Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Říká se, že poslední dubnová noc je plná čar a kouzel. Této noci se na rozcestích a návrších shromažďují tvorové obdaření magickou mocí. Prý proto, aby škodili lidem, dobytku i mladé zeleni - a tudíž i budoucí úrodě. Čarodějníci se tu, jak lidé věří, s oblibou proměňovali ve vlky, psy a jiná zvířata a vyprávěli si, co všechno zlého se jim od posledního setkání podařilo natropit.
Na každém šprochu jest pravdy trochu a skutečností je, že Valpuržina noc je časem vskutku významným, časem, kdy jsou hranice světů tenčí než kdy jindy a kdy se brány do těchto míst alespoň na škvíru pootevírají.
Nedávno jsem se rozhodl, že si ke svému Pamlu Zire 31 pořídím skládací klávesnici, abych mohl na cestách psát delší texty. Na trhu je jen několikero klávesnic, pro Palm Zire 31 bylo nutné sehnat klávesnici, která komunikuje skrze infraport. Její cena se pohybuje mezi patnácti sty a dvěma tisíci korun. Zároveň jsem však narazil na klávesnici Dicota v ceně 150 Kč. Rozhodl jsem se zmiňovanou klávesnici pořídit a k ní některý ze starších typů Palmu.
Palm Zire 31 je jedno z nejlevnějších zařízení na našem trhu a právě jeho cena byla pro mne rozhodujícím kritériem k jeho koupi. Rád bych předeslal, že jsem student a mé požadavky na kapesní počítač jsou tím silně ovlivněny. Potřeboval jsem jednoduchý přístroj, který by mi pomohl s organizací času a poznámek. To, že má tento palm barevný displej a umí přehrávat mp3 byla jen třešnička na dortu. Nutno podotknouti, že přístroj vlastním přibližně rok a používám jej takřka denně. Když mé počáteční nadšení nad přístrojem opadlo, zjistil jsem, že software dodávaný s výrobkem je pro mé potřeby mnohdy nedostačující a většinu původních aplikací nahradil. Ze základní výbavy jsem ponechal pouze kalendář.
Narazil jsem na šikovný přehrávač pro MPD - music player daemon. Je napsaný v php, takže jej můžete ovládat přímo z Vašeho prohlížeče, kde se otevře jako jakákoli webová stránka. Výborná věc na vzdálené přehrávání hudby, ale rovněž zajímavé pro takové hračičky, jako jsem já :) Pokud máte chuť vyzkoušet, ke stáhnutí je zde.
Pro MPD je samozřejmě k dispozici vícero webových přehrávačů, phpmp mne ale zaujal svou jednoduchostí.
Jak spravujete své internetové stránky? Já osobně jsem si zvyknul na používání klasického dvoupanelového manažeru (na win Total commander, v linuxu Krusader), přičemž otevřu patřičné ftp, u souboru, jejž je třeba zeditovat zmáčknu F4 a už se vrtám v kódu. V krusaderu je fajn zvýraznění kódu a jednoduché nahrání na ftp pouhým uložením souboru.
Výhoda dvoupanelového manažeru se zde projevuje i při nahrávání různých souborů - obrázků, pdf nebo celých webových projektů, které ladím na localhostu. Tento blog jsem založil z důvodu získávání informací, které mi usnadní přechod z KDE na XFCE a podobně bych tímto postem rád položil otázku zkušenějším, zda používají efektivnější postupy nebo šikovnější aplikace - zejména mne zajímají ty pro XFCE, tedy postavené na GTK.
Ve svém pachtění se za softwarovou výbavou pro XFCE jsem došel do takřka finální fáze. Potřebuji dvoupanelový souborový manažer, od nějž očekávám tyto věci:
V KDE jsem používl Krusader, který byl sice malinko těžkopádný a zahlcený nabídkama, ale uměl vše, co jsem potřeboval. Nyní jsem vyzkoušel EmelFM2, který mne nemile překvapil absencí ikonek souborů (čímž se pro mě práce s ním stává velice nepřehlednou), navíc se mi nezobrazují ovládací ikonky, takže celkové ovládání programu je strašlivé. Podobně je na tom s absení ikonek Atol. Dále jsem testnul
Gentoo
, které vypadá hrozivě a navíc nezvládá české názvy souborů. Ze všech testovaných vyšel nejlépe Tux Commander, jen mě na něm štvou asociace souborů a ikonky podle přípon, které musí člověk sám vytvářet - potenciálního uživatele tak čeká spousta zbytečné práce...Tak po pár dnech testování jsem sepsal pár zkušeností, které mám s novým prostředím a novými aplikacemi. Jako softwarový základ pro svou každodenní práci jsem vybral Epiphany, Pidgin a Exaile.
Oblíbil jsem si prohlížeč Epiphany, firefox jsem používal pár let, ale v KDE byl podivně pomalý - Epiphany je o poznání rychlejší (zejména start aplikace), má jedndušší rozhraní a umí tkžka to samé co firexox. Druhá aplikace, která mi padla do oka je Pidgin jako kecálek. Hledal jsem něco, co bude umět hledat v mých kontaktech, v Pidginu stačí začít psát začátek přezdívky a vyskočí hledací okno (škoda jen, že hledá pouze v otevřených skupinách). Jako nevýhodu vidím hlavní zobrazení, ve kterém nelze rozlišit kontakty z jednotlivých účtů (používám dva ICQ účty a jabber).
Jsem prototyp běžného uživatele PC. Píšu poštu, čumím na internet, používám icq a jabber a poslouchám hudbu. K práci se mi hodí ještě Gimp na úpravu fotek, ale to je tak vše. Po roce využívání Kubuntu s maximální spokojeností jsem se začal pohlížet po něčem svižnějším a jednodušším a do oka mi padlo Xubuntu.
Testuji jej teprve druhým dnem (doinstaloval jsem si na kubuntu jen balík xubuntu-desktop) a jsem docela nadšený. Líbí se mi jednotný vzhled aplikací, jednoduchost... nikde jsem ale na internetu nenašel nějaký rozumný seznam aplikaci pro xfce, zajímaly by mne proto názory uživatelů, kteří na xfce jedou - jaký software používají, jestli má tohle prostředí nějaké zásadní vady popř nějaké tipy a triky. Nerad bych totiž přeinstalovával systém zbytečně a změnu desktopu bych nejprve rád rozmyslel a zkonzltoval. Předem velice děkuji za Vaše konstruktivní poznámky.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz