Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Tak jsem udělal jednu chvályhodnou věc.
Můj kamarád, který donedávna primárně používal Linux, konečně přešel na Windows XP. Měl plnou hu*u keců a hesel o tom, jak si můžeš v Linuxu všechno sám nastavit, jaký tam jsou super programy, třeba bash a jak je ze všeho úplně vyklikanej, když se nu něco povede. Prostě super systém. Ono tam dokonce jde ručně nastavit skoro všechno a pak to i funguje. Postě bájo.
Třeba:
Pokud máš monitor, ADI 2150, tak ti ho Fedora nenajde a nabídne nastavení frekvence 60 až 70 Hz. Naštěstí běžný uživatel si může v /etc/X11/xorg.conf všechno ručně nastavit.
Nebo, když máš tu smůlu a vlastníš dva roky starou desku s chipsetem asus p4p800se-i865, tak tam ani Fedoru nenainstaluješ, protože nejdřív v BIOSU musíš zakázat S-ATA řadič a překonfigurovat RAID. Ale to přeci běžný uživatel zvládá. Takže, pokud máš v PC jeden serial harddisk, tak na Linux jako běžný uživatel zapomeň.
Když se vše konečně podařilo a Fedora a Ubuntu dosáhly stavu nainstalovanosti, přišla fáze praktického testování. Co se nestalo. Při kopírováni přes sambu z druhého PC celý systém vytuhnul. Neuvěřitelno na třetí. Linux který má pověst nepadajícího systému vytuhne při kopírování. Po resetu nenaběhne Nautilus a tedy ani plocha a celé prostředí.
Tak jsem mu ukázal Windows XP, kde se mi podobný trapárny nestávají a utilitku gpedit a regedit, kde se dá naprosto všechno nastavit. Kdo se může připojit přes síť, kdo může používat CDROM, DVDROM, ..., prostě veškerá práva a nestavení k jakémukoli zařízení pro uživatele, či grupu. Prostě všechno, o čem Linuxáci tvrdí že nejde (asi proto, že jsou zaslepení Linuxem a Windows zas tak dobře neznaj a proto je asi Windows špatnej).
Tiskni
Sdílej:
Napřed? Pokud vím, instalátor Windows XP (nevím jak instalátor s SP2) vůbec nepodporuje SATA řadiče a tudíž se musí ovladač dodat na jiném médiu. Bohužel, instalátor WXP je tak trochu pozadu a vyžaduje ovladač striktně na disketě. (Taky nemáte v počítači FDD?)
Jen mě tak napadá, pisatel je žena?
Nevím, osobně jsem několikrát instaloval xp prof sp1 a nic to po mě nechtělo..
Jen mě tak napadá, pisatel je sexista?
Ano, podle mě je velký problém psát třeba gui, které by vyžívalo několik aplikací (s tím, že by si uživatel mohl vybrat, kterou aplikaci pro daný typ úlohy chce používat - příklad: který z textových editorů) právě proto, že tyto aplikace nejsou jednotné v tom, jaká požadují vstupní data. Nevím, jestli mi teď rozumíte, ale byla by paráda mít GUI pro nějakou činnost, třeba tvorbu DVD, kde by si každý mohl vybrat utility, které chce používat/které zrovna má, protože by byl určitý standart pro komunikaci s nimy. No nic, to je jen takový můj sen.
Ohledně komunity musíte brát v potaz i jistá specifika českého národa;)
Kdysi jsem se chtěl naučit dělat v registrech, ale když jsem si spustil regedit, sanice mi spadla, až jsem se bouchl o stůl. Naštěstí jsem v té chvíli objevil Linux s jeho komentovanýma konfigurákama a bylo rozhodnuto. Registry jsem se nenaučil. Jenom se divím, že uživatelé Windows často a vehementně obhajují intuitivnost a lehkost ovládání a správy Windows přes GUI rozhraní, ale já sám nemůžu přijít na to, o čem vlastně mluví.
Při instalaci "klikací" distribuce na standartní železo nepotřebuju na nic ani máknout a po půl hodině mám funkční a práce schopný systém. O Windows to říct nemůžu - jenom nainstalovat pro všechno ovladače zabere alespoň 30 minut. To, že obyčejný instalátor není schopen pracovat s větším diskem než 130GB je další věc.
Jestliže chci nastavit práva pro CDROM určitým uživatelům, jdu do registru, ve kterém aby se prase vyznalo, zatímco v Linuxu stačí nastavit práva u jediného souboru.
Nikomu jeho Windows neberu, k Linuxu jsem původně utekl kvůli hezčímu GUI než měly standartní Windowsy. Jak ho ale poznávám víc a víc, zpátky už bych nechtěl ani za zlaté práce.
gtk-qt-engine
. Pak ještě celkem dost chybí jednotné OLE. Některé programy tuto vlastnost ovládají, některé ne. Pod Windows je to, pokud se nepletu, naprostá samozřejmost a ani Microsoft, ani nikdo jiný se tím už tak deset let nechlubí.
absencí technologií typu OLE, COM DCOMJestli chcete programovat, jistě víte, že ke zmíněným je k dostaní nejméně pět náhrad pro každou a pokud nechcete, nechápu co na tom řešíte.
Tak tedy snad můžeme řešit otázku zdali Windows XP cca 3 000,- , neboZa tri tisice sezenes leda OEM verzi a jeji licence zakazuje menit hardware. Staci si koupit novy procesor a musis koupit novou licenci. Normalni verze XP Home stoji skoro 7 tisic kc. Kazdopadne se vyhnul odpovedi, zda jsi tomu kamosovi nainstaloval legalni licenci tech XP?