvůj naprosto paušalizující výblitek je důkazem toho, proč jsou filosofové pořád potřeba...

[Platonix]

Všechny kvalifikační práce souží k tomu, aby uchazeč o VŠ titul prokázal schopnost řešit odborný problém a napsat o tomto řešení odbornou práci (dle dané úrovně: Bc., Mgr., Ph.D.). Pokud tomu tak někde není, je to problém dané univerzity. U nás na fyzice na UP v Olomouci tomu tak je (alespoň ve většině případů). Můj student bakalářského studia například řeší sestavení speciálního laboratorního zařízení, které bude sloužit v budoucnu pro kvantově-optické experimenty. Práce má praktický smysl a student se na ní naučí nejen řešit odborný problém, ale také napsat o tom vědeckou studii. Je třeba dodat, že objevy, které nejsou vhodným způsobem popsány, jako by ani neexistovaly, proto je i to sepisování důležité (ale nepřehánět :).

[Student FITu]

Teď budu psát svojí bakalářku a 2 věci mě docela demotivují:

• Musí to být na 30 stránek. Moje BP spočívá v naprogramování aplikace pro Android. Na dost podrobný popis mě stačí tak 2 - 3 stránky, když přidám obrázky a popis implementace tak se dostanu na 10 stránek. Tímhle mě nutí se při tvorbě přepnout z režimu "snažím se to udělat co nejlepší", do neuvěřitelně frustrujícího režimu "musí to být co nejdelší i na úkor kvality". Ve výsledku vznikne nudný, občas téměř bezobsažný text s minimální informační hustotou.
• Musí to být v Latexu. To je oproti prvnímu bodu detail, asi to vyřeším tak, že to budu psát v markdownu a pak překonvertuju do Latexu.

[xxx]

Ad bod 1.: pokud mate takove zadani, pak je to spis chybne zadana prace, protoze je prilis trivialni. :) Jinak na to nafukovani bacha, on obcas sedi v komisi nekdo, kdo je schopen to detekovat, coz se pak nemusi setkat s uplnym pochopenim. Spis se zeptejte vedouciho, co ocekava, ze popisete.

Dalsi vec na ktere se komise rada povozi, je testovani. Vetsina lidi se na to vykasle, a nic tam nema. Pritom je to vec, ktera muze dat nekolik smysluplnych stranek.

[Student FITu]

Zadání jsem si vymyslel sám. Podle čeho usuzuješ, že to je prilis triviální, podle mnou odhadovaného počtu stránek nebo podle toho, že to je app pro Android :) ?

Testování (předpokládám na uživatelích?) je dobrý nápad, ale obávám se, že nebudu schopen to rozepsat na víc stránek...

[xxx]

Protoze jinak by popis resene problematiky zabral taky nekolik stranek. No jelikoz jsem delal u statnic nosice vody, tak s tim prave Bc. prace meli obcas problem (teda bez ohledu na platformu).

[dementni.lojzik]

vyzadivat minimalni neni uplne statne... nicmene soucasti prace by mela byt reserse pouzitych technologii a popsani toho, jak funguji. Ja myslim, ze timhle 25 stran naplnis zcela bez problemu. Jinak co se testovani tyce - o tom, ze existuji nejake testovaci frameworky jsi uz slysel?

[Student FITu]

nicmene soucasti prace by mela byt reserse pouzitych technologii a popsani toho, jak funguji

No muzu tam popisovat Android framework, ale nevidim v tom smysl jiny, nez zaplnit 30 stranek. Ztrata casu, muzu tam dat odkaz.

o tom, ze existuji nejake testovaci frameworky jsi uz slysel

Hehe, samozrejme, nicmene nevim jak popisem tohohle zabrat vic nez par odstavcu.

[dementni.lojzik]

No muzu tam popisovat Android framework, ale nevidim v tom smysl jiny, nez zaplnit 30 stranek. Ztrata casu, muzu tam dat odkaz.

ja obecne nevidim smysl v zadavani praci, ktere neresi zadny problem, jen maji neco udelat - tam je pak jedno, na kolik je to stan. Nejsu si ale jisty, nakolik tohle jde aplikovat na praci, kde se ma jen cosi naprogramovat. Kazdopadne to muzes brat tak, ze se aspon naucis formulovat delsi oborny (?) text a z toho pohledu to ztrata casu urcite neni. Podle kvality textu se obvykle da i usuzovat na to, jak moc pisatel dane technologii/problemu rozumi...

Hehe, samozrejme, nicmene nevim jak popisem tohohle zabrat vic nez par odstavcu.

no, zkus si pro inspiraci zajit do knihovny a pujcit nejake knizky, ktere se zbyvaji testovanim. Kdyz jini jsou o tom schopni psat knihy, tak pak stranek bys mohl zvladnout, ne?

[Student FITu]

Moje prace resi problem (tu aplikaci chci delat, protoze mi neco takoveho chybi). Muzu si rikat, ze se tim ucim formulovat odborny text... ale podvedome tomu nejak neverim.

Nebo si pujcim knizky, co se zabyvaji programovanim, kdyz o tom nekdo dokaze napsat tlustou knizku, tak by bakalarka nemela byt problem.

[dementni.lojzik]

Moje prace resi problem

pak v te praci formuluj problem a popis reseni

Muzu si rikat, ze se tim ucim formulovat odborny text... ale podvedome tomu nejak neverim.

cemu veris nebo neveris je jaksi tvoje vec. Nevim, ja u tebe, ale u me tyto pocity, a zejmena pak ty popsane vyse- ze neni o cem psat, byly temer vzdy projevem toho, ze jsem mel jen velmi povrchni nebo temer nulove znalosti dane problematiky ...

[Student FITu]

pak v te praci formuluj problem a popis reseni

Formulaci problemu uz nejakou dobu mam, je to asi na 1 nebo 2 odstavce :)

ze jsem mel jen velmi povrchni nebo temer nulove znalosti dane problematiky ...

No, tak tohle můj problém rozhodně není...

[pavlix]

Formulaci problemu uz nejakou dobu mam, je to asi na 1 nebo 2 odstavce :)

Tak to musí být opravdu zásadní problém.

No, tak tohle můj problém rozhodně není...

Já bych se docela obával, že se v tomto případě mýlíš.

[Student FITu]

Ona je nejaka souvislost mezi "zasadnosti" problemu a poctem odstavcu kterymi ten problem popisu?

Nekolik uspesnych android aplikaci uz mam za sebou, takze nevidim problem v neznalosti problematiky.

[JS]

Musim se vas zastat. Nejzavaznejsi problem v matematice lze popsat na dve stranky.

[podlesh]

Ale (zatím neúspěšná) řešení vydají na bichli.

[pavlix]

Dvě stránky na popis problému IMO klidně stačí. Ale jedna stránka na zbytek bakalářky už asi těžko.

[dementni.lojzik]

o tom, ze kvalita nejde merit poctem stran a pokud je v praci vyresen zavazny problem, pak at ma klidne dve strany - o tom snad nikdo nepochybuje...
btw: jak se pozna "nejzavaznejsi" problem v matematice?

[pavlix]

btw: jak se pozna "nejzavaznejsi" problem v matematice?

Tak, že je to problém v informatice :).

[JS]

No, uznavam, jelikoz P=NP spis neplati, tak to tu "zavaznost" ponekud snizuje, ale presto existuje nadeje. Nejzavaznejsi problem je to proto, ze by nam pozitivni odpoved umoznila efektivne resit obrovske mnozstvi rovnic, ne-li vsechny, o kterych zatim nevime, ze jsou neresitelne. Neni to tak zavazny problem jako Hilbertuv 10. problem (ktery s tim nejspis nejak souvisi), ale o nem uz vime, ze je neresitelny.

[pavlix]

Ona je nejaka souvislost mezi "zasadnosti" problemu a poctem odstavcu kterymi ten problem popisu?

V případě, že ten problém popisuješ zároveň výstižně a komplexně, tak by tam nějaká ta slabá souvislost být měla. Já celkem chápu, že člověk nemusí být zrovna spisovatel, tedy nedokáže vyplodit mnoho textu na vcelku banální téma.

Pro nespisovatele je při psaní důležité mít vůbec o čem psát. Pokud je tvá práce nezajímavá či odfláknutá, pak se není čemu divit, že nemáš o čem mluvit či psát. Pokud je tvá práce zajímavá, tak se vymlouváš místo abys makal :). Vím o čem mluvím, z vlastní zkušenosti.

[whistleblower]

Já celkem chápu, že člověk nemusí být zrovna spisovatel, tedy nedokáže vyplodit mnoho textu na vcelku banální téma.

Pro nespisovatele je při psaní důležité mít vůbec o čem psát.

Pavlix, pavlix, tie tvoje predstavy ... spisovatelia teda, súdiac podľa tvojich výrokov (všetci v jednom vreci) plodia množstvá textu na banálne témy a to napriek tomu, že nemajú o čom písať. Kdežto ty, IT príštipkár ( povedali by zase o Tebe spisovatelia), máš vždy ku všetkému faktické poznámky.

[Sodalite]

Tak tak. Většinou, když je pořádná znalost, tak naopak může být problém tam napsat málo, protože je potřeba přesně vymezit, vysvětlit a podobně.

Nejsem sice programátor, ale u bakalářské práce, která má popsat vývoj nějaké aplikace, bych čekal, že pořádně vysvětlíš, proč se rozhodl pojmenovat proměnné právě takto (jaké výhody to přináší)? Jak by měla vypadat správná aplikace a proč? Proč jsi se rozhodl implementovat vyřešit to zrovna takto? Co kdybys použil jiné řešení? Bylo by to lepší, horší? V čem? Citace. Aparát.

Musíš prostě ukázat, že tomu rozumíš skrz na skrz. Jinak to bude další blábol.

[pedro]

Nedá mi to, musím si do tohoto jako člověk s ekonomickým vzděláním v souvislosti s předchozím vláknem rýpnout. Takže podstata kvalitního technického vzdělání jest v tom, že obrazně řečeno sestrojím kolo (tedy něco jistě pěkného, užitečného, ale v podstatě nikterak zajímavého nebo problematického), načež zjistím, že v podstatě nejsem o tomto svém výkonu napsat víc jak tři odstavce, aby mi nakonec přísedící u závěreček na podobných školách poradil, ať se zeptám, co mám "popsat"...

Je to naprosto totéž a nesplňuje to očekávání na VŠ vzdělání jako různé podobně koncipované práce na ekonomická témata (oblíbené je šel jsem do firmy, kde jsem viděl jak se něco v praxi dělá, bla, bla). A taky podle toho ty lidi dopadnou - ten IT jako bastlič android aplikací a ten ekonom jako fakturant kdesi. A ani jeden na tu svoji práci fakticky VŠ nepotřebuje. Jsou to vyhozené peníze, vyhozený čas těch lidí...

[xxx]

No bohuzel jste to vystih docela presne.

[P.N.]

+1

[Heron]

To tedy musí být hodně triviální zadání, když podrobný popis realizace je na 3 stránky. O každé technologii se dá napsat lecos (i když, já jsem v dimplomce věnoval fourierovce také pouze jednu stránku, tam by toho šlo napsat...).

Musí to být v Latexu.

Jistě. V čem jiném?

[Student FITu]

Záleží na tom jak podrobně bych popisoval o implementaci. Kdybych napsal něco ke každé mojí Java třídě a metodě, tak bych těch 30 stránek snad dokázal zaplnit, ale postrádám v tom jakýkoliv smysl.

Jistě. V čem jiném?

No třeba v PDF a to ať si student vytvoří jak chce, ne nutně v Latexu.

[Migi]

To aby ses naučil sáhodlouze mluvit o něčem co je bud dobře známo, nebo je to prostě jen uplně zbytečné. V praxi schopnost ceněná.

[Student FITu]

Taky pravda... :/

[Heron]

Záleží na tom jak podrobně bych popisoval o implementaci. Kdybych napsal něco ke každé mojí Java třídě a metodě, tak bych těch 30 stránek snad dokázal zaplnit, ale postrádám v tom jakýkoliv smysl.

Ano, tak by to mělo být. Tedy ne ono postrádání smyslu , ale naučit se psát dobrou dokumentaci. Potom to člověk vidí v praxi, spousta lidí vůbec není schopna popsat, co dělá a je potom potíž s předáváním projektu někomu jinému.

No třeba v PDF a to ať si student vytvoří jak chce, ne nutně v Latexu.

Jestli znáš jiný, stejné dobrý (výstupem), typografický nástroj (za přijatelnou cenu) tak si myslím, že se s vedoucím jistě dohodneš. On ten Latex prostě k matematicko informatickým oborům prostě už tak nějak patří.

[Jan Trávníček]

Dokumentaci jistě ano ale jako přílohu.

[pavel]

Já myslím, že by se to bez problémů dalo napsat klidně i v openoffice. Jediný problém je, že by si někdo musel dát práci a vytvořit kvalitní šablonu. A to by nejspíš nebyla záležitost několika týdnů. Když jsem viděl tu zmiňovanou šablonu pro latex, kde se v komentářích řešili i detaily jako např. jestli výpis literatury je podle české normy, tak si myslím, že chudák ten co by to předělával do něčeho jiného.

[Heron]

Šablona je jedna věc, další věcí jsou metriky. Mají běžně dostupné (TrueType) fonty dostatečně kvalitní metriky?

[pavel]

To zase asi nikdo kontrolovat nebude, i když by to nebylo od věci. Já bych řekl, že kvalitně udělaná šablona je pro studenty hodně důležitá. Bakalářka byla první věc co jsem psal v latexu a bez té šablony bych to určitě nezvládl. S tou šablonou vlastně stačilo jenom napsat vlastní text a označit kapitoly, podepsat se a bylo hotovo. Nejsložitější problém co jsem řešil bylo, jak otočit obrázek v příloze. Kdybych v OOo měl dělat věci jako úvodní stránky, seznamy, číslování obrázků a dalších doplňků, odkazy na literaturu, vytvářet vlastní styly a zjišťovat jak to všechno vůbec má vypadat, tak by mi psaní té práce zabralo minimálně dvakrát tolik. Latex nemusím, ale musím říct, že mi v tomhle případě ušetřil neskutečné množství práce.

[pan Větvička]

Souhlas, nebýt LaTeXu a poměrně slušné šablony vypůjčené z MUNI a přiohnuté pro potřeby mé alma mater, potýkal bych se see stejnými problémy jako mí spolužáci ve Wordu. To byly nářky, docela jsem se bavil. V tomhle případě se to minimum času na pochopení LaTeXu mnohonásobně vyplatilo. Co doporučuju tak si začít s LaTeXem tykat o chloupek dřív než dojde na lámání chleba, spáchat v něm alespoň pár seminárek a tak.

[pc2005]

Jo pak to dopadá tak, že je celá práce napsaná v Comic Sans [*waving hand*] a nezarovnaná do bloku.

Když jsem viděl tu zmiňovanou šablonu pro latex

No já nevím, já bakalářku psal bez jakýhokoliv nastavení norem, starání se o číslování a tvoření obsahu, odkazy na obrázky a kapitoly apod. Je fakt, že jsem to psal v LyXu.

jestli výpis literatury je podle české normy

Nám (mě?) říkali (ne u komise! ), že normy jsou doporučení a nemusíme se jimi nutně řídit .

[Student FITu]

Za sebe můžu říct, že dost silně pochybuju, že sepsání těch 30 stránek bude mít jiný než zanedbatelný efekt na zelpšení mých dokumentačních schopnosti :)

No, on má Latex i důležité nevýhody, např. uživatelská nepřívětivost. Nebo (dle mého názoru) nudně akademický a zastaralý vizuální styl.

Obecně mě strašně frustruje dělat něco, co je víceméně zbytečný, ale dělat se to "prostě musí" - většinou to má dost neblahý dopad na kvalitu výsledku.

[Heron]

Njn. Jestli se o jedné zkoušce na VŠ říká, že je težká jak celá maturita, tak v praxi je potom tak, že některý úkoly jsou těžký jako celý státnice.

No, on má Latex i důležité nevýhody, např. uživatelská nepřívětivost. Nebo (dle mého názoru) nudně akademický a zastaralý vizuální styl.

Tak to je věc názoru a vkusu. Mě osobně se výstup z Latexu velmí líbí a grafy z gnuplotu nebo třeba z metapostu jsou už téměř porno . Ad uživatelská nepřívětivost. Zkoušel jsi někdy sázet matematiku? Imho nic efektivnějšího než texovský způsob neexistuje.

Obecně mě strašně frustruje dělat něco, co je víceméně zbytečný, ale dělat se to "prostě musí" - většinou to má dost neblahý dopad na kvalitu výsledku.

V tom s tebou souhlasím, ale nevím, k čemu to přiřadit. Umět popsat svoji práci za zbytečnost nepovažuji. Umět napsat "dokumentaci" populární formou, to už je teprve kumšt.

[Student FITu]

Imho nic efektivnějšího než texovský způsob neexistuje.

Tohle :)

[Vlk]

No, než bych v tomhle cokoliv udělal, tak bych u toho strávil spoustu času

Je daleko rychlejší to napsat ručně...

[dementni.lojzik]

Příloha:

• webeq.png (38482 bytů)

pro me bude asi jeste nejaky cas efektivnejsi psat primo latex zdrojak...

[pc2005]

Docela dobrej pokus, ale můj škrabopis kuličkovou myší stále vyhrává . Ještě bych ocenil, kdyby to nabízelo alternativy a zpětný přepis z latexu do obrázku.

[Vin]

Super, to použiju, když nebudu vědět název nějakého znaku v latexu. Dík

[pc2005]

Mě osobně se výstup z Latexu velmí líbí a grafy z gnuplotu nebo třeba z metapostu jsou už téměř porno .

+1

Pro všechny: LyX!!!

[pc2005]

Jsem reagoval ještě před dočtením dizkuse. Díkybohu, už jsem se byl frustrovaný, že ho nikdo nezmínil .

[Vlk]

No, on má Latex i důležité nevýhody, např. uživatelská nepřívětivost. Nebo (dle mého názoru) nudně akademický a zastaralý vizuální styl.

Vizuálním stylem myslíš samotný výstup?

Pokud ano, tak se obávám, že jsi nijak nepronikl do toho, čeho všeho je latex(resp. tex) schopen a že jsi ho odsoudil ještě předtím než jsi v tom cokoliv pořádného viděl vytvořený.

Poté, co jsem v práci vytvářel šablony pro různé smlouvy (které dle mého nepatří po vizuální stránce mezi ty nejstrohší ), tak si myslím, že se v texu dá udělat prakticky vše (s větší či menší námahou).

Pokud latex použiješ jenom na bakalářku a jinak se vůbec nehodláš ničím podobným zabývat, tak bych to možná chápal, ale mít s takovým sázecím systémem zkušenost se dle mého vyplatí.

Jinak uživ. nepřívětivost... Vzhledem k tomu, že vznikal v 70. letech, tak je na tom docela dobře Dle mého jde prakticky jen o zvyk například jako u program. jazyků. Jde jen o to, zda jseš či nejseš ochoten se s tím naučit pracovat.

Btw, jedna moje známá si občas přivydělává sázením různých výukových materiálů a metapostěním obrázků a má za to 300 kč na hodinu...

[pc2005]

Vzhledem k tomu, že vznikal v 70. letech, tak je na tom docela dobře

A vzhledem k tomu, že v něm za těch 33 let bylo nalezeno <500 chyb .

[čha čha čha]

Jestli znáš jiný, stejné dobrý (výstupem), typografický nástroj (za přijatelnou cenu) tak si myslím, že se s vedoucím jistě dohodneš. On ten Latex prostě k matematicko informatickým oborům prostě už tak nějak patří.

Co třeba plainTeX?

[Gregor]

Naprogramovat aplikaci pro Android zvládne kdejaká cvičená opice. Bakalářskou prací máte prokázat, že jste schopen téma pojmout komplexně, jak teoreticky, tak i prakticky, že dokážete identifikovat slabá místa a hlavně že jste natolik inteligentní, abyste byl schopen získané poznatky předat srozumitelně někomu jinému formou textu. Máte také prokázat, že se umíte vyjadřovat i jinak, než jen házením odkazů na text, který za Vás napsal někdo zkušenější. Prostě máte prokázat, že se umíte chovat a myslet jako technik, ne jako pubertální pako, které se naučilo základy Javy a nějakého frameworku.

