Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Tak a je tu ďalšie pokračovanie seriálu kategórie programator. Nechcem povedať, že X je konzola, alebo konzola je X. Ale mám radšej konzolu ako X a prepínanie sa do X a z X, vždy, ked chcem vidieť obrázky na webe, v pošte, pozrieť si model UML atď. je neznesiteľné. Hrozne dlho to trvá. Ale čo s tým...
Neznášam termináli v X-soch a nechcem ich nastavovať . Keď sa prepínam z a do X, istú dobu to trvá 1-2 sek.
Moje riešenie je: vytvoriť interface pre userspace programi obsluhujúce framebuffer. Je to separácia vga driverov a kernelu.
Po dobu práce v kým sú X-i aktívne odchytávajú viacero užívateľských signálov, ktoré inak spravuje kernel (nebudem rozpisovať tech. detaily). Ak sa zacyklia, systém beží, ale užívateľ skončil. navyše prepínanie z a do X si vyžaduje opakované inicializovanie HW, čo nieje bezpečné.
Späť k riešeniu. Seperujeme vga drivere z X-ov, upravíme tak, aby boli schopné obsluhovať požiadavky kernelu. Kernel bude riadiť obsah frame bufferu obsluhovaného userspace drivermi. Ak driver spadne, tak ako to robia X-i, kernel môže driver zabiť a znovu prejsť na vlastnú obsluhu.
X-i by inicializovali v podstate framebuffer, lenže tento krát by väčšina prostriedkov zostala v obsluhe kernelu. Konzola aj prípadné X-i by zdielali rovnaké nastavenia HW, čo by znamenalo 'čas prepnutia' = 0, zrýchlilo fb a väčší 'komfort' skúsenému užívateľovy.
Neplánujem nič také realizovať, aspoň nie v dohľadnej budúcnosti, ale je to zaujímavá myšlienka.. nemyslíte?
UPDATE: Skrátenie a zjednodušenie obsahu.
Tiskni
Sdílej:
Pokud nebudeš používat obludy jako je konzole z kde nebo gnome-terminal, tak nebudeš mít problém s rychlostí.To bych teda neřekl, obecně to neplatí. Když jsem si pomocí programu tack porovnával rychlost různých terminálů, tak jsem došel k tomu, že někdy v rychlosti vede xterm, někdy konsole, někdy i gnome-terminal, a to při použití stejných fontů a rozměrů okna. (Podle toho, co to bylo za počítač a systém.) Vítězně mi ale vždycky vyšla textová (ne framebufferová) linuxová konzole...
Nepoužívam obludy, zväčša xterm, no v práci mám zapnuty jeden gnome-terminál, kde vykonávam 50% práce v X, kôli lepšej čitateľnosti fontu AA-monospace-11, kolegovia to ocenujú.
Pravda, neviem si nastaviť xterm, ani iný terminál, tak, by fungoval bezchybne. NCurses (mc) je v 'obludách' veľmi pomalý.
Po update som upresnil a zprehľadnil obsah blogu.
Niekedy sa oplati zamysliet sa aj nad opacnou strankou. Pokial Ti (ak nevadi, ze tykam) velmi vadia emulatory terminalov (aj naozaj velmi rychly xterm), existuje do Xov ovladac fbcon, ktory pouziva linuxove framebufferove ovladace (vesafb, rivafb, sisfb, vsetko, co umoznuje pouzit /dev/fbX (x=<0;9>)). Tym by sa Tvoj problem mohol celkom vyriesit, stratis ale akceleracne moznosti, ktore poskytuje X ovladac (aj ked aj tie framebufferove vedia akceleraciu).
Xove ovladace v jadre nie su IMHO z viacerych dovodov. Niektore sa zvyknu dost cast menit, niektore dost casto padat, ... . Neexistuje vseobecne rozhranie (okrem fbcon), ktore by bolo schopne poskytnut take moznosti, ako maju userspace ovladace pre X. A koniec koncov - ked zatuhnu z nejakeho dovodu Xy, aspon to nesposobuje kernel panic.
Ja osobne pouzivam GNOME a gnome-terminal a stale zijem, necitiac nejaky nedostatok. Vsetko je zalezitostou osobneho vkusu