Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Firmy boli "hladové" po informatizácii/elektronizácii svojich podnikových štruktúr, či už to boli velké logistické firmy alebo stredne velké podniky s rôznym zameraním. Kto mal know-how, vedel v IT pekne zarobiť. Ceny boli hnané do výšin, či už pri vzťahoch zamestnanec-zamestnávateľ alebo dodávateľská firma-odberateľská firma. Postupom času, klientské aplikácie a aplikácie pre stredne velké firmy prestali byť lukratívne.
Svet dobíja opensource a freeware. Večšina platených aplikácii, ktoré bežný uživatel potrebuje pre život, sú dostupné a za roky velmi premakané. Priestor pre inováciu na poli klientských aplikácii sa razantne zmenšil. Firmy sa začali uberať iným smerom.
Trh IT ovládli velké riešenia ktoré sú založené na technológiach ako napr. Tibco, SAP, SOA a rózne portálové riešnia založené na J2EE technológiach slúžiace na migráciu na web. Slúžia pre zjednodušenie a zefektívnenie riešení vo vnútri velkých firiem. Paradoxne, často (ale nie vždy) sa stávajú tieto riešnia ešte zložitejšími a drahšími (licencie apod.). Výsledok týchto "inovácií" je asi taký, že riešenia už nemajú "spaghetty" štruktúru - tu výhoda často končí. Prečo to tak dopadá, to asi ani netreba rozoberať.
Ešte pred cca 2 rokmi boli firmy ochotné zaplatiť za rôzne upgrady a "vylepšenia" svojich vnutropodnikových systémov. ITčkárov bolo stále nedostatok a stále vznikaly nové firmy. Bolo však životne dôležité pre velké firmy, dávať na IT velké výdavky? Neustále "zlepšovať" a "zjednodušovať" ich riešenia? Táto kríza nám dáva odpoveď.
Skoro rok sledujem situáciu na trhu a vidím ako menšie IT firmy prepúštajú polovicu svojich ludí a niektoré zanikajú. Vidím, ako si ľudia s VŠ a niekolkoročnou praxou nemôžu najsť uplatnenie, o absolventoch ani nehovorím. Počujem, ako veľké firmy cúvajú z projektov. Jedine verejný sektor sa drží (pekný príklad je aj eHealth) ale to neprekvapuje, z cudzích peňaží sa dobre rozdáva (a hlavne kradne).
Písal som si s jedným človekom čo skončil v anglicku a ma 3 roky prax C++, 4 roky Java. Hladal prácu v anglicku 3 mesiace a nenašiel musel sa vrátiť na SK a tu zatiaľ vypomáha známemu na projekte. Ževraj v zahraničí to tiež nieje nejaké ružové, najmä Java. Už nieje také jednoduché sa zamestnať alebo nebodaj založiť firmu.
Fatamorgána menom IT sa pre zatiaľ skončila. Momentálne sa čaká až sa situácia zlepší, ale čo keď sa až tak razatne nezlepší ako všetci čakajú? Čo keď neomezený rast je naozaj nemožný? Čo ked už aj tu sa priestor pre inováciu zmenšil? Firmy si práve teraz možno začali uvedomovať koľko sa dá na IT ušetriť a pritom dopady pre firmu niešú až tak zlé (povedal by som, že sú povečšinou minimálne). A pokial sa ekonomika neschopí a nezačne expandovať minimálne takým tempom ako to bolo pred krízou, v což velmi silno pochybujem (prečo, to by bolo na ďalší zápisok), velké firmy, ťahúni IT budú aj nadalej šetriť a udupávať IT služby.
Doba sa neustále mení. Kedysi mamky chceli mať z teenagerov zubárov, nedávno programátorov ("synku nauč sa to také ehm programovať, to teraz letí"). Zostane to tak aj nadalej?
Tiskni
Sdílej:
Písal som si s jedným človekom čo skončil v anglicku a ma 3 roky prax C++, 4 roky Java. Hladal prácu v anglicku 3 mesiace a nenašiel musel sa vrátiť na SK a tu zatiaľ vypomáha známemu na projekte. Ževraj v zahraničí to tiež nieje nejaké ružové, najmä Java.prolozeno by to mohlo byt asi takto: psal jsem si s clovekem, co ma 3 roky praxe v praci s lopatou a 4 roky v praci s krumpacem. hledal praci... pry v zahranici to neni nejake ruzove, obzvlast ta prace s krumpacem.
Mají motivaci, chtějí něco vytvořit (ne pracovat jen pro prachy), a jsou z her zvyklí, že k postupu na vyšší level je třeba řešit problémy a pracovat na sobě.
Navíc psaní her IMO patří k těm těžším disciplínám programování; je tam fůra optimalizace, umělé inteligence, vektorové algebry, tvorby intuitivního interface...
)
Má to ovšem i svou stinnou stránku - jeden bug znamená těžký průser
I když ty spolehlivé systémy a real-time systémy jsou asi ještě zajímavější a hlavně adrenalinovější.
(Nefunguje mi LtU, tak linkuju přímo prezentaci
)
Když jsem se pak musel vrátit k "obyčejné" práci v C++ atd., tak jsem plakal...
Ale copak kuchařka rozumí tomu, jak funguje její varná deska? Nebo režisér tomu, jak funguje plazmová televize? Ne, jsou to jen uživatelé daného zařízení.
Teď si vyměním zimní/letní gumy, vodu do ostřikovače a to je tak všechno ..
.
2. To, ze clovek programuje 7 let v necem (C++ a Java) neznamena, ze je to dobry programator.
3. Bublina, ve ktere IT firmy dostanou tolik, kolik si reknou, opravdu skoncila/konci.
4. Dobrym lidem rostou platy i v dobe krize (jak ekonomicke, tak te IT), protoze lidi je dost, ale DOBRYCH lidi je sakra malo.

4. Ano to je jasne, kedže tých správnych ITakú je velmi málo.
Na jakou střední školu si chodil, že jste už tam brali všechno, co se učilo v M1-M6, UA, ML, F1&F2 nebo TEP?!
A co se týče praxe - pochybuju, že se tam většina běžnejch smrtelníků naučí to co v PT, TI, PAA, PAR a PJ. Spíš bych při pohledu do kódů "praktiků" řekl, že by tyhle předměty potřebovali absolvovat jako sůl... A to mluvim jenom o SW předmětech. Navíc, jako bonus, si dostal i nějaké ty informace, že počítač není jenom zhmotnění Turingova stroje ale platí pro něj taky nějaký fyzikální zákony a i s těma je při programování potřeba počítat.
M1, UA, ML a F1 jsme brali skoro cele, zaklady F2 a TEP mam z prumyslovky taky.
No tak o tom bych si dovolil vážně pochybovat, pokuď si teda pod pojmem "skoro celé" nepředstavuješ 50%... A i tak tak je tu dalších 5 matik, který jste už ani podle tebe nebrali...
PT, TI, PAA, PAR a PJ je presne to kombo automaty<->gramatiky<->regulary, o kterem jsem psal. Kdyz clovek pochopi, jak funguje konecny automat, tak se to vazne nepotrebuje ucit 2,5 roku. Priznavam, ze na PARy jsem uz moc nechodil, prace dostala prednost.
Tak tohle už je úplná demagogie. V PT a PAA se automaty neberou vůbec, v TI zcela okrajově v souvislosti s Turingovým strojem. PARy jsou kapitola sama pro sebe, ale s automatama/gramatikama se tam taky nesetkáš (a že jsem ty skripta pročetl opravdu důkladně
). A v PJ jde hlavně o bezkontextové gramatiky na které už si s konečným automatem nevystačíš. Ale přiznávám, v JPR se celej semestr nic jinýho nebralo.
Hele ja ti rozumim. Proste si se vykaslal na VS, takze si samozrejme musis umet sam sobe obhajit, ze to pro tebe bylo dobre rozhodnuti. Nicmene pokud pises, ze na PARy si uz moc nechodil, tedy predpokladam, ze jsi ani nebyl na zkousce, tak asi tezko muzez hodnotit co se v nich ve skutecnosti vyazadovalo. Obsah ostatnich predmetu ti jiz naznacil Tumic.
Jinak chtel bych videt prumyslovku, ktera ti vybuduje dostatecny matematicky aparat a jeste te stihne protahnout celou fyzikou 1, kterou nemas sanci pochopit pokud ten apartat nemas.
Asi pravdepodne mas vetsi znalosti, nez velka skupina absolventu FELu, ale podle me si trochu nalhavas, ze by ti dokoncit tu skolu bylo k nicemu. Tak tu prosim nesir bludy o to, co se uci ve kterych predmetech.
WTF?! To že znáš jenom lidi ze softwarového inženýrství ještě neznamená, že to platí pro celou školu nebo katedru. To bych stejně mohl tvrdit, že z KP FEL vylejzaj samý inženýři, kteří nemaj ponětí o např. UML, protože drtivá většina mejch spolužáků se zabejvala právě těma jednočipama nebo FPGAčkama a UML považovali za bulshit...
Písal som si s jedným človekom čo skončil v anglicku a ma 3 roky prax C++, 4 roky Java. Hladal prácu v anglicku 3 mesiace a nenašiel musel sa vrátiť na SK...Mal som možnosť pohovory s programátormi absolvovať aj z tej druhej strany (zo strany toho, kto rozhodne koho prijať a koho nie). Musím povedať, že odborné hľadisko nebolo zďaleka jediné, na ktoré sme prihliadali. Rovnako dôležité je ako sa ten človek prejavuje, ako komunikuje, ako je zanietený do problematiky, či ako vie počúvať. Boli takí, čo vedeli rozprávať a rozprávať a nedali sa pomaly prerušiť, lebo sa zaľúbene započúvali do svojho hlasu a asi si mysleli ako to už majú v kapse. Nemali. Boli takí, čo z nich trebalo páčiť slovo, a tí asi aj sami pochopili, že z toho asi nič nebude. Boli takí, čo sypali odborné termíny, orientovali sa v problematike a ako jastrab neomylne hneď našli riešenie ľubovoľného programátorského problému, ale neprešli, lebo sa správali povýšenecky a priam z nich sršalo, že nie sme ako firma pomaly ani hodní ich času. Nuž, tak nech ďalej stepujú na úrade práce. A boli takí, čo dlho podnikali a kríza a rodinná situácia ich pritlačila hľadať si zamestnanie - tí pre nás boli nepoužiteľní, lebo podnikanie ich pokazilo a pravdepodobne by zase odišli a začali podnikať, len čo by sa kríza prehnala, alebo rodinné problémy vyriešili. A prišli aj takí, na ktorých bolo vidno, že prišiel zlomený človek, zombie, čo nemá motiváciu na nič a potrebuje len peniaze. Títo všetci bohužiaľ neprešli, lebo naša firma nie je sociálny podnik. Takže to, že má niekto X rokov praxe a všetko vie, ešte neznamená, že je vhodným zamestnancom. Môže byť v IT dobrý ako chce, sú aj iné kritéria. Svojim spôsobom som za krízu vďačný, lebo v dobe pred krízou nebolo pomaly ani z čoho vyberať.