To, že po Vás chtějí použít LaTeX (určitě by Vám za použití TeXu taky ruce neutrhly) je jen pro Vaše dobro.

[Student FITu]

Jo, jsem schopen pojmout to komplexně, srozumitelně, bla bla bla..., ale ne na 30 stránek, ale na tolik stránek, kolik je potřeba ke sdělení mých myšlenek.

Dejme tomu že ministerstvo financí vydá zprávu o plnění rozpočtu.

A) Bude mít 10 stránek, na kterých bude jasně, srozumitelně a stručně vše podstatné.

B) Úředník dostane za úkol sepsat min 30 stránek. Výsledek bude mizerný signal to noise ratio, bude tam spousta nedůležitých věcí a čtenář to pravděpodobně vzdá, než se dostane k tomu, co ho zajímá.

Jestli je lepší A nebo B je doufám jasné...

Naprogramovat aplikaci pro Android zvládne kdejaká cvičená opice

Už jste něco pro Android dělal?

[pavlix]

Už jste něco pro Android dělal?

Tady z tebe přímo čiší ten pocit vlastní výjimečnosti :). To dokáže člověku na VŠ docela slušně zlomit vaz.

[HUFU]

Já opravdu nevím, nad čím tady skuhráš. Zvykej si, bude se po tobě chtít psát v zaměstnání spousta nesmyslů (všelijaké výkazy práce, dokumentace nebo nedej bože manuály). Teď se po tobě chce, abys popsal problém, který řešíš, jak ho řešíš, pro koho je to určené a proč by to někoho mělo zajímat, jaké prostředky používáš a proč právě je a ne něco jiného. Dále musíš popsat testování (ne nutně na lidech, určitě to chce JUnit testy) a popsat výsledek práce. To vše srozumitelně i pro laika. V čem je jako problém?

Kdybys přestal skuhrat a raději nad tím přemýšlel, nebude ti těch 30 stránek ani stačit. I bez zbytečné vaty. Dělal jsem jako BP překladač do VHDL. A taky jsem se bál toho jak zaplnit 30 stran. Nakonec jsem to ještě musel ořezávat, abych se vešel do 60 stran.

Budíš ve mě dojem, že jsi typický student remcal. Nebo máš blbé téma tak jednoduché, že fakt není o čem psát. Pak bys to měl přehodnotit, protože úplně zadarmo ti ten titul nedají.

PS: Hlavu vzhůru, bude hůř. U diplomky se po tobě bude chtít daleko větší porce textu

[luta]

30 stránek v bakalářce napíšeš jak nic..bakalářku jsem měl na 60 stran (programování), můj poslední projekt na FEKTu byl skoro na 40 stran a diplomka bude kolem 100 ..nakonec zjistíš jako já, že těch 30 stran popíšeš jako nic

[pavel]

To jsem si myslel taky, ale ono to nakonec na těch 30 stránek vyjde bez problémů. Když to skutečně uděláš sám, tak potom sepsat to cos udělal není problém. Třeba jenom podrobný popis technologií (např. návrhové vzory použité v API androidu a v tvojí aplikaci) vydá určitě na víc než 30 stránek. Potom v té aplikaci máš určitě nějaký složitější koncept, který ti dal hodně práce vymyslet a potom není problém se o tom rozepsat. Hlavně jde o to začít a pak to jde samo. Problém spíš je, že lidi hodnotí psaní textu jako něco co je zdržuje od skutečné práce. Podle mě to spíš je tak, že pokud něco nedokážu sepsat, tak tomu pořádně nerozumím a měl bych přibrzdit a něco si dostudovat.

Pokud máš problémy s latexem, tak můžeš zkusit Lyx (WYSIWYG editor pro latex).

[Student FITu]

Hm, říkám si, že ta aplikace je možná až moc jednoduchá... hlavní přínos bude v UI, ale ne v technologii.

Asi to budu psát v nějaký variantě markdownu a pak překonvertuju do Latexu.

[pavel]

Tak napiš o tom UI, ty technologie byl jenom příklad. UI je pořád velký problém pro většinu vývojářů a není to žádná vedlejší věc v IT. Můžeš zkusit udělat různé usability testy (klidně i jenom v rodině a mezi kamarádama, nikdo nečeká zázraky, když to děláš zadarmo) nebo ankety na netu. Hlavně na FITu a i na FELu je spousta lidí co se zabývají jenom UI a určitě ti poradí co a jak stačí se jenom nebát zeptat.

[pavlix]

+1

Pokud je primární a skutečný (!) přínos v UI, měly by informace o UI tvořit podstatnou část práce s patřičným rozborem a zdůvodněním.

[Josef Kufner]

LyX je výborný editor. Výstup jde skrz LaTeX a všechny ty otravné věci pořeší LyX za tebe. Prostě to jen napíšeš a hotovo. Ani nemusíš LaTeX umět, i když jeho znalost je výhodou. Já v tom bakalářku napsal (a dostal za ni A) a teď v tom píšu diplomku. Na problémy jsem zatím nenarazil.

Do té bakalářky také přibal dokumentaci vygenerovanou ze zdrojáků. Když z Doxygenu nebo Javadocu nebo čím to budeš generovat vyleze LaTeX, tak to můžeš do LyXu normálně includnout (jako že v editoru uvidíš šedý rámeček "Vstup: blabla.tex"). Tím naženeš stránky a nebude to vypadat tak tenké. Navíc ti pak nevytknou, že neni dokumentace.

Když jsem bakalářku začal psát, tak jen titulní stránka, obsah, seznam citací a nadpisy kapitol vyšly na nějakých 15 stran a to tam nebyl jediný odstavec textu. Dostat se na 30 je úplně v pohodě, i když se to na začátku nezdá. A pokud budeš mít 20 rozumných a 20 generovanou dokumentaci, tak to bude taky v pohodě.

Když přibalíš pár screenshotů, popíšeš typické usecasy (důkladná analýza) a na pár lidech otestuješ použitelnost, tak budeš mít problém se vejít do 50 stran. Ta moje měla 54 a diplomka už je na stovce.

[pc2005]

Teď když už tu byl LyX zmíněn, tak ho můžu trošku zkritizovat . Některý věci v něm ještě nejsou implementovaný, nebo jsou hodně hardcoded. Konkrétně, pokud mám vložit cokoliv co není rastr nebo .eps, tak je to hra do loterie. Nejhorší na tom jsou .svg z Inkscape, kde jsou třeba všechny texty jako černý rámecky.

Obecně pokud to LyX umí, tak je to skoro ideální efektivita (nad tím už jen UI a AI s neurálním rozhraním ). Pokud to neumí, tak se člověk musí ponořit do latexu mixovanýho s formátovaným LyX textem. Třeba v poslední době zapasím s beamerem, kde toho stále moc nejde.

[Josef Kufner]

V menu Nástroje → Nastavení…, pak vlevo vybrat Obsluha souborů / Konvertory. Tam je nastavení konverzí mezi vším možným. Pokud používáš pro výstup pdflatex, tak stačí vše před vložením převést na PDF přímo u zdroje (export v editoru, kde to vzniklo) a není s tím problém.

Mixování LaTeXu do LyXu je jedna z jeho obrovských výhod. Neboť umí udělat náhled toho, co je tam zapsané (podobně jako u rovnic) a člověk není omezen možnostmi WYSIWYG, že i když něco nejde naklikat, tak to pořád nějak rozumně jde udělat.

[pc2005]

V menu Nástroje → Nastavení…, pak vlevo vybrat Obsluha souborů / Konvertory. Tam je nastavení konverzí mezi vším možným.

Jo tam jsou default hodnoty. Problém je v tom, že ten rsvg-convert text z Inkscape prostě nedá a to i když výstup z rsvg-convert chci ve .png. Samozřejmě to můžu změnit na nějaký z mnoha dalších konvertorů, ale je to práce navíc. Ideální by bylo, kdyby LyX uměl importovat automaticky Inkscape enhanced .svg.

Mixování LaTeXu do LyXu je jedna z jeho obrovských výhod. Neboť umí udělat náhled toho, co je tam zapsané (podobně jako u rovnic) a člověk není omezen možnostmi WYSIWYG, že i když něco nejde naklikat, tak to pořád nějak rozumně jde udělat.

Jo tak mocná vlastnost to je o tom žádná, akorát se pak v tom LyX zobrazení zdroje nedá vyznat .

[Josef Kufner]

V menu Nástroje → Nastavení…, pak vlevo vybrat Obsluha souborů / Konvertory. Tam je nastavení konverzí mezi vším možným.

Jo tam jsou default hodnoty. Problém je v tom, že ten rsvg-convert text z Inkscape prostě nedá a to i když výstup z rsvg-convert chci ve .png. Samozřejmě to můžu změnit na nějaký z mnoha dalších konvertorů, ale je to práce navíc. Ideální by bylo, kdyby LyX uměl importovat automaticky Inkscape enhanced .svg.

A když vyexportuješ v Inkscape ten obrázek do PDF a pak vložíš do LyXu? A neumí Inkscape udělat export přímo z příkazové řádky (např. OpenOffice to umí)?

[pc2005]

A když vyexportuješ v Inkscape ten obrázek do PDF a pak vložíš do LyXu?

Jo to je řešení, tak to dělám, exportuju do ePS přímo v Inkscape. Z něj to normálně rozbrazí/použije. Když to v Inkscape uložím jako "plain svg", tak to konvertor zkonvertuje špatně. Nicméně teď, když to testuju, tak žádný prohlížeč to nezobrazí správně :-/. Myslel jsem, že to je proto, že texty v tom svg prostě nejsou, ale není tomu tak.

Rychlé řešení by asi bylo všechno dělat v .eps, ale zrovna u inkscape bych se bál, že se ztratí informace při převodu z interního formátu.

A neumí Inkscape udělat export přímo z příkazové řádky (např. OpenOffice to umí)?

Vida umí .

P.S. Změna konvertoru z rvsg na inkscape se nepovedla, mám podezření, že to inkscape vůbec nespouští :-/.

[Josef Kufner]

Přílohy:

• screenshot.png (31434 bytů)
• screenshot.lyx (1902 bytů)

Mixování LaTeXu do LyXu je jedna z jeho obrovských výhod. Neboť umí udělat náhled toho, co je tam zapsané (podobně jako u rovnic) a člověk není omezen možnostmi WYSIWYG, že i když něco nejde naklikat, tak to pořád nějak rozumně jde udělat.

Jo tak mocná vlastnost to je o tom žádná, akorát se pak v tom LyX zobrazení zdroje nedá vyznat .

Však píšu, že LyX umí udělat náhled. Pak máš v dokumentu normálně obrázek toho, co je v tom kódu. Viz příloha.

[pc2005]

Aha, mě první položku rozbrazí stejně jako tobě druhou :-O. Jakou máš verzi? Já mám 2.0.1.

P.S. Win 3.11?

[Josef Kufner]

Verze 2.0.2. Pravým myšítkem na to klikni a hned první položka "Obalit náhledem (preview)".

Ad p.s.: Jo

[pc2005]

Jo to jsem zkoušel, a můžu obalovat až do stack overflow a nic se nestane .

Aha, mě se zdálo na tom okne něco divnýho, ale že to je (není) fontem System, jsem si neuvědomil.

[pc2005]

Musí to být v Latexu. To je oproti prvnímu bodu detail, asi to vyřeším tak, že to budu psát v markdownu a pak překonvertuju do Latexu.

V čemkoliv kromě *Office.

[Mustafa]

30 stranek? Ty vole ja kdyz delal maturitu v roce 1997 tak jsme museli mit zaverecnou praci na 40+ stranek-technickej obor.

[pan Větvička]

Tahle fascinace povinným počtem stran mě fascinuje. Kdo má o čem psát, má problém spíš opačný, jak ten limit výrazně nepřešvihnout. Kdo mlátí prázdnou slámu, honí normostrany a vkládá zcela podružné obrázky, tabulky a grafy jen aby se toho co nejvíc zapláclo. Pár diplomkám a bakalářkám jsem dělal oponenturu a první rychlý nástřel co jsem dělal bylo zapíchnout prst náhodně do středu práce a půlením intervalu najít ten kouzelný bod kde končí opisování skript a začíná vlastní práce. Už to samo o sobě byl velice slušný indikátor kvality celého díla. A znám nemálo přeborníků co ještě ani u disertačky nenašli na klávesnici kouzelnou klávesu Tab a nepochopili základní typografické konvence. Z takových prací by leckterý typograf dostal psotník.

[pavlix]

Tahle fascinace povinným počtem stran mě fascinuje.

Tahle fascinace fascinací povinným počtem stran mě fascinuje :).

Tak ono je bohužel potřeba nějak stanovit rozsah. Aspoň přibližně. A jinak je pravda, že při dostatku času a znalosti tématu lze vždycky ještě jednu stránu dopsat a induktivně tak vyprodukovat zadaný počet stran. Za předpolkadu, že je tedy ten čas.

[pc2005]

Maturitní závěrečná práce? :-O Jaká škola a na jaké téma. My jsme nic takovýho nedělali a to považuju svojí průmku za nadprůměrnou.

[sigma]

Dělává se tzv. ročníková práce, na téma související se studovaným oborem. Kvalitativně se to zásadně liší škola od školy a student od studenta. Obecně jsou práce teoretické, nebo např. na elektro oborech praktické - návrh a konstrukce nějakého zařízení až do podoby finálního reálně použitelného prototypu, na IT oboru vytvoření nějaké užitečné aplikace a podobně. Na některých školách může taková kvalitně udělaná práce "nahradit" nutnost absolvovat jednodenní praktickou maturitu.

[pc2005]

To jsou věci, mi měli akorát praktickou maturitu, normální a slohovku. Nevzpomínám si, že bychom kromě tun referátů dělali něco jinýho.

[M-train]

mi měli akorát praktickou maturitu

No asi takhle - částečně se česky dorozumíš, a 'votogou'

[pc2005]

omg MY

[M-train]

My ekonomové rozumíme

[Aleš Kapica]

Vidíme. Všemu. Zhruba asi jako brouk Pytlík.

[M-train]

A sám sebe ve fauně tedy řadíš kam ?

[Aleš Kapica]

Ferda Mravenec - práce všeho druhu.

[M-train]

To beru, pak akceptuji toho Pytlíka

[multi]

Na psanou cast BP jsem se taky koukal negativne. Hlavni faktor asi byl, ze se nedrive bylo treba udelat praktickou cast a pak uz bylo malo casu na text a clovek nebyl zvykli tolik psat. Ale s odstupem casu to vidim kladne. Latex byl taky prekazkou, ale po jejim prekonani usnadnil praci. (Windouzasi to psali v poznakovim bloku - horor).

Co se delky tyce, tak je potreba taky uvest ctenare do problemu. I clovek ze stejneho oboru nemusi rozumet a znat to same. Dobrou BP si pak muze precist i laik a prijde mu zajimava i kdyz vsemu nerozumi. Osobne, kdyz neco googlim, a narazim nahodou na BP z techniky v Brne nebo Praze, tak je to kolikrat dobre pocteni i kdyz se o to tyka neceho jineho.

[Tomáš]

Prober se, chlape. Pokud nevidíš, co všechno do té bakalářky musíš napsat, tak to raději vzdej, přesně tohle je problém devalvace vzdělání, že titul dostane každý, kdo si o něj řekne. Bakalářka není super-odborná publikace, aby ji pochopilo jen pár lidí na světě, naopak by ji měl pochopit skoro každý, kdo má vzdělání nebo praxi v příslušném oboru (nebo blízkém oboru). Úvod k práci by měl pochopit i již zmiňovaný Onderka. Zkus to popsat jako pro své rodiče.

Rozhodně by tam měl být úvod do problematiky, co je to ten Android, jaké jsou k němu alternativy atd. Pak tam musí být stručný popis aplikace, její určení, proč se vyvíjí, co to musí umět z hlediska uživatele. Dále se pokračuje rozborem z hlediska programátora, výběr technologií, programovacího jazyka. Následuje popis implementace (architektura), testování, možná i výsledky testů (třeba výkonostních). Když tohle všechno napíšeš, tak budeš rád, že ti dovolí počet stran překorčit.

K druhému bodu: striktní požadavek na LaTeX je asi moc přísný, nicméně na FITu ti někdo poradí s instalací, dostaneš šablonu na bakalářku (to vše zdarma a v aktuální verzi), psát se v tom naučíš za jeden den a pak se soustředíš jenom na obsah.

[Dadam]

Taky jsem psal bakalářku. Na té škole na které ty. Proboha, jakého máš vedoucího? Moje bakalářka (dali mi program, já ho měl optimalizovat a rozchodit na embedded systému):

1. Teoretický rozbor
Základní popis komponent a algoritmů. Člověk co tomu rozumí může přeskočit, kdo nerozumí najde jinde. Pro komisi, aby viděla že tomu rozumím já.
2. Návrh
Co jsem navrhnul, proč jsem to tak navrhnul, jaké byly další alternativy (to jsi fakt jako sedl, za dvě odpoledne napsal kód a bylo? Tak jako sorry...), proč jsem je nepoužil.
3. Implementace, testování
Víceméně jen to testování, grafy, benchmarky, atd.

Výsledek: 30 stran, oponent zmínil že to má kratší rozsah, ale nevadí, bo tam nejsou vycpávací kecy. Mimochodem, pokud se ti bude bakalářka blížit k dolní hranici, tak se na ty vycpávací kecy zaměří.

V LaTeXu jsem začal psát dva dny před odevzdáním jednoho projektu, bo jsem se den sral s tím, jak vložit vektorový obrázek do OO. Za dalšího půl dne jsem to měl přepsané. Dej tomu šanci. A mimochodem - kdo ti řekl že to musí být v LaTeXu? Šablony máme i na OO i na MSOffice.

Promiň, ale připadneš mi trochu jako týpek co si vybral práci "ať s tím není moc mrdání" (pár takových znám), a teď si stěžuje že není o čem psát (přesně to pak dělali). Ale abych jen nenadával, něco pro inspiraci:

• Vybral sis nějakou aplikaci. Proč? Co bude umět? Jaké má výhody oproti ostatním, jaké nevýhody?
• Vybral sis nějaký operační systém. Stejné otázky jako na aplikaci + proč je pro tu aplikaci vhodnější než ostatní?
• Tu aplikaci jsi musel navrhnout. Jak jsi ji navrhl? Jaké byly další alternativy? Proč jsi je nepoužil? Po přečntení tohohle bych neměl mít pocit "já bych to udělal jinak a líp". Udělal jsi nějakou variantu, kterou jsi nakonec zahodil? Popiš ji tu taky. Můj vedoucí v diplomovce navrhoval robota, v půlce rozboru napsal něco jako "došly nové součástky, takže jsem změnil návrh" a jel to odznova.
• Musel jsi to implementovat a testovat. Jaký sis vybral jazyk? Proč? Jakou metodiku? Zdola nahoru, zhora dolů, TTD? Proč? Jak jsi testoval?
• Stíháš to dát na Market? Jaké výsledky? Zpětná vazba? Co by se dalo zlepšit do budoucna?

Kua, děláš na tom rok, to fakt nemáš co napsat o práci, kterou děláš rok?

[Dadam]

sed 's/TTD/TDD/'

[Dadam]

Já se vždycky tak naštvu. Zajdi si do Medlánek, směrem k letišti. Je tam takový "kruháč", mrňavý, až vedle polí (ne ten velký se zastávkou). Je tam informační plakát o letišti. A na něm píšou o studentovi VUT, který jako bakalářku někdy v minulém století STAVĚL POSRANÉ LETADLO!

[masomlejn]

+6.0221e23

[David Ježek]

tak to je od pohledu neskutečná turbosračka. ani nemusím číst, neboť po "smrsknutí" toho obrovského volného prostoru by to celé nemělo víc jak 10 stran, což je naprosto zoufalé. ale což, všichni studenti jsou si rovni, ale někteří rovnější .

mimochodem v kontextu devalvace VŠ vzdělání doporučuji jedno nedávné video. ač ten pán vypadá pro kameru ne moc přitažlivě (narozdíl od pana überbakaláře z brněnské radnice) a působí na běžného smrtelníka trochu zmateným dojmem (narozdíl od pana überbakaláře z brněnské radnice), je vidět, že mu to obrovsky pálí, má přehled a proti obsahu jeho vystoupení nemůžu říci snad ani jediného negativního slova (narozdíl od pana überbakaláře z brněnské radnice): 19. 1. 2012, Hyde park ČT24, Stanislav Štech, prorektor pro rozvoj, Univerzita Karlova...

[Luboš Doležel (Doli)]

Uff, ty kilometrový výpisy městských částí a kdoví čeho...

[dementni.lojzik]

ja posledni dobou casto premyslim, co se vlastne na tech VS uci. Znam docela dost studentu VS, co pri studiu chodi do prace a jsou zamestnani na 3/4 nebo cely uvazek a skolu bez problemu stihaji. Ne ze by na tom bylo neco spatneho, jen at maji praxi, neco se nauci a jeste si vydelaji, jen me vrta hlavou, co se v te skole vlastne uci, kdyz tam neni potreba chodit a jde se to naucit behem dvou dni pred zkouskou (ne ze bych se jich uz parkat neptal, ale nikdy jsem z toho nebyl moc moudry a nechtel jsem ze sebe delat jeste vetsiho debila...)

[Gregor]

Těch, kteří opravdu stíhají jak práci, tak školu je naprosté minimum. Většina z těch, kteří pracují stíhají "v pohodě za E". A projekty za ně udělají ti, kteří místo do práce chodí do školy. Já zase znal hodně podobných vykuků.

[dementni.lojzik]

nevim, na prirozena nesmelost mi nikdy nedovolila se ptat na znamky, ale tak nejak pochopil, ze E to zrovna neni, spis nekde kolem B. Znamka ale neni podstatna. Pokud je nemala cast studentu schopna se danou latku naucit behem 2-3 dni pred zkousku, aniz by pred tim chodili na prednasky, pak si rikam, jestli by nebylo efektivnejsi, kdyby se obor na 5 let zredukoval na jednorocni intenzivnejsi studium..

[dumblob]

+1

Akorat to je za podminek naseho "systemu" (tim mam na mysli ten system, ktery "zastresuje" politika - tzn. od ekonomiku pres vsechny statni instituce az po zdeformovane mysleni vetsiny obyvatelstva od malicka zijici v takovem systemu) imho utopie .

[Gregor]

Zkoušku jak zkoušku, ta až takový problém není. Ale jsou školy, kde máte 6-8 předmětů za semestr a do každého několik projektů, případně jeden velký týmový. A u těch týmových to pak bývá na houby, protože někteří výtečníci se vyloženě spoléhají, že je jako kamarády nenecháte ve štychu, chodí si do práce a těch pár ňoumů, co na to nekašlou, dělají jejich práci na společných projektech.

A jak jsem četl v jedné "recenzi" na jistou školu:

V říjnu si znalecky povzdychnete - Tak už je říjen. Už se jen dvakrát vyspím a budou Vánoce.

[Jan Trávníček]

A neprohnal to vlnou aha ono to asi neni v LaTeXu

[pc2005]

[kovariadam]

Tusi vobec niekto naco tie bakalarske/diplomove prace su? Co za vedu maju produkovat studenti? Co maju vlastne komu dokazovat? Nedokazem pochopit zmysel. Tak isto statnice, ved su to len tie iste skusky ako mali z predmetov pocas studia. Aky je zmysel opakovat tie iste skusky? Divadlo?

[pushkin]

OK, teď se na to koukněme objektivně. Bakalářská práce na netechnických oborech je prakticky vždy rešerší s nepříliš velkým přínosem autora - hlavním výsledkem je zde hlavně studium většího počtu zdrojů, jejich analýza a výtah z uvedených zdrojů podaný vlastními slovy případně s vlastními návrhy řešení apod. Větší přínos autora se předpokládá až v práci diplomové, která má za úkol nějak doplnit nebo poupravit současný stav vědění o dané záležitosti, případně vytvořit nějaké vlastní řešení k určitému problému. Z tohoto pohledu si myslím, že daná práce vyhovuje.

Běžný rozsah bakalářské práce je cca 30 stran čistého textu + "formální nutnosti" (tj. titulní strany, anotace (cz+en), prohlášení, obsah, seznam použité literatury, symbolika, případně přílohy). Prakticky každá z těchto položek znamená stranu navíc - jsme tedy na cca 36-38 stranách. Z tohoto pohledu práce také vyhovuje. Na druhou stranu značné množství seznamů (jako například seznam městských částí Brna a Ostravy) jsou vatou, která má natáhnout rozsah práce. Tuto vatu ale naleznete v každé práci - ať již ve formě tabulek či obrázků. Z tohoto hlediska práce opravdu jen vyhovuje, nic víc.

Co je ale dosti povrchně provedeno jsou citace použitých zdrojů. Zaprvé zdroje nejsou číslovány a v textu na ně nejsou uvedeny odkazy, není tedy jasné, která část textu se zakládá na kterém zdroji. Dalším problémem ve zdrojích jsou vágní informace typu "Internetové zdroje bez udání autora." Práci s podobným prohlášením by měli u obhajoby rovnou zatnout - webovou stránku, kde dané informace jsou, lze zjistit vždy, a tedy ji lze vždy ocitovat (viz ISO 690).

Z mého pohledu by práce klidně mohla projít, jen by bylo nutné ji doplnit o korektní citace, aby vůbec bylo možné posoudit kolik zdrojů informací bylo použito, jakým způsobem s nimi bylo naloženo a jaký je výsledný přínos autora. Bez těchto informací si lze samozřejmě myslet, že práce vznikla inženýrským dvojhmatem a je těžké dokázat opak.

[Aleš Kapica]

Si děláš srandu? Když jsem já byl na škole, tak tohle by se dalo s bídou obhájit jako ročníková práce. Viz třeba moje práce o Hnutí WANDERVÖGEL do předmětu "Sociální doktríny". A to jsem to téma ani zdaleka nevyčerpal.

[pushkin]

Tohle už je na úrovni každého studenta - samozřejmě jsou lidé, kteří mají vyšší nároky a tento výsledek by jim nestačil. Jak jsem psal - po formální stránce práce dostačuje (alespoň co do srovnání s jinými humanitně zaměřenými bakalářskými pracemi, které jsem měl možnost vidět). Po odborné stránce nemohu posoudit, jelikož o daném oboru nic nevím.

Ze zkušenosti také samozřejmě vím o bakalářských pracích, které bych se styděl odevzdat i jako semestrálku, ale s tím nic nenaděláš. Pokud se s daným výsledkem spokojili vedoucí práce a oponent a byli ochotni se pod to podepsat ve formě posudků, pak je to i jejich ostuda.

[Aleš Kapica]

Jak jsem psal - po formální stránce práce dostačuje (alespoň co do srovnání s jinými humanitně zaměřenými bakalářskými pracemi, které jsem měl možnost vidět). Po odborné stránce nemohu posoudit, jelikož o daném oboru nic nevím.

Ano. A to je důvod který mě přiměl k tomu napsat tento blogpost. Všeobecně pozorovatelný pokles nároků na práci studentů. Podbízení, motivované především ekonomickými faktory, které k tomu v konečném důsledku vede.

Aby k tomu nedocházelo, tak školství nesmí být ekonomicky závislé na kvantitě vyprodukovaných či přijatých studentů, ale na jejich kvalitě.

Vyhnáno ad absurdum - měly by být financovány z adresně odváděného procenta daňového zatížení svých absolventů. Zjednodušeně - produkuješ armádu nezaměstnaných - nemáš příjem. Vyprodukuješ armádu úředníků - kterým tituly prodáš - ok. Plat úředníka sice takové terno není, ale při té kvantitě..

Vysoké školství je choré a a utajování produkovaných prací tomu nepomáhá. Školy si také moc nehlídají ekonomické dopady výsledků svých studentů. Řada firem je postavených na výsledcích studentské práce a co z toho mají ty školy v jejichž rámci se vývoj uskutečnil? Většinou prd.

[pushkin]

Všeobecně pozorovatelný pokles nároků na práci studentů. Podbízení, motivované především ekonomickými faktory, které k tomu v konečném důsledku vede.

S tím souhlasím, nároky na studenty klesají. Problém ale je, že to je globálně pozorovatelný trend v rámci celého školství, nikoliv pouze univerzit a vysokých škol. Zároveň se do toho promítá demografický vývoj populace, konkrétně fakt, že zatímco před deseti či patnácti lety bylo značné množství absolventů středních škol, dnes je toto množství mnohem menší, a není tedy tolik z čeho vybírat.

Financováním VŠ/Uni to jen přiživuje - pokud by byly "finančně soběstačné" a tedy nezávislé na počtu studentů, není to problém - prostě se do ročníku nabere místo 300 prváků pouze 105 lidí a vše jede dál. Ale jak férově vyřešit financování VŠ?

1. Podle počtu studentů? Nelze - jsme u tohoto problému. Škola nabere masu lidí pouze aby měla dost peněz a dochází k poklesu kvality výuky.
2. Podle výsledků výzkumu na daných školách? Nelze - technické obory mají mnohem širší možnosti výzkumu než třeba pedagogické či právnické obory. To by vedlo k diskriminaci financování škol podle zaměření.
3. Podle uplatnění absolventů? Nelze - zde by byly jednoznačně lépe financovány například ekonomické či právnické obory, zatímco například pedagogické by byly podfinancované. Důvod? Kolik učitelů má plat přes 40 000, plus poměrně dost učitelů má problémy nalézt po VŠ uplatnění...

Z mého pohledu je ideálním řešením školné, třeba oněch 10 000Kč za semestr. Podle výsledků studenta by se pak část školného vracelo zpět studentovi, třeba formou stipendia. Vynikajícímu studentovi by se vrátilo celé, dobrému třeba polovina, flákač by nedostal zpět nic. Výhoda je, že pro flákače by studium bylo finančně neúnosné, zatímco vynikající student i ze sociálně slabší rodiny by mohl vystudovat "zdarma".

Jinak poznámka k utajování prací - minimálně ZČU všechny absolventské práce zveřejňuje, můžeš si je najít zde (netuším, jak dlouho bude odkaz aktivní, takže navigace: portal.zcu.cz -> Prohlížení IS/STAG -> Kvalifikační práce).

[multi]

Narvhovane reseni je sice teoreticky pekne ale ve vysledku to zkonci tak, ze penize co maji jit zpet se rozmplynou v cesku primo rozkradou. A ten chuty studen, ten si na to bude muset nejdrive pujcit (coz jsem uz i realne videl), takze na tom vydelaji hlavne banky.

[rADOn]

Z mého pohledu je ideálním řešením školné, třeba oněch 10 000Kč za semestr. Podle výsledků studenta by se pak část školného vracelo zpět studentovi, třeba formou stipendia. Vynikajícímu studentovi by se vrátilo celé, dobrému třeba polovina, flákač by nedostal zpět nic. Výhoda je, že pro flákače by studium bylo finančně neúnosné, zatímco vynikající student i ze sociálně slabší rodiny by mohl vystudovat "zdarma".

V takovém systému je "flákač" pro školu ekonomicky výhodnější. Pokud by teoreticky byl přijat plný ročník vynikajících a bystrých studentů, tak to pro školu bude ekonomická katastrofa. Tomu se teoreticky zamezí pokud "vrácené" peníze nebudou z rozpočtu školy, ale když to budou "cizí" peníze, bude to obrovská motivace ke korupci… Jakékoliv vracení peněz je rovněž výzvou k podvodům. Pokud najdeš neprůstřelný způsob jak odhalit podvádějící flákače, můžeš je přece ze školy vyhodit rovnou.

IMO dokud bude mezi počtem studentů a příjmy školy jakýkoliv vztah bude tenhle problém přetrvávat.

[pushkin]

Jasný, byl to jen můj nápad, samozřejmě by bylo třeba jej "dopilovat." Zaměřený byl hlavně na to, jak zvýšit úroveň studentů - tj. těm nejtalentovanějším prokázat největší podporu, flákače nutit platit za to, že na ně škola musí plýtvat prostředky. Samozřejmě řešení financování škol to být nemůže, ale to je natolik komplexní problém, že mne žádné rozumné řešení nenapadá, respektive všechny varianty, co jsem slyšel mají slušné trhliny (viz výše).

[okbob]

Flákači jsou docela slušná výmluva jak dát blbému nápadu citový rozměr - pokud někoho něco stojí, tak stojí primárně stát na daních, coby nevydělávající (naopak placená) skupina. Vysoké školy stojí +/- nic, většina nákladů je fixních - náklady na energii a vytápění, mzdy učitelů, vybavení.

[Jendа]

většina nákladů je fixních

Přeci jen je trochu rozdíl provozovat budovu pro sto a pro tisíc studentů, o kolejích nemluvě. Zkoušející má také omezenou propustnost.

Že třeba přednášky by šly optimalizovat vskutku brutálně, třeba po vzoru Khan Academy^*), to už je věc jiná.

^*) Netriviální množství předmětů má přednášky založené na tom, že přednášející hovoří a v podstatě není žádný feedback, maximálně dva dotazy na konci. Přesto hovoří každý semestr totéž a totéž.

[Jendа]

optimalizovat vskutku brutálně

E.g. natočilo se X36UPS, dokud to nezastará (což se tak deset let nestane), ušetří se každý rok 28 učebnohodin a profesorohodin. Jako bonus se z toho mohl naučit i někdo, kdo prostě na ty přednášky nemohl fyzicky přijít (já).

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

o kolejích nemluvě.

Zrovna koleje (UK) jsou AFAIK placene na urovni provoznich nakladu vcetne amortizace, rozpocitanych pro plnou obsazenost.

[okbob]

Ty budovy tady jsou už postavené - a jsou nadimenzované pro mnohem větší populační ročníky. Koleje jsou pravděpodobně tunel - za ty peníze, co platí studenti musí být ziskové.

Bavit se o úsporách by znamenalo primárně snížení počtu studentů o třetinu až polovinu - problém vysokých škol je také v tom, že jsou podstatně slabší populační ročníky, takže se berou studenti, čistě proto, že není z čeho brát. Stačí zavést příjmačky, které byly povinné ještě před 15 roky a máte zredukováno. Jenomže tak jak je nastavena kalkulace, tak by školy neměli na platy a na topení. Zbytek by šel možná pronajmout - možná levně pod cenou prodat - stát by na tom tratil - v Praze je překancelářováno. A pokud by se tyto budovy opustily, tak za několik let z nich budou ruiny, které se budou za podstatně vyšší peníze rekonstruovat.

Pokud by se v tomto státě nekradlo, tak jako se krade, tak by se některé městské úřady mohly sestěhovat do některých budov vysokých škol - a nemusely by platit drahý nájem - to by byla úspora.

Jinak vysoká škola není jen o přednášení a zkouškách. Mně osobně nejvíc daly hodiny diskuzí s některými profesory. A minimálně na ČVUT je prostoru pro diskuzi dost a dost.

Jinak některé vysoké školy jsou skutečně fabriky na titul - ale to je jen důsledek ekonomické optimalizace :( A všimněte si na kterých školách a kterých oborech se tak děje.

[pushkin]

Citový rozměr? Tak tohle mne vůbec nenapadlo

Jinak k těm nákladům na "neperspektivní skupinu studentů" (abychom je nenazývali flákači, když to má ten "citový" nádech) - jistě, náklady jsou ze značné míry fixní, ale nezapomeň na to, že pokud se uvedená skupina lidí eliminuje, bude daný vyučující se studenty trávit například místo šestnácti hodin týdně pouze deset hodin. Zbylých šest hodin pak může využít pro výzkumnou činnost, případně pro práci na zakázce pro nějakou firmu. Pokud tento čas nemá, univerzitě tím de facto vzniká ztráta odpovídající času ztracenému při výuce studentů, kteří by tam vůbec nemuseli být.

[okbob]

Kdyby byla jiná kalkulace, tak by to tak možná mohlo být. Ale škola, jednotlivé katedry dostávají peníze podle počtu studentů. Takže flákač, který nechodí do školy je pro školu požehnáním. Redukcí studentů v prvé řadě dojde k redukci učitelů - to jsou jediné náklady, které můžete rychle zaříznout.

Jinak - já jsem určitě proto, aby se s vysokými školami něco udělalo - jsou extrémně nepružné - co se týče adaptace na velikosti různých ročníků, je tam hromada politiky, nedochází o regeneraci kateder - k regeneraci ústavů. Změny ale může přinést a zavést něco, někdo důvěryhodný - u stávající vlády, i kdyby přišli s něčím dobrým, tak v tom všichni budou hledat sviňárnu - bo takovou mají reputaci.

[pushkin]

Takže flákač, který nechodí do školy je pro školu požehnáním.

Není, protože i kvůli tomu flákačovi může být vypsaná rozvrhová akce, na které vyučující musí být, místo toho, aby se věnoval jiné práci. A i kdyby bylo flákačů jen 20%, pořád to znamená 20% rozvrhových akcí navíc.

Redukcí studentů v prvé řadě dojde k redukci učitelů - to jsou jediné náklady, které můžete rychle zaříznout.

Možná tě to překvapí, ale počet učitelů na univerzitách není odvozen od počtu vyučovacích hodin. "Vyučující" na VŠ/univerzitách nejsou primárně kvůli výuce, ale kvůli výzkumu (tedy alespoň na těch technických).

[okbob]

Opravdu nevím, jak se plánuje počet učitelů na katedrách - ale vím, že když je málo studentů, tak nejsou ani peníze na výplaty - výzkum, granty mají limity na mzdové prostředky. Pokud by nebyla krize, tak by to možná bylo trochu jiné, ale krize je - a katedry se docela drsně perou o studenty. Snížení počtu studentů může snížit příjem o 20% (a zároveň příspěvek státu), a těch 20 procent škola nikde jinde nedostane. Dobře placený výzkum se zase nedělá všude (zvlášť ne na technikách, které primárně učí). Případně jsou prostředky na konferenční turistiku, ale s platem je to už horší. Změny musí být, ale nevěřím, že by se nějak významně ušetřilo snížením počtu studentů.

[snatur]

Obor politologie-religionistika ? Na které ZŠ se tento předmět vyučoval ? Soudě dle plytkosti textu, který vyplňuje prostor mezi o(pře)psanými historickými údaji ?

[whistleblower]

Politológia a religionistika je súčasťou obsahu OBN (NOS) u nás aj u vás, okrem toho sa vyučuje táto problematika v rámci dejepisu a iných predmetov( medzipredmetové vzťahy).Ono sa to zdá zbytočné, však? Ale občiansky a ľudský analfabetizmus je už aj tak dosť rozšírený. Tak lobbujte, kde len môžete, aby to z obsahu vzdelávania vypadlo!

[sidik]

Ale k čemu je to dobré jsi nám nesdělil...

[whistleblower]

Patrí to jednoducho k všeobecnému vedomostnému základu, ktorý je potrebný, aby sa človek lepše zorientoval v sebe a vo vzťahoch s inými, v spoločnosti. Je to prevencia jednostranných obmedzených krátkozrakých pohľadov, egocentrizmu a utilitarizmu s akými sa človek stretáva napr. aj tu. Učí to človeka uvažovať v širších súvislostiach, uvedomovať si okrem iného spoluzodpovednosť nielen za seba ale aj za ostatných, bez ktorých to, čo nazývame spoločnosť, nemôže existovať a fungovať.

[pavlix]

Od toho všeobecného vědomostního základu tu máme střední školy, nebo ne? Na to, aby člověk to samé mohl učit by bohatě stačila nějaká relativně krátná nástavba, házení univerzitními tituly netřeba.

