Dospěl jsem pro Linux

8.10.2007 18:27 | Přečteno: 2540× | Příběhy a povídky

V roce 2005 mě kamarád nainstaloval Mandrake 10.1. Tehdy jsem to bral jako cool věc. V okolí to téměř nikdo neznal a tak jsem si připadal něčím vyjímečný. Ano, vyjímečný jsem byl, protože jsem uměl maximálně spustit Tuxracera a Mplayer.

Linux jsem téměř nepoužíval. Jen občas, když jsem si přečetl nějaký článek který se jej týkal, jsem dostal chuť něco zkusit. Bylo tedy jen otázkou času, kdy provedu něco, co můj linux znefunkční. Tím posledním hřebíkem do rakve byl nápad pokusit se distro aktualizovat. Tuším, že jsem se nalogoval jako root a napsal něco ve smyslu apt-get, protože jsem to někde předtím zahlédl. Výsledkem byla nečekaně nějaká chybová hláška. Hmm, rozhlédl jsem se a uviděl na polici ležet Ubuntu 5.1, které jsem si jednou nechal poslat poštou. Řekl jsem si:"Proč něco upgradovat, když si můžu nainstalovat přímo nový Linux". Vložil jsem tedy CD do mechaniky a restartoval. První zaváhání přišlo u rozdělování disků. Uviděl jsem asi 7 oddílů. Podle velikosti jsem zjistil, kde je win a tak jsem pro Linux zvolil největší oddíl pro mě neznámého typu. Doklikal jsem instalaci až do konce. Restartoval PC a NIC. Naběhlo staré LILO, ale jediná funkční položka byla ta s názvem WIN2000. Tím můj příběh s Linuxem na dlouho skončil.

Jak postupně dozrávám, tak jsem se při mojem programování mikrokontrolerů rozhodl pro přechod od asembleru k C. Stáhl jsem si tedy balík aplikací WinAVR a nainstaloval jej. S údivem jsem zjistil, že téměř vše co potřebuji k práci má ekvivalent běhající v Linuxu. Rozhodl jsem se tedy nějak opravit nefunkční distro na mojem disku.

Po spoustě problémů se mě podařilo nainstalovat Ubuntu 7.04. Nastavil jsem si motiv pracovní plochy aktualizoval jsem systém, doinstaloval Amarok a podobně. Nastal tedy čas začít se věnovat práci.

Začal jsem tedy hledat nějaký balík pro práci s mikrokontrolery v Linuxu. Zde na ABC jsem našel poutavý článek věnující se této problematice. Dle něj jsem stáhnul a nainstaloval cdk-avr-base, cdk-avr-binutils, cdk-avr-gcc, cdk-avr-libc a cdk-avr-uisp. Aplikace jsou předpokládám v mojem počítači, ale nevím co s nimi. Programem UISP jsem přes starý programátor schopný komunikovat s mikrokontrolerem, ale tím to končí.

Nyní nejvíce potřebuji:

Najít vhodný editor pro psaní kódu v C, ASM a pokud možno i jiných jazycích, abych s postupem času nemusel používat více editorů pro různé jazyky. Zároveň je potřeba spouštět z tohoto editoru příkazy pro překlad projektu a komunikaci s programátorem.

Rozchodit můj USB programátor.

Najít nějaký simulátor, který by nahradil AVRStudio.

Mám Linux na PC teprve asi 4 dny, a od té doby jsem ve win nebyl ani jednou. Doufám, že se mě s Vaší pomocí podaří vyřešit výše zmíněné problémy a přestane být proč používat windows.

       

Komentáře

[Septyk]

Třebas nedospěl ty ale Linux :)

[ondracch]

Je to možné. Ubuntu se mě jeví jako velmi přátelská distribuce. Instalace je snadná a pokud člověk nepoužívá něco jako programátor, tak nemusí řešit ani ovladače.

[kouzer]

Zkoušel sjte emacs nebo vim na programování?

[ondracch]

Ne, raději bych pro začátek nějaké klikadlo.

[David Watzke]

gVim Vim je dobrej hned zezačátku, naučíš se pár ptákovin a můžeš v něm psát a časem už jen zdokonalovat config a využívat víc a víc funkcí.

[Andrej]

A teď ještě tu o červené karkulce!

[David Watzke]

A co jde? Osobně ve vimu drtivou většinu času používám jenom tyhle věci:

• po spuštění zmáčknu a
• když chci vim ukončit, tak Esc a ZZ (uložit) nebo ZQ (neukládat)
• mazání/vkládání řádků dd/p
• skok na řádek 123G
• :%s/substituci//g
• ?vyhledávání (a k tomu m a n na procházení nálezů)

To doopravdy zvládne každý...

[Michal Vyskočil]

Je dobré ještě alespoň Ctrl+P pro doplňování (pozor to není omnicompletion!), namapovat si nějaké klávesy na často prováděné akce - map <F5> :make<CR>, imap <F5> <Esc>:make<CR> a :cn pro skákání po chybách.

[Josef Kufner]

Na klikadla kašli, jsou moc složitá. Nauč se s Vimem a nauč se psát aspoň základní makefile. Víc netřeba.

[Dalibor Smolík]

Já píšu skripty PHP a jelikož jsem dost líný, používám bluefish. Otevřu si tak několik vzorových skriptů a z nich pak zkopíruji část textu, který se mi hodí do toho nového. To jde i z vimu, ale bluefish je trochu pohodlnější

[pools]

na tohle ja pouzivam gphpedit, je o dost mensi nez bluefish ale staci ;)

[Petr Tomášek]

U? Tak nevím, ale zatím jsem nepotkal pohodlnější editor, než vim... :-o

[kouzer]

Vim i Emacs mají verzi pro xka.. Ale znám i pár lidí co používají jEdit.. Ale ne každému vyhovuje java.

[trekker.dk]

kate?

[Black.Bandit]

specifický dotaz ohledně programovaní bude lepší položit v "poradně"

[Murry]

IDE Anjuta
gedit - bacha, musis mit tu nejnovejsi verzi a podivej se do nastaveni -> plugins

[laco]

Programátory v Linuxu - to je docela průšvih, ale možná, že to vidím příliš černě. Všichni co znám, je provozují bohužel pod win.

[Dalibor Smolík]

Mandrake 10.1 v roce 2005 bylo již zastaralé distro. Problémy mohly být s hw, pokud šlo o nový stroj. Vždy bych dával to nejnovější

[wo]

Mikrokontrolery AVR - podívej se na Arduino.

[ondracch]

Ten link nefunguje.

[kkaarreell]

Ten link mel byt evidentne http://www.arduino.cc/

[Michal Kubeček]

Klasika - lidi si zvykli, že po nich prohlížeč nechce celé URL a chybějící části si domyslí, takže to tak pak píší i do odkazů…

[Bill.jr]

Arduino je bomba. Nedávno mi dorazilo a fakt se s tim dá vyhrát bez větších znalostí. Hlavně to má skvělou tutorialovou bázi, něco jako Ubuntu Rozhod sem se v rámci propagace v českých zemích udělat nějaky tutorialy na svym bločku Arduino Diecimila.

[Bill.jr]

A už se nechá i koupit v ČR na www.arduino.cz

[Aleš Kapica]

Nic ve zlém, ale mě docela zarazilo jak někdo kdo se pouští do programování podobných zařízení není schopen se obeznámit s tím jak se vlastně ten systém na kterém se chystá programovat instaluje a jak funguje.

[ondracch]

No, pro mě je celkem jedno jak funguje PC a jaký na něm běží systém. Já potřebuji nainstalovat aplikaci, ve které napíši zdrojový kód, přeložím jej do formátu .hex a nahraju do mikrokontroleru. Pro práci tedy potřebuji dobře znát strukturu toho programovaného mikrokonteroleru a né strukturu systému, ve kterém na projektu pracuji.

[multi]

to je teda prca, kdyz distro, ktery se naistaluje neumi ani nabootovat

az doresis ty dalsi veci, hl ten simulator tak dej vedet

[rADOn]

• pokud ti nevadi spousta nastavovani a hrani si s pluginama tak asi eclipse. imo je to overbloated nenazranost ale spousta lidi na to neda dopustit takze na tom asi neco bude.
• KDEckam ruluje kate, kdevelop a quanta. vsechno pouziva stejnou editacni komponentu, lisi se to jen omackou.
• malo platny, vi a emacs vladnou programovacimu svetu. svoji babicce bych je asi nepodstrcil ale cloveku ktery se datlovanim do editoru zivi to za to stoji.
• vsichni gnomisti co znam (moc jich neni) jsou gvim.

ja pouzivam kate ale spis proto ze je jako program pro X prehlednejsi - ukazatele odsazeni a foldingu, ruzny barveni etc se delaji v grafice lip nez v textovym rezimu. ne ze by byla funkcne lepsi nez vi.

