Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Společnost xAI a sociální síť X amerického miliardáře Elona Muska zažalovaly firmy Apple a OpenAI. Viní je z nezákonné konspirace s cílem potlačit konkurenci v oblasti umělé inteligence (AI).
Byla vydána nová verze 9.16 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Americká vláda se po převzetí zhruba desetiprocentního podílu ve výrobci čipů Intel chystá na další investice do vybraných firem. Na sociální síti Truth Social to napsal prezident Donald Trump. Jeho ekonomický poradce Kevin Hassett v rozhovoru v televizi CNBC řekl, že nemusí jít pouze o firmy z technologického sektoru, ale i z jiných odvětví.
Já ano. Nicméně pokud v rozhovoru říká jeden z vývojářů, Blake Ross, toto:
I don't use Linux (www.linux.org) and would not recommend it in its current state. Every Linux distribution I've used feels like it is tailored to the people who made it. There is nothing wrong with making software you love to use, but you have to acknowledge that the world has different needs. Getting people to switch is not impossible, though. People are giving up Internet Explorer and that's the most frequently used application. But Linux vendors need to deliver something worth switching to first.
Tak nevím, nevím. Je-li tohle názor všech vývojářů Firefoxu…
Mimochodem, u toho Kazehnuse (ne, vím dobře jak se to jmenuje, ale je to fakt fuj jméno ) to po mě chce do adresového proužku napsat adresu i s http:// jinak hledá v Googlu. To je normální chování nebo chyba? Každopádně mi to absolutně nevyhovuje.
Tiskni
Sdílej:
Asi jako kdyby někdo ze SUSE/Redhatu/Mandrake řekl, že sice distribuují Mozillu a Firefox, ale doporučují uživatelům stáhnout si Operu.heh, a co by na tom bylo spatneho? spatne by to bylo, kdyby to bylo oficialni stanovisko rekneme debianu.. To mi pripomina, jak jsem se kdysi podivoval proc jeden 64-bitovy notebook (s modrou ledkou od bluetooth prelepenou naplasti) bootuje do debianu, kdyz je jeho majitel placen od jine distribuce. Bylo mi vysvetleno, ze nechape, jak muze SUSE vubec nekdo pouzivat ;) Nechapu proc by nekdo nemohl rict v rozhovoru svuj nazor jenom proto, ze je vyvojar toho a toho..
Používám teď několik měsíců na svém počítači Windows XP (protože notebook*), a když bylo velké haló okolo toho, jestli Mozilla Suite končí nebo ne, tak jsem si říkal - OK, z Mozilly používám většinou jen browser, občas e-mail, tak zkusím Firefox. Zatím ho statečně používám, ale nevím, jak dlouho to vydržím - už se mi jednou při automatické aktualizaci sesypal úplně a musel jsem vytvořit nový profil; tak jednou za den mi Firefox spadne; samostatnému políčku na vyhledávání jsem pořád nepřišel na chuť; konfigurační panel se čtyřma ikonkama mě taky moc nenadchnul; princip "každý toolbar na jeden řádek" nesnáším, nevím, proč mám kvůli 1/6 řádku ikon přijít o plochu zobrazené stránky (takže mám většinu lišt povypínaných, což asi není jejich původní účel
Jestli by opravdu nebylo lepší, aby hlavní vývojáři Firefoxu byli unixáci, asi by měli jiný vztah k tomu, když jejich program padá...
čudlíky a proužek mám natahané vedle menu.Jak?! To na Linuxu umí a na Windows ne, nebo je na to nějaký plugin, nebo jsem úplně praštěnej a nevidím, za co mám tahat? V mém Firefoxu 1.0.2 pod WinXP je každá lišta na samostatném řádku, a tahat si můžu za co chci... Nejde ani změnit pořadí lišt, natož dát dvě lišty vedle sebe. Kdo mi prozradí, jak na to, ná u mě jedno velké bezvýznamné plus
Já používám Firefox pod SuSEma a musím uznat, že starší verze nebyly příliž stabilní. Nicméně stabilnost se neustále lepší a verze 1.02 se zdá být, tedy alespoň mně stabilní.
U prohlížeče mmě nejvíce zajímá dodržování webových standardů. A Firefox je dodržuje, ne méně, než Mozilla, ale ta je pomalejší (při najíždění).
Pouzivam Firefox jak ve windows, tak i v Debianu (jen z balicku) k plne spokojenosti od verze 0.9. Lepsi prohlizec jsem zatim nepotkal - rychly, stabilni, graficky pomerne cisty.
tak schválně, test: zkuste najít mapy.centrum.cz, vyhledat nějakou mapu s popisnými čísly (třeba vyhledat "Koněvova 60, Praha") a přepnout mapu na větší nebo největší. Moje zkušenost - při každém posunutí obsahu okna se to zdloooouhavě překresluje. Odkaz "tisk" nefunguje vůbec (poprvé Firefox vytuhl úplně, po sestřelení a otevření pouze této jediné stránky odkaz "pouze" nic nedělá).
Docela by mě zajímalo, jak se v tomhle případě chová Firefox ostatním - třeba je to špecifikum mé instalace, tak abych Firefoxu nekřivdil
$ mozilla -version; firefox -version Mozilla 1.7.6, Copyright (c) 2003-2004 mozilla.org, build 2005032312 Mozilla Firefox 1.0.2, Copyright (c) 2004 mozilla.org
Firefox na linuxu se používat nedá.S tim by se dalo skoro i souhlasit
Kdo tvrdí opak, pak skoro jistě lže. Zkoušel jsem různé verze, na různých distribucích, na mnoha počítačích. Padá všude. Průměrná délka života je tak hodina.To zase ne - bazmek je to sice strasnej, ale nepada, aspon na mem stroji.