Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Sice propaguji Linux a hlavně svobodný software, ale hned u jednoho z nepoužívanějšího typu programu to porušuju. Je to internetový prohlížeč.
Kdysi dávno jsem ve Windows používal Internet Explorer, ale pak mě učitel na základce řekl, že existuje Mozilla a že to je dobrý prohlížeč. Nainstaloval jsem, ale nějak se mi to nezamlovalo, protože jsem měl v té době (2002) jen 128MB Ram a jelo to příšerně pomalu. Pak jsem ale dostal nový komp, objevil Linux a začal používat Firefox (tehdy ještě Firebird). Docela mě vyhovoval, ale přišel mě pomalý. Docela dlouho jsem s ním zápasil, ale nepovedlo se. Ale byl jsem zachráněn - objevil jsem Operu. Byla to prostě láska na první pohled.
Operu už používám víc jak rok a jsem s ní spokojen hlavně z těcto důvodů:
1) Rychlost - V tomle Opera nemá konkurenci. Na mém PC je dokonce rychlejší Konqueror v KDE. Zpátky se stránka znova nenačítá, takže je to otázka milisekund, ale i nová stránka je bleskově načtena.
2) Gesta myši - Vychytávka. Prostě držíte pravé myšítko a naznačíte třeba pohyb vlevo a jste o stránku zpět, dolů vytvoří novou záložku. Pokud si zvyknete, tak se dokážete pobyvat na webu rychleji, než kdyby jste pořád klikali na tlačítko zpět.
3) Záložkové prohlížení - Znáte určitě z Firefoxu, Konqueroru; jde o to, že se nová stránka neotevře v novém okně prohlížeče (a tím zaplní další místo v liště - pokud nějakou používáte :) ), ale objeví se pod záložkou v tom samém okně. Získáte tím větší přehled. Proto dokáží naštvat některé weby, které se snaží za každou cenu otevřít odkaz v novém okně.
4) Paměťové nároky a stabilita - Ve Firefoxu mě hodně štvalo, že pokud jsem si otevřel více stránek, tak zabíral docela dost paměti, a dokonce ji zabíral i pokud jste okna zavřeli. Se stabilitou jsou na tom oba browsery nastejno - nespadnou a nespadnou.
5) Integrovaný mailový a IRC klient - To už je jen taková třešnička na dortu. Opera obsahuje integrovaného poštovního klienta a IRC klienta. Poštovního sice nepoužívám, ale IRC využívám celkem často.
A teď bych měl zmínit nevýhody: Opera byla donedávna placená, pokud jste si ji neregistrovali, tak se vám nahoře zobrazoval banner. Jenže nedávno se Opera Software rozhodla vydat ji jako freeware, protože největší zisk má z Opery pro mobilní telefony a také z vyhledávacího políčka. Sice to není Open Source (nejsou k dispozici zdrojové kódy, takže projekt leží pouze na bedrech firmy/osoby, která program dělá), ale zadarmo to je. A nemyslím si, že by se měla opět stát placenou. No doufám, že vás to přesvědčilo o tom, že Opera, i přes nesvobodnou licenci rulezz :)
Tiskni
Sdílej:
To mi přijde rychlejši alt + levá nebo pravá šipka?
ono, niekedy je vhodne rozmyslat aj dva kroky dopredu ...
opera: Preference initialization failure. File not found or could not be opened (-7)V tom případě se musím spokojit s FireFoxem/Mozillou.
Alt-Left/Right). Taby má FF taky. Pokud chcete integrovaného poštovního a IRC klienta, tak můžete FF vyměnit za Mozilla Suite (jak je na tom SeaMonkey nevím).
(Ale nic nevnucuju, některé věci má Opera opravdu vyřešené lépe, některé zas Mozilla/Firefox.)
Ty pluginy, na který jsem zvyklej z Firefoxu prostě nezahodím i přesto, že mi už ta želva (čti Firefox) leze na nervy. Dokonce mi připadá, že je to čím dál utahanější.
Co jsem zkusil Bon Echo, tak jsem měl orgie, jak to šlape svižně... už se nemůžu dočkat až bude podporovat alespoň polovinu z mých pluginů.
~/.mozilla/firefox/*PROFIL*/chrome/ a soubory UserChrome a UserCss. Jsou obsaženy příklady (UserChrome-example apod.) Strukturu nabídek ve ff zjistíte přes Dom Inspector a tuším adresu chrome://browser/content/browser.xul. Pokud chcete, můžu vám své userChrome/UserCss poslat, ale od uvedených příkladů se zase tolik neliší. Pokud toto už víte, omlouvám se.
) takto upravený CSS, byl bych za to vděčnej...
~/.mozilla/firefox/*Použitý-profil*/chrome/ soubor userChrome.css a do něj zapiš toto:
@namespace url("http://www.mozilla.org/keymaster/gatekeeper/there.is.only.xul")$
toolbar[id="toolbar-menubar"] {
display: none !important;
}
Profil dosaď, jaký používáš. Ověřeno.
firefox -ProfileManager).
$ cat ~/.mozilla/firefox/bqshpux8.tester-miss/chrome/userChrome.css
/*
* Do not remove the @namespace line -- it's required for correct functioning
*/
@namespace url("http://www.mozilla.org/keymaster/gatekeeper/there.is.only.xul"); /* set default namespace to XUL */
toolbar[id="toolbar-menubar"] {
display: none !important;
}
profiles.ini (analogicky k předchozím profilům, zkopírovat a upravit název profilu a pořadové číslo), zavři všechny firefoxy a na profil přepni přes firefox -ProfileManager
A tak si ten profil nech
Já totiž zrovna teď mám v Opeře a ve Firefoxu otevřeno týchž 7 stránek - Firefox 33 MB, Opera 35 MB.
. Já doma na Gentoo používám primárně Konqueror, firefox jen občas, takže nemůžu sloužit. V práci mám 1.0.6 z CentOS a rychlostně mi vyhovuje (jó, Konq 3.3 se docela seká a Internet Explorer na wine je ještě pomalejší
). Ty překladové optimalizace se imnho zbytečně přeceňují.
(díky ajce za přepsání poslední věty, psal jsem jí s anglickou klávesnicí).
Ve firefoxu bude podle mě rozhodující, jak ho při kompilaci zkonfigurujete.