Google, potažmo YouTube umožní návrat tvůrcům, kteří byli zablokováni kvůli údajnému šíření dezinformací souvisejících s COVID-19 a volbami. Tvůrci teď mohou požádat o navrácení přístupu. Společnost Alphabet v této souvislosti uvedla, že zákazy byly uděleny kvůli tlaku tehdejší Bidenovy administrativy.
Vývojári z distribúcie Artix, ktorá je postavená na Arch Linuxe, alebo skôr jeho forkom, už skôr prešli na Open-RC init systém, stále však niektoré projekty ako GNOME boli závislé na systemd. Teraz pretiekol pohár trpezlivosti a počnúc GNOME 49, kvôli ktorému komponenta gnome-session je úplne závislá na systemd-init, padlo rozhodnutie na odstránenie GNOME z repozitárov Artixu. Táto zmena sa podľa všetkého týka viac než 90 distribúcií, ktoré tiež nepoužívajú systemd. Viac v príspevku na DistroWatch.
Magazín IEEE Spectrum opět po roce publikoval svůj žebříček programovacích jazyků. Vedou Python, Java, C++, SQL a C#.
Repozitáře pro spolupráci v rámci projektu Fedora se přesunou z Pagure na nově vzniklý Fedora Forge. Ten stejně jako třeba Codeberg běží na softwaru Forgejo, které bylo už před časem vybráno jako náhrada za Pagure. Pagure pochází z dílny Fedory, ale mimo ni se příliš neuchytil. Jeho vývoj a údržba byly náročné a Fedora se rozhodla jít cestou úspěšnějšího projektu, který má větší základnu přispěvatelů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.3 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
V IT4Innovations národním superpočítačovém centru byl dnes slavnostně spuštěn první český kvantový počítač VLQ disponující 24 fyzickými qubity s unikátní hvězdicovou topologií. Systém dodala společnost IQM Quantum Computers a jeho celková pořizovací cena činila přibližně 125 milionů korun.
Výrobce čipů Nvidia chce investovat až 100 miliard dolarů (přes dva biliony Kč) do společnosti zaměřené na umělou inteligenci OpenAI. Firmy o tom informují v tiskové zprávě. Oznámené partnerství přichází v době, kdy se mezi technologickými giganty a start-upy zostřuje konkurence o zajištění přístupu k energii a čipům potřebným pro rozvoj umělé inteligence (AI).
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 157 (pdf).
Společnost Cloudflare oznámila, že sponzoruje nezávislý webový prohlížeč Ladybird a linuxovou distribuci pro vývojáře Omarchy (Arch Linux s dlaždicovým správcem oken Hyprland).
Společnost XTX Markets zabývající se algoritmickým obchodováním pro své potřeby vyvinula a dnes představila a otevřela souborový systém TernFS. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj TernFS začal počátkem roku 2022. Od léta 2023 jej XTX Markets používá v produkčním prostředí.
man
?
mému velkému překvapení na mě začalo Ubuntu něco řvátTohle je přesný popis běžných uživatelů (nemyslím teď tebe): "Prosím pomoc. Něco to na mě řve." Ale co bylo obsahem toho řevu se už asi nedozvíme.
je to fakt haluzz, nevysvetlitelnej, chyby co to hlasi rikaj uplne neco jinyho a vubec te nevedou k vyreseni problemu jako treba u ArchuRád bych viděl nějaký příklad. Nedovedu si tak úplně představit situaci, kdy vývojáři Ubuntu schávlně patchují programy v distribuci tak, aby vypisovaly jiné hlášky, než stejné programy v Archu. Případně tak, aby v Archu hlášky vedly lépe na řešení problému.
Já jsem od Ubuntu (9.04) utekl k Archlinuxu.
Proč? Ubuntu je sice uživatelsky přívětivé, ale začíná nám Windowsovatět (což může spoustě lidí vyhovovat). Prostě si radši pustím textový editor Vim
a ručně upravím konfigurační soubor, než abych používal nějaký klikátko.
Problém „It Just Works™” je to, že to uživatele-správce moc nenutí víc poznávat taje GNU/Linuxu. Já jsem vyloženě s Ubuntu na svém PC zakrňoval.
