Japonci by na to použili složité přístroje...

15.5.2008 02:24 | Přečteno: 2403× | poslední úprava: 15.5.2008 02:26

... a Češi tyč. Beautiful!

Věrné čtenáře těšící se na epickou story o výpravě na hrad Valdek, slibovanou v minulém zápisku, zklamu. Téměř všichni potenciální účastníci výpravy trpěli téměř úplným vyčerpáním a tak byla výprava odložena.

Ale jinak jsme samozřejmě nelenili a dali jsme si adrenalinek. Tentokrát takový, jaký na horské dráze ani v Dungeonu nezažijete. Dneska neprozradím pointu předem, zato budou obrázky a méně textu.

A nebojte se, v dnešní epizodě nefiguruje Mr. G. Vzhledem k riskantnosti akce měl přísně nakázáno být někde daleko od nás, nejlépe uvnitř atomového krytu a tam stát pro jistotu mezi futry.

Bylo nebylo, stál jednou jeden anténní stožár. Nebyl úplně nejnižší, ale celkem takový zatížený. Spojů přes něj vedlo nepočítaně a dat neměřitelně. Celkem spokojeně stál, když jsme si jednou řekli, že zokruhování sítě je celkem príma věc, ale dneska už nevyhovuje a začali stavět třetí páteřní trasy. Navíc jsme přijali studenty na povinnou praxi na průmyslovce a školy chtějí chodit na kontrolu do kanceláře, kterou jsme jinak nikdy nepotřebovali a nyní pronajali. Pro třetí páteřní spoj a přípojku do kanceláře ale potřebujeme trochu vyšší stožár než máme. Zahájili jsme tedy akci upgrade stožáru.

Prvním krokem byl nákup coulové trubky, standardní délky 6 m. Do ní byl odborně vyvrtán otvor a to kolmo na podélnou osu a ještě navíc skrz naskrz.

Takový stožár++ ale potřebuje kotvení, takže prvním krokem k zvyšování bylo ukotvení stávajícího stožáru kotevními lany. To se nejlépe dělá do trojúhelníku, pokud ovšem máte v každém vrcholu trojúhelníku patku, ke které lana přivážete. Tuto podmínku jsme skoro splnili, protože jsme měli obsazena dvě místa ze tří. Pravda neměli jsme až tak úplně patky, ale on takový 50 let starý strom má s patkou hodně podobného, třeba to že drží v zemi. Třetí místo jsme vyřešili zaparkováním automobilu do vhodného místa. Toto uspořádání má zásadní výhody, protože místo napínáku na lano používáte popojíždění autem. Je to metoda rychlá, a pokud máte auto naložené železným šrotem, i spolehlivá.

Jedině je třeba dávat trochu pozor, aby řidič vozidla neměl zaječí úmysly, třeba nedostal chuť na večeři, protože lidé se zájmem o surfování na stožáru za autem se těžko hledají a je jich v akci poměrně velká spotřeba.

Ve chvíli kdy byla lana napjata, a mohli jsme na ně hrát rockové skladby, byla zahájena skutečně kritická akce. Bohužel její dokumentace je fotograficky slabší, protože se zákeřně udělala tma. A focení na ISO 1600 má přece jen své mouchy. Teda bugy. Ehm vlastně šum. Ale takovej jako velkej.

Následující akce by se správně měla udělat tak, že se vezme autojeřáb a nebo vrtulník, zvedne se tyč do vzduchu a zasune se do dutiny ve stožáru. To předpokládá nasazení desítek osob na koordinaci, uzavírky komunikací, protože v našem případě by to byl skutečně velký jeřáb, televizi Nova natáčející akci století. Jenže desítkami osob nedisponujeme a TV Nova měla zrovna jiný program.

Proto jsme zvolili metodu kreativnější. Prostě tyč zvedneme nad hlavu nastojato a nasadíme do stožáru. To není žádný problém. Zahájili jsme nácvik na štaflích, abychom to měli v paži. Nechápu jak je to možné, ale ani jednou jsme to nedokázali. Přitom je to operace sestávající jen ze dvou kroků, zvednu tyč a pustím tyč. Oba cvičící vzpěrači přisuzovali neúspěch tomu, že nemají dostatečnou motivaci, když to zkouší jen tak nasucho a na zemi. Tyč navíc odmítala spolupracovat. Pořád se potvora kývala, nechtěla respektovat, že díky odstředivé síle má k rotující zemi zaujímat polohu kolmou k tečně.

Středoškoláci nechápali kde je problém, vysokoškoláci jej přisuzovali Coriolisově síle a studenti postgraduálu navrhovali, aby se s tyčí pohybovalo pouze ve směru rotace země a tím se Coriolisova síla eliminovala.

Já jsem navrhoval umístit na konec stabilizační olověné závaží, ale nevím proč na mě koukali jak na blázna.

Protože jsme ale Žižkovo potomci, alespoň části některých z nás, nevzdali jsme se a pokračovali akcí naostro. Oba vzpěrači, kteří dnes zahájili kariéru, se připoutali k vrcholku zakotveného stožáru a čekali na tyč, která doufala, že se stane stožárem.

Při čekání je napadlo, že by se mohli domluvit, jak tyč budou zdvihat. A hned se ukázalo, že to není tak snadné, protože si při většině postupů překáželi. Začali tedy na vrcholku stožáru hrát Twister a tím dosáhli hned dvojitého světového prvenství, možná i trojitého lokálního. Jednak ještě nikdo nikdo nikdy nehrát Twister na vrcholu stožáru. Za druhé při tom nebyl přikurtovaný v horolezeckém sedáku. A za třetí, vzhledem k nerozšířenosti této hry v ČR to byl možná první match na Praze-západ, pokud ne rovnou v ČR. Pravda je, že aktuální rozšíření neznám, neboť mě nevím proč šestnáctky na školní párty v posledním roce, či desetiletí, nezvou. Zmínil bych ještě, že tato hra se obvykle hraje ve smíšeném obsazení, ale když máme to registrované partnerství...

Tady už pomalu mohu prozradit, že námi použité auto železným šrotem naložené nebylo. To vedlo k zajímavému efektu, kdy se auto jakoby cukalo směrem vzhůru se zřejmým úmyslem vzlétnout. O to prosím není ani obojživelné, natož tříživelné. Nijak zvlášť mě to nerozrušovalo, protože jsem stále čekal, že kluci pochopí, že takto to nejde a zvolí nějakou konzervativnější metodu. Bohužel se ukazovalo, že Žižky mají více než by bylo zdrávo, potažmo bezpečno, a hodlají pokračovat ve hře s tyčí.

Na dalším obrázku vidíte, že začalo jít skutečně do tuhého a tyč se vydala na cestu na vrchol. Tady už se na kvalitě fotek podepisuje nejen tma, ale i počínající lehká nevolnost fotografa, aneb mě.

Na hřebeni byla tyč vytrčena a začala být zdvihána na a hlavně nad vrchol. Jak vidíte, v Jirkovi se projevuje záchvěv pudu sebezáchovy a uhýbá z dráhy, po které jsme čekali, že se bude řítit tyč. Na stoupající tyč byl impozantní pohled. Předpokládám, že alespoň někteří čtenáři někdy počítali chování dvojitého kyvadla, šťastnější jej mohli i vidět v reále v době, kdy se ve školách vyskytovalo naživo a ne jen jako flashová animace ve výukovém software. Ale ani ti nejšťastnější neviděli dvojité kyvadlo vzhůru nohama. To se hýbalo prostě všechno, stožár se kýval, tyč vlála, auto se zdvihalo, kotevní lana zpívala.

Ač je to zcela nadpřirozená událost, tyč se podařilo zvednout několik milimetrů nad stožár a potom zapadla do stožáru a sama se stala stožárem. Ten je nyní vyšší o necelých 5 m. Poslední minuty zdvihání mi přidaly několik dalších šedivých pramenů.

Po krátkém zajásání se ukázalo, že jeden z horolezců si pro jistotu upevnil postroj ke stožáru tak, že jej navlékl shora. Teď jej ale jaksi nemohl stáhnout, protože jednak byl stožár vyšší o těch pár metrů a jednak do odborně provrtaného otvoru byla zasunuta tyčka, držící stožár ve správné poloze a ta byla tak dlouhá, že znemožňovala přetažení postroje směrem vzhůru. Bylo nasnadě, že tam bude muset zůstat a k modernímu vybavení bude přidán jako signalista a vybaven praporky bude předávat data v době výpadku proudu. Všichni byli touto myšlenkou nadšeni, ale nikdo nechtěl jít dělat signalistu na ostatní stožáry. Museli jsme tedy zvolit méně atraktivní řešení, horolezce vyprostit a postroj nechat na stožáru pro použití budoucími generacemi. Nyní stožár čeká na vystrojení a doufám, že brzy přes něj začnou téct nějaké veselé pakety.

Celou akci máme zdokumentovánu i v naší fotogalerii.

       

Komentáře

[Messa]

No, pěknej hromosvod Jak tam nahoru chcete lézt a přidávat další výbavu - navaříte další "schůdky" a pokaždé přivážete lano k autu?

[Out-sider]

zrovna jsem se na to chtěl zaptat, jak budou přidávat antény na nový úsek

[kavol]

No, pěknej hromosvod

to mě taky napadlo ... jakpak se bouřková elektřina vyrovnává s tím, že si nemá všímat tohoto stožáru, nýbrž těch tyčí umístěných mnohem níže? dali jste jí tam turistickou značku se směrovkama, kam má jít?

[Dan Ohnesorg]

Ten stozar je ted teleskopicky, takze pro montaz anten sjede dolu a potom se zase vyheveruje nahoru. Ono se tam nic moc tezkeho ani rozmerneho nebude dat povesit.

Prizemene k hromosvodu to je, asi pri zasahu bleskem nic moc, ale ten by se mel venovat spise jeste vyssi aleji stromu a nebo uplne nejvyssi BTS Eurotelu. Blesk je ale previt a lecky neboucha do toho co je nejvyssi, ale do toho do ceho se mu chce. Stary stozar revizi ma a novy mit bude.

[Dan Ohnesorg]

Jo jeste, to ukotveni tam bude trvale, jen jaksi doslo k casovemu nesouladu mezi betonari a zvysovaci.

[Messa]

...betonari...

Vida, na první pohled to vypadá jako nevinný obytný domeček na venkově, ale ve skutečnosti je to jen podstavec pro soustavu antén

[xxx]

Počkej pár let. To už bude vyšší než ta Eurotelí BTSka.

[LuděkS]

Zrovna vcera mi vypravel jeden znamy, jak ho zastihla bourka z kroupami na Kozich hrbetech v Krkonosich. Rikal, ze blesky praly do vrcholu, ale NEJEN DO VRCHOLU. Ten jeho popis byl velmi zajimavy - zvlaste kdyz licil, jak blesky slehaly blizko nej. Po tom co jsem to slysel bych se moc na nejvyssi body radeji nespolehal.. .

[Luk]

Nemohu si pomoci, ale když to čtu a vidím ty fotky, zní mi v hlavě melodie: Tadá ty, tadá ta, táda táda táda táda datáta

[iMHO]

Já si zas vzpomněl na "... to byl ten slavný den, kdy k nám byl zaveden ..." a "Zkuste to bez drátů, milý Marconi!"

[Zdeněk Štěpánek]

Kamos na to ma takovou dobrou hlasku:

Jde to i bez drátů, milý Telecome!

[Luk]

Jako ta nedávná reklama: "Počkej, nemáš kyslík!" "Jde to i bez kyslíku..."

[Dan Ohnesorg]

Bez kysliku jiste, ale ze to jde bez dratu neverim. Ve vzduchu je malo mista a technologie, ktera by pokryla ten cca 1Ge co potrebujeme v horizontu max. dvou let neni v dohledu.

Vicemene predpokladam, ze nepujdeme cestou vyssich stozaru, ale cestou vlastnich optickych tras. Ty nebude ale uz stavet sdruzeni na nej to ma moc dlouhou navratnost. To je spise bud akce pro nejakeho investora a nebo po vzoru zavadeni telefonu v US - telekomunikacni druzstvo. Urcitou chybou bude, ze takove site se budou stavet jen tam, kde budou bohati lide a tak se bude prohlubovat digitalni propast.

Mozna bude jeste mezikolo, pokud klesnou ceny kolokaci nebo stoupne kupni sila, tak bysme nakoupili DSLAMy.

Jedine co potrebujeme je, aby vznikl obsah, ktery odrovna vsechny ty CDMA a 3G nesmysly, ktere pro soucasny obsah proste staci a lidi chteli vic a byli to schopni zaplatit. Bohuzel obsah nejak neprichazi, prestoze je tu slusna trzni sila lidi, kteri uz nejaky 4Mbit maji. Pravda pro HDTV televizi potrebujete tak 20Mbit, ale i ten 4Mbit dokaze poskytnout zazitek o neco lepsi nez bezna televize.

[Luk]

Ve vzduchu je malo mista a technologie, ktera by pokryla ten cca 1Ge co potrebujeme v horizontu max. dvou let neni v dohledu.

Co laser? Nemám představu o ceně, ale vzhledem k tomu, že ho používá komunitní síť u nás ve městě, tak to asi nebude úplně nedostupné.

[Jimmy]

Laser je fajn a cena není tak hrozná, ale děsně blbě se s ním dělá sektor

Laser je rozumná alternativa převěsů tak do 500 metrů či raději méně. Laser je vždy P2P spoj a musí být upevněn na něčem stabilním. Rozhodně ho nelze dát na stožár jako je na fotce (maximálně tak půl metru nad uchycení stožáru). Laser je tedy řešení pro lokální páteře a nikoliv na připojování koncových uživatelů a vzhledem k potřebné přesnosti při výrobě a instalaci to nikdy nebude masová záležitost.

[Käyttäjä 11133]

Stavět páteř na něčem jiném, než je optické vlákno? Hmm tomu říkám "páteř".

[Luk]

Lokální páteř. Nedokážu si příliš představit budování sítě z optických vláken u nás ve vnitřním městě - zejména pro síť, kde se platí tři stovky měsíčně

[Käyttäjä 11133]

Proč ne? Když to jde v Ostravě, proč by to nešlo v Kutné Hoře?

[Jimmy]

Třeba kvůli rychlosti instalace ?
Pokud mám povolení k instalace HW na objekt (při upgradu stávající lokální páteře pravidlem), tak u
Laseru koupím, nainstaluju, zaměřím a používám a od rozhodnutí do používání to může být jeden až 2 týdny. U optiky (která většinou nekončí u stávajícího bodu), jednám, čekám, jednám, jednám, čekám, jednám, čekám a když to jde dobře, tak za půl roku mám spoj a když to jde blbě, tak to může klidně trvat dva roky.

[Käyttäjä 11133]

Někteří mají rádi rychle a nahovno a někteří dlouho a pořádně, to je asi věc osobních preferencí.

[Jimmy]

Ale ten Laser nemusí být definitivní řešení, že ? Na rozdíl od vlákna se dá po zajištění lepší technologie (optické vlákno, gigabeam, či něco jiného) odmontovat a použít jinde. Míst kde nebude optika a kde 100 Mb či 1 Gb bude dostačovat bude i za pár let hodně.

Někdy dlouho a pořádně může také znamenat nikdy, protože než ono dlouho uplyne, tak už můžou být všichni u konkurence.

[Luk]

Někteří mají rádi rychle a nahovno a někteří dlouho a pořádně

Někteří rádi platí za připojení desetitisíce, někteří raději něco málo sleví z požadavků a mají to za pár stovek

[Käyttäjä 11133]

Taky pravda. Ale desetitisíce to nejsou.

[Luk]

Protože i když si odmyslíme byrokratické (památkářské) průtahy, naprosto se to nevyplatí. Výkopové práce (pod dohledem archeologů atd.) a zadláždění - to stojí obrovské peníze, které ta optika nikdy nevydělá, protože potenciálních zákazníků je málo. Ze stejného důvodu u nás nepůsobí ani žádná kabelovka (přestože by ji využilo mnohem víc lidí než tu optiku), bylo by to nerentabilní.

[petr_p]

Není na to potřeba povolení od místního úřadu, vyjádření kolem žijících apod. chuťovky?

[trekker.dk]

Minimálně se na to vztahují předpisy o nebezpečném neionizujícím záření. V tomhle má výhodu Ronja, ale ta zase nemá takovou šířku pásma...

[Jimmy]

Není. Ten laser má před sebou čočku aby hustota světelného toku klesla pod hygienickou normu a nebyl nebezpečný pohled do něj. A navíc je to zpravidla infra, tak to nikdo nevidí.

[alpha]

O to je to horsi -- vypali ti to oko aniz bys o tom vedel.

[Jimmy]

Ten laser není laser jako v laserovém ukazovátku, tj. malý bod s vysokou hustotou. To to totiž nešlo zaměřit a na těch několik set metrů by to ujíždělo už jen kvůli tepelné roztažnosti domů během dne a kvůli chvění za větru. Ve skutečnosti to je úzký kužel, který na počátku má průměr několik cm (a na zařízení varování) a na druhém konci spoje má průměr půl metru či více. Tedy u těch nejvýkonnějších běžně dostupných zařízení by se člověk musel dívat dalekohledem z malé vzdálenosti přímo do vysílače aby mohla nastat pravděpodobnost poškození zraku. To opravdu není příliš pravděpodobné a navíc stačí být jen trochu mimo osu a intenzita osvětlení rapidně klesá.

[jozka]

Natacel to nekdo na video? Nebo vy snad nechete v Nevahej a toc vyhrat kameru?

Neco mi to ale pripomina... Jo uz vim... Me!

[Dan Ohnesorg]

Video chce pevnou ruku a navic ma nebezpecnou zvukovou stopu, ktera by se musela v kritickych fazich vypipat tak, ze by to byl jeden dlouhy piiip.

[David Ježek]

[LuděkS]

Nevahej a toc uz neni (poslali jsme tam video s nasim papouskem a vratili nam ho s omluvou, ze se s pokracovanim Nevahej a toc uz nepocita...

[xvasek]

In rod we trust.

[jozka]

Tak mi napadlo... Kdyz prijde nejaka Ema nebo Kyril tak bude vskutku zajimava podivana. Ci ze je ta nemovitost slouzici jako stojan pro stozar?

[xxx]

Jste si jistí, že vám škola ještě někdy nějaké studenty půjčí?

[Dan Ohnesorg]

Myslis takovy ten obtizny hmyz, co se neuci, dela ve skole bordel a mimo skolu ostudu a je naprosto vylouceno aby s timto pristupem odmaturoval potazmo v zivote neco dokazal?

Toho maji snad vagony na rozdavani.

---

Samozrejme ze na tohle nelezou studenti, ti budou sedet v teple v kancelari nebo v zime, kdyz je vezmu na nejakou exkurzi po prazskych telehausech.

[Martin Matějek]

Samozrejme ze na tohle nelezou studenti, ti budou sedet v teple v kancelari nebo v zime, kdyz je vezmu na nejakou exkurzi po prazskych telehausech.

Tak ale přijdou o spoustu legrace ^_^

[stativ]

Jo, jo, twister je šílenost na zemi, na tyči to musí být ještě zajímavější.

[klassik]

nerikal bych tomu slozite pristroje ale bezpecnost prace

[Tom.š Ze.le.in]

Japonci by to dělali v helmě, měli reflexní vestu, a bylo by tam pětkrát tolik lidí navíc jako podpora. I když jak jsem viděl v Japonsku toho pána co přidělával požární hlásič v bytě tak jsou taky ochotní si stoupnout na kde co.

[Dan Ohnesorg]

No nevim, v japonsku lidsky zivot celkem zadnou cenu nema. Nekde mam fotku jak opecovavaji stromy stojice na takove tycce vysouvaci z multikary. Ta ma na konci plosinku 20x50 cm a ve vysi pasu trubku jako ramecek. Z toho se da spadnout raz dva. Ale zase dbaji na kolemjdouci, protoze na kazde strane stoji jeden uniformovany a rika, bacha tady pada kolega.

Taky me fascinovalo, jak dokazi prohnat bez brzdeni shinkansen nadrazim okolo peronu s lidma a jen houknout par minut predem bacha vlak.

[Tom.š Ze.le.in]

Mně to přišlo jako je na to pravidlo (helma) - budeme se jím řídit. Není - tak pak můžeme co chceme. (anebo pak to nejde, ale to je jiná kapitola...)

[trekker.dk]

A nebo prostě předpokládají, že lidi mají dost rozumu, aby z té plošiny nespadli a aby nestáli u kolejiště, kde jezdí vlaky.

To je něco, co je u nás v Evropě nemyslitelné, protože tady je každý pro jistotu považován za blbečka, kterému se musí namalovat, čáry a šipky.

[Jakub Hájek]

prostě předpokládají, že lidi mají dost rozumu, aby z té plošiny nespadli

Promin, ale tohle je fakt blbost. (S tim kolejistem souhlasim.)

[trekker.dk]

No já nevím... když budu stát na plošině 20×50, tak si budu dávat tím větší pozor, abych z ní nesletěl.

[Spike]

Ale v Japonsku JSOU všude čáry a šipky. ;)

Ale ona taková čára, ktera vyznačuje, kde vlak zastaví a kde přesně budou dveře vůbec není na škodu.

[trekker.dk]

No já jsem spíš myslel čáry typu "když budete stát za touto čárou, může vás srazit metro"

[Spike]

Ty tam jsou samozřejmě taky všude, navíc ve špičce v Tokiu vyřvávají železniční zřízenci, aby lidé nevstupovali za žlutou čáru.

[Luk]

Pro začátek by stačilo, kdyby bylo jasné aspoň to, jestli vlak zastaví v bodě A nebo o 200 metrů vpřed nebo vzad (aby se člověk s těžkou bagáží nemusel těch 200 m hnát k vozu, pro který má místenku)

[trekker.dk]

To mi připomíná moji oblíbenou větu na nádraží - "stůj, ty pitomče" (která je mířena strojvůdci toho vlaku, který se rozhodl zaparkovat na druhém konci nástupiště, než na který jsem si stoupl)

Nicméně zastavit na předem vybraném místě není tak jednoduché. Vzhledem k tomu, jak ty vagóny vypadají, si nedělám žádné iluze o tom, jak brzdí, respektive jak moc je předvídatelné, jak dobře budou brzdit. Takže nejjednodušší možnost - začnu brzdit v takovéhle vzdálenosti od nádraží a zabrzdím v tomto bodě - nepřipadá v úvahu. Dokud se nevymění vagóny, tak jediná možnost je namontovat do lokomotivy počítač, který bude snímat, jak vlak brzdí, vyhodnocovat to a brzdit odpovídajícím způsobem.

(A to je moc práce a stálo by to peníze, to je jednodušší nechat tě projít se)

[Jimmy]

Najíždění na přesné souřadnice se v Japonsku u vlaků (na např i u CNC obráběcích strojů) provádí stupňovitým snižováním rychlosti. Prostě v určité vzdálenosti před cílem se pokusím snížit rychlost na nějakou hodnotu a po jejím dosažení se pohybuji danou rychlostí k dalšímu bodu kde se znovu pokusím snížit rychlost na nějakou novou menší hodnotu. Toto provedu několikrát a výsledek je ten, že k cíli se přibližuji minimální rychlostí, která umožní zastavit téměř "na místě". Sice brzdění trvá o něco déle než brzdit s konstantním zpomalením, ale je tak prostor pro eliminaci nepřesností a zastavím přesně kde chci. Určitě by to šlo provádět i u našich vlaků a to i bez nějaké elektroniky, stačilo by jen přidat nějaké značky v přesně daných vzdálenostech, ale zjevně k tomu není vůle.

[trekker.dk]

Toto provedu několikrát a výsledek je ten, že k cíli se přibližuji minimální rychlostí, která umožní zastavit téměř "na místě".

Tohle má háček - vagóny (prozměnu). Při té minimální rychlosti se odpojí blokování dveří a lidi budou vyskakovat ještě za jízdy. Což ve většině případů dopadne dobře, ale pokud vím, někdo se takhle už i zabil.

[pc2005]

Hlavně je ale problém, že tu máme různé typy vagónů...

[trekker.dk]

To víceméně souvisí s tím, co jsem psal na začátku - že nikdo neví, jak bude který vagón brzdit - i vagóny stejného typu můžou brzdit jinak.

[Jimmy]

Ta poslední přibližovací rychlost vlaků v Japonsku je tak 5 km/h a možná i méně. To jim umožní zastavit s tolerancí ± 0,5m. Určitě by se u našich vlaků z této rychlosti dalo zastavit na alespoň ± 2 metry.

[trekker.dk]

Což už jsem komentoval někde jinde - tohle je nebezpečné se současným vozovým parkem, protože v téhle rychlosti už se odblokuje zabezpečení dveří a lidi ti budou vyskakovat za jízdy. A dřív či později se stane nějaká nehoda.

[Luk]

lidi ti budou vyskakovat za jízdy. A dřív či později se stane nějaká nehoda.

Jejich blbost. Vidím docela často, jak lidé (tam, kde dveře nejsou blokované) otevírají dveře v mnohem vyšších rychlostech. Nevím, co z toho mají. Ale u toho pomalého dobrzďování bych v tom neviděl problém.

[trekker.dk]

Jejich blbost.

Zcela souhlasím. Ale raději prostě kousek popojdu, než abych hodinu čekal, než se vyšetří nehoda. A čím víc lidí bude vyskakovat, tím větší šance, že nějaká nehoda nastane.

Samozřejmě řešení existuje - koupit nové vagóny s jinak řešením zamykáním. To ale bohužel hend tak nepůjde, protože Pendolino.

[Luk]

Nicméně zastavit na předem vybraném místě není tak jednoduché. Vzhledem k tomu, jak ty vagóny vypadají, si nedělám žádné iluze o tom, jak brzdí, respektive jak moc je předvídatelné, jak dobře budou brzdit. Takže nejjednodušší možnost - začnu brzdit v takovéhle vzdálenosti od nádraží a zabrzdím v tomto bodě - nepřipadá v úvahu. Dokud se nevymění vagóny, tak jediná možnost je namontovat do lokomotivy počítač, který bude snímat, jak vlak brzdí, vyhodnocovat to a brzdit odpovídajícím způsobem.

Vzhledem k tomu, že u zastávek se strojvůdce trefí celkem přesně (5 metrů nehraje roli), tak si myslím, že je by se dokázal trefit i na nádraží. Spíš to bude tím, že jede pokaždé někdo jiný a má jiné návyky. A pokud zastaví ve vymezeném úseku, nikdo z nadřízených mu nic vytýkat nebude, takže ho nějací pasažéři naprosto netrápí.

[jozka]

Proc Japonci. Kdyz u nas prevzali rafinerii zapadaci, tak kdekoliv musim byt v nehorlavych monterkach, helme, s brylemi, v botech s ocelovou spickou... Bezpecak mne serval, ze preskakuji na stavbe vykopy (realita: prekrocil jsem vykop dvacet cm siroky a pul metru hluboky). Jindy mne sef provozu dorval, ze prolezam sachty bez povoleni (realita: stal jsem v suchu sachte destove kanalizace tvorene betonovymi skruzemi prumeru 60 cm, byla mi po kolena).

[trekker.dk]

Na co boty s ocelovou špičkou? Nebo spíš k čemu je dobrá ta špička? (Dovedu si představit jedno využití, ale to asi není ono.)

[pc2005]

U nás na průmce, bylo doporučení nosit na strojírenské dílny těžkou obuv s tvrdými špičkami, aby v případě pádu třeba svěráku na nohu ta noha aspoň trochu vydržela. Je tedy možné, že kvůli tomuhle.

[klassik]

Az ti padne cihla na palec pochopis to

[iMHO]

Když ti padne cihla na nohu. Skříplé chodidlo nevytáhneš z boty a zbytečně tě nestresujou rozdrcený prsty. :- )

[jozka]

Kvuliva padum predmetu na nohy. Jo a abych nezapomnel, ty boty maji i ocelovou vlozku v podrazce. Kdyz jsem v nich potom jednou lez na 70 m vysokou fleru (to uz z vlastni iniciativy), tak mi ty boty jako dobrej napad nepripadaly

[Hobit]

do urcite vahy padajiciho predmetu chrani, od urcite vahy amputuje. tak ci tak ulehcuje praci doktorum.

[Ses]

V jednom seriálu na Discovery (Bořiči mýtů) tyto boty testovali a i když občas se ostrý předmět sklouz po špičce dovnitř nohy, stejně z toho vyšlo, že je lepší je mít, než nemít...

[Yokotashi]

Je-li horni pulka stozaru vyheverovatelna a sheverovatelna dolu, pak patrne jde ve sheverovane posici zachranit i horolezecky postroj ...

[Dan Ohnesorg]

detailisto!

[Martin Matějek]

Přidávám se k bugu od Kyosukeho. Tenhle zápisek by si zasloužil aspoň 200% ^_^

Takové nasazení se vším co je po ruce se jen tak nevidí ^_^ Jestli budete takhle pokračovat ve všem, máte šanci skončit v Darwin Awards ^_^

Ale jen tak dál, po každém zápisku umírám smíchy ^_^

[trekker.dk]

Přidávám se k bugu od Kyosukeho. Tenhle zápisek by si zasloužil aspoň 200% ^_^

Bejvávaly doby, kdy se dalo hodnotit 0,1,2,3. Nicméně tahle možnost byla zrušena proto, že ji téměř nikdo nevyužíval.