Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Tak už jsem se také přidal do stáda blogerů...
Tento příspěvek mě donutila napsat vyjádření kolem vzniku České pirátské strany. Vesměs mají společné téma - onen člověk sice o pirátské straně vůbec nic neví, zato ví naprosto přesně, co si o ní myslí. Ať už jde o mistra Hlaváče z BSA, který je za podobná prohlášení placený, nebo o řadové blogery. Před pár dny mě jedno z takových prohlášení na jednom blogu už opravdu zvedlo ze židle, cituji:
Voliči pirátů tak bohužel, aniž by si něco takového uvědomovali, v podstatě vedou čelný útok na naší západní civilizaci, na její kořeny a předpoklady.
Co je to ta naše západní civilizace? Je to OSA? Je to BSA? Je to Sony BMG, Vivendi Universal, EMI nebo nějaký konkrétní umělec? Ne. Jsou to tisíce let filozofického, politického a uměleckého vývoje. A všechno, co dnes naši kulturu tvoří z největší části, má jedno společné - přestalo to být něčím majetkem. Zlidovělo to. Naši kulturu stvořili lidé, kteří ve svém díle žijí a budou žít ještě stovky let po své fyzické smrti. Někteří z nich se uznání nedožili (vzpomeňte si třeba na Vincenta van Gogha), u jiných byla jejich věčná sláva jasná od prvního dne. Ostatní možná na chvilku zazářili, ale pak navždy upadli v zapomnění.
Naši kulturu stvořili ti, kdo prošli zkouškou času. Skutečný úspěch autora se neměří tím, kolik si za svého života svou tvorbou vydělal peněz, ale kolik generací dokázal ovlivnit. Slovy Karla Kryla, největší odměnou pro umělce je, když jeho tvorba zlidoví.
Jenže k tomu je bezpodmínečně nutné, aby jeho tvorba byla dostupná. Zákon nesmí zbytečně bránit šíření díla, o které jeho tvůrce ztratil zájem. Velké distribuční společnosti prodávají to, co se zaručeně bude prodávat. Skutečná hodnota děl, která se nedá měřit penězi, je jim ukradená. Dokud se bude autorský zákon řídit jen a pouze potřebami mediálního průmyslu, je to právě mediální průmysl, kdo vede čelný útok na naši západní civilizaci a její kulturu. Ne tím, že by produkoval podřadný konzumní brak, ale tím, že pomocí zákonů a DRM brání skutečně kvalitní tvorbě, byť ne komerčně úspěšné, stát se trvalou součástí kultury. Čím déle zákon brání v šíření kvalitních, ale komerčně neúspěšných děl, čím déle brání v jejich využívání pro další tvorbu, tím větší je riziko, že nenahraditelná část naší kultury navždy zmizí. Proto Lawrence Lessig napsal knihu Svobodná kultura a proto také vznikají pirátské strany.
Tiskni
Sdílej:
>Skutečný úspěch autora se neměří tím, kolik si za svého života svou tvorbou vydělal peněz, ale kolik >generací dokázal ovlivnit.
a někdo se tím chce třeba i živit.
V čem mi brání autorský zákon vydat jakékoliv dílo pod svobodnou licencí? Ničím. Ale proč to lidem nutit?
Proč teď zákon omezuje dobu platnosti autorských práv na život autora + 50 let a není to neomezené? Pokud je mi známo, nikdo z ČPS nechce autorům zakazovat vydělávat na své tvorbě. Pokud jsou díla komerčně úspěšná, tak ať na nich autoři vydělávají. Ale proč má být skoro 100 let zákonem zakázané šířit dílo, které po roce zmizelo z trhu a nikde se nedá sehnat?
Sto let je výchozí hodnota, budem se hádat jestli to má být 50? Když to chce autor jinak může říct že rok se moje dílo bude prodávat a pak se uvolní úplně free, ne?
Hm, jak byste chtěl právně definovat "komerčně neúspěšné dílo"?
Třeba tak, že se autorovi nevyplatí zaplatit registrační poplatek za prodlužování platnosti autorských práv. Podrobnosti najdeš v knize Svobodná kultura od Lawrence Lessiga.
Registrační poplatek za prodlužování platnosti autorských práv - co to je? Nic takového neznám. Autorská práva platí i bez nějakých registračních poplatků, stačí dílo zveřejnit, pokud vím.
Ale vetsinou vidime to ze se tim nezivi autor, ale rada parazitu, kteri s nim nemaji nic spolecneho.
Neříkám, že jsem proti, ale jen se víc zamysli nad tím, co píšeš:
Velké distribuční společnosti prodávají to, co se zaručeně bude prodávat. Skutečná hodnota děl
Kdo určí, co je to „skutečná hodnota děl“?
Dokud se bude autorský zákon řídit jen a pouze potřebami mediálního průmyslu
Jaké jsou jejich potřeby? Jednoduše vydělat, tak to dělá každý podnikatel. A aby vydělali musí sledovat, co se kupuje, a to nabízet.
→ Nakonec to stejně záleží na lidech: pokud budou kupovat brak, tak se bude brak prodávat a vytvářet…
Doporučoval bych přečíst si článek ještě jednou. Odpověď na první otázku v něm najdeš a ta druhá je mimo kontext článku.
Jenže k tomu je bezpodmínečně nutné, aby jeho tvorba byla dostupná.
Já myslím, že ta tvorba dostupná je v tom smyslu, že uspokojuje potřeby drtivé většiny spotřebitelů. Problém spíše vězí v tom, že spotřebitelé nechtějí za ta díla platit, protože vidí velmi snadnou možnost, jak si je obstarat nelegálně. Zkusme nebýt pokrytečtí a neschovávat se za nekomerční alternativní produkci, která je zcela munoritní a mimo zájem většiny spotřebitelů. Většina spotřebitelů konzumuje a bude konzumovat popkulturu, která je pro ně zcela dostačující. Konzumuje se v masovém měřítku, takže tam i v masovém měřítku obíhají peníze. Nedivte se lidem, že o své peníze nechtějí přijít. Troufám si tvrdit, že vy byste na jejich místě nedělal nic jiného. Jenže z pozice spotřebitele teď můžete hrát rozhořčeného, samozřejmě...
Neni to schovavani se.
Vetsina konzumentu tu kulturu konzumuje jenom proto ze je nejdostupnejsi , zadarmo, anebo lehce a bezpecne ziskatelna nelegalne. Pokud by se tomu zabranilo, situace by najednou vypadala uplne jinak. Stejne jako pri odstraneni softweroveho piratstvi by microsoft nejspis skrachoval
Vetsina konzumentu tu kulturu konzumuje jenom proto ze je nejdostupnejsi , zadarmo, anebo lehce a bezpecne ziskatelna nelegalne.
Tohle je podle mě spekulace, kterou těžko dokážete. Lidé nejsou talčeni žádnými okolnostmi, oni prostě nechtějí, nemají o zájem o to, co menšina považuje za tzv. skutečné umění.
Zřejmě v globálu nastává fáze vývoje lidského intelektu, kdy soupeří lidské schopnosti se zkostnatělostí a neměnností systému. Mám za to, že věřit se musí v neomezenost duševních zdrojů a změnu systému.
Tedy mám pocit, že dříve nějaká mocenská síla dokázala lidské poznání zastavit a hodit do zapomnění. Poznáme, jak to bude tentokrát.
Na druhou stranu, takové chování je tu asi furt, maximalizace zisku, chránění vlastních (a cizích ) zdrojů apod.
Nejde spíše o soupeření lidí se schopnostmi a vychytralých lidí pasivně spotřebovávajících, kteří neplatí, i když vědí, že by měli?
Jak "by měli"? Kdybych to, konkrétně, vztáhl na zkrácení doby autorské ochrany na třeba 10 let, tak se dá volit mezi tím, že si počkám nebo zaplatím. Při délce ochrany 100 let - viz kauza Eldred si to můžou někam strčit ... a čekat, až jim to shnije. Jisté schopnosti má každý, využívá je taky všelijak. Kolik je těch kvalitních děl, 5% z celku? Na to najde snad každý. Takže to chránění šíření pomáhá i tomu, aby se o kvalitě nemohl člověk přesvědčit a za sra*ky neutrácel.
