Byla vydána verze 0.2.0 v Rustu napsaného frameworku Pingora pro vytváření rychlých, spolehlivých a programovatelných síťových systémů. Společnost Cloudflare jej letos v únoru uvolnila pod licencí Apache 2.0.
Open source RDP (Remote Desktop Protocol) server xrdp (Wikipedie) byl vydán ve verzi 0.10.0. Z novinek je vypíchnuta podpora GFX (Graphic Pipeline Extension). Nová větev řeší také několik bezpečnostních chyb.
Rocky Linux byl vydán v nové stabilní verzi 9.4. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Dellu byla odcizena databáze zákazníků (jméno, adresa, seznam zakoupených produktů) [Customer Care, Bleeping Computer].
V lednu byl otevřen editor kódů Zed od autorů editoru Atom a Tree-sitter. Tenkrát běžel pouze na macOS. Byl napevno svázán s Metalem. Situace se ale postupně mění. V aktuálním příspěvku Kdy Zed na Linuxu? na blogu Zedu vývojáři popisují aktuální stav. Blíží se alfa verze.
O víkendu 11. a 12. května lze navštívit Maker Faire Prague, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byl vydán Fedora Asahi Remix 40, tj. linuxová distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 40.
Představena byla služba Raspberry Pi Connect usnadňující vzdálený grafický přístup k vašim Raspberry Pi z webového prohlížeče. Odkudkoli. Zdarma. Zatím v beta verzi. Detaily v dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.2 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Dnešním dnem lze již také v Česku nakupovat na Google Store (telefony a sluchátka Google Pixel).
V roce 2005 mě kamarád nainstaloval Mandrake 10.1. Tehdy jsem to bral jako cool věc. V okolí to téměř nikdo neznal a tak jsem si připadal něčím vyjímečný. Ano, vyjímečný jsem byl, protože jsem uměl maximálně spustit Tuxracera a Mplayer.
Linux jsem téměř nepoužíval. Jen občas, když jsem si přečetl nějaký článek který se jej týkal, jsem dostal chuť něco zkusit. Bylo tedy jen otázkou času, kdy provedu něco, co můj linux znefunkční. Tím posledním hřebíkem do rakve byl nápad pokusit se distro aktualizovat. Tuším, že jsem se nalogoval jako root a napsal něco ve smyslu apt-get, protože jsem to někde předtím zahlédl. Výsledkem byla nečekaně nějaká chybová hláška. Hmm, rozhlédl jsem se a uviděl na polici ležet Ubuntu 5.1, které jsem si jednou nechal poslat poštou. Řekl jsem si:"Proč něco upgradovat, když si můžu nainstalovat přímo nový Linux". Vložil jsem tedy CD do mechaniky a restartoval. První zaváhání přišlo u rozdělování disků. Uviděl jsem asi 7 oddílů. Podle velikosti jsem zjistil, kde je win a tak jsem pro Linux zvolil největší oddíl pro mě neznámého typu. Doklikal jsem instalaci až do konce. Restartoval PC a NIC. Naběhlo staré LILO, ale jediná funkční položka byla ta s názvem WIN2000. Tím můj příběh s Linuxem na dlouho skončil.
Jak postupně dozrávám, tak jsem se při mojem programování mikrokontrolerů rozhodl pro přechod od asembleru k C. Stáhl jsem si tedy balík aplikací WinAVR a nainstaloval jej. S údivem jsem zjistil, že téměř vše co potřebuji k práci má ekvivalent běhající v Linuxu. Rozhodl jsem se tedy nějak opravit nefunkční distro na mojem disku.
Po spoustě problémů se mě podařilo nainstalovat Ubuntu 7.04. Nastavil jsem si motiv pracovní plochy aktualizoval jsem systém, doinstaloval Amarok a podobně. Nastal tedy čas začít se věnovat práci.
Začal jsem tedy hledat nějaký balík pro práci s mikrokontrolery v Linuxu. Zde na ABC jsem našel poutavý článek věnující se této problematice. Dle něj jsem stáhnul a nainstaloval cdk-avr-base, cdk-avr-binutils, cdk-avr-gcc, cdk-avr-libc a cdk-avr-uisp. Aplikace jsou předpokládám v mojem počítači, ale nevím co s nimi. Programem UISP jsem přes starý programátor schopný komunikovat s mikrokontrolerem, ale tím to končí.
Mám Linux na PC teprve asi 4 dny, a od té doby jsem ve win nebyl ani jednou. Doufám, že se mě s Vaší pomocí podaří vyřešit výše zmíněné problémy a přestane být proč používat windows.
Tiskni Sdílej:
A teď ještě tu o červené karkulce!
map <F5> :make<CR>
, imap <F5> <Esc>:make<CR>
a :cn
pro skákání po chybách.
Co se tyce prekladace avr-gcc, je treba si po instalaci dat do PATH cestu k binarkam, aby je mohla spustit utilita make (zpracovava Makefile daneho projektu). Zpravidla binarky prekladace najdete po instalaci baliku v /opt/cdk4avr/bin (pouzivam RPM baliky - tedy zadne Ubuntu) .Překladač se najde v balíku gcc-avr v Ubuntu, není potřeba měnit žádný PATH. Většina ostatních věcí se v repozitáři najde taky - žádnej RPM /opt nepořádek.
Jak vidite, Atmel nas ignoruje...
Bohužel není sám. Freescale se o nějaké linuxlike alternativě svého IDE Codewarior také nezmiňuje