Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Docela pěkný editor textů a dalo by se říci hezké a jednoduché vývojové prostředí českého původu je editor CodePad. Já osobně ho nepoužívám, zvykl jsem si na PSPad. Ale kamarád, který cracknul kernel32.dll z WindowsXP SP1 i SP2, aby na něm mohl vytvořit nové jádro s dokonalým procesním firewallem, ho použil a velice si ho vychvaloval. CodePad je rychlý, spolehlivý, nenáročný a požadavky splňující editor který se chová tak, jak je velká část uživatelů zvyklá (jednotné klávesové zkratky, grafické zvýraznění a dopisování kódu, jednoduché, dobře vyřešené konfigurační klikátko, ...).
Tiskni Sdílej:
:he
asi ničemu nepomůže, ale mohl jsem si uvědomit, že Linuxák používa styl odpovědí: si to naprogramuj, máš manuál, podívej se do helpu. Osobně mi to je jedno, ale takhle Linux podle mě opravdu nikoho nenadchne.
PS: Nadávat na to, že tu píšu o programu pro Windows a přitom řešit jak rozchodit Bulánky, Windowsí verzi Unreala, a další Win programy mi přijde dost linuxodemagogické.
:he
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
krumplik petr # emerge --search codepad Searching... [ Results for search key : codepad ] [ Applications found : 0 ]Tak nevím, ale asi si ho nevyzkouším... Jinak psát zrovna sem takový bláboly o "aplikacích nenáročných na desktop" (což mimochodem nechápu, co je) z windows, už skutečně hraničí s duševní chorobou. Kdysi na průmce nám něco říkali o asertivní metodě, která se jmenuje "metoda pokažené gramofonové desky". Možná se tak snaží pan Plešinger tady prosadit, když už nic jiného neumí. Anebo je to prostě blb.
když ke svému uspokojení potřebujete nazývat druhého idiotemMy už jsme takoví, že idiota nazveme idiotem...
PSPad, CodePad, Dev-Cpp? jEdit + pluginy.
Kvalita a použitelnost mě nezajímá, není to pro Linux a tak je to špatnej program a basta. Navíc protože to není pro Linux, tak jeho vlastnosti jsou špatné.Blablablabla. Proč nám ten software tady předvádíte? Nikdo o to nestojí.
Na nelinuxových portálech se běžně vyskytují recenze původně Linuxových aplikací i celých distribucí.Fajn, dostal jste mě... takže co takhle recenze na BeOS* programy na Win. serveru? *) můžete nahradit libovolným systémem, ze kterého se nedá vykroutit tak, jako to P. udělal v případě Linuxu
u CodePadu a PSPadu jiný uživatel podotknul, že pod Windows má raději jiný editor ale myslí si že PSPad a CodePad jsou dobré produktyA přínos uživatelům Linuxu?
Já ti to zkusím vysvětlit. Pokud přirovnám Linuxáře ke sběratelům vláčků, tak když budeš sběrateli vláčků vysvětlovat výhody hraní si s panenkou Barbie (ekvivalent tvého psaní o Windows programech), tak tě taky přetáhne nějakou tou lokomotivou. Proč? Protože má vláčky rád a ty mu nutíš něco jiného.
Máš pravdu že komunita neodsuzuje aplikace, ale autora.Nuž, ako sa človek uvedie, tak ho vnímajú...