Turris OS má aktuálně problém s aktualizací související s ukončením podpory protokolu OCSP u certifikační autority Let's Encrypt.
Nevidomý uživatel Linuxu v blogu upozornil na tristní stav přístupnosti na linuxovém desktopu (část první, druhá, závěr), přičemž stížnosti jsou podobné jako v roce 2022. Vyvolal bouřlivou odezvu. Následně např. Georges Stavracas shrnul situaci v GNOME. Debata o jiném aspektu přístupnosti, emulaci vstupu pod Waylandem, také proběhla na Redditu.
DevConf.CZ 2025, tj. open source komunitní konference sponzorovaná společností Red Hat, proběhne od 12. do 14. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Byla vydána nová major verze 28.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2024 (pdf), kde shrnuje své aktivity v loňském roce a přináší i základní popis situace na trhu. Celkový objem přenesených mobilních dat za rok 2024 dosáhl dle odhadu hodnoty přibližně 1,73 tis. PB a jeho meziroční nárůst činí zhruba 30 %. Průměrná měsíční spotřeba dat na datovou SIM kartu odhadem dosáhla 12,5 GB – v předchozím roce šlo o 9,8 GB.
Z novinek představených na Google I/O 2025: Přehledy od AI (AI Overviews) se rozšiřují do dalších zemí. Užitečné, syntetizované přehledy od generativní AI jsou nově k dispozici i českým uživatelům Vyhledávače.
Šestice firem označovaných jako „MAMAAN“ – tedy Meta (Facebook, Instagram), Alphabet (Google), Microsoft, Apple, Amazon a Netflix – je zodpovědná za více než padesát procent světového internetového provozu. Dalšími velkými hráči jsou TikTok a Disney+. Společně tak zásadně určují podobu digitálního prostředí, spotřebitelského chování i budoucích trendů v oblasti technologií. I přesto, že se podíl těchto gigantů od roku 2023 o něco snížil, jejich dominantní postavení zvyšuje volání po regulaci.
Evropská komise (EK) navrhuje zavést plošný poplatek ve výši dvou eur (zhruba 50 Kč) za každý malý balík vstupující do Evropské unie. Poplatek se má týkat balíků v hodnotě do 150 eur (zhruba 3700 Kč), které v EU nepodléhají clu. V loňském roce bylo do EU doručeno kolem 4,6 miliardy takovýchto balíků. Poplatek má krýt náklady na kontroly rostoucího počtu zásilek levného zboží, které pochází především z Číny.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2025. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
V Bostonu probíhá konference Red Hat Summit 2025. Vybrané přednášky lze sledovat na YouTube. Dění lze sledovat na síti 𝕏 (#RHSummit).
V roce 2005 mě kamarád nainstaloval Mandrake 10.1. Tehdy jsem to bral jako cool věc. V okolí to téměř nikdo neznal a tak jsem si připadal něčím vyjímečný. Ano, vyjímečný jsem byl, protože jsem uměl maximálně spustit Tuxracera a Mplayer.
Linux jsem téměř nepoužíval. Jen občas, když jsem si přečetl nějaký článek který se jej týkal, jsem dostal chuť něco zkusit. Bylo tedy jen otázkou času, kdy provedu něco, co můj linux znefunkční. Tím posledním hřebíkem do rakve byl nápad pokusit se distro aktualizovat. Tuším, že jsem se nalogoval jako root a napsal něco ve smyslu apt-get, protože jsem to někde předtím zahlédl. Výsledkem byla nečekaně nějaká chybová hláška. Hmm, rozhlédl jsem se a uviděl na polici ležet Ubuntu 5.1, které jsem si jednou nechal poslat poštou. Řekl jsem si:"Proč něco upgradovat, když si můžu nainstalovat přímo nový Linux". Vložil jsem tedy CD do mechaniky a restartoval. První zaváhání přišlo u rozdělování disků. Uviděl jsem asi 7 oddílů. Podle velikosti jsem zjistil, kde je win a tak jsem pro Linux zvolil největší oddíl pro mě neznámého typu. Doklikal jsem instalaci až do konce. Restartoval PC a NIC. Naběhlo staré LILO, ale jediná funkční položka byla ta s názvem WIN2000. Tím můj příběh s Linuxem na dlouho skončil.
Jak postupně dozrávám, tak jsem se při mojem programování mikrokontrolerů rozhodl pro přechod od asembleru k C. Stáhl jsem si tedy balík aplikací WinAVR a nainstaloval jej. S údivem jsem zjistil, že téměř vše co potřebuji k práci má ekvivalent běhající v Linuxu. Rozhodl jsem se tedy nějak opravit nefunkční distro na mojem disku.
Po spoustě problémů se mě podařilo nainstalovat Ubuntu 7.04. Nastavil jsem si motiv pracovní plochy aktualizoval jsem systém, doinstaloval Amarok a podobně. Nastal tedy čas začít se věnovat práci.
Začal jsem tedy hledat nějaký balík pro práci s mikrokontrolery v Linuxu. Zde na ABC jsem našel poutavý článek věnující se této problematice. Dle něj jsem stáhnul a nainstaloval cdk-avr-base, cdk-avr-binutils, cdk-avr-gcc, cdk-avr-libc a cdk-avr-uisp. Aplikace jsou předpokládám v mojem počítači, ale nevím co s nimi. Programem UISP jsem přes starý programátor schopný komunikovat s mikrokontrolerem, ale tím to končí.
Mám Linux na PC teprve asi 4 dny, a od té doby jsem ve win nebyl ani jednou. Doufám, že se mě s Vaší pomocí podaří vyřešit výše zmíněné problémy a přestane být proč používat windows.
Tiskni
Sdílej:
A teď ještě tu o červené karkulce!
map <F5> :make<CR>
, imap <F5> <Esc>:make<CR>
a :cn
pro skákání po chybách.
Co se tyce prekladace avr-gcc, je treba si po instalaci dat do PATH cestu k binarkam, aby je mohla spustit utilita make (zpracovava Makefile daneho projektu). Zpravidla binarky prekladace najdete po instalaci baliku v /opt/cdk4avr/bin (pouzivam RPM baliky - tedy zadne Ubuntu) .Překladač se najde v balíku gcc-avr v Ubuntu, není potřeba měnit žádný PATH. Většina ostatních věcí se v repozitáři najde taky - žádnej RPM /opt nepořádek.
Jak vidite, Atmel nas ignoruje...
Bohužel není sám. Freescale se o nějaké linuxlike alternativě svého IDE Codewarior také nezmiňuje