Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.4.0.
Kriminalisté z NCTEKK společně s českými i zahraničními kolegy objasnili mimořádně rozsáhlou trestnou činnost z oblasti kybernetické kriminality. V rámci operací OCTOPUS a CONNECT ukončili činnost čtyř call center na Ukrajině. V prvním případě se jednalo o podvodné investice, v případě druhém o podvodné telefonáty, při kterých se zločinci vydávali za policisty a pod legendou napadeného bankovního účtu okrádali své oběti o vysoké finanční částky.
Na lepší pokrytí mobilním signálem a dostupnější mobilní internet se mohou těšit cestující v Pendolinech, railjetech a InterPanterech Českých drah. Konsorcium firem ČD - Telematika a.s. a Kontron Transportation s.r.o. dokončilo instalaci 5G opakovačů mobilního signálu do jednotek Pendolino a InterPanter. Tento krok navazuje na zavedení této technologie v jednotkách Railjet z letošního jara.
Nepřišlo mi moc dotažené, ani moc rychlé - nevím...
man?
mému velkému překvapení na mě začalo Ubuntu něco řvátTohle je přesný popis běžných uživatelů (nemyslím teď tebe): "Prosím pomoc. Něco to na mě řve." Ale co bylo obsahem toho řevu se už asi nedozvíme.
Ale i tak, Ubuntu si asi vážně nevybírají lidi, kteří by se v tom chtěli kdovíjak hrabat. Spiš si to vybere někdo, kdo prostě chce rychle a bez námahy pracovat a systém používat.
je to fakt haluzz, nevysvetlitelnej, chyby co to hlasi rikaj uplne neco jinyho a vubec te nevedou k vyreseni problemu jako treba u ArchuRád bych viděl nějaký příklad. Nedovedu si tak úplně představit situaci, kdy vývojáři Ubuntu schávlně patchují programy v distribuci tak, aby vypisovaly jiné hlášky, než stejné programy v Archu. Případně tak, aby v Archu hlášky vedly lépe na řešení problému.
Já jsem od Ubuntu (9.04) utekl k Archlinuxu.
Proč? Ubuntu je sice uživatelsky přívětivé, ale začíná nám Windowsovatět (což může spoustě lidí vyhovovat). Prostě si radši pustím textový editor Vim a ručně upravím konfigurační soubor, než abych používal nějaký klikátko.
Problém „It Just Works™” je to, že to uživatele-správce moc nenutí víc poznávat taje GNU/Linuxu. Já jsem vyloženě s Ubuntu na svém PC zakrňoval.
Dobře. Ale musíte uznat, že když se nedejbože něco v Ubuntu posere, tak většina jeho uživatelů neví, jak to napravit, protože nemá na to znalosti, Ubuntu ho moc nepřinutilo se učit novým věcem.
- openTTD, ale nebyl problém to vyřešit... I KDE je na Archum mnohem lepší než na Ubuntu a po roce a čtvrt na Linuxu můžu prohlásit, že jsem se za celou dobu na Ubuntu nic nenaučil... Je to zkrátka něco mezi pravým GNU/Linuxem a klikacíma Window$... Takže bych to doporučil lidem, co Windows nechtějí, ale nemají zájem o PC, chtějí jen OOo a Firefox
A na wiki je podrobný návod instalace a dalších věcí, část i v češtině a opravdu tam člověk najdo co potřebuje, případně se tam dost často odkazuje na Wiki gentoo. Největší výhoda archu je právě rolling release a AUR - Arch user repository, kde je hodně PKBUILDŮ, takže to člověk nemusí kompilovat ručně
Proč má jedna dává vyšší kontrolu nad systémem než jiná? I jeden příklad by stačil. Takhle to tady všichni opakují jako nějaký marketingový bezobsažný blábol.
Kdyby mě neživilo prgání, tak budu asi taky hlavně surfovat, dívat se na filmy a poslouchat hudbu, občas vyprodukuju nějaký dokument do školy.
3192 kolourpaint4 27636 1233 24348 2048 7 (Unknown) 3193 libdatetime-timezone-perl 27910 1233 24881 1790 6 (Piotr Roszatycki) 3194 kaffeine-mozilla 16816 1231 15465 83 37 (Zack Cerza) 3195 libsox-fmt-oss 35297 1231 33093 946 27 (Pascal Giard) 3196 libsqlite0-dev 87938 1229 84534 2151 24 (Laszlo Boszormenyi) 3197 xmodmap 447301 1229 445961 32 79 (Unknown) 3198 libgcj10-awt 5904 1228 3970 705 1 (Unknown) 3199 calf-plugins 8485 1226 7023 234 2 (Unknown) 3200 libindicator0 1977 1226 264 478 9 (Unknown) 3201 soprano-backend-sesame 6707 1224 5227 255 1 (Unknown) 3202 language-pack-eu 5631 1223 2672 132 1604 (Language Pack Maintainers) 3203 language-pack-eu-base 5647 1223 2684 132 1608 (Language Pack Maintainers) 3204 kernel-package 57965 1221 56051 670 23 (Manoj Srivastava)
~/.tsclient/xxx.rdp. Celé je to jen GUI pro rdesktop, a tomu můžeš říct rozlišení třeba 1337x666
Takhle to používám i já.