[whistleblower]

Nechcem sa ťa dotknúť, ale nemyslím si, že by ti mohla stačiť stredná škola, aby si dokázal na strednej škole učiť spoločenskovedné disciplíny, ale keď skončí masa učiteľov z tých súkromných VŠ, kde si platia (k spokojnosti podobných navrhovateľov, akí sa vyskytujú tu)mastné školné, tak príde na tvoje slová, ba ešte sa ten tvoj návrh podarí prekonať. ( Niečo o tom viem, potrebovali školiteľov na tzv. bakalárky, túto úlohu som odmietla 3x, hoci mala byť honorovaná a krížiky napísať na to tlačivo s hodnotením ešte dokážem.)

A nejde o titul. Ide o univerzitné vzdelanie.

[pavlix]

Nechcem sa ťa dotknúť, ale nemyslím si, že by ti mohla stačiť stredná škola, aby si dokázal na strednej škole učiť spoločenskovedné disciplíny

Já jsem nepsal, že na to stačí střední škola. Čti prosím pozorněji, jsi pedagog, a podle tvých vlastních slov dobrý, tak by se u tebe chápání psaného textu mělo považovat za samozřejmost.

Na druhou stranu, když už o tom takhle diskutujeme...

Na to abych překonal kvalitu těch, které jsem viděl na SŠ společenské předměty učit, bych víc než střední školu nepotřeboval. Ale osobně bych s takovou kvalitou spokojený nebyl.

Snad tedy až na jednu výjimku, ale to byl člověk, který měl velice silnou přirozenou autoritu, byl upřímný (což je v společenských předmětech velice těžké), a disponoval přirozenou schopností podat právě společenskou látku. Jestli měl vysokoškolské vzdělání netuším, ale zcela jistě ho k tomu vůbec nepotřeboval.

[whistleblower]

Od toho všeobecného vědomostního základu tu máme střední školy, nebo ne? Na to, aby člověk to samé mohl učit by bohatě stačila nějaká relativně krátná nástavba, házení univerzitními tituly netřeba.

A nebude problém v tvojom vyjadrovaní?

Čti prosím pozorněji, jsi pedagog, a podle tvých vlastních slov dobrý, tak by se u tebe chápání psaného textu mělo považovat za samozřejmost.

Myslím, že ťa mám dobre prečítaného.

Na to abych překonal kvalitu těch, které jsem viděl na SŠ společenské předměty učit, bych víc než střední školu nepotřeboval. Ale osobně bych s takovou kvalitou spokojený nebyl.

Tak to by som sa rada presvedčila na vlastné oči aj uši. Všetko sa zdá veľmi jednoduché, kým si to neskúsiš. Ty si nemal šťastie na učiteľov spoločenskovedných, ja som mala mizernú matikárku na SŠ, fyzikára, ktorý sa očivodne pri učení nudil a chemikár bol aspoň Človek. Mala som veľmi dobrého slovenčinára a vynikajúcu dejepisárku na ZŠ (chvíľami nejakého toho dobrého dejepisára aj na SŠ - najmä toho jedného vtedy mladého, teraz učí na FF a spomenul si na mňa po celých desaťročiach, čo nechápemn, pretože ja si pri tom striedaní detí málokedy spomeniem, kto sa ako volá už o pár rokov...).Na to ako tí matikári, fyzikári a pod. učili nemuseli mať žiadnu školu. Čo neznamená, že učitelia fyziky matiky a pod. sú všetci nanič!

Okrem toho didaktika je síce dosť protivná disciplína, ale bez nej, bez psychológie, bez pedagogickej skúsenosti tých pred tebou, s ktorými sa musíš niekde oboznámiť trochu do hĺbky( a základ je filozofia a ďalšie humanitné odbory) by si si neporadil.

Mám z teba dojem, že si sa nevyrovnal so skúsenosťou so SŠ. Možno ani ja. Možno si to tam ešte vždy riešim.

[whistleblower]

opravy: 1) mizerných uč. prírodovedných predmetov som mala hlavne na ZŠ, aby som nekrivdila dobrému fyzikárovi a chemikárovi na gympli, ale to ja už som mala k tým predmetom odpor a nudili ma

[pavlix]

A nebude problém v tvojom vyjadrovaní?

Můžeš se vyjádřit nějak konkrétně? :)

Myslím, že ťa mám dobre prečítaného.

Asi tak jako Jílek :D. Vy všeználci a všudybylové jste svým způsobem k smíchu.

Tak to by som sa rada presvedčila na vlastné oči aj uši.

Nebudu se přesvědčovat o něčem, s čím bych, jak jsem psal, nebyl spokojený.

Okrem toho didaktika je síce dosť protivná disciplína, ale bez nej, bez psychológie, bez pedagogickej skúsenosti tých pred tebou, s ktorými sa musíš niekde oboznámiť trochu do hĺbky( a základ je filozofia a ďalšie humanitné odbory) by si si neporadil.

A zase všechno víš předem :D.

Mám z teba dojem, že si sa nevyrovnal so skúsenosťou so SŠ. Možno ani ja. Možno si to tam ešte vždy riešim.

Ono se s úrovní našeho vzdělávacího systému jako takového vyrovnává dost těžko. Zvlášť když člověk tuší, že to budou muset absolvovat jeho děti.

[whistleblower]

Z tvojho vyjadrenia jednoznačne vyplynulo, že na to, aby mohol vyučovať všeobecný základ( a bola reč o humanitných predmetoch), nikto nemusí mať univerzitné vzdelanie, že by mu akosi stačila nejaká ,,nadstavba". Pokiaľ mi je známe( a to mi asi je), ten všeobecný ale naozaj len základ dostaneš na ZŠ - a rozširuješ a prehlbuješ si ho (mal by si) na gymnáziách ), veľmi okrajovo sa humanitné predmety učia v prvých roč. SOŠ. Žiaden stredoškolák podľa mňa s tým, čo sa na ZŠ a potom na gymnáziu (nehovoriac o SOŠ) nemôže vyučovať tioe predmety, o ktorých ty hovoríš s takým dešpektom a tvrdíš, že ich netreba študovať na univerzite. Ja tvrdím, že učiteľ týchto predmetov musí vyštudovať humanistiku na VŠ - a k tomu že potrebuje aj tú pedagogiku, nič sa nerdá robiť... To by si uznal, keby si stál pred problémom ako preboha učiť niekoho, kto ani nechce!

Niekede vyššie viacerí píšu o tom, že kvalita vzdelávacieho systému nie je príčina spol. problémov, ale ich symptóm. Navyše sú typy,ktorým by nevyhovoval školský systém ako taký. Mňa hnevá tá titulománia tiež.Nepozerám na to, kto mi aký titul alebo lajster pretrčí pred oči. Obdivujem a vážim si ľudí, ktorí nad ostatných v nejakom smere prečnievajú len tak, sami od seba... lebo na to jednoducho majú! Ale prečo závidieť tým druhým nejaké tituly, ktoré aj tak nie sú nijakou spoľahlivou zárukou toho, že ten človek ozaj za niečo stojí?Ja myslím, že už si to uvedomujú aj zamestnávatelia.

[whistleblower]

A zase všechno víš předem :D.

Samozrejme, že viem, takých chlapcov,čo všetko zvládli bez toho, aby tušili, čo všetko to obnáša, som už videla! Len čo by ťa prešiel ten sebaobdiv, musel by si sám uznať, že vieš, že nič nevieš. A potom by z teba možno aj bol postupne ( po skončení príslušného štúdia, lebo výnimka je len 2 roky) z teba obstojný učiteľ.

[pavlix]

Samozrejme, že viem

Podle mě prostě jen trpíš sebeklamem.

[whistleblower]

mám z teba rovnaký dojem... trpíš sebaklamami

[whistleblower]

no vidíš, a mne práve ty a tvoj kamoš toho pána, čo spomínaš, všudybyla a vševedka , pripomínaš

[whistleblower]

pavlix, som niekedy z teba znechutená... klameš, nikde som nenapísala že som dobrý pedagóg... nikde... som z teba čoraz sklamanejšia

[pavlix]

Čím to, že mi to u tebe nějak není ani líto.

[whistleblower]

Neviem, máš nejaký vlastný problém, ale to si musíš sformulovať a vyriešiť sám. Tiež si myslím, že sa snažíš vyrovnávať si nejaký vlastný nedostatok, a ja sa ti v tom nejako pomáham.

[whistleblower]

...ti v tom nejako pomáham

[pavlix]

...ti v tom nejako pomáham

Připomínáš mi všelijaké ty náboženské fanatiky, kteří trpí pocitem že každému pomáhají a každého zachraňují. Děkuji, nemám zájem (stejně to říkám i jim, dokud je lze ještě slušně odmítnout).

[whistleblower]

Tak milý pavlix,aby som to uviedla na pravú mieru. V slovenčine na to nemáme adekvátny výraz, tak použijem český: pripadáš mi ako drzý spratek, ktorý si zmyslel, že si na mne bude liečiť nejaký svoj mindrák. Prepáč, ale nenechám si od teba donekonečna kakať na hlavu. Moja trpezulivosť už pretiekla, nechce sa mi s tebou jednať milo a ohľaduplne. Ja o Tvoje reakcie nijako nestojím, pretože sa obmedzujú len na hlúpe rýpnutia a navyše sa v nich neustále len opakuješ. Už ma to nudí.

[whistleblower]

máme... drzý nespratník, ale chvíľu mi trvalo, kým som ho našla v pamäti, asi príliš veľa češtiny v poslednom čase

[JS]

Nespratnik == spratek! Bomba. Je to asi jako "neskor" - u toho taky nikdy nevim (ani ted), jestli je to pozde nebo brzy.

[M-train]

kamarad z Popradu vzdycky rika - pridem neskor. A mysli, at na nej zase pockame, ze dorazi pozdeji.

[JS]

Me to vysvetleni vzdycky dava smysl, ale pak jej stejne zase zapomenu.

[Jendа]

Kdy přijdeš?

Skor neskor ako skor.

(nad o jsou možná stříšky, nevím, většina slovenštiny se ke mně dostává bez diakritiky)

[Thorby]

Sú tam. Nad troma zo štyroch o.

[whistleblower]

spratek aj ne-spratník je od slova spratať(sa)... ten, čo sa do svojej kože sprace t.j. vie správne odhadnúť svoju správnu veľkosť a nesnaží sa nafukovať, vyzerať väčší a dôležitejší ako v skutočnosti je, by bol po slovensky spratník . Je zaujímavé, že v češtine tam pre toho drzého nafúkanca nepoužívate ten zápor ne-. Pôvod to bude mať asi rovnaký( museli by sme sa opýtať jazykovedca alebo nazrieť do príslušníka slovníka).

Keď prídem ne-skôr, popieram, že by som prišla skôr... t.j. neprídem skôr ( skôr naznačujem, že prídem skôr neskôr)

[whistleblower]

t malo byť tučným

[Aleš Kapica]

Základ české nadávky spratek je zcela jiný než ve slovenštině. Spratek je totiž v původním významu nevydělaná kůže. Takže ve smyslu nadávky to znamená, že dotyčnému zatím nebylo vyčiněno a dosud nebyl zvalchován, aby změknul a stal se jemný a poddajný.

[whistleblower]

Nemám tu etymologický slovník a internetový, čo som našla, je zatiaľ nefunkčný, ale prenesenie významu z nejakej neopracovanej kože je možné aj v slovenčine. Spratať znamená vopchať niekde niečo, spratať sa vmestiť sa (napr. do nohavíc, do kože- nohavice napr. mohli byť i kožené). Na druhej strane keď sa koža opracováva, asi sa zmenší, sperie, zbehne( spraný)... tak od toho že by ten ,,spratok?"Pýtam sa tu mladého odborníka, ale nevie

[whistleblower]

učit by bohatě stačila nějaká relativně krátná nástavba, házení univerzitními tituly netřeba.

takže napr. ani taký Tomáš G. Masaryk nimi nemal hádzať...

[pavlix]

Pro moji generaci je TGM něco jako postava z pohádek. A v těch pohádkách se neříká nic o tom, že by měl významnou potřebu házet tituly jako třeba současný český prezident.

[whistleblower]

to chápem, teória štátu a práva ( filozof. disc.) ti nič nehovorí, to ostatne je aj tak úplná zbytočná blbosť, a ty by si to pochopil aj na vyššej strednej škole, napr. jednoročnej( to už sme tu mali v 50. rokoch).

[pavlix]

Nemám pocit, že bys mi v tomhle ohledu měla co nabídnout.

[whistleblower]

ach, tie tzvoje pocity...

A odkedy ty používaš : ,,...měla... neměla bys mi co nabídnout? " Provokuješ, alebo je to infekčné a ty máš zníženú imunitu?

... správne čítam, že ten, čo ti podľa tvojich pocitov ,,nemá čo ponúknuť" nedosahuje tvoju úroveň alebo nepresahuje teba samého ? Musíš byť veľmi dobrý v posudzovaní iných, že to tak šmahom dokážeš uzavrieť. A samozrejme všetkému z toho, k čomu sa vyjadruješ, rozumieš oveľa lepšie než nejaká učka , čo je aj tak blbá a tebe nesiaha ani po palec ( jedna z tých, ktoré ťa od školy iba odrázali a znechucovali a ktorých vinou o taký školský systém nestojíš!)

[lmb]

S tím analfabetizmem sociálních vztahů, pokud to tak bylo míněno, souhlas.

Možná je to jen dojem, ale společnost se od konce 90. let atomizuje a v posledních letech se to tempo ještě zrychluje. Asi je to dáno tím, že nároky na zajištění příjmů pro životní náklady se zvyšují a člověk aby obstál, musí vynakládat více úsilí a času na jejich dosažení. Míněna výdělečná činnost s měřitelným a měřeným výkonem, ne nějaká zašívárna. Nedostatek volného času a vyčerpanost má za následek omezení neformálních společenských aktivit a tím pádem slábne to, čemu se říká(lo) občanská společnost. Orientace na konzumní způsob života je dalším faktorem. Tlak vyvolává hrubnutí vztahů (agresivita, lhostejnost).

[whistleblower]

áno!

[Aleš Kapica]

Tam, co získal titul jeden bývalý ministr školství i jeho neúspěšný protikandidát. A nebýt onoho studia, nedělal bych dnes to co dělám.

[čha čha čha]

To se divím, že takového levičáckého debila, jako je Kapica, nevyrazili už v prvním semestru...

[Aleš Kapica]

Možná proto, že se na rozdíl od takového debila jako ty umím pod své názory podepsat.

[loki]

Ano, uroven vzdelani je v soucasne dobe na nizke urovni. Kazdy rok jsou generovany zbytecne armady vysokoskolaku. Trh prace si je prebere a tam plati to, ze titul jiz nema takovou vahu. Pak jsme svedky toho, ze absolvent vs dela "podradnou praci" mnohdy i mimo svuj obor. Je to spatne, protoze stat temto lidem plati v podstate zbytecne vzdelani a plati ho z dani ostatnich lidi. Danovy poplatnik neni nadsen, ze jsou jim odevzdane penize vyhazovany z okna. Osobne jsem pro privatizaci vs, ale ani to neni uplne nutne. Pomohla by i redukce stavajiciho systemu a zvysena spoluucast studentu (alespon 50%) - ono by se pak rychle ukazalo, kdo z nich chce opravdu studovat. A aby byli socialiste spokojeni, jiste by mohl fungovat nejaky stipendijni system, ktery by usetrenymi prostredky hradil studium mimoradne talentovanych jedincum. I kdyz to bych rad videl v dobrovolne solidarite, ale i tak by to bylo lepsi nez stavajici stav. O te novele zakona o vs si netroufam moc soudit, na to nejsem dostatecne fundovany. Ale planovana spoluucast studentu 10000 za semestr je imho krucek spravnym smerem, ale nesmi zustat jen u nej.

[pc2005]

Ale planovana spoluucast studentu 10000 za semestr je imho krucek spravnym smerem, ale nesmi zustat jen u nej.

Už ne, jednak byly nějaký techtle o 26k za rok (OMG) a teďka podle investigativní novinařiny na novinkach () by to mohlo být nějaké zápisné.

[okbob]

Ale přece školné ničemu nezabrání - ke podobné inflaci vysokoškoláků došlo i na západě, kde se školné platí - a jediným výsledkem bylo zadlužení vysokoškoláků. Privatizaci tu už máme - v podstatě nevím o privátní vysoké škole, která by nebyla tiskárnou na tituly - což je logické - je to o dohodě obou stran - jedni poskytují finance a druzí tituly (a obě strany se snaží by tato výměna proběhla s co nejmenší námahou)

Určitě s Vámi souhlasím, že aktuálně je příliš vysokých škol - a je nutná jejich reorganizace - ale ta by měla být provedená se záměrem jejich zkvalitnění s výhledem na dalších 50 let a nikoliv pouze finančních úspor s tím, že "trh to vyřeší". Kolem sebe vidíme jasný důkaz, že trh to nevyřeší. Osobně by mi vyhovoval návrat do začátku 90 let. Jinak problém vysokých škol není izolovaný - souvisí s úrovní středoškoláků, s morálkou - koupit si titul bylo za mých časů ta největší ostuda. Kromě toho vidím jiný problém - dříve velká část vysokoškoláků studovala na plný úvazek - dnes (a bohužel dost často ti dobří), studují na čtvrt úvazku - protože si musí vydělat na stipendium, ubytování. Což se docela zákonitě projevuje v kvalitě.

Jinak studium určitě není už teď levná záležitost - pokud si máte platit kolej, jídlo a 5 let nevyděláváte - tak se to docela prodraží.

Stávající stav není ideální - ale privatizace a víra v trh je >>naivní<<. Kvalitní vysoká škola se buduje 20 let.

[loki]

Je mozne, ze stavajici situaci skolne nevyresi. Ale to nevadi. Kdo si to zaplati, at klidne studuje. Neni na tom nic spatneho, kdyz tim nezatezuje danove poplatniky. Vira v trh je naivni? Co je potom vira v centralne naplanovane budoucnosti na 50 let?

[okbob]

negace víry v trh není víra v centrálně plánovanou ekonomiku na 50 let.

negace víry je používání rozumu :) - stačí i ten selský

[whistleblower]

zadlužení vysokoškoláků

A o to ide... aby peniaze robili peniaze, hovorí mi môj sedliacky rozum. Zadĺžiť čo najväčší počet obyvateľstva, rôzne skupiny, rôznymi druhmi pôžičiek, z ktorých budú plynúť bezprácne zisky finančnej oligarchii, ktorá si tak zabezpečí svoju budúcnosť,a tí u nej zadĺžení otroci budú na ňu makať celý život.

[okbob]

skoro to tak vypada :(

[Dalibor Smolík]

Stávající stav není ideální - ale privatizace a víra v trh je >>naivní<<. Kvalitní vysoká škola se buduje 20 let.
.. a kvalitní tržní prostředí se buduje i víc než sto let.

[Skurut]

Privatizace VŠ pro zvýšení jejich kvality - tak to jste mě královsky pobavil. Naprostá většina soukromých vysokých i středních škol nechá bez větších problémů dostudovat kohokoliv, kdo platí. Zrovna z nedávné doby mám jeden krásný příklad. Kamarádka učila na jednom brněnském gymnáziu. Nějaké holčičce vycházela trojka z matematiky na vysvědčení, přičemž ty známky byly takové, že v rámci zavedeného systému dané školy již neměla šanci v krátké době před vysvědčením prospěch zlepšit ani dalším přezkoušením atd. Za kamarádkou přišla maminka dané dívky a vysvětlila jí, že dcerka je na matematiku nadprůměrně nadaná, ta známka je špatně a jestli by se s tím dalo něco dělat. Kamarádka jí na to řekla, že v tuto chvíli už bohužel nedalo. Druhý den byla kamarádce odebrána z vyučovacích předmětů matematika. Za kamarádku se pak symbolicky postavilo pár rodičů některých jiných dětí. Během dalších pár dní jí byl zakázán vstup do školy, aby neměla negativní vliv na děti, a vše skončilo po dost šílených peripetiích ukončením pracovního poměru (nakonec, tuším, dohodou). Aneb, kdo platí, ten dostuduje s vyznamenáním i navzdory učitelům a proklamovanému školnímu systému. Na soukromých VŠ je to podobné, jen možná kultivovanější. Samozřejmě netvrdím, že takováto situace panuje na všech soukromých vzdělávacích institucích, jistě jsou i výjimky, ale...