Takže vy byste byl ochoten čekat třeba těch 10 let? Opravdu? No dejme tomu, že si teď zahraju na naivku a budu vám to věřit. Jamile se zkrátí doba na 10 let, ozvete se, že chcete jen 5, atd. Kolik ale takových trpělivců (ze začátku) mezi dnešními konzumenty je? Pět a půl? Já myslel, že lidé dnes chtějí všechno (a) hned. A samozřejmě zadarmo.
Definujte mi "kvalitní dílo". Ne, počkejte, nechte mě hádat, "kvalitní dílo" je dílo, které za kvalitní považuje vencour. Uhádl jsem?
"Chránění šíření" pomáhá podle mě tomu, aby konzumenti dostali zdání, že si mohou nárokovat nenárokovatelné. Ne, opravdu nemá nikdo povinnost poskytovat vám zdarma či se zkrácenou ochranou díla, která považujete za "kvalitní". Konzumace jakékoliv kultury není občanské ani lidské právo. Raději se s tím smiřte, protože si myslím, že tohle se nezmění.
To je trh, buď je taková nabídka, jaká se mi líbí, nebo jdu jinam. Možná, že je rozdíl mezi ochranou díla v délce 100 a 10 let stejný, jako v ochraně díla 10 a 5 let. V tom, jak přijde taková ochrana absurdně krátká těm, co po ní touží.
Z kvalitního díla se cituje, jo, je to subjektivní, to není těžké uhádnout. Přesto na obecných hodnotách se snad shodnem.
Rozdíl mezi ochranou díla v délce 100 a 10 let je také v tom, že ve druhém případě se drasticky krátí možné zisky. Dle mého neomluvitelně, až na hranici toho, že je autor trestán za to, že vytvořil něco s trvalejší hodnotou; jsou mu kráceny možnosti dlouhodobějších příjmů a je tedy co se týče možného zisku dáván na roveň autorů méně úspěšných. To je neetické.
"Měření citace" je velmi ošidné, zvláště u některých druhů děl. Na tom se snad shodnem. Jde o to, že mnoho z nás tuší, co to asi může být kvalitní dílo, ale předpokládám, že nikdo není schopen to exaktně formulovat pro potřeby autorského zákona.
je autor trestán za to, že vytvořil něco s trvalejší hodnotouKterý autor žije (přes) 100 let, aby měla ta stoletá lhůta smysl?
Žijeme v ČR, bavme se tedy o 70leté lhůtě. Dále v naší kultuře existuje institut dědictví, proč by se nemohl vztahovat i na duševní vlastnictví? Myslím, že není noc špatného na tom, když děti mohou čerpat z dědictví svých rodičů.
Jenže těch 70 let se počítá až od smrti autora, tedy pro jeho dědice.
Fakt? Ne od vydání nebo stvoření díla?
Krátí se zisky? Autor tvoří přece furt, nebo ne?
Méně úspěšní jsou méně prodejní, ano nebo ne? V čem je ta úspěšnost?
A trvalejší hodnota? Dneska zedník udělá špatně omítku a za tři roky ji opraví. To je asi blbej příklad, že se napakuje dvakrát, co?
Měření citacemi? Budiž, tak to pojmenujme tak, že je lepší povědomí. Ne počet citací v tisku. Na tom se snad shodnem. Kvalitnější je něco, co je dlouhodobě považováno za lepší.
Proč by autoři museli nutně tvořit furt?
Přirovnání k omítce zcela kulhá. Duševní vlastnictví není jako omítka.
Jak chcete exaktně definovat "lepší povědomí"? Nebo "dlouhodobé považování za lepší"? Uvědomte si prosím, že nestačí jen mávat obecnými pojmy, vy potřebujete právní jednoznačnou, přesnou, nezpochybnitelnou definici pro nový autorský zákon. Obávám se, že z téhle dojmologické kaše se prostě nemůžete vyhrabat.