Pointa byla, nepodléhat wow efektu z nové věci. Hodnotit distribuci po pár hodinách či dnech je trochu předčasné.
Já byl z Kubuntu taky nadšený, čerstvě vyšlá verze po první várce updatů, paráda. Ale zhoršilo se to po několika měsících, vývojáři distribuce se začali věnovat plně nové verzi, marně jsem čekal na nové verze aplikací, backports neativní. Proto jsem odešel. No snad se to zlepšilo. I když, jisté pochybnosti mám, když mrknu do Ubuntu fór, to je samé nainstaluj si z PPA, nainstaluj si tohle z PPA. Na jednu stranu je super, že takové věci jako PPA, AUR či BuildService teď existují, ale je podezřelé když příliš suplují primárního distributora.
Pokud si do Suse (nebo jiné distribuce) nainstalujete ty samé programy a nastavíte je stejně (to ani není nutné, většinou jsou to stejně default hodnoty), budete mít ten samý a stejně "odladěný" systém.
Ano Ubuntu (a Fedora) mají asi nejhezčí výchozí vzhledové nastavení, i včetně fontů (to se zase tak často nevidí), ale ostatní komponenty - víceméně všude defaultní nastavení.
Ad chvála na Gnome. Nepřechvalte dne před večerem. Gnome 3 je za dveřmi, API se měnit bude, aplikace se budou muset adaptovat, takže je dost možné, že situace s KDE4 se bude opakovat. Už se to jednou stalo, já ještě pamatuji přechod Gnome/Gtk 1 -> Gnome 2.
Proč jste použil CLI nástroj apt na instalaci balíčků, navíc který ani pořádně neznáte. Ubuntu nabízí pohodlné GUI pro správu balíčků. Stále je tam minimálně Synaptic, ne? A nový user hned sáhne po nízkoúrovňovém CLI. To budí jisté pochyby.
Pointa byla, nepodléhat wow efektu z nové věci. Hodnotit distribuci po pár hodinách či dnech je trochu předčasné.
Ano i ne. Čerstvě nainstalované SUSE mi dělalo docela problémy a to jsem nemusel ani provádět žádné obskurní procedury. Na Ubuntu je klid. Ale před finálním zhodnocením to chce tak půl roku počkat, s tím souhlasím.
Proč jste použil CLI nástroj apt na instalaci balíčků, navíc který ani pořádně neznáte.
Píšu snad někde, že jsem jej použil? Dodatečné balíky jsem si naklikal v nástroji, který jsem objevil v menu.
Je s tím víc práce, ale systém pak běží a běží a běží.
Ubuntu Software Center jsem nějak nepřišel na chuť, chtěl jsem ukázat jak je instalovani aplikací jednoduché, ale tento krám viděl cca 2000 aplikací, kdežto apt-get/aptitude jich vidělo přes 28 000Protože Software Center, stejně jako předtím Gnome-App-Install počítá aplikace, ale apt počítá balíky ;)
apt-get install qcad proběhne jedna báseň a v systému se objevý mnou požadovaný qcad.
Je s tím víc práce, ale systém pak běží a běží a běží.Zajímavý postřeh. Jak by to asi vypadalo, kdyby se tá práce vložila do nainstalovaného ubuntu?
Btw. ubuntu (a které distribuce ne, že?) ve výchozí instalaci má iptables.
Btw. ubuntu (a které distribuce ne, že?) ve výchozí instalaci má iptables.Nejen iptables, ale i mnohem snadněji nastavitelný ufw

. Dnes to beru jako součást živé přírody.
Všechno funguje samo od sebe. Pokud chybí kodeky, fleš či nějaký ten přehrávač, systém si o ně/něj sám řekne a automaticky jej nainstaluje. Tak by to mělo být všude.Pamatuju dobu, kdy v jisté nejmenované distribuci při chybějícím kodeku vyskočila nabídka ke koupi Fluendo kodeku a nebo nakašlání si. Kdo ví proč, ale moc se to neujalo. A také pamatuju dobu, kdy můj jeden kamarád instaloval Ubuntu (samozřejmě odkoukané odemě, já se mu to snažil mermomocí zatrhnout) a našel balík s Flashem nainstalovat, protože Macromedia ten jejich tar.gz přesunula. To bylo křiku téhdá.
Současný stav reprezentuje to, jak by to mělo v ideálním případě vypadat. Žádná lego kostička místo pluginu a Googlem nalezené přikazy do komandlajny nýbrž okno "Kliknutím nainstalujete chybějící pluginy". (i když já sám raději tyhle věci, po zkušenostech s One click installem ze SUSE, raději instaluju ručně)
Systém též díky sudo (opět, bavíme se o defaulním nastavení) neobtěžuje neustálým zadáváním hesla., tak jde o to, že sudo heslo nevyžaduje neustále (po jeho zadání ho na dané konzoli určitou dobu nechce).
Tiskni
Sdílej: