O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Čtení a snaha porozumět cizímu kódu může zabrat mnoho času, protože se kód může dotýkat mnoha částí programu. Pokud člověk chce kódu porozumět v globálním měřítku, často se to neobejde bez různých obrázků. Proč si to nezautomatizovat?
Příručka „Systémy pro správu verzí“ vznikla jako součást semestrální práce z předmětu KIV/DTP1 (příprava textu pomocí počítače) na Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni.
Asi nejlépe vystihuje účel této příručky její předmluva:
Tato příručka vznikla na základě zjištění, že mnoho studentů informatiky nikdy nepoužívalo systém pro správu verzí. Někteří o existenci takových systémů ani nevědí. Proto si tato příručka si neklade za cíl být manuálem či referenční příručkou, ale má sloužit jako krátký úvod do problematiky pro všechny, kteří nikdy s žádným takovým systémem nepracovali. Má vysvětlit k čemu systémy pro správu verzí slouží, jak se s nimi pracuje a má pomoci s výběrem vhodného systému.
Obsahuje opravy na základě připomínek p. Ing. Petra Lobaze a lidí z abclinuxu.cz.
Uvítám konstruktivní kritiku – nejen od lidí, co s danými systémy pracují ale hlavně od těch, pro které je tato příručka určena.
Když jsem opět po nějaké době zkompiloval KDevelop z gitu, zjistil jsem, že padá při použít "Find Uses". Jak tedy vypadá hlášení bugu a jeho následná oprava v KDevelopu?