Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Nepřišlo mi moc dotažené, ani moc rychlé - nevím...
man?
mému velkému překvapení na mě začalo Ubuntu něco řvátTohle je přesný popis běžných uživatelů (nemyslím teď tebe): "Prosím pomoc. Něco to na mě řve." Ale co bylo obsahem toho řevu se už asi nedozvíme.
Ale i tak, Ubuntu si asi vážně nevybírají lidi, kteří by se v tom chtěli kdovíjak hrabat. Spiš si to vybere někdo, kdo prostě chce rychle a bez námahy pracovat a systém používat.
je to fakt haluzz, nevysvetlitelnej, chyby co to hlasi rikaj uplne neco jinyho a vubec te nevedou k vyreseni problemu jako treba u ArchuRád bych viděl nějaký příklad. Nedovedu si tak úplně představit situaci, kdy vývojáři Ubuntu schávlně patchují programy v distribuci tak, aby vypisovaly jiné hlášky, než stejné programy v Archu. Případně tak, aby v Archu hlášky vedly lépe na řešení problému.
Já jsem od Ubuntu (9.04) utekl k Archlinuxu.
Proč? Ubuntu je sice uživatelsky přívětivé, ale začíná nám Windowsovatět (což může spoustě lidí vyhovovat). Prostě si radši pustím textový editor Vim a ručně upravím konfigurační soubor, než abych používal nějaký klikátko.
Problém „It Just Works™” je to, že to uživatele-správce moc nenutí víc poznávat taje GNU/Linuxu. Já jsem vyloženě s Ubuntu na svém PC zakrňoval.
Dobře. Ale musíte uznat, že když se nedejbože něco v Ubuntu posere, tak většina jeho uživatelů neví, jak to napravit, protože nemá na to znalosti, Ubuntu ho moc nepřinutilo se učit novým věcem.
- openTTD, ale nebyl problém to vyřešit... I KDE je na Archum mnohem lepší než na Ubuntu a po roce a čtvrt na Linuxu můžu prohlásit, že jsem se za celou dobu na Ubuntu nic nenaučil... Je to zkrátka něco mezi pravým GNU/Linuxem a klikacíma Window$... Takže bych to doporučil lidem, co Windows nechtějí, ale nemají zájem o PC, chtějí jen OOo a Firefox
A na wiki je podrobný návod instalace a dalších věcí, část i v češtině a opravdu tam člověk najdo co potřebuje, případně se tam dost často odkazuje na Wiki gentoo. Největší výhoda archu je právě rolling release a AUR - Arch user repository, kde je hodně PKBUILDŮ, takže to člověk nemusí kompilovat ručně
Proč má jedna dává vyšší kontrolu nad systémem než jiná? I jeden příklad by stačil. Takhle to tady všichni opakují jako nějaký marketingový bezobsažný blábol.
Kdyby mě neživilo prgání, tak budu asi taky hlavně surfovat, dívat se na filmy a poslouchat hudbu, občas vyprodukuju nějaký dokument do školy.
3192 kolourpaint4 27636 1233 24348 2048 7 (Unknown) 3193 libdatetime-timezone-perl 27910 1233 24881 1790 6 (Piotr Roszatycki) 3194 kaffeine-mozilla 16816 1231 15465 83 37 (Zack Cerza) 3195 libsox-fmt-oss 35297 1231 33093 946 27 (Pascal Giard) 3196 libsqlite0-dev 87938 1229 84534 2151 24 (Laszlo Boszormenyi) 3197 xmodmap 447301 1229 445961 32 79 (Unknown) 3198 libgcj10-awt 5904 1228 3970 705 1 (Unknown) 3199 calf-plugins 8485 1226 7023 234 2 (Unknown) 3200 libindicator0 1977 1226 264 478 9 (Unknown) 3201 soprano-backend-sesame 6707 1224 5227 255 1 (Unknown) 3202 language-pack-eu 5631 1223 2672 132 1604 (Language Pack Maintainers) 3203 language-pack-eu-base 5647 1223 2684 132 1608 (Language Pack Maintainers) 3204 kernel-package 57965 1221 56051 670 23 (Manoj Srivastava)
~/.tsclient/xxx.rdp. Celé je to jen GUI pro rdesktop, a tomu můžeš říct rozlišení třeba 1337x666
Takhle to používám i já.
Pointa byla, nepodléhat wow efektu z nové věci. Hodnotit distribuci po pár hodinách či dnech je trochu předčasné.