[loki]

Dojemny pribeh, kralovsky jste me pobavil. Ja mam zkusenosti opacne - samozrejme zprostredkovane. Financne deprivovaneho odborneho asistenta na statni univerzite uplatite velmi snadno a levne. Toto bych rekl, ze nesouvisi s tim, jestli je skola statni nebo soukroma. Bohuzel se to deje vsude.

[okbob]

Takže takové to Topolánkovské, - kradou všichni, tak je to dobře? Přece nezavřeme polovinu národa, a ti co nekradou jsou vlastně nepodnikaví tupci?

A na soukromé škole je to morální, bo jsem si za to zaplatil, a tudíž zprivatizujeme vše. Jenomže tím se vůbec nic nevyřeší.

[loki]

Vyresi. Stav bude nejhure stejny jako je ted. Ale snizi se mira prerozdelovani, coz je moralnejsi.

[okbob]

Chyba - bude se to zhoršovat.

0 přerozdělování neznamená lepší svět - jedině po kolapsu společnosti budete ve stavu s 0 přerozdělováním - koneckonců přerozdělování souvisí s dělbou práce, pokud nebude existovat dělba práce, nebude existovat přerozdělování. Ale proč to říkám - prostě máte svou víru.

[Skurut]

Ale to jste špatně pochopil. Tam s největší pravděpodobností žádný úplatek nebyl. Nic takového totiž není potřeba. Ta škola žije výhradně z toho, co studenti zaplatí. Tudíž rozhodně není v jejich zájmu studenty vyhazovat, a rozhodně není v jejich zájmu, aby se nespokojená studentka, která dostala trojku, poohlédla po jiné soukromé škole, kde za svoje peníze dostane lepší známky... Na takovýchto školách jsou úplatky zbytečné, vše máte "předplaceno".

Na státních vysokých školách sice po posledních reformách, které začaly přidělovat školám finance více méně podle počtu studujících, také narostla tendence studenty si spíše nechávat a nevyhazovat je (a to i ty, řekněme, méně kvalitní), nicméně domnívám se, že tyto tendence se stále ještě neblíží situaci na soukromých školách.

[okbob]

Na těch státních školách to vypadá teď tak, že studenty místo toho, aby je vyhodili v prváku, druháku - tak se vyhazuje ze státnic - což je ekonomicky optimální ale ztráta času pro školu a ztráta času pro studenta.

[Jendа]

nicméně domnívám se, že tyto tendence se stále ještě neblíží situaci na soukromých školách

Přiznám se, že nemám srovnání (na soukromé škole jsem nikdy nebyl), ale minimálně u nás (gympl) se toto neřeší vyhazováním, nýbrž snižováním nároků a zjednodušováním probíraného učiva.

[whistleblower]

Ja som na súkromnej škole, ktorá však od žiakov ( okrem tých, ktorí majú indiv. štúdium a externistov) nevyberá žiadne poplatky(teda, ak nerátam príspevok do rodičovskej rady, ktorý je minimálny a čoraz viac žiakov resp. ich rodičov ho nezaplatí).Školné si súkromné školy tam, kde nie je práca a soc. situácia je mizerná, nemôžu dovoliť vyberať. Uskromňujú sa z príspevkov štátu na žiaka a šetria maximálne na platoch zamestnancov.Žiadne pohyblivé zložky mzdy,odmeny len keď naprší a uschne, ak potrebuje učiteľ hoci kanc. papier, pero... kúpi si to zo svojho.Skoro všetky pomôcky si vyrábva-zháňa svojpomocne.Ći štátna či súkromná škola, ak chce prežiť, t.j. udržať si žiakov, z ktorých hneď v prvom ročníku i tak pomaly už väčšina hneď po splnení školskej dochádzky štúdium zanechá, lebo ho nezvládne, znižuje latku.Zo ZŠ prichádzajú stále slabší a slabší žiaci(neprepadajú a pri " monitore" im učitelia pomáhajú podvádzať, aby tie výsledky nebvoli až také katrastrofálne).

Ráno som stretle otca bývalého žiaka, pýta sa ma, či ešte vždy som v tej škole... a vraví, že bol na jedenj našej konkurenčnej na "aktivačných prácach a že nás obdivuje a zároveň ľutuje, s čím to musíme zápasiť. Videl na vlastnbé oči, čo sa na SOŠ dnes deje. A pritom on sám bol pekné číslo ako žiak... a aj jeho syn, náš žiak, bol značne problematický. Ale pred tými zhruba 10 rokmi to bolo oproti dnešku predsa len ešte aké - také. Deti v tej mojej triede boli vtedy možno väčšinou lajdáci, ale nie vymleté ako väčšina v podobných triedach dnes.

[Dalibor Smolík]

Ale pred tými zhruba 10 rokmi to bolo oproti dnešku predsa len ešte aké - také.
Podobný názor má i syn, který několik let vede oddíl na dětském letním táboře. Za 10 let se toho hodně změnilo, většina dětí přestává mít zájem o cokoliv, ať je to sport nebo počítačové hry, spíš se programově nudí. Tohle ještě dřív takové nebylo. Je to určitě vliv rodiny, ale i školy. Učitelé nedokáží příliš zaujmout a promítají se do jejich práce osobní a sociální problémy.

[whistleblower]

Učitelé nedokáží příliš zaujmout a promítají se do jejich práce osobní a sociální problémy.

Zase prilákam pavlixa, a to by som nerada,ale mám pár poznámok.Súhlasíte, že základy ľudskej osobnosti sa formujú v ranom veku, do tých troch rokov-dieťa sa učí hlavne tým, že imituje dospelých, okolie, identifikuje sa s ním a to najbližšie prostredie si ho mimovoľne (i keď chýba zámerný vplyv) utvára na svoj obraz.Ak dieťa vyrastá v prostredí, bohatom či chudobnom, kde sa uvažuje výhradne tým tzv. konzumným spôsobom a pokladá sa to za normálne, na rozdiel od iného nenormálneho spôsobu, pri ktotom sa ,,hĺba nad zmyslom,"niet sa čo diviť, že tie deti ťažko zaujmete niečím, čo sa nevzťahuje na nič, čo by ony doteraz poznali.A po čom túži bežný facebookový človek s hlavou vymytou reklamami na všetky tie veci, bez ktorých nemôže byť dokonale šťastný?

Viete čo nanajvýš môžete? Môžete ten záujem u niektorých vzbudiť. Je to nepravdepodobné, ale v jednom prípade zo stoviek sa to tak trošičku podarí. Nepoznám inú profesiu, v ktorej by sa o to ľudia snažili tak tvrdohlavo aj napriek sociálnym problémom. Robila som aj v neučiteľských zamestnaniach - môžem porovnať; učiteľ vydá zo seba počas porac. dňa oveľa viac energie než si to hocktorý tárajko, ktorý v pracovnej dobe v internetových diskusiách nenechá na ňom nitku suchú.( Tým nemyslím vás, viem, že to máte v rodine a viete dobre, čo tá robota obnáša.)

[whistleblower]

... veľmi sa ospravedlňujem za nedokončievanie viet, a za tie dlhánske súvetia zvlášť

malo tam byť: než si to ... tárajko .... dokáže predstaviť

[Dalibor Smolík]

Nechtěl jsem, aby to vyznělo jako jednoznačná kritika školy, určitě máte pravdu v tom, jaké hodnoty vyznává rodina, ve které dítě vyrůstá. Jen pozoruji základní nedostatky v triviálních záležitostech, které učí škola - když se v anketě zeptají mladých lidí kolem 14 - 17. roku proč je dnes volno (např. je 28. října v Česku), odpoví jeden z deseti .. tohle by měl připomenout táta a máma, souhlasím. Ale určitě by to měli ve škole brát, učitel, který je na svém místě by se mohl den před volnem aspoň zmínit před třídou!
Tým nemyslím vás, viem, že to máte v rodine a viete dobre, čo tá robota obnáša
Já to samozřejmě vím velmi dobře. Svoji práci jsem dělal s nasazením (a samozřejmě mě práce taky bavila) až natolik, že v jejím důsledku jsem přišel o to nejcennější - zdraví. Ale o to může přijít i lecjaký učitel taky

[whistleblower]

Ja sa idem vyjadriť k tomu, prečo deti nevedia, čo sa udialo napr. 28. októbra 1918 v Prahe a následne v Martine. Je to preto, lebo časové dotácie dejepisu bol ako som už viackrát spomenula zredukovaný na minimum( napr. na 1 hod. týždenne, čo je 33 hod. ročne, z ktorých ešte niečo možno aj odpadne). Okrem toho sa namiesto toho klasického vyučovania dejín presadilo to tematické vyučovanie( napr. kuk sem) a podľa tejto metódy sa zbúchali aj učebnice.Tematické vyučovanie by bolo isté výborné, ale nie u niekoho, kto nemá šajnu, kde je začiatok a koniec a o čom je reč.Občianku a dejepis dnes žiaci berú ako predmety do počtu, na ktoré sa netreba pripravovať - a to zážitkové vyučovanie, o ktorom sa toľko spieva, je síce zábavné a nenásilne si pri ňom decká niečo i zapamätajú, ale bez toho, aby nazreli aj do nejakej učebnice sotva získajú ten potrebný základný všeobecný prehľad, do ktorého by im už potom mohli zapadnúť tie konkrétne podrobnosti a zaujímavosti, o ktorých sa dozvedeli, keď so zážitkovým učiteľom dobýjali zrúcaninu hradu. Dôraz je na výkone- a ten sa meria iba z niektorých predmetov, z tých, z kt. žiaci absolvujú, a tak patrí dej a obn(nos) k odsúvaným za okraj. Niektorí z toho maturujú, lebo to chcú napr. študovať, ale aj tých veľa nebude, pretože aj budúci učiteľ si uvedomí, že s dejepisom sožtva naplní úväzok... a navyše sa chystá vraj spojenie dej a geografie. Tak si predstavete, že bude 1 hodina týždenne geografia -dejepis.

Vysvetlite im, NAČO by im bolo vedieť napr. čo sa udialo 28.10. 1918... aké praktický význam by to pre nich malo, aký prínos, konkrétny, najlepšie vyjadrený v eurách( českých korunách) to bude pre nich mať. Ani taký stupídny dôvod, že z toho budú raz niekede skúšaní, napr., na prijímačkách na vyšší stupeň, nezaberie. Oni totiž o.i. vedia, že sa dostanú na vyššiu školu tak či tak... alebo čo ja viem... že testy pred skúškami nájdu ( nie sú výnimkou i s odpoveďami) na internete.

Nie je vina učiteľov, že to púšťajú jedným uchom dnu a druhým von. je to vina nastavenia celého systému, v ktorom žijeme.

[whistleblower]

ospravedlňuje ma, že tu žijem na zmiešasnom maď. slov. území... mám tam okrem iných zmätkov nejako blbo rody, tak sorráč

[Dalibor Smolík]

Já ty argumenty, co píšete, beru a plně si to uvědomuji. Osnovy jsou dané a učitel nemá moc prostoru pro vlastní iniciativu .. chápu to čistě z praktického hlediska: jestliže je například zítra volno (a není víkend), mělo by to průměrného člověka zajímat, proč. Učitel může říct například: "Tak děti, zítra máme volno. Zdalipak víte, proč nejdete do školy? " a jednou větou důvod říct. Tohle minimum úplně stačí ..já nejsem učitel, ale kdybych byl, tohle minutové zdržení bych si prostě neodpustil

[whistleblower]

A vy si myslíte, že to deťom ten učiteľ nehovorí? Brali sme vznik rep. v druhom ročníku nedávno, mám na to vyčlenených niekoľko hod., osnovu aj plán som si robila sama, tak som si na to vyhradila celý tem. celok.. pred pamätným dňom som im zdôraznila význam toho dňa pre našu štátnosť... myslíte, že si to zapamätajú? niekoľkí, čo to hneď nepustili jedným uchom dnu a druhým von a majú aspoň tie poznámky z tabule a pred sebou otvorený zošit zareagujú,ale väčšina netuší, o čom je reč už teraz( urobia seminárku, ale tak, že ju stiahnu z netu zo seminarok,sk a ani neprečítajú). Ide hlavne o ten nezáujem. Keby sme preberali bzlvárne klebety o celebritách, to by bolo iné.Tam by ma trikrát preskočili.

[Jarda]

Soukromé školy přece zdaleka nežijí jen z toho, co vyberou.

[Jendа]

Vím o případu státní školy, kde došlo k něčemu podobnému. Co to dokazuje?

[Skurut]

No, nehodlám se hádat o jednotlivých případech. Minimálně u toho Vašeho neznám přesné pozadí a souvislosti. Základ mého sdělení je v tom, že soukromé školy jsou na rozdíl od státních škol z větší části závislé na příjmech ze školného od svých studentů. Jsou tedy ekonomicky tlačeny k tomu, aby v jejich třídách studovalo pokud možno co nejvíce studentů a až do konce. Přijít z nějakého důvodu o studenta je pro ně prostě ekonomický problém. Musejí se i v tomto ohledu chovat tržně. Jsou tedy více náchylné k tomu ustupovat z nároků na své studenty proto, aby studenty do svých tříd získaly a udržely si je. Podle toho, co jsem od různých se situací lépe obeznámených lidí slyšel a co jsem porůznu četl, se mi zdá, že praxe v zásadě více či méně potvrzuje výše uvedený předpoklad. Nicméně uznávám, že statistiky si v tomto ohledu nevedu a nemám ani nějaký extrémně podrobný vhled do problematiky školství ani přímý přístup k relevantním výzkumům a dokumentům, takže nejsem schopen svůj výše uvedený názor podložit fundovanými a nezvratnými argumenty (což ovšem platí o naprosté většině, ne-li všech, účastnících této diskuze).

V každém případě názor, že případná privatizace (dosud státních) vysokých škol (a školství vůbec) by napomohla ke zvýšení jejich kvalit a ke zvýšení kvalit jejich studentů a absolventů, mi z výše uvedených důvodů přijde jako minimálně pochybný. Osobně se domnívám, že v naprosté většině případů by opak byl pravdou.

[Jendа]

Státní školy mají při současném modelu taky platbu podle počtu studentů.

[Skurut]

To je silně zjednodušené tvrzení. Počty studentů jsou v tomto případě jedním (z významných) kritérií. Nicméně zároveň stále existuje řada jiných mechanismů financování veřejných škol, které jsou nezávislé na počtu studentů jednotlivých škol (např. různé celoplošné programy, přidělování financí na konkrétní investice apod.).

[kavol]

nemáme stejnou kamarádku?

... no, nemáme, ta moje neučí matiku, a liší se to v dalších "drobnostech", ale co do principu, je to jak přes kopírák :-/

[snatur]

To je bohužel velký omyl. Ten finanční filtr propustí těch pár "mimořádně talentovaných" a odvážných (riziko zadlužení) ale zároveň armádu průměrných až podprůměrných, kteří měli to štěstí narodit se do bohatých rodin, které jim to studium proplatí. Jen se ztíží přístup k vysokoškolskému vzdělání a zúží počet studujících a tím se sníží konkurence, která pak logicky povede k nižším nárokům na absolutorium. Možná je to i záměr.

Co se týče "vyhazování peněz daňových poplatníků oknem", tak zrovna na vzdělání mě ta suboptimalita vadí daleko méně než černé díry pro stavební, armádní, eko a další lobby. Takové navýšení ceny výstavby 1 km dálnice by klidně mohlo pokrýt režijní náklady jedné VŠ min. na rok.

[loki]

Za to ted, kdy je studentu jak psu, jsou naroky opravdu vysoke. Jinak se nejedna o zadny financni filtr. Je to jednoduse prijmuti osobni odpovednosti a rizika alespon v urcite mire - chci studovat, budu platit. Je to daleko moralnejsi system.

[deda.jabko]

To je blbost, ... vedlo by to k jeste vetsi devalvaci skol a skonci to jak v americe. Kdyz se zavede skolne, studenti zavedou argumentaci: ,,Jak to, ze jste me vyhodil od zkousky? To je vase chyba, ze jste me to nenaucil, ja si vas platim'' A stipendia? S tim je spojeny jeste dalsi hezky fenomen. Studenti somrujici lepsi znamky: Prosim, zmente mi C aspon na B, jinak nedostanu stipendium a skoncim.

[loki]

K devalvaci by to nevedlo. Stav by zustal nejhur takovy, jaky je ted. Studenti si mohou argumentovat cim chteji. Nedavno jsem si delal jeden certifikat. Pro mne nepotrebny, ale chtel jsem mit dobry pocit. Zaplatil jsem dobre a nikoho nezajimalo, jestli udelam zkousky nebo ne. Odezva na dane argumenty bude vzdy zalezet na lidech.

[deda.jabko]

Sorry, jsi mimo. To, co popisujes jsou tvoje domnenky. Mam osobni zkusenost z americke statni univerzity, kde se plati skolne jen $6000 za semestr.

Studenti si mohou argumentovat cim chteji.

Tuto argumentaci, ale prebira a vynucuje vedeni univerzity. Mimochodem, na takove skole je nemozne, aby od zkousky vyletela pulka rocniku, protoze na to proste nema, ... jak je vcelku bezne v cesku.

[pc2005]

Ble kapitola 1.1.1 název vs. první odstavec, na konci jedné vs. začátku druhé stránky?

[pc2005]

3.2.3.1 To by se mýmu vedoucímu bakalářky "líbilo" .

[Mustafa]

a znate todlecto? Publikum soap opery Ordinace v růžové zahradě a jeho genderová vztahování se: etnografická studie a Osobnost papouška šedého (Psittacus erithacus) a její stabilita v čase

[moo]

Krabi - digitální mánie

[multi]

... uz chapu ten odpor k fontu comics

[Sodalite]

Problém genderových teorií je IMHO ten, že nenabízejí žádné řešení. V zápalu boje za rovnější svět mužů a žen vyzdvihují druhé nad první a podílejí se tak na ještě větším prohlubování vzájemného nedorozumění.

Domnívám se, že buď akceptujeme postulát rozdílnosti pohlaví a jejich specifických rolí - a tím nechci posílat ženy k plotně a muže do dolů - a pak si můžeme zakládat na gentlemanství (přinášení květin, otevírání a přidržování dveří), které ženy tak často vyžadují, nebo tento postulát nepřijmeme, postavíme ženy a muže jako sobě rovné, ale pak musíme počítat s riziky s tím souvisejícími.

Práci jsem dočetl asi na 20 stranu, ale pak mě to přestalo bavit. Na to, co tam mohlo být podstatného, jsem se vůbec nedostal.

Mimochodem všimli jste si, jak se jmenuje vedoucí práce? LIBORA. Tedy proti gustu žádný dišputát, leč o něčem to svědčí.

[xHire]

Já přihodím tohle: Červená opice (nezapomeňte nahlédnout do obrazové přílohy! )

[Aleš Kapica]

Zasmál jsem se, ovšem vzhledem k tomu že jde o bakalářku na oboru Výtvarná výchova, je to ok, protože výsledným produktem jsou ty obrazy.

[xHire]

Já celkem beru i variantu, že jen nerozumím umění. Ale i tak mě překvapilo, co dneska stačí, aby člověk úspěšně prošel (ta práce byla za A). A radši nechci vědět, co bude jako učitelka předávat dalším generacím…

[pc2005]

Je inovativní, jak použila ty tekoucí kapky pro celkový ráz obrazu .

[whistleblower]

Predpokladám, že pomery u vás sa budú asi blížiť našim, a ak ich ešte nedosiahli, tak k nim smerujú.

