Šestice firem označovaných jako „MAMAAN“ – tedy Meta (Facebook, Instagram), Alphabet (Google), Microsoft, Apple, Amazon a Netflix – je zodpovědná za více než padesát procent světového internetového provozu. Dalšími velkými hráči jsou TikTok a Disney+. Společně tak zásadně určují podobu digitálního prostředí, spotřebitelského chování i budoucích trendů v oblasti technologií. I přesto, že se podíl těchto gigantů od roku 2023 o něco snížil, jejich dominantní postavení zvyšuje volání po regulaci.
Evropská komise (EK) navrhuje zavést plošný poplatek ve výši dvou eur (zhruba 50 Kč) za každý malý balík vstupující do Evropské unie. Poplatek se má týkat balíků v hodnotě do 150 eur (zhruba 3700 Kč), které v EU nepodléhají clu. V loňském roce bylo do EU doručeno kolem 4,6 miliardy takovýchto balíků. Poplatek má krýt náklady na kontroly rostoucího počtu zásilek levného zboží, které pochází především z Číny.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2025. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
V Bostonu probíhá konference Red Hat Summit 2025. Vybrané přednášky lze sledovat na YouTube. Dění lze sledovat na síti 𝕏 (#RHSummit).
Společnost Red Hat oficiálně oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu 10. Vedle nových vlastností přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Tuto sobotu 24. května se koná historicky první komunitní den projektu Home Assistant. Zváni jsou všichni příznivci, nadšenci a uživatelé tohoto projektu. Pro účast je potřebná registrace. Odkazy na akce v Praze a v Bratislavě.
Troy Hunt představil Have I Been Pwned 2.0, tj. nový vylepšený web služby, kde si uživatelé mohou zkontrolovat, zda se jejich hesla a osobní údaje neobjevily v únicích dat a případně se nechat na další úniky upozorňovat.
Microsoft představil open source textový editor Edit bežící v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V Seattlu a také online probíhá konference Microsoft Build 2025. Microsoft představuje své novinky. Windows Subsystem for Linux je nově open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Z příspěvku Turris Sentinel – co přinesl rok 2024 na blogu CZ.NIC: "Za poslední rok (únor 2024 – únor 2025) jsme zachytili 8,3 miliardy incidentů a to z 232 zemí a z jejich závislých území. Tyto útoky přišly od 6,2 milionu útočníků (respektive unikátních adres). SMTP minipot je stále nejlákavější pastí, zhruba 79 % útoků bylo směřováno na tento minipot, 16 % útoků směřovalo na minipot Telnet, 3 % útoků směřovaly na minipot HTTP a 2 % na minipot FTP. Dále jsme zaznamenali 3,2 milionu unikátních hesel a 318 tisíc unikátních loginů, které útočníci zkoušeli."
Nedávno jsem upgradoval PC a pořídil si Athlona 64. Prozatím zůstávám u 32 bitového systému, zejména z důvodů stability programů. Zajímalo by mě, jak jsou na tom čtenáři AbcLinuxu. Používáte 64bitový systém na 64bitovém procesoru?
Jak už jsem naznačil na začátku, stabilita je pro mě stěžejní. Mám takový pocit, že vývojáři lamentují (lamentovali?) na 64bitové platformy kvůli problémům s překladem aplikací a jejich stabilitou. Jaká je situace dnes? Narážíte na takto nestabilní programy?
Druhým hlediskem je pro mě spotřeba paměti. Je známo, že 64bitové aplikace sežerou více paměti, protože veškeré ukazatele mají větší rozsah. Lze vysledovat nějakou vyšší spotřebu paměti?
Třetím důvodem je prakticky nepatrné navýšení výkonu. Pochybuji, že by byl desktop "živější", či běžně používané aplikace rychlejší. Některé vybrané aplikace však mohou nových možností využít, ale abych řekl pravdu, žádná mě v tuto chvíli nenapadá. Snad třeba šachy...
Možná jsou to všechno mýty a doporučíte mi okamžitý upgrade na 64 bitový systém. Má někdo zkušenosti s upgradem distribuce Ubuntu z 32bitové na 64bitovou verzi? Ať už na stejné, nebo z nižší na vyšší verzi distribuce.
Tiskni
Sdílej:
pouzivam normalne 64bit mplayer a zda se ze pouziva win32 kodekyTo docela pochybuju. Taky přehraju šílený hafo formátů, ale WMV prostě ne, tam jde jen zvuk - takže WMA asi v mplayeru64 jde, teď nevím, nežere mě to.
zvláště ty kernel-like jako je vmware apod určitě nepůjdou
Než něco podobně kategoricky prohlásíte, ověřte si, prosím, zda je to pravda. 32-bitový VMware (Workstation i Server) pod 64-bitovými linuxovými distribucemi bez problémů funguje. Máte-li vyhovující procesor (ne každý Athlon64 to umožnuje), lze spouštět i 64-bitové virtuální stroje.
ne každý Athlon64 to umožnujeJak poznám, jestli ten můj jo?
Ale stějně budeš muset postupovat dostatečně opatrně, aby jsi si ty jedny verze nepřepsal druhýmiPokud používáš distribuci, která dělá takovej bordel, tak možná... 32-bitový knihovny patřej do
/lib32
a /usr/lib32
a rozhodně nic nepřepisují.
/usr/lib
je link na lib64
.
ted vazne, jsou to dva odlisne adresare normalni lib je pro 32bitu a to umoznuje bezproblemu instalovat baliky ze 32bitoveho slackwaru. diky tomu muzu mit napr. dve verze mplayeru.Jasně, myslel jsem tím v mém systému. 2 verze MPlayeru můžu mít (a mám) samozřejmě taky
ale to není problém platformy, to je problém programátorů, kteří by zasloužili naplácat přes ruce.Samozřejmě máte pravdu, ale jsou poněkud daleko, bohužel, fackovací periferii k počítači ještě nikdo nevytvořil.
Nejsem zadny profi a vyuzivam okenni verze. Nebude to krok zpet ?Určitě ne: 1. Stávající systém, který používáš (32bit) ti na tom rozhodně pojede stejně jako dosud - nebude sice využívat HW na 100%, ale to např. obyčejné MS Windows také nedělají a uživatelům to nevadí - ani to nepoznáš, pokud nejsi "profi". 2. Pokud se rohodneš pro 64bit verzi, pak se podívaj, jaké obsahuje balíčky v základní distribuci - s existujícími balíčky v distribucích jsem nikdy žádný problém neměl, ani v 64bitových distribucích. 3. Pokud budeš chtít používat vlastní kompilovaný sw, pak na 98% nenarazíš na problém - a pokud se vejdeš do těch 2% - pak budeš muset se stát "profi" a problém vyřešit