Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
V dokončení rozhovoru mluví Bob Frankston o tom, jak vidí srovnání programování a umění, a nakolik je informatika věda. Na otázku „Co byste poradil mladým programátorům?“ odpovídá „Nemyslete si, že toho nějak zvlášť hodně víte.“
Bob Frankston naprogramoval první tabulkový kalkulátor (VisiCalc), pracoval na Lotus Notes a později také v Microsoftu, kde se pět let zabýval spotřebitelským využitím počítačů, především domácími sítěmi. Říká například: „Každý, kdo zvládne telefon, zvládne i programování.“
Volker Smid, president Novellu pro Evropu, Střední východ a Afriku, v rozhovoru mluví o hlavních cílech Novellu/SUSE a mimo jiné vysvětluje svůj pohled na dohodu s Microsoftem. Rozhovor svými postřehy doplňuje Ing. Aleš Kučera, ředitel českého a slovenského zastoupení Novellu.
V dokončení rozhovoru mluví Dan Bricklin o své nové firmě Software Garden, vysvětluje, že malé domácí firmy budou i nadále hrát ve vývoji softwaru velkou roli, a odhaduje, jak budou vypadat počítače zítřka: „Už brzy přijde okamžik, kdy budeme disponovat velkým výpočetním výkonem na malém prostoru.“
V pokračování rozhovoru popisuje Dan Bricklin, jak vznikal tabulkový kalkulátor VisiCalc, proč byl tak úspěšný a jak došlo k zániku firmy Software Arts.
Dan Bricklin, tvůrce prvního tabulkového kalkulátoru VisiCalc, v rozhovoru popisuje svá studia na MIT, kde potkal spoustu zajímavých lidí, a práci ve společnosti Digital Equipment Corporation, pro kterou napsal (mimo jiné) první textový procesor.
V dokončení rozhovoru mluví C. Wayne Ratliff o tom, proč ho programování pořád baví, i když už vše není jako dřív: „Firmu samozřejmě musí řídit obchodník, ale lidé, kteří do počítačového průmyslu přicházejí teprve dnes, software v jistém slova smyslu nechápou. Nepodnikají v softwaru, podnikají v podnikání.“
C. Wayne Ratliff v pokračování rozhovoru vysvětluje, proč při programování zas tak moc nezáleží na drobnostech, jak zařídit, aby byl program elegantní a vyvážený a proč je podle něj umělá inteligence mrtvá.
C. Wayne Ratliff je známý především jako autor databázového systému dBASE II, jehož formát se stal de facto standardem. Kromě toho byl například také členem týmu Viking Flight v NASA (sonda Viking přistála na Marsu v roce 1976 a Ratliff pro ni napsal systém správy dat MFile).
V druhé části rozhovoru mluví John Page o tom, jak mají komplikované programy špatný vliv na produktivitu, roli počítačů v budoucnosti a cennosti informací.
John Page pracoval dlouho pro Hewlett-Packard, ale začátkem 80. let založil s partnery firmu Software Publishing, pro kterou napsal jedny z prvních programů, jež mohli obyčejní uživatelé používat na Apple II. Vše začalo databázovou aplikací PFS:File.
V dokončení rozhovoru mluví Bill Gates o programování založeném na pravidlech, kterému věští velkou budoucnost, odhaduje, že nebude nutné firmu Microsoft výrazně rozšiřovat, aby mohla vydělávat hodně peněz, a předpovídá počítač v každé domácnosti.
V pokračování rozhovoru mluví Bill Gates například o tvůrčím procesu, hledání a vychovávání dobrých programátorů a důležitosti studia cizího kódu. Také sdílí svůj pohled na budoucnost počítačů a programátorské profese („Řekl bych, že během následujících pěti let získáme nástroje, které odvedou stejně dobrou práci jako lidský programátor.“).
Bill Gates je osobnost, kterou není třeba představovat. V tomto rozhovoru mluví například o začátcích Microsoftu, psaní BASICu pro Altair a další počítače a svém stylu programování.
Vlastimil Pečínka v pokračování rozhovoru hovoří o vývojových nástrojích, brněnské pobočce, výhodách práce v Seznamu a dalších věcech.
Vlastimil Pečínka v rozhovoru popisuje například interní IT oddělení Seznamu, důvody pro používání distribuce Debian na serverech, výběr linuxového jádra pro produkční systémy a projekt SeznamFS.
Gary Kildall v druhé části rozhovoru říká, proč mu programování mnohdy připomíná náboženství. Také popisuje budoucí roli počítačů ve vzdělávání a zábavě a vysvětluje, proč bude složité domácí počítač ovládat. Kromě toho přibližuje, jak změnil svůj pohled na možnosti mikroprocesorů.
Lukáš Jelínek napsal na české i světové poměry poměrně unikátní knihu o vnitřnostech linuxového jádra (Jádro systému Linux - Kompletní průvodce programátora). V rozhovoru mluví například o tom, co ho přivedlo k Linuxu a k jádru, kde bral inspiraci a co mu dalo nejvíce zabrat.
Gary Kildall bývá někdy označován za člověka, ze kterého mohl být Bill Gates. Napsal první operační systém pro mikroprocesory (CP/M), protože na rozdíl od ostatních věřil, že budou mikroprocesory užitečné i pro běžné počítače. Kromě toho vyvinul koncept BIOSu a adaptoval optické disky pro ukládání počítačových dat. Jeho firma vydala první encyklopedii na CD-ROM.
V druhé části rozhovoru popisují Michal Švec a Vojtěch Pavlík svůj postoj k dohodě Novellu a Microsoftu a to, jak se Microsoft mění. Kromě toho se mluví o AppArmoru, způsobu práce vývojářů v SUSE, spolupráci s týmy z dalších koutů světa nebo korespondenční soutěži doprovázející otevřenéSUSE.
Ve společném rozhovoru odpovídali Michal Švec a Vojtěch Pavlík na otázky týkající se například novinek v openSUSE 11, Hackweeku, Zypperu nebo openSUSE Build Service.
John Warnock v druhé části rozhovoru povídá o tom, proč by ani informatikům nemělo chybět formální jazykové a kulturní vzdělání, jak se budou vyvíjet tiskové technologie a o svém přístupu k programování („Programovací jazyky jsou programovací jazyky. Jakmile umíte prvních pět, dalších pět už se zvládá snadno.“).
John Warnock je známý především jako spoluzakladatel firmy Adobe Systems. Warnock a Charles Geshchke napsali pro Adobe tiskový jazyk PostScript, který vycházel z jazyka InterPress. Na tom pracoval spolu s Geschkem v laboratoři Xerox PARC (Palo Alto Research Center).
V druhé části rozhovoru z roku 1986 mluví Butler Lampson o tom, jak programy navrhuje, nakolik je programování umění a informatika věda a jak lidem pomůže rozšíření osobních počítačů. Kromě toho vysvětluje, proč nemá cenu se učit BASIC...
Butler Lampson se se podílel na hardwaru i softwaru. Stál za vývojem vůbec prvního osobního počítače (Xerox Alto), laserového tisku, Ethernetu a prvního programu pro práci s textem v režimu WYSIWYG (Bravo). Kromě toho tvořil počítačové jazyky, například Euclid.
Novější články • Starší články
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz