Moje Malá nejen noční hudba

27.2.2006 22:44 | Přečteno: 4371× | Různé

Přemýšlel jsem onehdy, co že mám říkat lidem, když se ptají "Co posloucháš za muziku?"

Vím, co neposlouchám. Ale o tom psát nechci. Zjistil jsem totiž zajímavou věc (ačkoliv budu vypadat jako pseudointelektuál). Do němčiny jsem se onehdy rozhodl připravit čtvrťákům něco o Mozartovi, aby věděli aspoň něco. Příjemně mě překvapili, něco už věděli. Já jsem strávil celý večer výrobou pracovního listu a nahráváním známých skladeb. Celý večer jsem poslouchal Mozarta, četl jeho životopis a osudy, projel desítky stránek, hesel a poznámek.

A úplně mě uchvátil. Ten osud je známý, netřeba zmiňovat detaily. Ale ta hudba! Věděl jsem, tušil jsem, že se mi vlastně líbí, ale že to bude takhle... Že se mi spojí všechny představy, které mám o té době, nad vším bude jako mentor dohlížet Goethe, do toho urputné snahy českých obrozenců a přísný pohled Dobrovského, který byl vlastně takový zvláštní Čech... Vše ukončeno brutálním hromadným hrobem a nehašeným vápnem.

Jeho hudba jakoby předznamenala nejen jeho osud, ale osud každého génia, pochopeného, nebo ne. Míhá se mi tam Mácha (Proč, sakra?), jehož život je řečen Měsíční sonátou, v Tureckém pochodu se zase zrcadlí staré dobré Rakousko, posrané strachy z Turků, kteří Vídeň před časem vydrancovali...

A ty holky si nechaly třikrát, třikrát!! pouštět Měsíční sonátu, protože je prostě tak smutná, tak romantická. A byl klid, každý seděl a poslouchal. Stejně tak poklepávali (a -ly) do rytmu při Malé noční hudbě a dalších prepopových šlágrech. Začal pop Mozartem? Jednoznačně ano, kéž by se ho dnes drželi...

Prostě mám rád Mozarta a jsem z něho někdy naměkko. Ale nemám doma hifi a pořádná sluchátka, na to kašlu. Je to hudba lidstva, dneška, hlavně zítřka, ne ani tak včerejška. A klidně ho poslouchám v autě. A vůbec mi nevadí, že na nápěv Malé noční hudby složili mí spolužácí rýmovanou nadávku, která mě provázela celou základní školu. Memento mori.

       

Komentáře

[pp_jj]

Měsíční sonátu složil Beethoven.

[Vlastimil Ott]

Tak to je můj trapas, teda. Dobře mi tak. V názvech se neorientuju, vycházel jsem z toho, co jsem našel na webu, ačkoli jsem si to ověřoval, tak viditelně málo. Snad si to budu pamatovat. Ale Beethoven je taky fajn. Spousta symfonií má stejný název, nevím, jak se v tom vyznat... Díky.

[pp_jj]

Njn, stane se

Ikdyž v dnešní době, kdy si (skoro) vsechno můžeme snadno ověřit ... No teď hlavně byste měl uvést vše na pravou míru před dětmi, aby to nešířily dál

Ale Beethoven je taky fajn.

Souhlasím, ale Mozarta mám radši Jako zdroj ohledně informací o jeho díle doporučuju mozartproject.org. Katalogizuju si podle toho sbírku.

[Vlastimil Ott]

Ikdyž v dnešní době, kdy si (skoro) vsechno můžeme snadno ověřit

Dělám to, ale furt se je co učit.

No teď hlavně byste měl uvést vše na pravou míru před dětmi, aby to nešířily dál

Přemýšlím nad tím celou dobu, co jste to napsal. Ale název už vědět nebudou, důležité je, že si budou pamatovat to dílo. Ale pokusím se.

[Dag]

Jsou to potvory klasický. Třeba Kreutzer napsal sonátu, která se jmenuje, jak jinak Kreutzerova sonáta. Ta hraje roli v novele L. N. Tolstého, která se jmenuje Kreutzerova sonáta. Tato novela inspirovala Janáčka k napsání smyčcového kvartetu, který se jmenuje, ano, Kreutzerova sonáta.
Pokud je to někomu málo, tak nějaká Moorová, napsala novelu, inspirovanou Tolstým i Janáčkem, která se jmenuje, no, jak asi.
Že každej musel napsat významnou Devátou symfonií (Beethoven, Mahler, Dvořák, Bruckner…), darmo mlčet.

[pp_jj]

Že každej musel napsat významnou Devátou symfonií (Beethoven, Mahler, Dvořák, Bruckner…), darmo mlčet.

To je schválně Třeba Scherzo. Molto Vivace v Dvořákově 9. symfonii dokonce začíná stejně jako Molto Vivace v Beethovenově 9.

[Vlastimil Ott]

Taky bych tomu chtěl rozumět. Proč není tzv. "klasická" hudba (blbý výraz) trochu známější mezi námi plebejci? Člověku zbývá jenom samostudim, kořeněné omyly. Hudebku jsme sice měli dobrou, dodnes si pamatuju třeba Ravela a mám povědomí o skladatelích, ale málo! A přitom takové osudy...

[pp_jj]

Proč není tzv. "klasická" hudba (blbý výraz) trochu známější mezi námi plebejci?

To máte jako s Linuxem. Není mezi plebejci moc známý, protože ocenit jeho přednosti taky dokáže jen ten, kdo do něj hlouběji pronikne. Ale pak to stojí za to

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Stacilo by, kdyby Radiozurnal, Impuls aj. misto Vondrackove a Spearsove obcas pustily klasiku. Verim, ze hodne lidi by si neco uklidnujiciho mezi zpravami rado poslechlo. Jenze ... z toho uz asi nikdo nema poradne chechtaky.

[Pavel Stárek]

Tak, přesně něco takového jsem chtěl napsat. Takže na to mám jednoduché řešení: pustím si stanici ČRo 3 Vltavu a je to. I když jsem srdcem takový "metalák" (počínaje někde Led Zeppelin a konče někde u Canibal Corpse či Dimmu Borgir), tak vážnou (klasickou) hudbu, některé druhy jazzu a country (bluegrassu) můžu taky (ještě SKA a funky).

[Dag]

Bať. On i Mahler a Bruckner na svého předchůdce mysleli, když devátou psali. Tedy píše se a vypadá to tak. Vlastně spíš -- je to slyšet. :)

[viva]

Kreutzerovu sonátu napsal taky Beethoven, věnoval ji Kreutzerovi...

[Dag]

Díky za opravu a doplnění. Já na to teď koukám, co jsem, hlava dubová, napsal. I když Kreutzer toho naskládal také dost.

[vend]

To byl osud ten Mozart, co! Co nesmyslů se o něm traduje. Jak ho dávali do hrobu a děsně pršelo (bylo krásně, stačí prohlédnout meteorologické záznamy), jak mu ubližoval Salieri (skoro se neznali), jak umřel zapomenut (byl populární do smrti, spíše se sám stranil lidí), jak ho ukládali do společného hrobu (pohřben chudě, ale ne do společného hrobu; jen rodina později neplatila, tak šel do jámy).

Co dodat. Nevěřit americkým hrám, protože Američani mají povědomí o historii, jako ...

Mrzí mě, že si Forman zvolil tak mizernou předlohu.

Jestli chcete vidět zajímavý film o Mozartovi (bohužel, také ne docela pravdivý), tak doporučuji "Zabudnite na Mozarta" od slovenského režiséra Lutera.

[Dag]

Ona ta hra neaspiruje na historickou rekonstrukci. A hra je to, řekl bych, velmi dobrá.
Téma Mozart se stalo populární a já už četl od historiků tolik oprotichůdných tvrzení, že těžko říct. Salieri ale, v tom se vcelku shodují, byl ve své době populárnější a úspěšnější nežli Mozart. Což ale nevylučuje, že Salieri na Mozarta žárlil, protože mu jeho nápady záviděl.
Ta legenda s Requiem je prastará a Shaffer se inspiroval. Pokud jde o Mozarta, tak to podle všeho byla osobnost velmi výstřední.Což je ale nakonec putna. Mozart je mrtvý, a jestli v den pohřbu pršelo na tom nic nezmění. Ta hudba zatím žije. Paradoxně jí opět oživil i film. Ten film přinesl i pozdní slávu pro Salieriho, který se už téměř nehrál a po uvedení filmu se opět začal hrát a nahrávat.
A tak ty příběhy jsou třeba důležité proto, že tu hudbu popularizují. A některé příběhy skladatelů mají své poselství a třeba i povzbuzení. To, jak vznikala pozdní kvarteta Beethovena a Smetany, která jsou považovaná za jeden z vrcholů hudby vůbec, je neuvěřitelné.

[Dalibor Smolík]

Než jsem objevil dnes ráno tento blog, zapnul jsem si v xmms Mozartovo Requiem ...takže shoda okolností. Potvrzuji, že Mozartova hudba je nádherná a vůbec objevování klasiky není na škodu. Je už dokázáno, že Mozartova hudba a klasická hudba vůbec má velmi pozitivní vliv na zdraví. Objevovat je stále co. Ve středu jsem byl na opeře Donizettiho Don Pascale, byl jsem velmi nadšen.

[Isah]

Mozartovo Requiem je naprosto skvostné. Mám ho nejraději.

[vend]

Jo reqiem je pěkný. Potíž je v tom, že větší část nenapsal Mozart. Z něčeho byl klavírní part, někde i orchestrace. Např. Lacrimosa byla jen v nástinu.

Já se přiznám, že Mozarta moc rád nemám. Má na mě moc kudrlinek, což je dáno jeho Turnerovýn syndromem. Daleko radši mám Haydena, ikdyž to byla pop-music.

[pp_jj]

větší část nenapsal Mozart.

Mozart napsal kostru skoro celého Requiem (basy a vokály, první dvě části tuším celé), kterou pak dovedl do konce jeho žák F.X. Süssmayr (plus dopsal závěrečné 4 části - ty už, pravda, Mozart nestihl)

což je dáno jeho Turnerovýn syndromem.

Jste si jist, že víte, co je to Turnerův syndrom?

[Dag]

BTW Shaffer rozhodně není jediný dramatik či spisovatel, který si půjčil historické osobnosti a použil je, aniž příliš dbal na historickou skutečnost.
Shakespeare, Jirásek, Dumas… A další si klidně půjčili nějakou postavu a legendu a už se jelo. Richard III take zřejmě nebyl žádnou stvůrou, ale spíš vyjímečně (na tu dobu) slušný vladař, s Janem Žiškou a husity to bylo asi také jinak.
Dlouhou dobu se historické postavy umění idealizovaly. Možná proto se také o ně nikdo nezajímal -- byli to panáci. Z Máchy také udělali „básníka lásky“, rozněžnělého snílka s kytičkou v ruce. To svědčí i o tom, že z toho Máje většinou každý četl jen ten začátek. On je to potom černočerný horror. A Mácha sám byl podle všeho proklatě drsná osoba.

[vend]

Nadávno jsem slyšel v radiu mluvit jednoho historika a tem tvrdil, že Shakespeare zas tak vedle s tím Richardem III nebyl...

Mácha byl IMHO opravdový bouřlivák a tvrďák. Ono chodit za noc z Litoměřic do Prahy a zpátky... Nebo přespávat na Housce nebo na Ralsku, když to byly zříceniny (teda ne že bych tam nespal).

Zajímavé je, že Máj je na základě skutečné události, byť notně převyprávěné viz historie Máje

[Dag]

S tím Richardem... On si asi na něm každý našel co chtěl. Já to mám z nějaké knižky. Tam se tvrdilo, že to byl vemi populární panovník a jeho nástupci a jiný rod se rozhodl ho znemožnit a vytvořili legendu o jeho podlosti. Ale kdo ví, co si z té knížky pamatuju a co ten historik tím sledoval. Třeba chtěl být jen zajímavý.
Mácha. Díky za odkaz, já si budu muset zvyknout hledat i tohle na internetu, já to lovím z hlavy a ta je čím dál víc dementní. Ale Máchův deník... A i ty jeho cesty. Musel to bejt kus drsnýho chlapa.

[Dalibor Smolík]

Zajímavá je historka o pobytu Máchy na hradě Houska

[Jan Jílek]

Otazka je jestli tahle hudba potrebuje takovou popularizaci. Za takovou cenu. Me osobne oslovila bez jakehokoliv filmu kolem sestnacti let, a vydrzelo mi nadseni pro ni az dodnes. Vylucnst ma sve vyhody a pokud se z neceho stane masova kultura, nijak zvlast to kulturnost verejnosti nezmeni.

[Dag]

Bylo to už tady přirovnané k Linuxu. Je to možná podobný problém.
Klasiku netřeba popularizovat. Ale je potřeba počítat s tím, že jí třeba bude provozovat jen pár nadšenců, nebude v rádiu, nebude se vydávat, nebude k sehnání a hrát to budou lidi po práci. Třeba ne, ale až tak by to mohlo skončit.
Popularizace může skončit u toho, že jí bude uvádět Novotný, nebo Krampol spoustou veselých historek z natáčení a jako doprovodný program k Devaté bude třeba lesboshow.
Asi je nejlepší urejdovat něco mezi.
Ale poznat tu míru je těžké, každý ji má jinde.
Ona ta „vážná hudba“ v době vzniku asi nebývala až tak vážná. Autoři si půjčovali témata, psali na zakázku kdejakýho prachatýho hejhuly. V době Bacha byly varhany technický výstřelek a on pro to hnedle začal psát. Žádná strnulá důstojnost. Skladatelé do skladeb vkládali i různé žerty.

[Dalibor Smolík]

Člověk se na klasiku nesmí dívat dnešníma očima. V době svého vzniku (pominu-li tzv. moderní klasiku, která je pro mě k neposlouchání) to byla tehdy aktuální současná záležitost. Dnes bych se řeklo "hit". To, že se to stalo klasikou, znamená, že hudba měla takovou hodnotu, že časem nepomíjí. Proto je to také klasika, že?
A srovnání s Linuxem? Ten doufám taky bude trvalý

[Dag]

BTW Autor hry je angličan, nikoliv američan Peter Shaffer (1926)

[Spike]

Mě osobně zaujal Edvard Grieg a pak evergreen Kanon in D-dur od Johanna Pachelbela. ^_^ Stará hudba je fajn, někdy mám opravdu pocit, že je to vyloženě takový pop té doby. Mimochodem, mám rád i některé modernější úpravy Kanonu. ^_^

[tezkatlipoka]

me se vzdycky libila Carmina Burana, od Carla Orffa. I kdyz ji, a jeji motivy casto zneuzivaji filmari pro podbarveni bitevnich scen.

[barney]

nielen ... film Doors

[klassik]

Vas prispevek na me zanechava dojem, ze vas prekvapilo to, jak vas tato klas(s)ika uchvatila. Ja vzdy rikam, ze muzu poslouchat od vseho neco. Sou i pisnicky od Beatles ktere se mi nelibi a zaroven i pisnicky typu dechovky, ktere se mi libi. Obecne lze rict, ze techno a house je pro me tabu. Je pravda, ze na urcitou muziku musi mit clovek naladu a citove rozpolozeni.

[Bubak]

Tak to jsem na tom podobne. Do svych tabu bych jeste pridal operu (tedy hlavne zensky zpev). To opravdu nemusim. Ale treba sbory zase uz jo.

[klassik]

no ja jeste na zadne nebyl tak nesoudim.Nicmene to co sem videl v televizi me pravda nezaujalo

[Kyosuke]

Jedině Carolan's Ramble to Cashel!

A pak zbytek Carolana, no, pak ještě nějaké další harfové skladby a pak se najde i místo pro druhořadou klasiku...Bach, Beethoven, Mozart a spol...

[Michal Vyskočil]

Souhlas, Mozart je super. Asi časem měknu, ale jeho muzika má něco do sebe

[klassik]

tomu se nerika meknuti ale prichod k rozumu)))))))))))))

[Michal Vyskočil]

a sakra

[klassik]

desi te to co?Se nedivim

[Michal Vyskočil]

Slyšel jsem, že se to stává, ale tak nějak jsem předpokládal, že mě to mine

[klassik]

to bys byl jeden z vyvolenych)))

[VícNežNic]

Mozart se mi zrovna nějak trefil do ,nemám rád` jako se to prostě některým holt stalo, ačkoliv podobné věci jinak poslouchám Nedá se nic dělat, už to nepřepíše

[tomm]

Kdyz jsem byl na Stivinovo koncerte, tak prohlasil, ze prvni popovy skladatel byl Beethoven, protoze vedel, ze to musi mit stavu a ze to nesmi byt moc dlouhy

A Mozarta ja taky rad

[anicka]

Tak jsem si k programovani inspirovana pustila koncerty pro housle a orchestr. Pekne, ale programovat se u toho teda IMHO neda.

[Conyx]

na programovani je nejlepsi jazz

[tezkatlipoka]

A rika nekomu neco soucasna vazna muzika? Ja treba mam hodne rad Philipa Glasse (minimalismus).

[Dag]

Jak kdy. Varese se mi třeba libi, ale je to ještě moderní? To už je spíš klasika. Občas mám pocit, že bych chtěl hlavně a jen nahrávku téhle skládby od Cage. A že bych si jí pouštěl do sluchátek -- volum right, znova a znova a že by mi to stačilo.

PS Ono to fakt jde najít Googlem! To čumim!