Kalifornský zákon AB 1043 platný od 1. ledna 2027 vyžaduje, aby operační systémy požadovaly po uživatelích věk nebo datum narození a skrze API poskytovaly aplikacím informaci, zda je uživatel mladší 13 let, má 13 až 16 let, má 16 až 18 let nebo má alespoň 18 let. Vývojáři linuxových distribucí řeší, co s tím (Ubuntu, Fedora, …).
Konference LinuxDays 2026 proběhne o víkendu 3. a 4. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Čekají vás desítky přednášek, workshopy, stánky a setkání se spoustou chytrých lidí.
Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 145. Aktuální verze Firefoxu je 148. Od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání. V kterém týdnu bude mít Chrome větší číslo verze než Firefox? 😀
Apple představil nové čipy M5 Pro a M5 Max, MacBook Pro s čipy M5 Pro a M5 Max, MacBook Air s čipem M5 a Studio Display a nový Studio Display XDR.
Bylo spuštěno hlasování o přednáškách a workshopech pro letošní Installfest, jenž proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) třetí RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Apple představil iPhone 17e a iPad Air s čipem M4.
Byla vydána verze 1.0 editoru kódů Gram. Jedná se o fork editoru Zed bez telemetrie a umělé inteligence.
Byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Podrobnosti v tiskové zprávě. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.2.1. Přehled novinek v Changelogu.
Tuhle otázku jsem už řešil pod Linuxem několikrát. Nejdříve vyhrálo KDE, protože jsem ho používal, při přechodu na minimalističtější WindowMaker mi došlo, že mít aplikaci závislou na takovém molochu není nejlepší nápad a porozhlížel jsem se po něčem jiném.
Už jsem věděl, že další aplikace rozhodně nebude napsaná v C/C++, ale v Pythonu, takže nutná podmínka byla podpora Pythonu. Další nutná věc byla funkčnost i na jiných platformách (i když té zatím ve skutečnosti nikdo nevyužil). V té době jsem narazil jen na Qt, GTK a wxWidgets (tehdy ještě wxWindows).
Qt mělo nevýhodu v nedostupnosti PyQt pod Windows, což bylo způsobeno licenční politikou Trolltechu. GTK zase na Windows nemá nativní widgety, takže aplikace nevypadají tak jak by měly. Takže nakonec jako ideální volba vypadaly wxWidgets resp. wxPython.
Po dvou letech používání si to už rozhodně nemyslím a kdyby to nebylo tolik práce tak už používám něco jiného. Tolik hacků jako pro různé verze wxPythona jsem už dlouho nikde vymýšlet nemusel. To že se občas třídy prostě přesunou bych ještě pochopil, ale to že se to rozumně nevypořádá s unicode textem už ne. Opravdu není zábavné řešit bugy uživatelů kdy jim aplikace v python segfaultuje kvůli tomu, že někdo zapomněl kontrolovat návratové kódy konverzních funkcí.
A co tedy používat? Nevím. Rozhodně něco na vyšší úrovni než je GTK. Dnes jsem narazil na framework Kiwi a po přečtení části dokumentace se mi to líbí čím dál tím víc. Ale mám obavy abych nedopadl jako s wxWidgets a přecejenom změna stojí dost práce… Nenajde se tu někdo kdo by s tím měl zkušenosti? Co používáte vy?
Tiskni
Sdílej:
.
.
))
nebo uz to jde dneska prelozit do nejake rozumne binarky?Jde a dobre, viz. PyCZ: VytvareniExeSouboru. Dokaze to zaincludovat vsechny mozne moduly, s GUI neni problem, Tkinter, wxPython, PyGTK, PyQt, mozna i PyFLTK.
Tam je teda Qt nesrovnatelne dal.
A v dohledne dobe se chystam na IronPython. A kdyz uz budu u toho .NETu, vyzkousim i C#
. Tady je vidět, jak někteří lidi nemají vůbec soudnost, protože wxWidgets jako další vrstva nad GTK musí být nutně pomalejší.
.
Ale jestli pozadujes nativni widgety, tak pro tebe stejne neprichazi v uvahu.
. No protože už mám napsané bindings pro python, tak u něj nejspíš zůstanu. Navíc tak nějak tuším, že používat nativní knihovny v Javě nebude zrovna jednoduché a přepsání do Javy nepřipadá v úvahu, protože operace s polem bajtů jsou v ní (stejně tak jako snad ve všech interpretovaných jazycích) moc pomalé.
.
Bohužel se na něm ta těsná vazba docela projevuje, jak při tvorbě bindingů, tak i při používání, do jisté míry.
Nicméně souhlas, že Gtk je bezva.
Kamarád, který je profesionální smalltalker, ho označil za jeden z mála použitelných C toolkitů, a to je od něj co říct.
Nechápu ty narážky na "absenci nativních widgetů", to autorovi otázky nestačí Gtk Wimp a potřebuje handly na controly? Uživatel si toho vzhledově ani moc nevšimne, tedy zvlášť pokud si člověk okýnka oskinuje řes theming fíčuru nějakým neotřelým vzhledem, je asi dost těžké Gtk a ne-Gtk aplikaci (obrázky na tlačítkách ponechme stranou...
)