Lazygit byl vydán ve verzi 0.62.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu o rozepsal o tom, kam se vyhledávání v jeho očích posledních 10 let posunulo, jaké má zkušenosti s AI vyhledáváním, proč na něm nechce záviset a jaké vyhledávací služby ho v poslední době zaujaly.
Wayland kompozitor Labwc byl vydán ve verzi 0.20.0. Labwc je inspirován správcem oken Openbox. Postavený je na wlroots.
AlmaLinux OS byl vydán ve verzích 9.8 s kódovým jménem Olive Jaguar a 10.2 s kódovým jménem Lavender Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání (9.8 a 10.2). Opraveny byly zranitelnosti Copy Fail (CVE-2026-31431), Dirty FRAG, Fragnesia (CVE-2026-46300), nginx Rift (CVE-2026-42945) a SSH Keysign Pwn (CVE-2026-46333).
Seznam.cz vykázal za rok 2025 tržby v celkové hodnotě 6,454 miliardy korun. Oproti roku 2024 nárůst o 3,68 %. Zisk před zdaněním oproti předcházejícímu roku poklesl, a to o 11,21 % na 1,330 miliardy korun. Vlastní velké jazykové modely SeLLMa najdou dnes uživatelé téměř na všech seznamáckých službách. Na všechny obsahové služby byla zavedena technologie text-to-speech, díky níž si mohou uživatelé přehrát články v audio verzi namluvené
… více »Vláda představila strategické digitalizační projekty. Roadmapa zahrnuje celkem 55 projektů napříč státní správou, z toho 22 prioritních projektů vycházejících přímo z programového prohlášení vlády a 33 projektů založených na platné legislativě. Portfolio pokrývá oblasti financí, zdravotnictví, digitální identity, dat, registrů, dopravy, krizového řízení, sociálních agend i kybernetické bezpečnosti.
Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Jaká by taková učebnice měla být? A jaká může být?
Předně beru v úvahu, že jde o on-line kolektivně tvořenou učebnici. To IMHO do jisté míry omezuje možnost vytvořit jednotnou učebnici, která bude kapitolu po kapitole probírat dané téma na čtyřech stech stran souvislého textu. Vhodnější je dle mého omezit se na kratší, uzavřené celky. Vytvořit klasickou knihu by znamenalo spoustu redakční práce.
Jaké jsou cíle? Nedomnívám se, že by mělo být cílem vytvořit učebnici, kterou si člověk zcela neznalý věci přečte a tak se z něj stane odborník. Člověk který takovou učebnici bude číst nebude očekávat, že po jejím přečtení bude schopen zcela ovládat danou věc, v našem případě tedy Linux. Ani by takové zdání učebnice neměla vyvolávat. Rozsah celé problematiky to myslím dost spolehlivě vylučuje.
Předpokládám, že člověk co bude učebnici číst bude už připraven obětovat čas neznámé věci, od které nemá žádné zcela konkrétní očekávání a představu.
Cíle si dovolím shrnout takto: ukázat možnosti, nastínit cestu, přiblížit pozadí věci a ujasnit souvislosti.
Co je k čemu dobré, co to umí, k čemu bych to měl chtít použít. Každá část by měla mít na paměti, že musí čtenáři říct k čemu je dobrá. Když se bude o něčem mluvit, musí být jasné proč.
To je myslím jasné, pokud jsme chtěli ukázat k čemu to je, nyní musíme ukázat jak na to. Říkám nastínit cestu, protože nepíšeme manuál. Mělo by to být do jisté míry názorné, aby čtenář, pokud je to možné, hned dostal do rukou něco co může napsat do terminálu a hrát si s tím. Klidně by se to mohlo přiblížit i jakémusi polo-HOWTO, pokud ovšem nepustíme z očí zbylé tři cíle.
Všude by mělo být vysvětleno proč to tak je. Jednoduché věci se asi vysvětlí už s příkladem použitím či popisem jejich účelu, ale měl by se na to dát důraz. Budeme-li mluvit o X window, musí tam být napsáno jak to zhruba funguje. Stejně tak všude jinde.
Žádná část systému není jen tak ve vzduchoprázdnu, ale všechny jsou částí. Části tvoří celek a to musí být vysvětleno. To samé platí i o učebnici, každá část musí být někam zařazena, po boku částí souvisejících, pod části jí nadřazené. A musí to být na první pohled vidět.
Omlouvám se, že jste tu neměli šanci najít než obecné plky, ale právě tohle vidím jako záměr učebnice. Bude-li čtenář vědět co k čemu je, tušit jak to použít, mít povědomí o tom, jak to funguje a zároveň bude seznámen jak to zapadá do celku, bude myslím na dobré cestě.
Jak to konkrétně realizovat, to už je horší
Domnívám se, že by bylo vhodné napřed zvolit celou oblast, kterou by měla učebnice popsat (tedy, čím vším se chceme zabývat). Pak bych celou věc rozdělil do několika dostatečně samostatných částí, u nichž dokážeme snadno popsat čtyři výše uvedené záležitosti. A konečně tyto části by se rozdělily na jednotlivé body, které by byly dostatečně krátké a samostatné, že by je bylo možné realizovat wiki-články o nějaké přijatelné délce (maximálně asi jako jeden běžný článek).
Pokud budou jednotlivé články respektovat stanovené cíle a budou i ve shodě s nimi seřazeny, vidím dobrou šanci, že i jako celek vznikne učebnice o Linuxu plnící dané cíle.
Tiskni
Sdílej:
Komu je "E-kniha" určena? Začátečníkům, kteří se rozhodli z vlastní vůle seznámit s Linuxem (TADY JE MOTIVACE) - tedy mně. V mém okolí je takových lidí čím dál víc.
Co bych od "E-knihy" očekával? Je to asi "jednoduché". Najít na jednom místě základní informace, jak celý systém funguje a kde šáhnout, jak opravit chybu, kde a jak hledat řešení.
Uvedu příklad (z mé neznalosti) : Zvukový systém funguje tak, že se nainstaluje správný driver a ono to začne fungovat. Když nezačne, je potřeba vybrat jiný driver (třeba starší verzi), po kterém se to rozjede a ozve se zvuk.
V E-knize by bylo napsáno v kapitole zvukový systém : Pro rozjetí zvukového systému je potřeba mít nainstalováno - driver, mixer, ..... a krátký popis, co s čím jak funguje, co s čím a jak komunikuje .... Je potřeba nastavit vstupy a výstupy pomocí toho a toho + odkazy na OS, ARTs, Alsa ...
Spousta článků je už v ábíčku napsána! Chtělo by to vybrat nějakého šéfa, ke kterému by chodily články a požadavky od začátečníků. Ty by se pak už (po korekci) zakládaly do nějakého katalogu (teď to vyznělo, jakoby se měly zakládat samy - je za tím ale spousta práce), který by byl dostupný všem
Nevytvářejme předem kategorie, do kterých budeme psát, stanovme si cíl, pro koho je určen a zeptejme se jich - CO TAM CHCETE MÍT? CO VÁM CHYBÍ? Tyto informace pak seskupit do kategorií s přehledným obsahem, vyhledávač, a máme hotovo
aaaa vvvvo tomm to je
). Pokud jde o motivaci učebnici skutečně projít a naučit se něco, tu musí mít čtenář sám. Učebnice mu to pak musí usnadňovat jak to jen dokáže, ale nevytrhne to za něj.