Naši "politici" majú teraz pred voľbami plnú hubu nekvalitného školstva. Navrhujú všelijaké ,,reformy", napr. prestať dotovať školy (študijné odbory), ktoré produkujú najviac nezamestnaných. Akosi zabudli, že urobili zo Slovenska banánovú republiku s niekoľkými dočasnými hangármi pre automobilky(+ nejaké tie zbytky elektrotech. priemyslu, ktorý tie hangáre už však vyprázdňuje).Takže my vlastne rôzne zamerané školy nepotrebujeme, stačí pár odborov pre obmedzený počet budúcich pracovníkov v jednoduchých profesiách, ktoré by potrebovali tie automobilky.A tiež sú školy úplne zbytočné v regiónoch s 30% a vyššou nezamestnanosťou, tam aj tak už o prácu nikto nezakopne a hangáre na výrobu áut sú už beztak preplnené.V zaostalých regiónoch ľudia nebudú mať ostatne už ani motiváciu posielať deti do školy, keď aj tak budú nezamestnané.A ak nebudú školy tam, ani si to nebudú môcť dovoliť...

Školstvo nie je problém,, ktorý by sa dal vytrhnúť z celospoločenských súvislostí! Je po kultúre a prípadne soc. politike na treťom mieste( spolu s vedou...), kde sa snaží štát ušetriť, aby jeho zmocnenci mohli rozflákať ušetrené milardy na svoje odmeny za dobré hospodárenie so štátnymi financiami.

[JS]

Taky me to trapi, ale nevedel jsem co k tomu napsat, nakonec me napadlo toto. Devalvace vzdelani neni problem, to je jen symptom. Skutecny problem je devalvace hodnoty manualni prace (ktera je nejspis castecne zivena globalizaci a automatizaci vyroby). Neni pak divu, ze se lide houfne snazi studovat (a soutezi o pohodlnejsi kancelarska zamestnani), aby se vyhli bud mizerne mzde nebo uplne nezamestnanosti.

Ted jsem docetl knizku "23 Things They Don't Tell You about Capitalism", a je to velmi pekna kritika volneho trhu (nekdy nekam snad napisu recenzi). V jedne z tech "veci" se uvadi, ze siroka mira vzdelanosti nema az takovy ekonomicky dopad. Prikladem muze byt Svycarsko (ktere je mimochodem prekvapive hodne industrializovane), a pritom ma relativne dost malo vysokoskolaku. Nejspis to bude prave proto, ze tam jsou ti manualne pracujici (v prumyslu) take lepe placeni (a maji sanci najit praci).

Takze. Reseni skolnym, co nekteri navrhuji, neresi puvodni problem, akorat snizi socialni mobilitu (a tedy fakticky situaci jeste zhorsi, protoze snizi pocet tech bystrych lidi, co maji na VS skutecne studovat). Puvodni problem ovsem resi opetovna industrializace Zapadu, a v dlouhodobem horizontu, zkraceni pracovni doby.

Rikam to proto, ze ten nazor, ze "inteligence a vzdelani by mely prinest vyssi plat" je extremne rozsireny mezi ctenari AbcLinuxu. Meli by se tito lide zamyslet, zda si tedy za tu "inflaci vzdelani" nemohou tak trochu sami tim, ze zastavaji tento nazor.

[okbob]

Souhlas - až to, že za si nemyslím, že by čtenáři AbcLinuxu nějak masivně popularizovali tento názor (až na několik výjimek).

Je to jen dogma, kterého se chytla zdejší pravice a které na západě je už zjevně pasé.

[JS]

Ja s vami take souhlasim.

[Dalibor Smolík]

Skutecny problem je devalvace hodnoty manualni prace
To si myslím souvisí s celkovou proměnou společnosti, s rozvojem vědy a techniky, kdy té manuální práce není tolik potřeba, jako třeba před sto lety. Dnes tuto práci nahrazují stroje, ale ty musí někdo umět vyrobit a používat. Proto je potřeba stále více lidí se vzděláním, střední škola se stává základním minimem, dřív to byla dvoutřídka, pak obecná, později základní škola.
Domnívám se ale, že celková populace lidstva není zase o tolik inteligentnější než byla před sto lety, (je vzdělanější, to ano - ale mám na mysli přirozenou inteligenci). Jestiže dřív studovaly opravdové špičky (odmyslíme si to, že někdy mohli studovat pouze lidé majetnější), dnes se dostane vzdělání kdekomu. A leckdy s průměrnou inteligencí. To má za následek možné snížení úrovně vzdělání. Prostě dvě strany jedné mince.

[marek_hb]

kdy té manuální práce není tolik potřeba, jako třeba před sto lety

je jí potřeba stejně - jen ji nikdo nechce dělat, tak se hledají různý cestičky, nebo se na ní tahají lidi z ciziny - teda upřesnění: za ty prachy ji nikdo nechce dělat - vidím to na našich montážích - jaký maj problém sehnat normální lidi

ti trochu vyzkoušení a šikovní práci mají a ti ostatní to je občas síla

A navíc jim chybí motivace - nejsou zaplacený, dělaj od rána do večera a furt po nich někdo skáče :( - takže i když se snaží ze začátku, tak většinou je to semele a je po nich :(

[Randy_Sh]

je jí potřeba stejně

To určitě ne. Jeden chlap s kombajnem udělá víc práce než stovka vesničanů s kosami a cepy.

[marek_hb]

myslel jsem, že ji stejně musí někdo udělat - at už v tom kombajnu, nebo na stavbě a už pomalu nejsou ani ty lidi na řízení kombajnů a nošení cihel

[Randy_Sh]

Jiste, práce je stejně, ale je na ni potřeba podstatně méně lidí.

[Dalibor Smolík]

Přesně tohle jsem měl na mysli - i přesto se dnes manuální pracovníci obtížně shánějí

[pc2005]

Nikdo nechce být asi v exotickým prostředí .

[Thorby]

akože miesto 10 družstevníkov stačí jeden a tých 9 bude robiť nič alebo všetkých 10 bude robiť 1/10 času?

Nedá sa nič iné, len súhlasiť. S terajšou úrovňou pokroku a bohatstva sa dá žiť a dá sa aj celkom pekne prerozdeľovať. Ale celkom ma mrazí pri predstaviť, že by sa niečo také podarilo presadiť trebárs pred 50 rokmi a je mi celkom ľúto pri predstave, o čo všetko tak prídeme do budúcnosti.

Ale zatiaľ len verím, že sa to nepresadí skôr, než budú ľudia schopní vyrobiť pomerne lacné prostriedky pre cestu do vesmíru a pomerne lacné prostriedky, ako ich tam dlhodobo udržať pri živote... nech je kam utekať.

[JS]

Pane Smoliku, prectete si tu knizku, pak si muzeme povedet. Je fakt dobra!

[Dalibor Smolík]

Díky za tip, rád si ji přečtu. Tématika je velmi zajímavá.

[Jendа]

V jedne z tech "veci" se uvadi, ze siroka mira vzdelanosti nema az takovy ekonomicky dopad. Prikladem muze byt Svycarsko (ktere je mimochodem prekvapive hodne industrializovane), a pritom ma relativne dost malo vysokoskolaku.

Jak se v knize měří „vzdělanost“? Snad ne počtem lidí, kteří si před jméno mohou psát písmenka.

Rikam to proto, ze ten nazor, ze "inteligence a vzdelani by mely prinest vyssi plat" je extremne rozsireny mezi ctenari AbcLinuxu.

Spíš je to názor, že holt vzdělanějším zaměstnavatel víc platí, a co my s tím. O tom systému, kde všichni dostávají stejně (+ se platí za studium), jsem přemýšlel, a našel jsem dvě „featury“, které se mi úplně nezdají (nebo jsem špatně uvažoval, nebo jsi to v nějakém předchozím flamu málo popsal).

• Co se stane, když na plot pověsím inzerát, že nabízím 800 Kč za jeho natření, někdo se přihlásí, natře ho a bude mu to trvat 10 hodin, přičemž stanovená mzda je 100 Kč/hod?
• V nějaké minulé diskuzi byl problém „někdo se flákal nebo pracoval u pásu (a tedy vydělával), zatímco druhý chodil do školy, a to pro něj tedy bylo nevýhodné“ vyřešil tím, že jsi zavedl plat za studium. Co když ale někdo studuje po večerech a nocích, zatímco jiný sjíždí hospody?

[JS]

Ano, v te knizce resi pocet vysokoskolaku (konkretne enrollment, coz zrejme nemusi odpovidat poctu lidi s titulem). Myslim, ze ta statistika je toto. Ukazuje, ze ackoli jsou v Evrope mezi zememi rozdily (nejvic ma Finsko 94%, zatimco Svycarsko ma pod 50%), tak to s hospodarskou urovni moc nesouvisi.

Nicmene, rad bych podotkl, ze neni proti tomu, aby lide byli vzdelani - akorat kritizuje nazor, ze to ma vyznamny ekonomicky efekt (od urcite urovne, samozrejme).

K tem otazkam. V te prvni nechapu, v cem je problem. V te druhe, no bude si holt muset rozmyslet, zda se mu to vyplati, z nejake vnitrni motivace. Pointa je, ze nebude motivovan delat to kvuli nekomu jinemu. Stejne tak nezakazujeme lidem pracovat o vikendu (pro nekoho jineho), akorat vetsina lidi se holt rozhodne to nedelat.

[Jendа]

Ukazuje, ze ackoli jsou v Evrope mezi zememi rozdily (nejvic ma Finsko 94%, zatimco Svycarsko ma pod 50%), tak to s hospodarskou urovni moc nesouvisi.

Protože neřeší „vzdělanost“, ale kolik je vysokoškoláků. Tudíž se nezabývá kvalitou.

V te prvni nechapu, v cem je problem.

Že ten člověk dobrovolně přistoupil na to, že dostane zaplaceno méně, než by měl mít „garantováno“.

[JS]

Casto muzes delat jen takove zavery, jake ti umozni statistika. Ja nemam pocit, ze by se kvalita evropskych skol nejak zasadne lisila, takze mi to prijde celkem korektni.

K tomu plotu. Porad v tom nevidim problem. Kazdopadne, neslo tam o zadny garantovany plat, ale o to, ze nevidim a priori duvod, proc platit ruzne ruznym zamestnanim (pomineme-li riziko nebo nepohodli). Tvrdil jsem dale, ze princip "poptavky a nabidky" toto dela a tedy ho nemuzu povazovat za spravedlivy. Jestli je takovy system stabilni, a tedy se nevyplati nekomu ho porusit - tezko rict. Je dost mozne, ze stabilni spravedlivy system, podle temer jakekoli definice, neexistuje.

[Randy_Sh]

Prikladem muze byt Svycarsko (ktere je mimochodem prekvapive hodne industrializovane)

Co si mám představit pod pojmem "prekvapive hodne industrializovane"? Podle Wikipedie to vypadá dost jinak.

[JS]

Konkretni statistika o ktere mluvi v te knizce je produkt prumysloveho sektoru na hlavu. To ma (pry - neuvadi zdroj) Svycarsko nejvyssi na svete, dalsi jsou Japonsko, Singapur, Svedsko, Finsko.

[sidik]

Když tak koukám jak jde to státní školství do prdele, tak si říkám, že jsem neudělal chybu, když jsem začal dětem spořit na studia v soukromejch školách.

Studenti dneska už jsou jak komunisti. Maj pocit, že všechno je zadarmo. Když chtějí akademickou nezávislost, tak se vším všudy. Odstřihneme školy od státních peněz, ať jsou nezávislé.

Na celé té reformě je na přesdržku jediná věc - vynucená půjčka. I za předpokladu, že mám na zaplacení, musím si vzít půjčku od státem vybrané instituce a její splácení začne teprve ve chvíli, kdy začnu vydělávat dvojnásobek životního minima. Zatím ale vesele běží úroky.

[jozka]

Predpokladam, ze te neurazi, ze ta skola, kde pan Onderka ziskal titul je soukroma

Název školy zní: Vysoká škola Karla Engliše, a. s. ( dále jen „VŠKE“)
Sídlo školy je: Šujanovo náměstí 1/356, 602 00 Brno
IČ:  255 52 465
Typ školy : soukromá vysoká škola
Typ právnické osoby: akciová společnost
Statutární orgán: představenstvo

[jozka]

I kdyz logiku ten prispevek vlastne ma. Za predpokladu, ze ti, kdoz se rozciluji nad statnim skolstvim a pozaduji privatizaci vystudovali ve statnim. Protoze obvinovat statni skolstvi za sracku ze soukrome skoly skutecne selhani statniho skolstvi je. U tech kritiku

[sidik]

Kdo tady mluví o privatizaci? Já vystudoval státní i soukromou. A už tehdy to na státní šlo do hajzlu. Jednak pro celkový nezájem učitelů o výuku (za ty peníze se jim člověk ani nemůže divit) a taky díky všudypřítomným dementům s hubou plnou studentských práv (ale o povinnostech už nikdo z nich nemluví).

Na soukromé škole se nás snažili naučit maximum, často jsme měli hosty z různých firem, kteří nám vysvětlovali rozdíly mezi teorií ve škole a praxí ve firmách. Výsledek? Několik let úspěšně podnikám a ještě nedávno jsem zastával názor, že i poctivou prací se dá v ČR vydělat nějaký ten melounek ročně. Ale když vidím kam ta naše levicová vláda směřuje, tak mám pocit, že tady je lepší být zloděj. Klacky se házejí pod nohy jak podnikatelům, tak zaměstnancům.

BTW: Kdo je ten Onderka nebo jak se jmenuje? Já jsem televizí a bulvárem nepostižená osoba.

[jozka]

Kdo tady mluví o privatizaci?

hned jeden z prvnich postu (a pak dost dalsich)

Na soukromé škole se nás snažili naučit maximum,

Lepsi polovicka soukrome absolvovala hned dve (stredni a vos) a rikam na rovinu, ze 90% jejich absolventu by pred 20 lety neudelalo maturitu, takze dovozovat z toho, ze setrit detem na soukromou (takze lepsi) je jaksi mimo.

BTW: Kdo je ten Onderka nebo jak se jmenuje?

Ale no tak Jo, je fajn, ze nesledujes televizi ani bulvar, ale trochu by to chtelo s tou pozou zmirnit, tohle frcelo v puberte. A treba se zeptat strycka Googla.

[sidik]

To není póza. Nemám doma televizi, protože nebyl nikdo, kdo by mi ji věnoval a já sám nemám potřebu si jí kupovat - aby ta investice stála za to, musel bych ještě nahnat do baráku kabelovku nebo satelit, kvůli Discovery a tomu podobným kanálům. Jinak mě zatím nikdo nepřesvědčil o výhodách vlastnit TV a mít ČT nebo Novu :)

No a noviny nečtu, protože nemám kdy a navíc to je další bordel do papíru (zvlášť kdybych četl třeba denní tisk). Takhle se jen občas něco dozvím na netu (ale tam bývají diskuse plné debilů - třeba novinky.cz, idnes.cz) a jinak čerpám z okolí. Není čas no. Práce, rodina... A radši se bavím než vztekám :) A když tak slyším jak se lidi kolem rozčilujou, tak mě to jen utvrzuje, že je lepší to nevidět přímo :D

Onderka je koukám členem ČSSD. To fakt někoho překvapuje, že socan podal tak "kvalitní" práci? To ještě dneska někoho překvapuje, že kdokoliv ze sockomunistů (ať už jde o ČSSD, KSČM, Zelené, ODS, TOP09 a další) podává tak kvalitní výkony?

[jozka]

Poza neni to, ze nemas TV, poza spociva v tom davat to okate najevo

Zbytek priospevku je sum.

[dad]

prectete si prosim prispevek JS 09:14 a zamyslete se.

[Jendа]

Když tak koukám jak jde to státní školství do prdele, tak si říkám, že jsem neudělal chybu, když jsem začal dětem spořit na studia v soukromejch školách.

Myslím si, že se pořád ještě dá rozumně vystudovat i na státních VŠ (minimálně v technických vědách). Jen ti nesmí vadit, že polovina spolužáků budou blbci a škola je nebude chtít vyhodit. Naivně totiž věřím (a na přednáškách, na které jsem zatím chodil, jsem to tak většinou alespoň zhruba viděl), že na VŠ se na rozdíl od ZŠ/SŠ tempo přednášky dynamicky nepřizpůsobuje nejpomalejšímu a že pokud ti předmět „Základy UNIXu, aneb Používáme ls“ přijde moc jednoduchý, stačí složit zkoušku, aniž bys navštěvoval přednášky. Domluvit si na SŠ uvolnění ze čtvrtiny hodin „Matematika, aneb Už tři roky se učíme používat Pythagorovu větu a trojčlenku“ ve prospěch A6M31BSG bylo těžší a lze to praktikovat jen ve velmi omezené míře (časem se na téma „lezeme na VŠ během SŠ“ plánuji ublognout).

[Tomáš]

Celý problém je v tom, že školství řídí stát, který taky mimochodem zaměstnává hodně vysokoškoláků (stejně tak kraje a městké samosprávy). Špatné je to z důvodu, že stát nevydělává peníze, jenom spotřebovává.

Ač se to hodně lidem nebude líbit, řešením by bylo nechat školství na soukromém sektoru a nechat opět soukromý sektor, ať si vybere. Pokud je poptávka po inženýrech, kteří kromě svého oboru umí i dva světové jazyky, tak se školy přetrhnou, aby takové vzdělání nabídly (mají z toho prachy). Na druhou stranu na opravdu svobodném trhu (což bohužel není náš případ ) by konkurence držela školné na rozumné výši, rozhodně nižší, než jsou dnes náklady na studenta. Na první pohled by v tom byl trochu chaos, člověk by musel zjišťovat, jakou pověst má která škola a podle toho se rozhodovat, což se ale neliší od toho, když člověk vybírá, kde koupit rozhlíky, nebo jaké koupit auto.

Stát by musel zaměstnávat co nejméně lidí a jakožto minoritní zaměstnavatel by do systému vzdělání zasahoval jenom poptávkou po určitých zaměstnancích.

[jozka]

Zazvonil zvonec a pohadky je konec. Mile deti, dobrou noc

[loki]

+2^1024

[dad]

prectete si prosim prispevek JS 09:14 a zamyslete se.

[Tomáš]

Jasně, máš pravdu. Psal jsem to v kontextu vysokých škol, o kterých byla v článku řeč. Problém je o to palčivější, že stát (prý na popud EU) má plán, že musí mít určitý počet vysokoškoláků, ale nikde ani slovo o instalatérech, elektrikářích, pekařích atd. Bez vysokoškoláků se asi nehne vývoj zásadním směrem kupředu, ale bez pekařů ti vysokoškoláci umřou hlady dřív, než stihnou vymyslet něco zásadního.

Ale myslím, že se shodneme na tom, že státní školství je zlo. Jak jsem psal, že soukromé školy zareagují na poptávku po inženýrech, tak stejně rychle zareagují na poptávku po zednících, natěračích apod., a ani jim nebudou cpát 4letý učební obor s maturitou, když to sfouknou stejně dobře za 2 roky bez maturity (u řemeslníka většinou zbytečná). V soukromé sféře se nikdo na titul neptá, každého zajímá odvedená práce.

[JS]

To se asi neshodneme. Ja souhlasim, ze soukrome skoly zareaguji na poptavku. Otazka je, odkud ta poptavka prijde a jestli vubec. Tady lide porad predpokladaji, ze volny trh vede jen na jedno jedine reseni, jakousi "optimalni" spolecnost. To ale neni naprosto pravda. Muze to dopadnout skvele, ale muze to take dopadnout velmi spatne. Proto je potreba prumyslova politika statu, ktera ten volny trh nasmeruje. A dluzno podotknout, ze pokud nektere staty prumyslovou politiku maji, tak v tech, co ji mit vubec nebudou, to nechat jen na trzich skonci spatne, protoze takova je podstata veci.

[JS]

Jo, a to jsem zapomnel. V te reakci na poptavku je jeste jedno zpozdeni. Take musi spravne zareagovat ti mladi lide, takze predpokladate i jejich racionalni chovani. Taky byste si mel precist vyse uvedenou knizku, tu by si ostatne mel precist asi kazdy (volic).