Jinými slovy velký hacker AraxoN, vynikající amatérský psycholog a sociolog, vyloučil všechny, kteří nezapadli do jeho škatulky zapáleného, loajálního, flexibilního týmového hráče s tahem na branku.Mně to přišlo spíš naopak, že vyloučili právě ty, co se takhle tvářili. A ze své zkušenosti v přijímání lidí můžu AraxoNovu zkušenost potvrdit. V předkrizové době nám na pohovor chodilo neuvěřitelné množství lidí, kteří na pohovoru sršeli poznatky, chtěli za to kdovíco a po přijetí si dali nohy na stůl s tím, "že to je u nás na ně moc složitý". A i když ta pozice je typu hire&fire, tak i tak je měsíční absence z důvodu vyhození starého a hledání nového pracovníka dost zatěžující. A to nemluvím o pozicích, kde na tom člověku opravdu visí produkt firmy.
Všichni vynikající programátoři co znám buď nemluví vůbec, nebo mluví příliš, jsou "divní", špatně se oblékajíJenže takového geniálního podivína si můžete dovolit pěstovat maximálně jednoho nebo dva, a nehledáte je na obecných pohovorech. Zbytek firmy bude na tom lépe, když bude umět mezi sebou komunikovat a sociálně vycházet a bude se skládat z průměrných lidí. Diskusí na téma "nerd ve firmě" je dost...
bože odpusť - chtějí za vysoce odbornou práci zaplatit.Ti, co jsou pro svůj obor opravdu zapálení, to zas tak nevyžadují, případně chtějí vyrovnání jinou formou, např. podíl ze zisku, spoluvlastnictví patentu, atp. Spíš ti, co vědí, že z jejich práce nic nevzejde, potřebují okamžitě telefon, auto, a plat za tři, a ždímou dokud to jde.
za normálne peniazeA jsme doma.
A když vedoucího přejede tramvaj tak se stane to samé jako když přejede tramvaj někoho ve velké firmě.Tak to ani omylem. Mozna bude problem s tou praci, co delal on, do zacatku. Ale rozhodne to nepolozi firmu.
Nedokážu pochopit, proč by měl člověk chtít pracovní telefon. Já bych ho naopak nechtěl, případně bych ho vypínal po pracovní době a nechával v kanceláři.Jo, to jsme na tom stejne. Ale ja ho dostal za trest a taky ho pouzivam, tak jak jsi popsal
Řada lidí to potom řeší tak, že za branami firmy pro ně firma neexistuje.Pokud vedení firmy nejsou tví blízcí přátelé, tak je to nejlepší možné řešení. Pokud by mi práce měla zasahovat do času, který mám pro sebe a své blízké, musel by tenhle přesčas být odpovídajícím způsobem placený. A že jde firma do háje, to je problém vedení, nikoliv jednotlivce - zaměstnance. Další věc, co jsem se během chození do práce naučil, je, že snaha a iniciativa se zásadně nevyplácí. Vám to finančně nepřilepší a když pak náhodou zpomalíte na rychlost ostatních, jen budete mít problém, jaktože vám to tak trvá...
takoví, co k "lepení PHP z fragmentů nalezených na webu"[1] vyžadovali auto a telefon a golfové hřiště hned vedle sesle.V pripade b) jej firma da zamestnanci chca nechca, takze tam je chcani zamestnance naprosto podruzne (muj pripad). Uz aspon trochu rozumis o cem je rec?
A bez človeka na mobile si taký projekt neviem predstaviť. Proste sa nasadí nové riešnie na produkciu a potom nasleduje kritický mesiac.
U nás sme mali neraz pohotovosť mimo pracovný čas (aj o 1 hod. v noci).Ona je pohotovost a pohotovost. Když po tobě zaměstnavatel chce, abys byl v pohotovosti ve dne v noci, ale je to zmrd a nechce ti za to nic dát, tak nas*at, i kdyby padaly exkrementy s háčkama. Na druhou stranu zaměstnavatel, kterej má rozum, zohlední pohotovost na výplatní pásce a pak nevidím problém v tom nechat telefon zapnutý.