A to tedy neřeším morální a etické vady na kráse tohoto návrhu...
Při vytvoření materiálního díla není zisk nekonečný. Při vytvoření duševního díla má zisk trvat pořád? Napadlo mne přirovnání ke šlechtě: má své panství a to ždíme, dědičně a navěky, dokud nevymře. Tak se i prodlužuje ochrana autorských děl, dědičně, dokud poslední potomek nevymře. A co když to odkáže? No, tak se ždíme dál
Ale prosimvás, takto to přece vůbec není. Ta ochrana má nějaká pravidla a má nějaká omezení, vždyť to přece dobře víte. Bavíme se tady o tom celou dobu.
Vy jste vtipnej ... teď je to 70 let a chudáci žebraj po prodloužení. Tak jakému obrazu je to bližší, mému nebo vašemu, takový stav?
Perlička k tématu: v CERNU se prý považuje za "dobrý tón pracovat i o víkendech" ... zatim to nemam ověřené. A taky je to něco, co docela vybočuje z obecného povědomí.
K tématu = že nejsou všichni stejní.
Konzumace jakékoliv kultury není občanské ani lidské právo. Raději se s tím smiřte, protože si myslím, že tohle se nezmění.
Článek 34 bod 2 Listiny základních práv a svobod ti asi nic neříká, že?
Patrně nechcete rozumět formulaci za podmínek stanovených zákonem. Tzn. ve vztahu k naší diskusi ta Listina naznačuje (a zákony to definují), že nemáte právo si něco odněkud stáhnout zdarma, když dobře víte, že musíte platit. (Platí to samozřejmě u chráněných děl, i kdybyste to namnoze nevěděl, protože neznalost zákona neomlouvá.)
Že zákon může definovat podmínky přístupu nic nemění na tom, že přístup ke kulturnímu bohatství je v naší zemí Ústavou zaručené právo.
Jenže ve vztahu k tomu, že někdo chce mít všechno zadarmo (nebo alespoň za pusu), je to zatraceně relevantní.
Ukaž mi jediné oficiální vyjádření ČPS, kde se říká, že vše má být zadarmo.
Zaprvé se nebavím konkrétně o ČPS, zadruhé jsem přesvědčen, že velká část lidí provozujících warez chce mít všechno zadarmo. Jsou už na to navyklí a kvůli nedostatku právního povědomí si vůbec neuvědomují, že dělají něco špatně. Myslíte si, že by třeba zkrácení doby ochrany na 10 let výrazně omezilo warez? Nebuďme prosím naivní.
Jestli chceš řešit warez, tak jsi ve špatné diskuzi.
Myslím, že nejsem, protože se tato diskuse jmenuje "pirati-a-kultura". Warez jaksi nelze účelově oddělit.
Můj článek je reakce na jiný článek o ČPS. Četl jsi ho vůbec?
Stává se, že diskuse pod blogy se zaměří na téma v širším kontextu. Pokud se vám to nelíbí, tak nepište blogy, pod kterými lze diskutovat.
Pořádně si přečti všechny příspěvky, na které jsi reagoval. Žádný z nich není o warezu, zato se ve všech svých reakcích tváříš, jako by nebyly o ničem jiném. To nemá se "širším zaměřením diskuze" nic společného.
Ale má. Warez s tímto tématem úzce souvisí, to nezměníte, ani kdybyste se na hlavu stavěl.
Ostatně nevím, proč se debatě o warezu za každou cenu chcete vyhnout? Jaké to má důvody?
Co chcete s warezem? Je nějak zákonem definován a hodnocen, pokud není nutno tuto definici měnit, není o čem diskutovat. Nebo snad jo? Chcete zpřísňovat tresty? Sekat ruce? Dloubat oči za warezení?
Myslím, že je o čem diskutovat, pokud se warez týká cca 60 % internetové populace. To totiž ukazuje na skutečnost, že se jedná o závažný společenský problém. Možná něco jako alkoholismus nebo narkomanie.
