V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Tribunál Soudního dvora Evropské unie dnes zamítl několik žalob, v nichž se americká společnost Apple ohrazovala proti pravidlům fungování velkých technologických společností na unijním trhu. Applu se nelíbilo, že jeho obchod s aplikacemi a operační systém iOS mají podléhat přísnějším povinnostem jen proto, že Brusel firmu považuje za takzvaného gatekeepera, tedy strážce přístupu.
Jaká by taková učebnice měla být? A jaká může být?
Předně beru v úvahu, že jde o on-line kolektivně tvořenou učebnici. To IMHO do jisté míry omezuje možnost vytvořit jednotnou učebnici, která bude kapitolu po kapitole probírat dané téma na čtyřech stech stran souvislého textu. Vhodnější je dle mého omezit se na kratší, uzavřené celky. Vytvořit klasickou knihu by znamenalo spoustu redakční práce.
Jaké jsou cíle? Nedomnívám se, že by mělo být cílem vytvořit učebnici, kterou si člověk zcela neznalý věci přečte a tak se z něj stane odborník. Člověk který takovou učebnici bude číst nebude očekávat, že po jejím přečtení bude schopen zcela ovládat danou věc, v našem případě tedy Linux. Ani by takové zdání učebnice neměla vyvolávat. Rozsah celé problematiky to myslím dost spolehlivě vylučuje.
Předpokládám, že člověk co bude učebnici číst bude už připraven obětovat čas neznámé věci, od které nemá žádné zcela konkrétní očekávání a představu.
Cíle si dovolím shrnout takto: ukázat možnosti, nastínit cestu, přiblížit pozadí věci a ujasnit souvislosti.
Co je k čemu dobré, co to umí, k čemu bych to měl chtít použít. Každá část by měla mít na paměti, že musí čtenáři říct k čemu je dobrá. Když se bude o něčem mluvit, musí být jasné proč.
To je myslím jasné, pokud jsme chtěli ukázat k čemu to je, nyní musíme ukázat jak na to. Říkám nastínit cestu, protože nepíšeme manuál. Mělo by to být do jisté míry názorné, aby čtenář, pokud je to možné, hned dostal do rukou něco co může napsat do terminálu a hrát si s tím. Klidně by se to mohlo přiblížit i jakémusi polo-HOWTO, pokud ovšem nepustíme z očí zbylé tři cíle.
Všude by mělo být vysvětleno proč to tak je. Jednoduché věci se asi vysvětlí už s příkladem použitím či popisem jejich účelu, ale měl by se na to dát důraz. Budeme-li mluvit o X window, musí tam být napsáno jak to zhruba funguje. Stejně tak všude jinde.
Žádná část systému není jen tak ve vzduchoprázdnu, ale všechny jsou částí. Části tvoří celek a to musí být vysvětleno. To samé platí i o učebnici, každá část musí být někam zařazena, po boku částí souvisejících, pod části jí nadřazené. A musí to být na první pohled vidět.
Omlouvám se, že jste tu neměli šanci najít než obecné plky, ale právě tohle vidím jako záměr učebnice. Bude-li čtenář vědět co k čemu je, tušit jak to použít, mít povědomí o tom, jak to funguje a zároveň bude seznámen jak to zapadá do celku, bude myslím na dobré cestě.
Jak to konkrétně realizovat, to už je horší
Domnívám se, že by bylo vhodné napřed zvolit celou oblast, kterou by měla učebnice popsat (tedy, čím vším se chceme zabývat). Pak bych celou věc rozdělil do několika dostatečně samostatných částí, u nichž dokážeme snadno popsat čtyři výše uvedené záležitosti. A konečně tyto části by se rozdělily na jednotlivé body, které by byly dostatečně krátké a samostatné, že by je bylo možné realizovat wiki-články o nějaké přijatelné délce (maximálně asi jako jeden běžný článek).
Pokud budou jednotlivé články respektovat stanovené cíle a budou i ve shodě s nimi seřazeny, vidím dobrou šanci, že i jako celek vznikne učebnice o Linuxu plnící dané cíle.
Tiskni
Sdílej:
Komu je "E-kniha" určena? Začátečníkům, kteří se rozhodli z vlastní vůle seznámit s Linuxem (TADY JE MOTIVACE) - tedy mně. V mém okolí je takových lidí čím dál víc.
Co bych od "E-knihy" očekával? Je to asi "jednoduché". Najít na jednom místě základní informace, jak celý systém funguje a kde šáhnout, jak opravit chybu, kde a jak hledat řešení.
Uvedu příklad (z mé neznalosti) : Zvukový systém funguje tak, že se nainstaluje správný driver a ono to začne fungovat. Když nezačne, je potřeba vybrat jiný driver (třeba starší verzi), po kterém se to rozjede a ozve se zvuk.
V E-knize by bylo napsáno v kapitole zvukový systém : Pro rozjetí zvukového systému je potřeba mít nainstalováno - driver, mixer, ..... a krátký popis, co s čím jak funguje, co s čím a jak komunikuje .... Je potřeba nastavit vstupy a výstupy pomocí toho a toho + odkazy na OS, ARTs, Alsa ...
Spousta článků je už v ábíčku napsána! Chtělo by to vybrat nějakého šéfa, ke kterému by chodily články a požadavky od začátečníků. Ty by se pak už (po korekci) zakládaly do nějakého katalogu (teď to vyznělo, jakoby se měly zakládat samy - je za tím ale spousta práce), který by byl dostupný všem
Nevytvářejme předem kategorie, do kterých budeme psát, stanovme si cíl, pro koho je určen a zeptejme se jich - CO TAM CHCETE MÍT? CO VÁM CHYBÍ? Tyto informace pak seskupit do kategorií s přehledným obsahem, vyhledávač, a máme hotovo
aaaa vvvvo tomm to je
). Pokud jde o motivaci učebnici skutečně projít a naučit se něco, tu musí mít čtenář sám. Učebnice mu to pak musí usnadňovat jak to jen dokáže, ale nevytrhne to za něj.