[Jendа]

Otazka je, odkud ta poptavka prijde a jestli vubec.

Myslím si, že pokud není poptávka po kvalitním vzdělání, nepomůže ani jeho poskytování zdarma.

[JS]

Tak za prve, zalezi na tom, v jakem je ta ekonomika stavu. V pripade rozvojovych zemi (kde ma kvalitni vzdelani jen malo lidi a je tam slaby prumysl) to pomuze dost. A za druhe, nejde o to, zda to pomuze, ale zda to uskodi. Skolne uskodi lidem, co by na skolu meli jit a nepujdou, a tim prijdeme o cast nadanych lidi.

Za komunistu byly VS zadarmo, ale nedostal se tam zdaleka kazdy (pomineme otazku prominentu), a byly kvalitni pomerne dost. Takze v cene jako takove problem neni.

[Tomáš]

Vysoká škola zdarma je jako dvoustranný meč. A přijde mi, že se v tom hodně mlží, aby se nemuselo s pravdou ven.

Za prvé, pokud je něco zdarma, člověk si toho neváží (čtete letáky, které vám zadarmo přistanou ve schránce?; já je často jenom přesunu do do koše na papír).

Za druhé, nic není zdarma, někdo to platí. V případě vysokých škol to platí daňoví poplatníci, čili všichni, i ti, kteří na VŠ nestudují.

Dítě z opravdu nuzných podmínek se na VŠ nemusí dostat ani dnes, protože rodiče v tom prostě nevidí smysl, VŠ je jim (myšlenkově) příliš vzdálená. Kromě toho, pokud nemají školu přímo ve městě, představuje to další náklady.

Statisticky je na VŠ víc dětí bohatých rodičů. Většinou chytřejší lidi bývají bohatší a mají chytřejší děti. Samozřejmě se vyskytnou výjimky na obě strany. Pokud tedy někdo brojí za VŠ zdarma, brojí za přesun peněz od chudých k bohatým (na téma toku peněz od chydých k bohatým jsem nedávno četl parádní článek, ale nemůžu si vzpomenout, kde. Pokud to někdo najde, hoďte sem odkaz).

Státem garantované půjčky na školné zvýší cenu školného (stejně to je s hypotékami, je to zmíněno myslím tady). A nápad, aby student splácel půjčku jen podle svých příjmů, je taky hodně blbý. Uměle to udržuje zájem o zbytečné obory (nebudu jmenovat), případně příliš velký zájem o obory, kde se tolik absolventů nemůže v oboru uplatnit (tipoval bych knihovnictví. kunz historie apod.).

[JS]

Je to cele non-sequitur, protoze nevim, jak jste prisel na to, ze jsou vysoke skoly zdarma? Pro danove poplatniky urcite ne, jak sam pisete, a pro studenty, pokud je ta skola aspon trochu o necem, take ne, protoze oni plati odvedenou praci (tim, co se nauci).

Duvod, proc se poskytuji zdarma je predevsim v tom, ze je to pro spolecnost vyhodne mit vysokoskolaky. A je to vyhodne zejmena v pripadech lidi, kteri jsou chudi a nadani.

Na druhou stranu, zavadet do toho trzni princip je nesmyslne. Trzni princip totiz porusuje to, co chcete. Vysoke skoly maji certifikovat, ze nekdo neco umi. Neni tedy prijatelne, aby takovy certifikat byl volne obchodovatelny, protoze pak se ztraci jeho hodnota a tim smysl. To je jedna ze zakladnich slabin volneho trhu - "certifikaty" o tom, ze nekdo nebo neco je nejake, nelze volne obchodovat; na tom totiz stoji duvera v jejich platnost. Stejny problem lze najit napr. u ratingovych agentur (ktere nemohou byt na zcela volnem trhu, jinak by si je ti, co jsou hodnoceni, mohli koupit), u medii (zase, inzerent si muze koupit reklamu a tim ovlivnovat to co se pise), atd.

[alkoholik]

No vidite, a ja hlupak pouzil vysokou skolu k tomu, abych se neco naucil a na nejakou certifikaci jsem se zvysoka vykaslal.
O ratingovych agenturach a mediich si tise myslim svoje.
Kdo z nas dvou je mimo?

[JS]

Asi vy? Prvni vec s tim vubec nesouvisi a druha potvrzuje co rikam.

[Dalibor Smolík]

To je jedna ze zakladnich slabin volneho trhu - "certifikaty" o tom, ze nekdo nebo neco je nejake, nelze volne obchodovat
Ale kdepak, to není slabina, ale jeden z nezbytných nástrojů volného trhu, pokud tyto certifikáty jsou tím, čím mají být. Nejde o to, aby se s nimi obchodovalo, ale produkt, který příslušný certifikát má, musí mít určité vlastnosti. Pokud je nemá, jde o degradaci tohoto certifikátu a ten, kdo certifikát vystavuje, má zájem na tom, aby k té degradaci nedošlo. Tento blog je o vzdělání, ale analogicky to platí pro všechny produkty - zejména ty, jejichž selhání by mohlo mít katastrofální následky (bezpečnost, zdraví apod.). Se společnostmi, které takové certifikáty vystavují, spolupracuji, tak o tom vím své.
V Americe mají některé vysoké školy vysokou prestiž, jiné nikoliv. Pokud přijímá firma zaměstnance, přihlíží k absolvované škole, nejen k titulu. A právě o tom jsou ty certifikáty ..
Souhlasím však s tvrzením, že by certifikát jako takový bých obchodovatelný neměl.

[JS]

..takze v posledni vete uznavate moji pointu, totiz, ze volny trh ten problem resit neumi. Zavedenim volneho trhu mezi ty certifikaty jenom pridavate neco, cemu se rika moralni hazard. Prvni odstavec je mi samozrejme jasny (akorat v nem mate mirne chyby), jelikoz jsem s tou teorii tady zacal.

[Dalibor Smolík]

Určitě souhlasím s tím, že jakákoliv aktivita, která by snižovala důvěryhodnost certifikátů je kontraproduktivní. Certifikáty může vydávat soukromý subjekt - nemusí to být státní organizace. Dovedu si za určitých okolností představit, že tento subjekt může přeprodat vydávání certifikátů nebo převést právo na někoho jiného - pokud se však neuhlídá jejich důvěryhodnost, ztrácí certifikát svůj smysl.

[Jendа]

Souhlasím však s tvrzením, že by certifikát jako takový bých obchodovatelný neměl.

Jak to myslíš? Jako že ti nebudu moct prodat ten svůj? No to dá rozum, když bude vystaven na jméno.

[JS]

Ne, ze nepujde koupit za penize od te instituce, co ho vydava. Precti si to znovu, co jsem napsal, od zacatku.

[Jendа]

Ale ono je v zájmu té instituce, aby nešel koupit někým, kdo to fakt nevystudoval. Protože pak by ztratili důvěryhodnost.

[JS]

Tak mas 2 urovne - diplom samotny a diplom z konkretni instituce. Pokud jde o duveru v samotny diplom, tam lze parazitovat snadno.

Co se tyka konkretni instituce, ano, intuitivne bych cekal, ze nekdo s rocnim platem pres milion dolaru (reprezentujici nejakou hypotetickou instituci) nebude uvazovat v jen horizontu par let. Bohuzel praxe z americke firmy me neustale presvedcuje o opaku.

[Tomáš]

To je jedna ze zakladnich slabin volneho trhu - "certifikaty" o tom, ze nekdo nebo neco je nejake, nelze volne obchodovat; na tom totiz stoji duvera v jejich platnost.

Tady si nerozumíme. Tvrdím, že kvalita (kterékoliv) školy není dána žádným lejstrem. Zaměstnavatelé si velice rychle zjistí, která škola je dobrá podle schopností jejich absolventů. Může k tomu použít i ratingové agentury, pokud jim věří (k čemuž je nikdo nenutí). Když škola bude (pro)dávat tituly kde komu, tak 1) klesne v očích zaměstnavatelů a 2) získá jenom studenty, kteří chtějí jenom titul, ale pak nenajdou zaměstnání u rozumných zaměstnavatelů. Průšvih je ten, že stát zaměstnává hodně lidí stylem: musí mít VŠ, ale nemá nároky na kvalitu vzdělání.

U těch ratingových agentur to je podobně. Pokud se zjistí, že někomu straní (a ještě k tomu za peníze), tak přestane být zajímavá pro všechny (včetně původního úplatce) a buď zkrachuje, nebo bude těžko znovu nabývat doboru pověst, i kdyby hned od druhého dne dělala bezchybná hodnocení.

Pro někoho může být problém, že nemůže slepě věřit všemu, co se napíše. I dnes si člověk překládá zprávy podle toho, kdo je napíše. Někteří novináři prostě píší zaujatě a není zákonný způsob, jak jim to zatrhnout. Čtenáři Dfense si vzpomenou na obligátní zmínku o Světě motorů (nebo možná jiném časopisu), koncernu VW a měkčených plastech v každé recenzi.

Apropos, pro společnost není striktně výhodné mít vysokoškoláky. Pro společnost je výhodné mít vzdělané lidi (pro vládu zase naopak). Na něco je potřeba vysoká škola, ale na něco taky ne. Pokud se něco dá naučit na průmyslovce, proč kvůli tomu studovat bakaláře? Když zedníkovi stačí trojčlenka a troška fyziky, proč ho nutit číst Vergilia v originále (v tom filmu to byl skladník, ale i tak)?. Přináší to jenom roky, kdy člověk zbytečně studuje (spotřebovává peníze), namísto aby pracoval a vydělával.

[JS]

Kvalita skoly tim lejstrem dana neni, ale ta lejstra hraji vyznamnou roli, ktera je, ze firmy nemusi slozite testovat kazdeho kandidata. Totez plati i pro to ostatni. Nemuzete soucasne uznavat, ze firmy tech lejster vyuzivaji a pritom tvrdit, ze na nich nezalezi. To je logicky rozpor.

V podstate dal ovsem rikate, ze stejne musi kazdeho testovat a nemuzou se na to spolehnout. Cimz potvrzujete to, co tvrdim ja - ze je to proste model s trzni ekonomikou neslucitelny. To ale neznamena, ze takovy model vubec nemuze fungovat nejak jinak. Ve skutecnosti funguje, protoze se kazdodenne takto spolehame na radu statnich instituci.

A co se tyce posledniho odstavce, to pisu nekde vys uz take (protoze je to v te knizce). Ovsem to jsou stale jen prime ekonomicke dopady; mohou byt i vzdalenejsi ekonomicke dopady ve smyslu napriklad lepsiho politickeho prostredi, kulturniho vlivu a tak dale (ale to se zase resi o par vlaken nahore v diskusi o vyznamu filozofie pro spolecnost).

[JS]

Jeste jsem chtel doplnit, ze to je vlastne povaha tech certifikatu, ze instituce, ktere zarucuji jejich validitu, zdanlive nepotrebujeme. Protoze se vznikem tech instituci vznikne ona duvera v ty certifikaty, a ta instituce paradoxne zacne vypadat zbytecne. Jenze kdyz bychom ji odstranili, ta duvera zase klesne (po nejakych nehodach).

Spousta lidi si tak mysli, ze muzeme moderni stat znacne zjednodusit. Jenze bohuzel jeho instituce (pokud funguji) prave vytvareji duveru, na ktere stoji cela ta moderni spolecnost. Pokud bychom tu duveru ztratili, ztratime ekonomicky, protoze se spousta trivialnich cinnosti najednou prodrazi.

[Tomáš]

Tohle už jsou bláboly. Každý zaměstnavatel testuje každého uchazeče (už teď). Pokud chceš dobré místo, tak to může být i vícekolové přijímací řízení. Vyloženě neperspektivní odfiltrují hned (ovšem nedělá to člověk z HR, ale spíš vedoucí týmu nebo odborník na danou oblast), s ostatními se pouštějí do dalších kol. Pokud se najde nějaká agentura, která takovou filtraci udělá za ně, dokážou to slušně zaplatit (bývalo to 3násobek platu přijatého uchazeče, teď je to asi míň).

A teď mi řekni, kde tady v tom funguje stát. Na diplom se v soukromé sféře nikdo neptá, svůj diplom jsem žádnému zaměstnavateli v soukromé sféře neukazoval a pochybuju, že by si to ověřovali přímo ve škole.

[JS]

Pokud vim, muj zamestnavatel si diplom overoval. Taky to bude asi zalezet na oboru. Kazdopadne, krome te samotne certifikace plni VS jeste 2 dalsi role (vzdelavani a vyzkum) a u obou jsou (jine) dobre duvody, proc by mely zustat statni.

[Jendа]

V podstate dal ovsem rikate, ze stejne musi kazdeho testovat a nemuzou se na to spolehnout.

Dneska to ale musí dělat také, ostatně o tom byl také zápisek, pod kterým diskutujeme.

[JS]

Ano, protoze ta trzni myslenka castecne "prosakla" i do statniho skolstvi (napr. v tech prispevcich na studenta), a to tlaci dolu jejich kvalitu vyse popsanym mechanismem. Ja bych (byt diktator) to delal jinak, statni skoly bych segmentoval podle obtiznosti, a tim bych jak dosahl vysoke poctu studentu, tak zamezil snizeni kvality.

[whistleblower]

Múdry diktátor by sa zišiel, ale vieme, ako chutí moc a neviem, ako dlho diktátorom múdrosť a duševné zdravie vydrží. Ale niektorí absolutistickí panovníci dokázali kultúrne a vzdelanostne pozdvihnúť krajinu, hoci im všetky experimenty nie vždy vyšli(Mária Terézia a jej dosť nešťastný pokus o prevýchovu cigánskych detí).

Keby si rodičia boli vedomí, že na to, aby sa dieťa dostalo na náročnejšiu školu, tak ako to bolo kedysi, musí mať istú úroveň schopností a vedomostí a nie iba známky, zrejme by buď viac to učenie sa detí podporovali, alebo by si nenárokovali na obchodné akadémie a všelijaké tie iné ,,študijné odbory" a prijali by skutočnosť, že na tú maturitu jednoducho nemá a bude dobré, ak sa naučí nejaké praktické veci, remeslo, ktoré sa mu môže do života hodiť.Čo ctižiadostivý rodič, najmä ak je solventnejší a cíti sa byť sociálne vyššie, ťažko príme v časoch, keď každý chce mať nejaký titul, aby to dobre vyzeralo.A chudobní zas budú mať tak či tak zúžený výber, lebo dnes si málokto z nich môže dovoliť internát( ako ten chalan, ktorý mi minule vravel, že chcel byť umeleckým kováčom, ale mimo bydliska si školu dovoliť nemohli.To ma skutočne mrzí, lebo je to krásne remeslo.)

[Aleš Kapica]

...a prijali by skutočnosť, že na tú maturitu jednoducho nemá a bude dobré, ak sa naučí nejaké praktické veci, remeslo, ktoré sa mu môže do života hodiť.

To přijde. Ale bohužel až časem. Tehdy, až do dostane k veslu dostatečně zodpovědná skupina, která začne upřednostňovat střední třídu a živnostníky, místo bankéřů a nadnárodních firem. Jenže tento krok musí být výsledkem řádných voleb a ne puče jak z blízkého východu.

Skupina, která všechy pijavice přisáté na státní zakázky pořeší jak Švejk toho neodbytného věřitele u Katze.

[whistleblower]

V poslednom čase sa medzi mladými a nerozmýšľajúcimi dospievajúcimi šíria také názory- od každého druhého počúvam, že treba vziať samopal a ísť do parlamentu. Nedajú si povedať, že by to bola hlúposť - a že by len spravili špinavú robotu za nejakú inú mafiu, možno ešte horšiu. Dokonca je niekde na internete taká hra, kde si môžu zastrieľať do aktuálnych poslancov. Minule si tam klikli na hodine, tak som to zistila. JUa sa obávam, že ak sa bude zostrovať soc. situácia a nebude sa riešiť zamestnanosť( to asi nebude)a tie decká budú sedieť doma s pocitom bezperspektívnosti, je tu isté nebezpečenstvo, že sa nechajú k niečomu strhnúť.

[JS]

Jo a jeste k tomu clanku co zminujete - jak se vyporadava s tim, ze skolne v Americe prokazatelne snizuje socialni mobilitu? Podle me nijak, a jsou to jen takove reci. Takoveho toho typu "ja bohaty vim lepe nez vy chudi co vlastne chcete". Neco podobneho ted predvedl jeden kolega, kdyz tvrdil, ze snizeni dani zpusobi, ze se vic vybere. Kdyz se vic vybere snizenim, proc jsou tedy proti zvyseni?

[Randy_Sh]

Kdyz se vic vybere snizenim, proc jsou tedy proti zvyseni?

Protože je to trochu složitější, i když ne o moc. Zvýšení spotřební daně na PHM je hezký příklad. Kamiony (naše i cizí) tankují v zahraničí, kde je levněji. Ti, kdo tuto možnost nemají, musí platit vyšší cenu. Stát vybere na dani víceméně stejně jako před zvýšením daně. Takže přínos pro stát je nulový, my všichni zbytečně platíme více a vydělají pouze daňoví poplatníci v jiných zemích. Nemluvě o dalších negativních důsledcích - drahé PHM zvyšují cenu ostatního zboží, lidé nemohou utrácet za jiné věci, když platí hodně za PHM a vysoká daň motivuje k daňovým podvodům.

[JS]

Rec byla o danich z prijmu, ale to je vedlejsi pro tuto diskusi.

[Randy_Sh]

To je stejný případ. Vyšší daň z příjmu znamená, že lidé začnou optimalizovat. Bohatí si mohou dovolit legální optimalizaci (poradci, sídlo v zahraničí), chudší volí ilegální způsoby - práce načerno nebo napůl načerno (něco se udělá na fakturu, něco mimo fakturu, zaměstnanec dostane na papíře minimální mzdu a zbytek bokem). Tím se roztáčí spirála - daně málo vynášejí, tak se zvýší. Jenže zvýšená daň donutí další lidi k optimalizaci, takže výnos opět poklesne a dojde k dalšímu zvýšení a tak pořád dokola.

[Dalibor Smolík]

Přesně tohle mě iritovalo v minulosti při vysvětlování hospodářské strategie levicovými vládami a stranami - ve smyslu "zvýšíme daně o tolik a tolik, což přinese tuto sumu do státního rozpočtu". Je mi jasné, že to nemohly tyto strany myslet vážně, ale s klidem to obyvatelstvu předkládaly.
Vidím však, že se tato metoda objevuje zase.

[M-train]

Můžete tedy porovnat tyto strategie se současnými návrhy pravicové vlády?

Pokud vynechám to, že poprvé v novodobé historii už konečně uvažují o progresívní dani bohatým, kterým doposud neustále pod záminkou podpory podnikání daně snižovali.

[Randy_Sh]

Porovnání je jednoduché - je to dvě stejné bandy kreténů.

[Dalibor Smolík]

Můžete tedy porovnat tyto strategie se současnými návrhy pravicové vlády?
No právě jsem to psal, klidně mohu ..
Progresivní daně v dnešních podmínkách znějí lákavě - bohatší a úspěšnější prostě budou částečně solidární s ostatními a pomohou státnímu rozpočtu, aniž by je to tolik postihlo.
Jenže tak to bohužel nefunguje. Jakmile stoupne daň nad únosnou mez (což je měřítko do jistné míry subjektivní) , přestěhují se ty bohaté firmy jinam. Již se nechala slyšet firma Central Group, že v případě zvýšení daně své sídlo přestěhuje na Kypr ..
a jsme tam, kde jsme byli.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

To ale AFAIK michas ruzne veci dohromady. Progresivni dane se uvazuji u dane z prijmu fyzickych osob, tam nejake formalni prestehovani sidla nehraje roli.

[Randy_Sh]

Nedávno jsem viděl v TV Jiřího Dienstbiera (ČSSD). U progresivní daně z příjmů u fyzických osob připustil, že jde jen o symbolické gesto solidarity, protože předpokládaný výnos je několik málo miliard. Mnohem vyšší výnos očekává ČSSD od právnických osob, ale nevím, jestli do toho započítali ten Kypr. Asi ne.