[trekker.dk]

Článek věnující se problematice programování AVR v Linuxu, který linkuješ, je trochu zastaralý. Zkus is přečíst tenhle

Co se cdk4avr týče, nějak mi přijde, že to trochu spí - poslední aktualizace je tři čtvrtě roku stará. Osobně pro psaní programů pro AVR používám knihovnu avr-libc.

Co se programátoru týče, podívej se do avrdude, možná ho bude umět, i když je to dost nepravděpodobné. Pokud jsi dost šikovný, můžeš si udělat za pár šupů vlastní, na Internetu se válí nějaké návody. Většinou k nim je k dispozici do avrdude patch, takže není problém se softwarem.

Se simulátorem je problém, taky jsem nějaký hledal, ale žádný nefungoval nijak úspěšně.

[kotyz]

jako klikaci editory sou dobry pro kde kate, pro gnome gedit a muj favorit je medit.

[Milan Hejpetr]

No, nevim, jestli vas uplne potesim, ale uplnou nahradu AVRstudia na Linuxu nemame. Bohuzel...Tedy lepe receno, pokud programujete pro AVR v Assembleru, lze pod Wine bez problemu provozovat AVR Studio 3. Pouzivam jej pod wine pro emulaci k plne spokojenosti.
AVR Studio 4 bohuzel pod wine nerozjedete.
Vetsinu toho co potrebujete majdete na http://cdk4avr.sourceforge.net/. K vlastnimu programovani MCU pouzivam uisp. Co se tyce prekladace avr-gcc, je treba si po instalaci dat do PATH cestu k binarkam, aby je mohla spustit utilita make (zpracovava Makefile daneho projektu). Zpravidla binarky prekladace najdete po instalaci baliku v /opt/cdk4avr/bin (pouzivam RPM baliky - tedy zadne Ubuntu) . Na vyseuvedenem linku je i avr-gdb, coz je debuger (s tim lze pouzivat i GUI nadstavbu DDD - byva v distribucich). Ovsem ted nastava tragedie - simulator. Na tom vyseuvedenem linku je i balik simulavr. Bohuzel je ten simulator velmi tezko pouzitelny a vicemene se nevyviji - z meho pohledu je temer k nicemu. Ale muzete ladit pomoci JTAG, k cemuz slouzi balik Avarice (je treba prostudovat manual) - k tomu samozrejme potrebujete hardware - bud jej koupite nebo zbastlite treba podle tohoto: http://www.mcu.cz/modules/news/article.php?storyid=491, ale to asi znate...
Zajimavym projektem je take Kontrollerlab - viz. http://www.scienceprog.com/kontrollerlab-ide-development-software-for-avr-under-linux/. Ovsem jeho vyvoj neni nijak bourlivy a dost veci neumi. Ja jej pouzivam vlastne pouze k nastavovani FUSE bitu , pripadne k vlastnimu uploadu programu do MCU (jako lepsi nahradu uisp).
Pak je zde jeste jedna moznost pres Wine: viz. http://www.captain.at/electronic-linux-atmel-avr-simulator-gui-vmlab.php.
Jak vidite, Atmel nas ignoruje a tak je zpocatku trochu slozitejsi se s tim poprat. Ovsem vyvijet se da. Jen si zvyknout.
A vite, co pouzvam za editor ? Nemohu si pomoci, nejlepe mne vyhovuje mcedit (soucast Midnight Commanderu) .

[trekker.dk]

Co se tyce prekladace avr-gcc, je treba si po instalaci dat do PATH cestu k binarkam, aby je mohla spustit utilita make (zpracovava Makefile daneho projektu). Zpravidla binarky prekladace najdete po instalaci baliku v /opt/cdk4avr/bin (pouzivam RPM baliky - tedy zadne Ubuntu) .

Překladač se najde v balíku gcc-avr v Ubuntu, není potřeba měnit žádný PATH. Většina ostatních věcí se v repozitáři najde taky - žádnej RPM /opt nepořádek.

[Milan Hejpetr]

OK, vsak pisu, ze Ubuntu nepouzivam (matne si vzpominam, ze ty baliky byly primo v Debianu). Nehodlam zacinat flame, ale ta distribuce mne trochu leze na nervy aniz bych ji vubec na pocitaci mel

[trekker.dk]

Jo, já ji taky nemusím. Používám Debian a v tom je to stejně.

[ondracch]

Jak vidite, Atmel nas ignoruje...

Bohužel není sám. Freescale se o nějaké linuxlike alternativě svého IDE Codewarior také nezmiňuje