Dobře. Ale musíte uznat, že když se nedejbože něco v Ubuntu posere, tak většina jeho uživatelů neví, jak to napravit, protože nemá na to znalosti, Ubuntu ho moc nepřinutilo se učit novým věcem.
3192 kolourpaint4 27636 1233 24348 2048 7 (Unknown) 3193 libdatetime-timezone-perl 27910 1233 24881 1790 6 (Piotr Roszatycki) 3194 kaffeine-mozilla 16816 1231 15465 83 37 (Zack Cerza) 3195 libsox-fmt-oss 35297 1231 33093 946 27 (Pascal Giard) 3196 libsqlite0-dev 87938 1229 84534 2151 24 (Laszlo Boszormenyi) 3197 xmodmap 447301 1229 445961 32 79 (Unknown) 3198 libgcj10-awt 5904 1228 3970 705 1 (Unknown) 3199 calf-plugins 8485 1226 7023 234 2 (Unknown) 3200 libindicator0 1977 1226 264 478 9 (Unknown) 3201 soprano-backend-sesame 6707 1224 5227 255 1 (Unknown) 3202 language-pack-eu 5631 1223 2672 132 1604 (Language Pack Maintainers) 3203 language-pack-eu-base 5647 1223 2684 132 1608 (Language Pack Maintainers) 3204 kernel-package 57965 1221 56051 670 23 (Manoj Srivastava)
~/.tsclient/xxx.rdp
. Celé je to jen GUI pro rdesktop
, a tomu můžeš říct rozlišení třeba 1337x666 Pointa byla, nepodléhat wow efektu z nové věci. Hodnotit distribuci po pár hodinách či dnech je trochu předčasné.
Ano i ne. Čerstvě nainstalované SUSE mi dělalo docela problémy a to jsem nemusel ani provádět žádné obskurní procedury. Na Ubuntu je klid. Ale před finálním zhodnocením to chce tak půl roku počkat, s tím souhlasím.
Proč jste použil CLI nástroj apt na instalaci balíčků, navíc který ani pořádně neznáte.
Píšu snad někde, že jsem jej použil? Dodatečné balíky jsem si naklikal v nástroji, který jsem objevil v menu.
Ubuntu Software Center jsem nějak nepřišel na chuť, chtěl jsem ukázat jak je instalovani aplikací jednoduché, ale tento krám viděl cca 2000 aplikací, kdežto apt-get/aptitude jich vidělo přes 28 000Protože Software Center, stejně jako předtím Gnome-App-Install počítá aplikace, ale apt počítá balíky ;)
apt-get install qcad
proběhne jedna báseň a v systému se objevý mnou požadovaný qcad.
Je s tím víc práce, ale systém pak běží a běží a běží.Zajímavý postřeh. Jak by to asi vypadalo, kdyby se tá práce vložila do nainstalovaného ubuntu?
Btw. ubuntu (a které distribuce ne, že?) ve výchozí instalaci má iptables.Nejen iptables, ale i mnohem snadněji nastavitelný ufw
Všechno funguje samo od sebe. Pokud chybí kodeky, fleš či nějaký ten přehrávač, systém si o ně/něj sám řekne a automaticky jej nainstaluje. Tak by to mělo být všude.Pamatuju dobu, kdy v jisté nejmenované distribuci při chybějícím kodeku vyskočila nabídka ke koupi Fluendo kodeku a nebo nakašlání si. Kdo ví proč, ale moc se to neujalo. A také pamatuju dobu, kdy můj jeden kamarád instaloval Ubuntu (samozřejmě odkoukané odemě, já se mu to snažil mermomocí zatrhnout) a našel balík s Flashem nainstalovat, protože Macromedia ten jejich tar.gz přesunula. To bylo křiku téhdá.
Systém též díky sudo (opět, bavíme se o defaulním nastavení) neobtěžuje neustálým zadáváním hesla., tak jde o to, že sudo heslo nevyžaduje neustále (po jeho zadání ho na dané konzoli určitou dobu nechce).
Tiskni
Sdílej: