Navigace se soukromím CoMaps postavena nad OpenStreetMap je nově k dispozici v Google Play, App Store i F-Droid. Jedná se o komunitní fork aplikace Organic Maps.
Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.49.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Cupiditate sit voluptatibus architecto minus voluptatem quia et in. Facere repellendus natus ullam sunt eius non. Tempore inventore et nihil alias. Possimus sequi voluptates repellat odio quia suscipit dolores. Et nihil nihil dolore nemo harum qui quidem excepturi. Sit ut ipsa eum.
Tiskni
Sdílej:
Chybí? Spíš přebývá. Závislosti kubuntu-desktop
mi zabraňují v odstranění zbytečností a přitom si nechci rozdrbat systém.
Třeba nestane, ale když jsem si předělával Ubuntu na Xubuntu, byly s těmi balíčky jenom potíže.
když kubuntu-desktop odstraníš, tak se snad nic nestane, nebo ano? (vycházím z chování čistého debiana)
Myslíš? Schválně zkus uhodnout co udělá:
sudo apt-get remove kubuntu-desktop && sudo apt-get autoremove
Jediná cesta je nainstalovat nejdřív jenom minimální systém (nejlépe z alternate CD) a pak si tam postupně ručně naházet jenom to, co chceš/potřebuješ. Já tohle udělal s Xubuntu 7.04 a spokojenost.
Jen se chystám využít oddíl co mi zbyl po 6.10 (7.04 jsem pro jistotu dával na vlastní oddíl - pro strýčka Příhodu) a prubnout Archlinux. Doufám, že bude o poznání víc "lightweight" => svižnější (mám "jenom" Celeron Tualatin 1.1 GHz + 512 MiB RAM). A docela se mi líbí koncept rolling-updates.
tiez som zacal rozmyslat o prechode kubuntu -> arch, ale vlastne "len" kvoli tym rolling updates...No, Debian může být také rolling updates (když nepoužíváš stable a přečteš si dokumentaci k mixování systému) a od Ubuntu se zase tolik neliší
dist-upgrade
. Ale na to doporučuji spíše aptitude. Jeho používání není o nic složitější, než aptu. Místo apt-get install
je aptitude install
, ... navíc má i ncurses rozhraní.
Výhodou je, že pokud se s těmito nástroji sžiješ v Ubuntu, pak tě Debian prakticky nepřekvapí Pan Suchý na LinuxMeetingu říkal (a já s ním musím souhlasit) něco ve smyslu:
... Občas za námi příjde někdo s tím, že umí nainstalovat třeba Fedoru a myslí si, jak nerozumí Linuxu...
Souvisí to asi tak, že pokud to s Linuxem myslím vážně a nechci se stát zrovna vývojářem dané distribuce, nemůžu se omezovat na jednu distribuci se všemi jejími anomáliemi (např. absence klasického účtu root
v Ubuntu).
Nebylo to z mého příspěvku patrné -- jde o znalost operačního systému, ne distribuce, ale každá distribuce má své drobné odlišnosti vůči ostatném distribucím, od čehož se člověk musí oprostit, ovšem toho nedosáhne jinak než používáním více odličných distribucí.
Napsal jste zcela jasně:
…od čehož se člověk musí oprostit, ovšem toho nedosáhne jinak než používáním více odličných distribucí.
Jinak řečeno, že ten, kdo nestřídá dostatečný počet distribucí, nemůže rozumět Linuxu obecně, ale jen konkrétní distribuci. Proto se ptám, zda tomu do nebe volajícímu nesmyslu věříte nebo zda je to zase nějaká provokace. Když jsem se totiž naposledy snažil někomu vymluvit podobně nesmyslnou myšlenku, zjistil jsem, že si ze mne dotyčný celou tu dobu jen dělal legraci.
máte Subaru Forester a jste s ním jedno tělo -- jedna duše. Nejezdíte ničím jiným. Najednou sednete třeba do Škody Superb a divíte se, že to trošku jinak řadí, trošku jinak se to chová v zatáčkách atd. Možná to není dobrý příklad, ale jde o princip.LOL - příklad je to dobrý hlavně pro to, aby ukázal, jak v principu nesmyslná je ta vaše teorie... člověče, zkuste to aspoň chvíli logicky
Jo, na tom něco je. Používám aktivně RHEL, Fedoru a Debian (na různých strojích) a obecně bych používání více distribucí současně taky doporučil - člověk má pak větší obecný přehled. BTW dle mých vlastních zkušeností všechny tyto systémy odpovídají i zadání v blogu, stejně jako drtivá většina ostatních distribucí. :P Taky není na škodu mít i nějaké nelinuxové stroje. Druhá věc je neustálá výměna distribucí na jednom stroji - to je k ničemu. Třeba tu Fedoru (dříve RH) jsem na svém desktopu reinstaloval od roku 1998 asi jenom třikrát - a toto je IMHO ta spráná cesta k pravému linuxovému poznání.Nebylo to z mého příspěvku patrné -- jde o znalost operačního systému, ne distribuce, ale každá distribuce má své drobné odlišnosti vůči ostatném distribucím, od čehož se člověk musí oprostit, ovšem toho nedosáhne jinak než používáním více odličných distribucí.
Jo, na tom něco je.
Ne, není na tom naprosto nic. Podstatné je, jak k tomu člověk přistupuje, ne kolik používá distribucí.
…a obecně bych používání více distribucí současně taky doporučil - člověk má pak větší obecný přehled.
Má tak akorát víc práce s údržbou. Jistě, občas se stane, že zdědím stroj, kde je nainstalovaná jiná distribuce; přidělává mi to (trochu) práci, ale přeinstalovávat ho kvůli tomu nebudu. Ale plánovitě si na každý stroj instalovat něco jiného, abych si "udržel přehled"? To rozhodně ne…
Jak se ukázalo, nálož byla silně předimenzována takže výbuch se nám jak jste slyšeli prokopíroval na celý magnetofonový pás. Já nevím, já nejsem technik, takže nevim, jestli neříkám nějaký nesmysl, ale třeba tady náš doktor inženýr Hraběta by nám mohl říci. Pane doktore, je to možné?
Ano, to je možné.
Blbne mi wifina, takže se to asi poslalo dvakrát.Vždycky by mělo stačit kliknout jen jednou.
na Arch jsem slyšel nemálo nářků.
nariekaju hlavne ti, ktorym sa nechce ucit, pretoze toto distro nie je pre neskusenych, treba sa vela veci ucit a ak clovek ma chut, tak si dokaze spravit vsetko a potom to za to stoji, rolling updates su fajn, inak garantujem, ze pri tomto linuxe som sa naucil nespocetne mnoho viac ako pri nejakom ubuntu, mandrive alebo suse a pre mna je to o tom, rozumiet ako to funguje. K vyberu distra by som ti poradil, iba sa zamerat na to, co vlastne po nom chces, ale ziadne ti nebude vyhovovat uplne, no urcite je velky rozdiel trebars medzi mandrivou a slackware, suse a gentoom a ubuntu a archom.
inak garantujem, ze pri tomto linuxe som sa naucil nespocetne mnoho viac ako pri nejakom ubuntu, mandrive alebo suse a pre mna je to o tom, rozumiet ako to funguje
Tenhle blud už mne unavuje. Kolik se toho naučíte, záleží jen a jen na vás a na vašem přístupu, ne na distribuci. Distribuce vás sama nic nenaučí, neexistují "distribuce, kde se toho naučíte hodně" a "distribuce, kde se naučíte málo". Rozdíly mezi jednotlivými distribucemi jsou podstatně menší, než si hledači svatého grálu Té Nejlepší Distribuce (a ti, kdo si myslí, že ho nalezli) myslí.