Já byl z Kubuntu taky nadšený, čerstvě vyšlá verze po první várce updatů, paráda. Ale zhoršilo se to po několika měsících, vývojáři distribuce se začali věnovat plně nové verzi, marně jsem čekal na nové verze aplikací, backports neativní. Proto jsem odešel. No snad se to zlepšilo. I když, jisté pochybnosti mám, když mrknu do Ubuntu fór, to je samé nainstaluj si z PPA, nainstaluj si tohle z PPA. Na jednu stranu je super, že takové věci jako PPA, AUR či BuildService teď existují, ale je podezřelé když příliš suplují primárního distributora.
Pokud si do Suse (nebo jiné distribuce) nainstalujete ty samé programy a nastavíte je stejně (to ani není nutné, většinou jsou to stejně default hodnoty), budete mít ten samý a stejně "odladěný" systém.
Ano Ubuntu (a Fedora) mají asi nejhezčí výchozí vzhledové nastavení, i včetně fontů (to se zase tak často nevidí), ale ostatní komponenty - víceméně všude defaultní nastavení.
Ad chvála na Gnome. Nepřechvalte dne před večerem. Gnome 3 je za dveřmi, API se měnit bude, aplikace se budou muset adaptovat, takže je dost možné, že situace s KDE4 se bude opakovat. Už se to jednou stalo, já ještě pamatuji přechod Gnome/Gtk 1 -> Gnome 2.
Proč jste použil CLI nástroj apt na instalaci balíčků, navíc který ani pořádně neznáte. Ubuntu nabízí pohodlné GUI pro správu balíčků. Stále je tam minimálně Synaptic, ne? A nový user hned sáhne po nízkoúrovňovém CLI. To budí jisté pochyby.
Pointa byla, nepodléhat wow efektu z nové věci. Hodnotit distribuci po pár hodinách či dnech je trochu předčasné.
Ano i ne. Čerstvě nainstalované SUSE mi dělalo docela problémy a to jsem nemusel ani provádět žádné obskurní procedury. Na Ubuntu je klid. Ale před finálním zhodnocením to chce tak půl roku počkat, s tím souhlasím.
Proč jste použil CLI nástroj apt na instalaci balíčků, navíc který ani pořádně neznáte.
Píšu snad někde, že jsem jej použil? Dodatečné balíky jsem si naklikal v nástroji, který jsem objevil v menu.
Je s tím víc práce, ale systém pak běží a běží a běží.
Ubuntu Software Center jsem nějak nepřišel na chuť, chtěl jsem ukázat jak je instalovani aplikací jednoduché, ale tento krám viděl cca 2000 aplikací, kdežto apt-get/aptitude jich vidělo přes 28 000Protože Software Center, stejně jako předtím Gnome-App-Install počítá aplikace, ale apt počítá balíky ;)
apt-get install qcad proběhne jedna báseň a v systému se objevý mnou požadovaný qcad.
Je s tím víc práce, ale systém pak běží a běží a běží.Zajímavý postřeh. Jak by to asi vypadalo, kdyby se tá práce vložila do nainstalovaného ubuntu?
Btw. ubuntu (a které distribuce ne, že?) ve výchozí instalaci má iptables.
Btw. ubuntu (a které distribuce ne, že?) ve výchozí instalaci má iptables.Nejen iptables, ale i mnohem snadněji nastavitelný ufw

. Dnes to beru jako součást živé přírody.
Všechno funguje samo od sebe. Pokud chybí kodeky, fleš či nějaký ten přehrávač, systém si o ně/něj sám řekne a automaticky jej nainstaluje. Tak by to mělo být všude.Pamatuju dobu, kdy v jisté nejmenované distribuci při chybějícím kodeku vyskočila nabídka ke koupi Fluendo kodeku a nebo nakašlání si. Kdo ví proč, ale moc se to neujalo. A také pamatuju dobu, kdy můj jeden kamarád instaloval Ubuntu (samozřejmě odkoukané odemě, já se mu to snažil mermomocí zatrhnout) a našel balík s Flashem nainstalovat, protože Macromedia ten jejich tar.gz přesunula. To bylo křiku téhdá.
Současný stav reprezentuje to, jak by to mělo v ideálním případě vypadat. Žádná lego kostička místo pluginu a Googlem nalezené přikazy do komandlajny nýbrž okno "Kliknutím nainstalujete chybějící pluginy". (i když já sám raději tyhle věci, po zkušenostech s One click installem ze SUSE, raději instaluju ručně)
Systém též díky sudo (opět, bavíme se o defaulním nastavení) neobtěžuje neustálým zadáváním hesla., tak jde o to, že sudo heslo nevyžaduje neustále (po jeho zadání ho na dané konzoli určitou dobu nechce).
Tiskni
Sdílej: