Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu poprvé překročil 3 %, aktuálně 3,05 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 27,18 %. Procesor AMD používá 67,10 % hráčů na Linuxu.
Joel Severin v diskusním listu LKML představil svůj projekt linuxového jádra ve WebAssembly (Wasm). Linux tak "nativně" běží ve webovém prohlížeči. Potřebné skripty pro převod jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 25.10.31 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Zápis smazán z osobních důvodů.
Tiskni
Sdílej:
Aby se programátor roztrhl a tvořil všechny verze najednou, jenže to asi nejde.Programátor má svou hlavu. Vyberte si to, v čem se vám pracuje lépe. Jak jednoduché.
O přemisťování a rozšiřování prvků se sice musí postarat programátor, ale není to nic složitého.Ha ha... tohle je docela hrůza.
Z kódu pak není vůbec jasné, jak výsledný layout bude vypadat, a zabraňuje to umisťování ovládacích prvků kamkoliv do okna (či kontejneru, nebo jak tomu GTK nadává) a je pak velmi obtížné rozšířit toto okno o další ovládací prvky (či widgety).Dobrý joke. Proč to píšete ručně místo použití GTK Glade nebo QT designer? Co jsem si hrál s QT Designer 4, tak kam se hrabe návrh GUI ve VS.NET.
Nějaký KDevelop se prostě nemůže rovnat VisualStudiuA Visual Studio se zase nemůže rovnat GNU autotools. Tečka.
Podle mě by měl vytváření oken a ovládacích prvků obsluhovat samotný X server a neměly by kvůli tomu být vytvářeny takovéto knihovny, kvůli kterým je pak celé grafické rozhraní výrazně pomalejší než na Windows.Tím jste celému blogu dodal korunu a celá věc se přesouvá do jiné úrovně - vážně si myslíte, že je to tím?
Nevím, jak je to s GTK, ale tuším, že je pod LGPL, ale jestli pak nemusí zveřejnit zdrojáky, to netuším.Ne, nemusí. To samé se týká toolkitu FLTK.
a navíc by pak neměla smysl změna mé identity na tomto portále. A nesměji se. Já ten blog myslím vážně.
Myslím, že kdybych neexistoval, nenapsal bych tento blogpost ani žádné jiné.To si jen myslíš. Alespoň doufám, protože jsou věci, kterým prostě nevěřím.
Šipky si hraj na vlastním portrétu, mně nikdo ksicht rozbodávat nebudeTak nic, zavolám klukům, že se to teda ruší... Škoda.
a navíc by pak neměla smysl změna mé identity na tomto portáleProč sis jí změnil(a)? Snad se nestydíš za svý názory!
A nesměji se. Já ten blog myslím vážně.Aha... OK. V tom případě jsem hodnotil správně - nulou.
Pokud jde o ty velké soubory, je třeba použít funkce podporující 64-bitové velikosti a polohy. Platí to jak pro funkce ANSI, tak pro funkce POSIX, obvykle stačí název funkce doplnit o znaky 64 na konci. Píše se o tom v infostránkách.
Provokace, nic víc, hodnotím opět nulou.
-D_FILE_OFFSET_BITS=64 -D_LARGEFILE64_SOURCE
Celé jsem to nečetl, ale večer si udělám čas.
Málem bych zapomněl. Ještě jsem nepřišel na to, jak v Linuxu pracovat s velkými soubory (nad 4GB). Prolezl jsem kde co, ale nikde prostě nic nebylo.
Zvláštní, já tu mám pár souborů nad 10GB a nemám s nimi nejmenší problém. Není chyba náhodou v tobě?
Btw: jaké to je chlubit se vlastní neschopností?
$cat Test10GB.java
import java.io.File;
import java.io.FileOutputStream;
import java.io.IOException;
public class Test10GB {
public static void main (String[] args) throws IOException {
String filename = "test10gb.bin";
int fileSizeKB = 10*1024*1024;
File f = new File (filename);
if (!f.createNewFile()) {
System.err.println("Can't create file!");
return;
}
byte [] buffer = new byte [1024];
FileOutputStream fos = new FileOutputStream(filename);
for (int i = 0; i < fileSizeKB; i++)
fos.write(buffer, 0, 1024);
fos.close();
}
}
$javac Test10GB.java
$java Test10GB
$ls -lh
total 11G
-rw-rw-r-- 1 tomas tomas 10G Apr 12 19:46 test10gb.bin
-rw-rw-r-- 1 tomas tomas 1.1K Apr 12 19:41 Test10GB.class
-rw-rw-r-- 1 tomas tomas 562 Apr 12 19:41 Test10GB.java
(Hele, ono se to dokonce rýmuje...
)
.
char bajt = 0;
int fd = open("file.dat", O_WRONLY | O_LARGEFILE);
lseek64(fd, lseek64(fd,0,SEEK_CUR)/2, SEEK_SET);
write(fd, &bajt, 1);
close(fd);
int fd = open("file.dat", O_RDONLY | O_LARGEFILE);
char *buffer = (char*)malloc(1024*1024);
while( true )
{
precteno = read( fd, buffer, 1024*1024 );
if( precteno < 0 ) return; //chyba
if( precteno == 0 ) break; //konec souboru
udelej_neco_s_daty(buffer,precteno);
}
close(fd);
).
Neříkám, že mfc, vcl pomalé není. Nejlepší je použít čisté WinAPI bez "obalů" a je to slušně rychlé.
Škoda jen, že Qt a GTK pro windows stejně jako MFC a VCL jen obalují WinAPI.A v Linuxu zase obalují volání X serveru, popřípadě o něco vyšší úrovně Xlib. Takže ono je to jedno.
Je chybou, že existuje nějaké GTK a Qt. Podle mě by měl vytváření oken a ovládacích prvků obsluhovat samotný X server a neměly by kvůli tomu být vytvářeny takovéto knihovny, kvůli kterým je pak celé grafické rozhraní výrazně pomalejší než na Windows.Aha, takže ta snaha modularizovat X.org je naopak to nejhorší, co se mohlo stát? Právě jediné správné je nastrkat do jediné aplikace vše, co potřebuješ? To si nemyslím. I v Microsoftu mají určitě interně oddělenou komponentu na kreslení od komponenty na okénka. Akorát málokdo zná ten interface, který musí splňovat, takže je malá šance, že se někomu podaří nahradit za jinou. Kdežto naopak u X máš ten interface tak nádherně popsaný, že není problém napsat jakoukoli komponentu a vložit ji místo stávající. To je, myslím si, pointa objektově orientovaného programování. A k pomalosti: ano, komunikace mezi jednotlivými komponentami systému ve windows je natolik znásilněna, že to jde docela rychle. Ale připsat funkci je nadlidský úkon. Ono asi má nějaký důvod to prosazování .NET, to by jim odpadl obrovský kus práce s údržbou WinAPI, které prostě už nevyhovuje (dokonce WinAPI bude co jsem slyšel ve Vistě emulováno právě přes .NET). No a nevím jak u tebe (možná záleží na konkrétním HW), ale mně se jeví .NET kreslení okýnek o dost pomalejší než to Qt.
-D_FILE_OFFSET_BITS=64 -D_LARGEFILE64_SOURCE
ako som uz uvadzal