Fedora je od 10. února dostupná v Sýrii. Sýrie vypadla ze seznamu embargovaných zemí a Fedora Infrastructure Team mohl odblokovat syrské IP adresy.
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických vyvíjí online portál Freedom.gov, který umožní nejenom uživatelům v Evropě přístup k obsahu blokovanému jejich vládami. Portál bude patrně obsahovat VPN funkci maskující uživatelský provoz tak, aby se jevil jako pocházející z USA. Projekt měl být původně představen již na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, ale jeho spuštění bylo odloženo.
Byla vydána pro lidi zdarma ke stažení kniha The Book of Remind věnovaná sofistikovanému kalendáři a připomínači Remind.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.5.0. Oznámení připomíná 30. výročí vzniku projektu. Novinky zahrnují mj. vylepšení referencí nebo použití barev napříč aplikací, od rozhraní editoru po výstupní dokument.
F-Droid bannerem na svých stránkách a také v aplikacích F-Droid a F-Droid Basic upozorňuje na iniciativu Keep Android Open. Od září 2026 bude Android vyžadovat, aby všechny aplikace byly registrovány ověřenými vývojáři, aby mohly být nainstalovány na certifikovaných zařízeních Android. To ohrožuje alternativní obchody s aplikacemi jako F-Droid a možnost instalace aplikací mimo oficiální obchod (sideloading).
Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Nepřišlo mi moc dotažené, ani moc rychlé - nevím...
man?
mému velkému překvapení na mě začalo Ubuntu něco řvátTohle je přesný popis běžných uživatelů (nemyslím teď tebe): "Prosím pomoc. Něco to na mě řve." Ale co bylo obsahem toho řevu se už asi nedozvíme.
Ale i tak, Ubuntu si asi vážně nevybírají lidi, kteří by se v tom chtěli kdovíjak hrabat. Spiš si to vybere někdo, kdo prostě chce rychle a bez námahy pracovat a systém používat.
je to fakt haluzz, nevysvetlitelnej, chyby co to hlasi rikaj uplne neco jinyho a vubec te nevedou k vyreseni problemu jako treba u ArchuRád bych viděl nějaký příklad. Nedovedu si tak úplně představit situaci, kdy vývojáři Ubuntu schávlně patchují programy v distribuci tak, aby vypisovaly jiné hlášky, než stejné programy v Archu. Případně tak, aby v Archu hlášky vedly lépe na řešení problému.
Já jsem od Ubuntu (9.04) utekl k Archlinuxu.
Proč? Ubuntu je sice uživatelsky přívětivé, ale začíná nám Windowsovatět (což může spoustě lidí vyhovovat). Prostě si radši pustím textový editor Vim a ručně upravím konfigurační soubor, než abych používal nějaký klikátko.
Problém „It Just Works™” je to, že to uživatele-správce moc nenutí víc poznávat taje GNU/Linuxu. Já jsem vyloženě s Ubuntu na svém PC zakrňoval.
Dobře. Ale musíte uznat, že když se nedejbože něco v Ubuntu posere, tak většina jeho uživatelů neví, jak to napravit, protože nemá na to znalosti, Ubuntu ho moc nepřinutilo se učit novým věcem.
- openTTD, ale nebyl problém to vyřešit... I KDE je na Archum mnohem lepší než na Ubuntu a po roce a čtvrt na Linuxu můžu prohlásit, že jsem se za celou dobu na Ubuntu nic nenaučil... Je to zkrátka něco mezi pravým GNU/Linuxem a klikacíma Window$... Takže bych to doporučil lidem, co Windows nechtějí, ale nemají zájem o PC, chtějí jen OOo a Firefox
A na wiki je podrobný návod instalace a dalších věcí, část i v češtině a opravdu tam člověk najdo co potřebuje, případně se tam dost často odkazuje na Wiki gentoo. Největší výhoda archu je právě rolling release a AUR - Arch user repository, kde je hodně PKBUILDŮ, takže to člověk nemusí kompilovat ručně
Proč má jedna dává vyšší kontrolu nad systémem než jiná? I jeden příklad by stačil. Takhle to tady všichni opakují jako nějaký marketingový bezobsažný blábol.
Kdyby mě neživilo prgání, tak budu asi taky hlavně surfovat, dívat se na filmy a poslouchat hudbu, občas vyprodukuju nějaký dokument do školy.
3192 kolourpaint4 27636 1233 24348 2048 7 (Unknown) 3193 libdatetime-timezone-perl 27910 1233 24881 1790 6 (Piotr Roszatycki) 3194 kaffeine-mozilla 16816 1231 15465 83 37 (Zack Cerza) 3195 libsox-fmt-oss 35297 1231 33093 946 27 (Pascal Giard) 3196 libsqlite0-dev 87938 1229 84534 2151 24 (Laszlo Boszormenyi) 3197 xmodmap 447301 1229 445961 32 79 (Unknown) 3198 libgcj10-awt 5904 1228 3970 705 1 (Unknown) 3199 calf-plugins 8485 1226 7023 234 2 (Unknown) 3200 libindicator0 1977 1226 264 478 9 (Unknown) 3201 soprano-backend-sesame 6707 1224 5227 255 1 (Unknown) 3202 language-pack-eu 5631 1223 2672 132 1604 (Language Pack Maintainers) 3203 language-pack-eu-base 5647 1223 2684 132 1608 (Language Pack Maintainers) 3204 kernel-package 57965 1221 56051 670 23 (Manoj Srivastava)
~/.tsclient/xxx.rdp. Celé je to jen GUI pro rdesktop, a tomu můžeš říct rozlišení třeba 1337x666
Takhle to používám i já.
