Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Jak člověk roste a začne se zabývat nějakým tématem, začíná mít pocit, že tomu taky rozumí. Tím hůř, když dostane do ruky ještě papír, kde je napsané master of computer science.
Ještě předevčírem jsem si myslel, že svému oboru nějak rozumím. Sice jsou oblasti (Lisp, Smalltalk, nebo třeba Prolog), kde tápu, ale od včerejška mám pocit, že jsem opět na začátku.
Tím, kdo mi vzal iluze o tom, že mám vůbec páru o C++, byl Andrei Alexandrescu, šéfprogramátor u Real Networks. Jeho kniha Modern C++ Design: Generic Programming and Design Patterns Applied (česky Moderní programování v C++ - odkaz vede na vltavu), respektive prvních několik stran způsobilo, že si teď připadám jako naprostý začátečník. Rozhodně vím, co chci pod stromeček, protože tuto knihu nechci mít jen vypůjčenou
.
Pokud nepočítám pochvalné úvody, tak mi první tři strany zabraly asi 2 hodiny času a rozhodně nejde o nic odpočinkového, nebo mechanického. Jenom toho času, než mi v hlavě secvakly příslušné kontakty a já se po čtvrt hodině čučení na kousek kódu konečně pochopil, o čem to vlastně je
. Je pravda, že ten pocit Jo, aha, už tomu rozumím trval jenom do dalšího otočení stránky.
BTW: evidentně jsem nebyl sám.
Na počátku roku 2002 jsem si myslel, že C++ znám. Používal jsem ho pro každodenní programování víc než dvanáct let, přednášel jsem ho na vysoké škole již skoro deset let ... A pak jsem dostal do rukou knihu Andreie Alexandresca Modern C++ design a pochopil jsem, že se mám stále co učit.
Miroslav Virius — Předmluva k českému vydání
Tiskni
Sdílej:
foo, ze které se dědí
). A když jsem pochopil, k čemu to může být, tak jsem nechápal, jak na to sakra ten chlap vlastně přišel.
template <class foo>
class bar: public foo
{
...
};
Jedna z věcí, která se týká jeho přístupu k šablonám je to, že je používá podobně, jako Lisp používá makra. Ale podrobnější vysvětlení podat nemůžu, jak jsem říkal, jsem zase na začátku ...
Díky za tip na knížku, už je stažená
už je staženáOdkud?
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Nekdy jsem si v duchu rikal: "Ty jo, to husty, jak na to prisel!?".Jo, hned po Ahá, jo takhle to je! přišlo, Kua, jak ho to vůbec napadlo?. Těším se na další čtení. BTW: je Loki přeložitelná v gcc, nebo icc? Protože on se v knize zmiňuje pouze o dvou (mě neznámých překladačích) pro Windows. Navíc jsem hledal nějaký všeobecně uznávaný test schopností C++ překladače a tato knihovna vypadá jako to pravé.
Nekdy jsem si v duchu rikal: "Ty jo, to husty, jak na to prisel!?". Jo, hned po Ahá, jo takhle to je! přišlo, Kua, jak ho to vůbec napadlo?. Těším se na další čtení.Je to jednoduché
používal to co má mezi ušima.
, ten chlap musí být fakt, no nevím co na to říci... Musím se po té knížce porozhlédnout v knihovně.
Takovou blbost jako, ze se naucim javu za mesic fakt z huby nevypustim. Nebo neco podobneho.Já myslím, že to Peter Norvig hezky napsal ve svém Teach Yourself Programming in Ten Years (pokud je tu nějaký znuděný překladatel, hodila by se i česká verze
).
Ale ani jednu jsem necetl, tudiz nemohu rici jednoznacne, jak to je.
Po hodině to poslat ještě popáté
..Je jen málo lidí, kteří C++ skutečně umí....V tomto souhlasím s naším děkanem, který považuje syntaxi C++ za špatný vtip (on se podobně vyjadřuje i o XML, ale já už raději proti XML vystupovat nebudu, nebo to zase schytám
).
rtti a reflexe by se mi také líbila. Navíc slušná* standardní knihovna by také nebyla k zahození.
*jenom taková blbost, že metody z iostream pořád chtějí jako řetězcový parametr const char* (přitom přetížit byt to nebyl problém) mě dokáže vytočit. Když si vzpomenu, že to prakticky nic neumí ...
že metody z iostream pořád chtějí jako řetězcový parametr const char* (přitom přetížit byt to nebyl problém)
Zrovna tohle je IIRC v draftu C++0x.
Clovek si musi polozit otazky jako:
a) Je cyklus aktualizace standardu c++ opodstatneny? Neni to prilis dlouha doba?
b) Ma c++ srovnatelny marketing jako java nebo C#? Pokud tomu tak neni, co jej stale radi mezi vyznamne jazyky?
Na svou dobu byly myslenky vtelene do standardu nadcasove, pokud vezmeme v uvahu tlaky ruznych loby. Resp., ze to vubec slo. C# vyviji MS, Javu Sun. Do standardu c++ "mluvi" kazdy, vcetne MS a Sunu.
Ono je to totiž tak, že Java i C++ jsou svým zaměřením odlišné jazyky, proto je složité je přímo porovnávat ...