Kdybychom žili v ideálním právním státě, tak by všichni lidé páchající trestnou činnost byli za své činy skutečně potrestáni. Což se ale v případě warezu až na výjimky neděje. Většina lidí stahuje a sdílí zcela beztrestně. Což vytváří právě ten dojem, že je to zcela v pořádku a že by tedy všechno vlastně mělo být zadarmo nebo skoro zadarmo, bez ohledu na autory a distributory či prodejce, což jsou stejně jenom pijavice, není-liž pravda. Ve skutečnosti jsou to jen lidé, kteří si dovolili legálně podnikat a nelíbí se jim porušování pravidel vychcanou veřejností.
Myslím, že je o čem diskutovat, pokud se warez týká cca 60 % internetové populace. To totiž ukazuje na skutečnost, že se jedná o závažný společenský problém.Souhlasím. Tím závažným společenským problémem jsou špatné zákony, které je třeba změnit.
Souhlasím, zákony nejsou dobré. Je třeba je změnit, aby efektivněji nutily lidi respektovat cizí duševní vlastnictví.
Vidím, že zjednodušujete možná tak dobře, jako já Kdybychom žili v ideálním morálním státě, tak by umělci řekli "jsme šmejdi, za tohle nemůžem chtít peníze" nebo "to už nám stačí, bychom se museli stydět, brát víc". Ať se bavíme o obou stranách mince.
Další bod: ... všechno vlastně mělo být zadarmo nebo skoro zadarmo, bez ohledu na autory a distributory či prodejce, což jsou stejně jenom pijavice, není-liž pravda. ... Tedy bez ohledu na distributory, kteří jsou tu zbyteční. Konečně jste si toho všiml
Já věřim, že ČPS je proti warezu a že má morálně silnější vodítka, než jí přisuzujete.
Nevím, proti čemu všemu je ČPS, ani to nepovažuji za přliš zajímavé. Mě zajímá, co dělá, co si představuje a co chce internetová veřejnost. Že má více jak kladný vztah k warezu, je evidentní.
A kdo jsou ti lide se schopnostma - 4 generace dedicu po autorovi ? Nebo velke firmy ktere vezmou zamestnancum autorska prava na dilo na sebe, a pak prizivnici vydelavaj hafo penez (Kontr. otazka - ktera softverova firma vyplaci zamestnacum alespon cast dividend z prodeje?)
Uvádíte celkem extrémní případy, které tedy nejsou příliš významné. Podívejte se na průměrného žijícího autora tvořícího průměrnou populární produkci. Neřekl bych, že je v jeho zájmu výrazně měnit ochranu dejme tomu audiovizuálních děl. Myslím, že ten dosavadní systém pro něho pracuje celkem dobře a vrásky na čele mu nepřidávají žádní "parazitující" distributoři, ale spíše masa internetových sdílečů a stahovačů.
To bude tím, že průměrný autor nemá moc na výběr a na vydřidušskou smlouvu přistoupit musí. Jinak si v branži moc neškrtne.
Tohle je zase nějaký extrémní případ z cizí země, který mimochodem warez neobahjuje. Znáte nějaký sociologixký průzkum, který by ukazoval, že velká část zúčastněných stran považuje soudobou situaci či pravidla za "vydřidušské"? Že je něco "vydřidušské" je subjektivní pocit těch, kteří chtějí vytvářet dojem vydírání umělců ze strany producentů, distributorů apod., a tím pádem omluvit následné krácení práv autora. Což je ovšem absurdní.
A kdo tady obhajuje warez? Výsledky jednoho zajímavého průzkumu jsou tady, hlavně v odstavci pod tím grafem.
Zajímavé. Jaké výsledky průzkumu byste očekával, kdyby se dotazovali autorů sdružených dejme tomu v OSA? Hm?
Samozřejmě, že i-netová veřejnost (60 % stahovači) považují pravidla, která jim potenciálně dávají nůž na krk, za "omezování kultury". Je to takové vznosně znějící a staví to lidi páchající trestnou činnost do pozide obětí. Dále je ta položená otázka dost vágní a není patrně následně rozvíjena dalšími otázkami, takže zůstává záhadou, co všechno by lidé chtěli změnit a jak. Zkusme si představit průzkum mezi veřejností, kde byste se lidí zeptal, zda by chtěli stahování veškerých audiovizuálních děl zdarma. Jak si myslíte, že by asi odpovídali? No určitě by chtěli za všechno platit, že.
