Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Spouštět webový prohlížeč jenom kvůli nákupu kávy? Nestačí ssh? Stačí: ssh terminal.shop (𝕏).
Za několik posledních pár dní jsem pochopil jednu věc. Tenhle server jde do hajzlu. Možná si totéž myslíte kvůli mým zápiskům, ale to je vlastně úplně jedno. Když napíšu svou úvahu/dotaz/kritiku zde, dostane se mi zde 90 hysterických odpovědí povětšinou úplně OT a jiných než na co jsem se ptal. Položím-li stejný dotaz se stejným obsahem na různých zahraničních fórech, OT odpovědi jsou tak jedna dvě, člověk dostane okamžitě X připomínek k věci a problém je během 10 příspěvků vyřešen s pěkně se ozvíjející diskuzí. Myslím, že zde už podobně zaměřené posty na Linuxová témata moc psát nebudu. Radujte se a množte se. Nepochybně máte proč. A já jsem si díky vaši diskuzní impotenci našel hodnotnější možnosti pro tyto dotazy a připomínky. Bez urážek a předsudků :-)
Nedávno jsem se pokoušel nainstalovat na jeden notebook Ubuntu. Jenže tento úkol, zdá se neměl řešení. Debian má totiž svoje vlastní dělení runlevelů na 0,1,2=3=4=5,6. Takže člověk má buď runlevel 1 (single user bez ničeho) nebo runlevel 2 (multiuser se vším včetně Xorg) a nic mezi tím. Vzhledem k tomu, že v runlevelu 2 to při spuštění Xorg nezadržitelně zmrzne a nefunguje nic než tvrdý reset, a v runlevelu 1 nejde síť, je to dost patová situace. Samozřejmě mám asi možnost v runlevelu 1 všechno spustit ručně, včetně síťě a pak třeba zkoušet stáhnout ovladač ke grafice. Ale přijde mi to dost krkolomné. Debian nepotřebuje multiuser runlevel se všemi službami bez Xorg?
Kdysi jsem žil v iluzi, že mám na výběr. Podívejte jak je to úžasné. Vyberu si desktop jaký chci, správce oken jaký chci, kernel jaký chci, multimadiální framework jaký chci.... Jenže funguje to tak skutečně? Na jeden z strojů jsen nainstaloval Opensuse s Gnome. Gnome byl požadavek uživatele a tak jsem se pořádně zahloubal do vybavení tohoto Desktopu programy. Nepříjemný plíživý pocit, který již dlouho mám z používání svého KDE desktopu se potvrzuje i zde....
Né. Nevím nic ze zákulisí. Spíše bych se rád zeptal zdejších fanoušků tohoto prostředí, jestli už se něco ví? Viděl jsem nějaké informace ohledně příprav k přechodu na GTK 3.0 ale jinak je ticho po pěšině. Občas se na internetu objeví nějaký ten screenshot (viz příloha č.1), ale podle toho co jsem viděl spíše doufám, že to spadá do kategorie vtipů. Mohla by to totiž být stejná GUI pohroma, jako KDE 4 (obr. 1).
I zavylí KDEčkaři opouštějí KDE. Každý má nepochybně své důvody. Trochu pozitivního koření nasypala do KDE 4 guláše Nokia uvolněním Qt4.5 pod GPL v 2.1. Bude to ovšem stačit? Veškeré výtky na adresu KDE4 co jsem si zde mohl přečíst směřují na nestabilitu. Skutečně je však nestabilita největším problémem KDE?
Po minulém blogpostu na toto téma jsem od některých afektovaných Debianistů dozvěděl, že APTu přece nic nechybí, a mnou dotazované vlastnosti jsou k ničemu, protože by to přece jinak dávno někdo doprogramoval. Proto se raději zeptám, než abych znovu kritizoval. Napochybně se zase dozvím, že mnou dotazovaná vlastnost je v Aptu nepotřebná....
Jako všichni ostatní jsem se potýkal s problémy s AudioCD v Opensuse. Dnes jsem to náhodou vyřešil a proto sem píšu. Vývojářům Opensuse totiž nestačilo, že v posledních verzích tohoto OS paralyzovali Amarok3 vysoce dementním yauap-GStreamer výstupem. V opensuse 11.1 / KDE 4 pro jistotu ten zasr*ný GStreamer narvali zkrze Phonon do všech KDE-apps. Po nastavení tradičního backendu pro KDE - Xine - vše funguje jak má.
Kolik KDEčkařů ještě hodláte tím GStreamerem naštvat? Nadává na to každý KDE uživatel opensuse co znám už několik verzí, ale vy ho cpete stále víc! Asi budu muset dát na blasklist všechno *GStreamer* a *yauap*!
Kam to mám napsat? poslat? Proč prznit KDE nestabilním GStreamerem co neumí přehrávat ani DVD? Ach jo :-(
EDIT: Ajajaj. Je to ještě horší než jsem myslel. V Novellu považují za výborný nápad, když Openoffice závisí na GStreameru nemluvě o Monu.
V nedávné minulosti tady proběhl jistý flame. Stěžoval jsem si, že koncept Ubuntu bez root/kdesu nefunguje dostatečně. Nesetkal jsem se s pochopením. Prosím - tedy jeden příklad za všechny