[Dalibor Smolík]

Jeden dotaz: fungoval jsi někdy jako OSVČ a spolupracoval s více lidmi? Pokud ano, tak hned první věc musí napadnout: firma se rozdělí na syna, dceru, bráchu ..větší práce s účetnictvím je bohatě vyvážena daňovou úsporou ..

[JS]

Bohatstvi tech lidi ovsem casto vzniklo tak, ze vyuzili nejakych jinych obcanu jako pracovni sily. Pokud se prestehuji nekam jinam, nebudou v tom moci pokracovat (tedy, alespon zhruba teoreticky, v praxi je to bohuzel diky treba WTO slozitejsi). Takze to neni tak jednoznacne, rict, ze se proste prestehuji a hotovo.

[Randy_Sh]

Oni na Kypr přestěhují pouze sídlo firmy. Samozřejmě to není úplně jednoduché, ale určitě se to dá realizovat.

[Aleš Kapica]

Statisticky je na VŠ víc dětí bohatých rodičů. Většinou chytřejší lidi bývají bohatší a mají chytřejší děti.

Tohle je neopodstatněné tvrzení. Na VŠ je víc dětí těch rodičů, co vidí v získaném titulu především možnost získat lukrativnější zaměstnání než mají oni sami. Děti opravdu bohatých rodičů na VŠ studují pouze pokud chtějí, neboť mají většinou budoucnost zajištěnou.

Jestli jsou jejich děti chytřejší nebo ne, s tím nijak nesouvisí.

[Bystroushaak]

Za prvé, pokud je něco zdarma, člověk si toho neváží (čtete letáky, které vám zadarmo přistanou ve schránce?; já je často jenom přesunu do do koše na papír).

To je pěkná kravina.

a) VŠ je sice zdarma, ale rozhodně ne bez snahy. Tedy to že nic neplatíš neznamená že tě to nestojí 3-5 let života a neustálého dokazování, že na to máš po stránce schopností. b) na serveru o linuxu, který je zdarma vykládat něco podobného HC linuxákům, z nichž mnozí tvoří věci zdarma pomocí věcí zdarma nedává smysl.

Dítě z opravdu nuzných podmínek se na VŠ nemusí dostat ani dnes, protože rodiče v tom prostě nevidí smysl, VŠ je jim (myšlenkově) příliš vzdálená. Kromě toho, pokud nemají školu přímo ve městě, představuje to další náklady.

Nic mu nebrání začít pracovat a studovat dálkově, popřípadě si na tu školu vydělat, nebyl by vůbec vyjímka.

Statisticky je na VŠ víc dětí bohatých rodičů.

Link or it didn't happen.

[Heron]

čtete letáky, které vám zadarmo přistanou ve schránce?

Tenhle dotaz jsi myslel vážně? Letáky jsou reklamní materiál, který má pomoci zvýšit tržby obchodníkovi a to pomocí přilákání nakupujícího do prodejny na nějakou kravinu, na kterou je v letáku sleva. To není nic zdarma a už vůbec co není nic, čeho bych si měl vážit. Navíc, ten papír je svými vlastnosti nepoužitelný na cokoliv užitečného a musím ho na své náklady odstranit.

Za druhé, nic není zdarma, někdo to platí. V případě vysokých škol to platí daňoví poplatníci, čili všichni, i ti, kteří na VŠ nestudují.

To je sice pravda, ale já jsem přesvědčen, že každá koruna vložená do vzdělání (a vědy, základního výzkumu), se mnohonásobně vyplatí. Člověk se základním vzděláním jen těžko přijde na zefektivnění výroby. Navíc vysoká škola přece jen, už jen svým prostředím, vyvolává touhu po dalším vzdělávání, práce s informacemi apod.

[jozka]

Troufam si tvrdit, ze prace, za kterou jsem (mimo jine) prosel u maturity byla lepsi

[whistleblower]

ďalší príživníci na trhu práce sú tzv. personálne - pracovné agentúry na najímanie otrokov, ktorých potom nehorázne tie vyčúrané zbytočné parazitické organizácie vykorisťujú

[loki]

Kazdy jejich sluzeb vyuziva dobrovolne...

[whistleblower]

To zas nie je pravda, niektoré firmy najímajú pracovníkov (robia nábor)výhradne cez agentúry!Museli by ste sa pozrieť na to pohľadom ľudí, ktorí sú nedobrovoľne dotlačení k tomu, že nakoniec sa obrátia na tú sprostredkovateľskú agentúru.

[xHire]

A bude hůř. Evropská Unie si totiž vymyslela (strana 13 nahoře), že do roku 2020 musí mít 40 % lidí ve věku 30-34 let vysokoškolské vzdělání. Upřímně řečeno, je to dost vysoké číslo. Dovede si snad někdo představit takové množství nadaných studentů v populaci? Čili pro dosažení stanoveného cíle je nutné něco obětovat. V tomto případě úroveň vysokých škol, jinak by ani nemohla být snížena míra vyhazovu ze školy pod 10 % (vizte týž bod odkazovaného dokumentu). Čili centrálně plánovaný úpadek. Tady nepomůže ani školné!

[pavlix]

To jsou skoro dvě pětiletky.

[pc2005]

To jsou stejně vtipný tlaky, z jedný strany se je budou chtít vyházet školným a z druhý strany tam bude cpát studenty nařízení z EU. Ale zase jako banky dobrej džob, 40% populace ve věku 30-34 si vezme půjčku (pokud se teda zavede něco jako půjčky).

[luta]

některé VŠ jako například VUT mají záverečné práce volně k nahlédnutí. Stačí jít na stránky VUT a vyhledat si daného člověka a stánout závěrečnou práci   Divím se, že to tak není všude..

[Jendа]

Divím se, že to tak není všude..

A také jsou [státní] VŠ, které nezveřejňují rozvrhy, přístup na přednášky je na kartu atd. Jmenovitě ČVUT FEL a FIT.

(a také jsou VŠ, které, ač přednášky nahrávají a streamují, mají k tomu přístup jenom studenti se zapsaným tím kterým předmětem - jmenovitě FIT VUT)

[Jendа]

jmenovitě FIT VUT

To jsem možná přestřelil, myslel jsem tyhle experty.

[deda.jabko]

A také jsou [státní] VŠ, které nezveřejňují rozvrhy, přístup na přednášky je na kartu atd. Jmenovitě ČVUT FEL a FIT.

To, ze jsou prednasky verejne je vcelku rozsireny mytus. IIRC v zakone tato vec neni osetrena. Sveho casu jsem pro to hledal nejakou oporu a nasel jsem pouze, ze rada univerzit definuje prednasky jako verejne pro cleny akademicke obce.

[Jan]

Naučte se základní pojmy. ČVUT není státní škola.

[jozka]

Budeme si hrat se slovicky? Mysleno zrejme bylo "ne-soukroma". Staci?

[pc2005]

To by byla legrace udělat školné na státních školách, nebo je rovnou předělat na soukromé .

[Pavel]

rad bych se zeptal autora, jak meri onu vysi vzdelani.

[Aleš Kapica]

Úroveň vzdělání není totéž co výše vzdělání. Měření výše vzdělání je záležitostí VŠ, kde se na základě nejrůznějších metodik přerozdělují finance.

Úroveň vzdělání - předpokládá že jedinec je schopen splnit určité souborné penzum úkolů, ke kterému jej měl příslušný edukační stupeň připravit. Tudíž se logicky liší úroveň vzdělání absolventů MŠ od absolventa prvního stupně základky, atd.

Tato úroveň je ovšem nezbytnou podmínkou, aby mohl jedinec pokračovat v jejím zvyšování.

Co zahrnuje toto penzum se ovšem v průběhu času mění. K tomu, aby se někdo vyučil v dobách předtereziánských zřejmě nebylo nutné umět číst a psát, ovšem dnes - jak vidno - je osoba, která tyto znalosti neovládá totální outsider, odsouzený k životu v trvalé asistentské péči.

Pro úroveň vzdělání nejsou podstatná nabiflovaná data, ale schopnost s těmito daty pracovat a umět je v případě potřeby najít. Vztáhnu-li to opět na absolventy MŠ tak to je snad jediná část populace, kde tato úroveň za posledních 20 let evidentně vzrostla.

O to víc je zarážející, že tito absolventi MŠ jsou po absolvování ZŠ víceméně na stejném (ne-li nižším) bodě než jejich předchůdci z předlistopadové éry. Ovšem to ještě pořád není taková katastrofa.

Katastroficky lze ale pohlížet již na výsledek středoškolského edukačního systému. Neboť to je produkt, který leze na současné VŠ.

Takže.. Kde vzniká chyba?

Podle mě je příčinou společensky retardované postavení učitelů a přechod na ekonomický model financování ZŠ, závislý na ředitelské schopnosti dyndat peníze a lézt politikům místní samosprávy do zadku.

[lmb]

Pro úroveň vzdělání nejsou podstatná nabiflovaná data, ale schopnost s těmito daty pracovat a umět je v případě potřeby najít.

Bohužel to nejdůležitější vypadlo - schopnost problémy s pomocí těch dat/informací řešit . Jako zaměstnavatel se s tím totiž velmi často u uchazečů o místo setkávám. Vzdělání téměř ideální, při pohovorech výborný dojem o odborných znalostech a orientaci v oboru i osobnostní, ale běžně ztroskotávají při řešení testovacích úloh v posledním kole výběrových řízení.

[Aleš Kapica]

Umět s něčím pracovat implikuje umět problémy řešit. Takže nic nevypadlo. Kdo totiž neumí problémy řešit, tak zákonitě s těmi daty pracovat neumí.

[lmb]

Nesouhlasím, tahle implikace neplatí. Potvrzeno praxí. Schopnost pracovat s informacemi je podmínka nutná, nikoli dostačující. Schopnost řešit problém je z tohoto pohledu kreativní schopnost vhodně zkombinovat získaná data která pokud možno co nejoptimálněji povede k cíli. A to zdaleka ne každý dokáže, přestože si potřebná data dokáže získat/analyzovat.

[M-train]

Myslím, že oba mluvíte o tomtéž, každý jinak.

Jinak si myslím, že právě vzdělání na škole mne naučilo pracovat s informacemi právě tak, aby to vedlo k cíli. Což s prominutím 'lopatám' takový trénink a následně i schopnosti chybí. Pochopitelně to neznamená, že každému vystudovanému je dáno tohle dokázat zvládnout (nebo nestudovanému naopak), ale většinově by to měl být předpoklad.

A pak mimo genetických vloh záleží také na směru studia, případně oboru, protože někde se těmto schopnostem věnují víc a lépe.

[Pavel]

ano mate pravdu, otazka mela byt formulovana presneji. Sam jste ve sve odpovedi ukazal, ze jste ji presto pochopil spravne. Odpoved jsem ovsem nevycetl.

Jiste to co pisete je vsechno spravne a zajimave. Presto stale jeste nevime, jak tu uroven merit. Ze se neco asi merit ma a vysledky by se mely porovnavat je mozno vycist z te vety ..stejném (ne-li nižším) bodě ... , kdy body jsou (patrne) na nejake stupnici a odectene hodnoty maji neco vypovidat. (jako na teplomeru)

Aby to bylo trochu jasnejsi, snad priklad z meterologie. Jiz staleti se meri teplta vzduchu v Klementinu v Praze a vysledky odectene na te teplomerne stupnici se zaznamenaji. Porovnani vysledku z roku 1800 nebo 1900 je mozne , protoze jak tenkrat tak i dnes je pouzita nejaka merici metoda, ktera ta srovnani umoznuje. My ale nemame zadne 'uroven vzdelani' meridlo, ktery by zaznamenalo hodnoty napr. v roce 1960 a dnes. Neexistuje merici metoda, podle ktere by se to mereni provadelo, nerku-li vedecke prace, ktere by bylo mozno pouzit jako zaklad pro nejakou merici metodu.

To co jste v blogu napsal ma stejnou vypovidajici hodnotu, jako kdyz vas dedecek rekl, ze kdysi byly tuzsi zimy.

[Aleš Kapica]

Úroveň vzdělání nelze srovnávat s měřením teploty. Vzdělání to je především základ pro další činnost, který se v čase mění.

Vezmu-li to podle sebe, tak o kus výše se vyskytnul příspěvek, který mé vzdělání zpochybňuje - a z hlediska titulů a papírů na hlavu má bezpochyby pravdu.

Přesto, nebýt onoho studia, nedělal bych to co dělám. Také kdybych byl dokončil první vysokou školu, bych nejspíš nedělal to co dělám. Trápil bych přes den ve škole omladinu a po večerech řešil písemky - tak jak to večer co večer dělá naše mamča.

S počítači jsem se setkal již na první VŠ, ovšem nejsem blázen, aby mě vzrušoval blikající kurzor. Zaujaly mě až pokročilejší možnosti využití - sazba a editace obrázků. Teprve v rámci druhé VŠ jsem dostal příležitost začít zkoumat i síťové možnosti. A studium jsem nedokončil především proto, že už jsem byl v roce 2000 z hlediska zájmů zcela jinde, než když jsem v roce 1997 ke studiu nastupoval.

To jsem však ale odběhnul od tématu. Ono požadované penzum pro každou úroveň vzdělání by měli sestavovat ty osoby, které budou v tom vzdělávání dále pokračovat - ano, jsme tady opět u již zmíněných přijímacích zkoušek.

Čím budou jejich nároky menší, tím nižší bude úroveň přijatých studentů. Jak se říká - každý řetěz je tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek.

Je-li někdo jednou přijat, tak už se ho většinou ti pedagogové snaží dostrkat k úspěšnému konci - to je jejich práce. Ovšem čím větší hlupec a lajdák, tím víc času s ním zabijí. Času, který by mohli věnovat třeba sobě.

Přitom kvalita studenta s nedodělanou VŠ může být v praxi mnohem vyšší než u absolventa. Především v tak prudce se rozvíjejícím oboru jako je IT.

Svého času jsem si říkal, že bych si zkusil doplnit IT vzdělání v rámci nějaké školy. Dopadlo to tak, že jsem zaplatil peněz jak želez, bez toho, že bych se byl vůbec dostavil na první přednášku. Z přístupu oné VŠ jsem byl tak znechucen, že mě k jakémukoliv studiu přešla chuť dřív než jsem začal. I když to někomu přijde paradoxní, studium politologie a vědy o náboženství mi v tomto směru poskytlo mnohem lepší základ. Status studenta, volný přístup k internetu, zajímaví a chytří lidé kolem. Nechci nikoho jmenovat, abych přitom na někoho nezapoměl, ale jedno jméno přeci jen zmíním.

Tím, kdo mi otevřel cestu byl tehdejší vedoucí katedry politologie Petr Fiala, který - ač nemusel - zajistil náhradní termín ústní přijímaci zkoušky pro mne a ještě jednu mou budoucí kolegyni. Důvod proč jsem ten původní prošvihnul byl přitom zcela banální - seknul jsem se v datu.

[Pavel]

jeste jednou, to co rikate je tak hezky od srdce a uprimne (to ted neni sarkasmus ohledne Grosse), ale porad tu mame ten problem, ze vy jste v blogpostu uvedl tu hypotezu (ja to zjednodusim), ze uroven vzdelani je nyni nizsi nez drive. A jako priklad jste uvedl jakousi praci nejakeho pana.

Ovsem ta hypoteza neni zatim nijak potvrzena. Ja samozrejme chapu, jak to myslite a ze vas treba trochu irituje to co rikam - protoze 'to je prece jasny, ze ta uroven toho vzdelani jde dolu'. A vetsina lidi zde to vidi podobne a pronasi takove vseobecne vety o tom nejslabsim clanku retezu a o tom, ze plati jakasi neprima umera mezi poctem studentu a urovni vzdelani.

Problemu bychom se trochu mohli priblizit snad tak, ze ja bych zde uvedl nejakou praci, ktera by byla 'velmi dobra'. (to velmi dobra je v uvozovkach zamerne). A rekl bych, ze je videt, ze uroven vzdelani vzrusta. Na to by nekdo prohlasil, ze takovych dobrych je jiste mnohem mene nez tech spatnych. A nejadnou by se zacalo mnohym rozsvecovat v mozkovne, ze statistika by byla mozna dobra pomucka k tomu urceni te 'urovne vzdelani' a mnohym by okamzite napadlo, ze vlastne nemame jaksi jasno, co dela nejakou praci 'dobrou'.

Samozrejme, ze ta problematika mereni urovne vzdelani zajima mnohe a proto existuji pokusy, jak to skutecne merit. V Evrope mame tzv. PISA studie, ktere se provadeji kazdy rok a cilem tech studii je prave zmerit tu uroven. Ma to samozrejme jeden hacek a ten nam tady ukazal pekne jeden kolega nahore, ktery pise jak testuje uchazece o praci a jak tito nekdy nevyhovi u testu s praktickou ulohou. Podobne je to u tech testu v te PISA. Ten pan podnikatel nasleduje hypotezu, ze praktickou ulohou je mozno zmerit nejak tu 'uroven vzdelani' toho uchazece o praci. To je samozrejme mylka, pan podnikatel meri pouze , zda uchazec je schopen vyresit ve strsujicim prostredi pohovoru jakousi ulohu a vyvodit z toho, ze nekdo takovy pak bude v beznem pracovnim procesu bezvadne fungovat. To je mnohdy ale osidne, treba se ten uchazec nejak dovi co bude ptan (na vysoke skole u zkousek uplne bezna praxe).

Suma sumarum, merit uroven vzdelani neni jednoduse mozne a ja ze svych zkusenosti mohu rici, ze kdyz ja jsem studoval, tak byla minimalne 1/2 lidi takovi zoufalci, ze jsem zasnul, jak mohou prochazet. A to bylo pred mnoha lety, prijmaci zkousky, stat platil pedagogy kralovsky ve srovnani s ostatnimi pracujicimi. Ale ani ja z te doby nemam zadne merici protokoly, jak ta uroven tehdy vypadala a proto to proste nemuzeme s cistym svedomim rict, ze dnes je to horsi nebo lepsi.

[Aleš Kapica]

To nebyla žádná hypotéza, ale konstatování faktu. Pracuji na VŠ - naštěstí ne jako pedagog, nicméně kolegové s nimiž pracuji ano a tak jsem měl možnost již několikrát vidět, s čím se snaží studenti uspět - a co horšího - s čím i uspěli.

Blogpost byl v jádru o tom, že jsem vyjádřil obavu že by to mohlo být ještě horší. Což bude nepochybný následek práce samolibého Dobeše a jeho druhů ve zbrani Drábka a Kalouska.

[whistleblower]

Tak už budú mať konečne dušu namieste tí nezmieriteľní kritici nekvalitných učiteľov, ráno som sa chvíľu dívala na vaše správy, chystá sa prepúšťanie, mal by ich odísť na úrady práce 17 000( každý 7.). Takže viac žiakov v triedach a vyššie povinné úväzky? Ešte sa dá šetriť aj tak, že sa prijme nový učiteľ len od septembra do konca júna a cez prázdniny ostane visieť na podpore( alebo si nájde nejakú sezónne zamestnanie, nejakú pretrhávku v Taliansku).

[JS]

Ne, pojedeme na vic smen. Rozdelime zaky do 6 skupin, a kazda bude mit prazdniny v jine 2 mesice. Tak budou moci ucitele pracovat po cely rok. Samozrejme nemuzeme propustit celou sestinu, protoze dovolenou se statnim zamestnancum zatim zrusit nepodarilo. Takze i s tou 1/7 to pujde a jeste se mozna kvalita zlepsi, protoze samozrejme propustime jen ty mene kvalitni ucitele, to da prece rozum.

[sheliathomas]

Ne nutně obhajuji toto (dobře, možná trochu), protože mnoho lidí si nikdy nemohlo dovolit titul bez dluhu, ale myslím, že to ukazuje, jak půjčky přispěly k růstu cen. Snadné peníze také přispěly k nedávné bublině na bydlení a my víme, jak se to ukázalo.

hire essay writer