V případě hudebních souborů a filmů schvaluje trestnost šíření těchto kopií méně nežli polovina respondentů
Což by tedy odpovídalo těm cca 40 %, co (prý) nestahují. Myslím, že to mluví za vše. Lidé si prostě myslí, že je to nárokovatelné. Je to úplně pokroucené vnímání reality.
Nepravda - za prve kdyby stahovaci nemohli stahovat, nikde neni napsano ze by onu tvorbu kupovali. To co stoji nekomu za 5 Kc (uvazuju ze elektrina etc. neco stoji) mu nemusi stat za 200 Kc. Krome toho, onen 'prumerny autor' pokud nevydava sam tak z dividend z prodeje temer nic nevidi - pokud se stahovaci libi jeho tvorba tak ze pude na koncert, ziska tim vic penez nez kdyby si koupil celou diskografii.
Možná by si koupili, kožná ne. Považuji za pravděpodobné, že významná část by si ve velké části případů koupila, protože ceny dejme tomu nosičů nových i starších děl nejsou na zcela nedostupné cenové hladině. Ano, někteří sociálové a šetřílkové by si přesto nekoupili, nemyslím si, že to ale cokoliv dokazuje. Ne všichni autoři dělají nějaké "koncerty", vyjděte prosím z jeskyně, nebavíme se tady jen o hudebních kapelách, ale o autotech jako takových. Samozřejmě musím dodat, že hudebník má dnes možnost nenechat si za svá díla zaplatit a doufat ve zvýšení návštěvnosti třeba svých koncertů (nikde není napsáno, že k tomu zvýšení opravdu dojde, že). Nesnažme se ale prosím všechny autory nutit k této cestě.
Ano, je jeden ochranný svaz, který NUTÍ všechny být jeho členy a přispívat, ať chtějí nebo ne.
Nesnažme se ale prosím všechny lidi nutit k této cestě.
(Co jsem přehlédl? Asi nic, že )
Pokud nutí, tak by se to možná mohlo změnit. To ale nevím, jestli by byla opravdu významná změna a jestli by na to někdo reagoval hromadným exodem. Já myslím, že ne.
Jinak jste přehlédl prakticky všechny mé argumenty v předchozím příspěvku. Zkuste reagovat na ně a neodvádět pozornost jinam.
Zatim mne napadaj tři kapely, co jakž takž bojkotují "ty silné" ... Tři sestry, Nohavica a Cop. Snad nekecam moc. To beru jako odpověď na vaše narážky na zloděje. Na koncertu se koupit dá, stejně jako přes web. O zahraničních jsem taky něco zaslech, teď si nevybavim.
Aha, takže třem kapelám se cosi nelíbí, to je tedy závažné číslo, které má dokazovat vadnost celého systému? To snad ne.
Mimoto opakuji, že na světě nejsou jenom hudební kapely. Lidská kultura je trochu širší pojem.
Zmiňoval jsem tři, o kterých vím. A stejně tak jsem se doslech o obchodech, kterým bylo řečeno, když přijmou do prodeje desky "odbojných" kapel bez smlouvy se "silnými", že jim silní nic už nedodají. To pravděpodobně taky zhodnotíte jako nepodstatné, že?
Možná by si koupili, kožná ne.
Doporučuji si přečíst přečíst předmluvu k knize Little Brother. Další diskuse je zbytečná, jestliže se nekriticky zastáváš současného zkostnatělého systému.
takisto na toto tema pisal: James Boyle: The Public Domain - Enclosing the Commons of the Mind (2008)
inak samozrejme copyright je svinstvo, avsak takisto ako v software-i aj na tejto pode sa coraz viac dostavaju do povedomia CC licencie, takze to casom bude urcite lepsie
byl by odkaz na ten původní text?
Byl, ale jeho autor si takové zvýšení čtenosti nezaslouží.