Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Chtěl bych se obrátit na návštěvníky serveru s prosbou o radu. Zajímalo by mě, zda jsou nějaké zásady, které je vhodné dodržovat při návrhu aplikace, aby tato byla přístupná i nevidomým uživatelům.
Řekněme, že bych třeba vyvíjel IM program nebo jednoduchý textový editor (hypoteticky, vím o ozvučené verzi Emacsu). Jaké funkce do aplikace implementovat? Mělo by třeba smysl zabudovat vlastní odečítač textu a nebo tuto funkci zastane například Orca z Gnome? A kde jsou limity takového odečítače (co je třeba řešit na úrovni aplikace)?
Možná to jsou hloupé otázky, ale o této problematice nic nevím. Pokud máte s tímto tématem zkušenosti, budu rád za jakoukoliv připomínku či odkaz na relevantní zdroj. Děkuji.
Tiskni
Sdílej:
Pozor na Javu — Java má plnou podporu pro odečítače obrazovek, ale žádný ji nepoužívá, tudíž Java aplikace jsou nepoužitelné.Orca 2.24 na tom (prý) (ještě víc) zapracovala (nevím, nezkoušel jsem).
Je snad pro hlasový syntezátor něco ještě lepší než standardní výstup?
Tak je to sice lepší, ale ne nejlepší.
Program podporující hlasový výstup by měl každou správu zvlášť poslat hlasové čtečce/dispatcherovi, každý text by měl doplnit identifikací jazyka, stupněm důležitosti, vyznačit zkratky aj.
Nebo si zavázat oči a zkusit.To nepomůže, nevidomý používá počítač jinak než člověk, který se normálně orientuje zrakem, ale teď zrovna nevidí. Vzdáleně by se to podle mne dalo přirovnat k tomu, kdyby si uživatel zvyklý na GUI a zarytý klikař chtěl vyzkoušet, jak se pracuje s příkazovým řádkem (spousta lidí vnímá příkazový řádek jako handicap). Vzal by myš, spustil v GUI terminál a mapu znaků a už by jel, klávesnice by se ani nedotkl. Ale my, co používáme příkazový řádek, jej přece používáme úplně jinak.