Pointa byla, nepodléhat wow efektu z nové věci. Hodnotit distribuci po pár hodinách či dnech je trochu předčasné.
Já byl z Kubuntu taky nadšený, čerstvě vyšlá verze po první várce updatů, paráda. Ale zhoršilo se to po několika měsících, vývojáři distribuce se začali věnovat plně nové verzi, marně jsem čekal na nové verze aplikací, backports neativní. Proto jsem odešel. No snad se to zlepšilo. I když, jisté pochybnosti mám, když mrknu do Ubuntu fór, to je samé nainstaluj si z PPA, nainstaluj si tohle z PPA. Na jednu stranu je super, že takové věci jako PPA, AUR či BuildService teď existují, ale je podezřelé když příliš suplují primárního distributora.
Pokud si do Suse (nebo jiné distribuce) nainstalujete ty samé programy a nastavíte je stejně (to ani není nutné, většinou jsou to stejně default hodnoty), budete mít ten samý a stejně "odladěný" systém.
Ano Ubuntu (a Fedora) mají asi nejhezčí výchozí vzhledové nastavení, i včetně fontů (to se zase tak často nevidí), ale ostatní komponenty - víceméně všude defaultní nastavení.
Ad chvála na Gnome. Nepřechvalte dne před večerem. Gnome 3 je za dveřmi, API se měnit bude, aplikace se budou muset adaptovat, takže je dost možné, že situace s KDE4 se bude opakovat. Už se to jednou stalo, já ještě pamatuji přechod Gnome/Gtk 1 -> Gnome 2.
Proč jste použil CLI nástroj apt na instalaci balíčků, navíc který ani pořádně neznáte. Ubuntu nabízí pohodlné GUI pro správu balíčků. Stále je tam minimálně Synaptic, ne? A nový user hned sáhne po nízkoúrovňovém CLI. To budí jisté pochyby.
Pointa byla, nepodléhat wow efektu z nové věci. Hodnotit distribuci po pár hodinách či dnech je trochu předčasné.
Ano i ne. Čerstvě nainstalované SUSE mi dělalo docela problémy a to jsem nemusel ani provádět žádné obskurní procedury. Na Ubuntu je klid. Ale před finálním zhodnocením to chce tak půl roku počkat, s tím souhlasím.
Proč jste použil CLI nástroj apt na instalaci balíčků, navíc který ani pořádně neznáte.
Píšu snad někde, že jsem jej použil? Dodatečné balíky jsem si naklikal v nástroji, který jsem objevil v menu.
Je s tím víc práce, ale systém pak běží a běží a běží.
Ubuntu Software Center jsem nějak nepřišel na chuť, chtěl jsem ukázat jak je instalovani aplikací jednoduché, ale tento krám viděl cca 2000 aplikací, kdežto apt-get/aptitude jich vidělo přes 28 000Protože Software Center, stejně jako předtím Gnome-App-Install počítá aplikace, ale apt počítá balíky ;)
apt-get install qcad proběhne jedna báseň a v systému se objevý mnou požadovaný qcad.
Je s tím víc práce, ale systém pak běží a běží a běží.Zajímavý postřeh. Jak by to asi vypadalo, kdyby se tá práce vložila do nainstalovaného ubuntu?
Btw. ubuntu (a které distribuce ne, že?) ve výchozí instalaci má iptables.
Btw. ubuntu (a které distribuce ne, že?) ve výchozí instalaci má iptables.Nejen iptables, ale i mnohem snadněji nastavitelný ufw

. Dnes to beru jako součást živé přírody.
Všechno funguje samo od sebe. Pokud chybí kodeky, fleš či nějaký ten přehrávač, systém si o ně/něj sám řekne a automaticky jej nainstaluje. Tak by to mělo být všude.Pamatuju dobu, kdy v jisté nejmenované distribuci při chybějícím kodeku vyskočila nabídka ke koupi Fluendo kodeku a nebo nakašlání si. Kdo ví proč, ale moc se to neujalo. A také pamatuju dobu, kdy můj jeden kamarád instaloval Ubuntu (samozřejmě odkoukané odemě, já se mu to snažil mermomocí zatrhnout) a našel balík s Flashem nainstalovat, protože Macromedia ten jejich tar.gz přesunula. To bylo křiku téhdá.
Současný stav reprezentuje to, jak by to mělo v ideálním případě vypadat. Žádná lego kostička místo pluginu a Googlem nalezené přikazy do komandlajny nýbrž okno "Kliknutím nainstalujete chybějící pluginy". (i když já sám raději tyhle věci, po zkušenostech s One click installem ze SUSE, raději instaluju ručně)
Systém též díky sudo (opět, bavíme se o defaulním nastavení) neobtěžuje neustálým zadáváním hesla., tak jde o to, že sudo heslo nevyžaduje neustále (po jeho zadání ho na dané konzoli určitou dobu nechce).
Tiskni
Sdílej: