Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
V dokončení rozhovoru mluví Bob Frankston o tom, jak vidí srovnání programování a umění, a nakolik je informatika věda. Na otázku „Co byste poradil mladým programátorům?“ odpovídá „Nemyslete si, že toho nějak zvlášť hodně víte.“
Bob Frankston naprogramoval první tabulkový kalkulátor (VisiCalc), pracoval na Lotus Notes a později také v Microsoftu, kde se pět let zabýval spotřebitelským využitím počítačů, především domácími sítěmi. Říká například: „Každý, kdo zvládne telefon, zvládne i programování.“
Volker Smid, president Novellu pro Evropu, Střední východ a Afriku, v rozhovoru mluví o hlavních cílech Novellu/SUSE a mimo jiné vysvětluje svůj pohled na dohodu s Microsoftem. Rozhovor svými postřehy doplňuje Ing. Aleš Kučera, ředitel českého a slovenského zastoupení Novellu.
V dokončení rozhovoru mluví Dan Bricklin o své nové firmě Software Garden, vysvětluje, že malé domácí firmy budou i nadále hrát ve vývoji softwaru velkou roli, a odhaduje, jak budou vypadat počítače zítřka: „Už brzy přijde okamžik, kdy budeme disponovat velkým výpočetním výkonem na malém prostoru.“
V pokračování rozhovoru popisuje Dan Bricklin, jak vznikal tabulkový kalkulátor VisiCalc, proč byl tak úspěšný a jak došlo k zániku firmy Software Arts.
Dan Bricklin, tvůrce prvního tabulkového kalkulátoru VisiCalc, v rozhovoru popisuje svá studia na MIT, kde potkal spoustu zajímavých lidí, a práci ve společnosti Digital Equipment Corporation, pro kterou napsal (mimo jiné) první textový procesor.
V dokončení rozhovoru mluví C. Wayne Ratliff o tom, proč ho programování pořád baví, i když už vše není jako dřív: „Firmu samozřejmě musí řídit obchodník, ale lidé, kteří do počítačového průmyslu přicházejí teprve dnes, software v jistém slova smyslu nechápou. Nepodnikají v softwaru, podnikají v podnikání.“
C. Wayne Ratliff v pokračování rozhovoru vysvětluje, proč při programování zas tak moc nezáleží na drobnostech, jak zařídit, aby byl program elegantní a vyvážený a proč je podle něj umělá inteligence mrtvá.
C. Wayne Ratliff je známý především jako autor databázového systému dBASE II, jehož formát se stal de facto standardem. Kromě toho byl například také členem týmu Viking Flight v NASA (sonda Viking přistála na Marsu v roce 1976 a Ratliff pro ni napsal systém správy dat MFile).
V druhé části rozhovoru mluví John Page o tom, jak mají komplikované programy špatný vliv na produktivitu, roli počítačů v budoucnosti a cennosti informací.
John Page pracoval dlouho pro Hewlett-Packard, ale začátkem 80. let založil s partnery firmu Software Publishing, pro kterou napsal jedny z prvních programů, jež mohli obyčejní uživatelé používat na Apple II. Vše začalo databázovou aplikací PFS:File.
V dokončení rozhovoru mluví Bill Gates o programování založeném na pravidlech, kterému věští velkou budoucnost, odhaduje, že nebude nutné firmu Microsoft výrazně rozšiřovat, aby mohla vydělávat hodně peněz, a předpovídá počítač v každé domácnosti.
V pokračování rozhovoru mluví Bill Gates například o tvůrčím procesu, hledání a vychovávání dobrých programátorů a důležitosti studia cizího kódu. Také sdílí svůj pohled na budoucnost počítačů a programátorské profese („Řekl bych, že během následujících pěti let získáme nástroje, které odvedou stejně dobrou práci jako lidský programátor.“).
Bill Gates je osobnost, kterou není třeba představovat. V tomto rozhovoru mluví například o začátcích Microsoftu, psaní BASICu pro Altair a další počítače a svém stylu programování.
Vlastimil Pečínka v pokračování rozhovoru hovoří o vývojových nástrojích, brněnské pobočce, výhodách práce v Seznamu a dalších věcech.
Vlastimil Pečínka v rozhovoru popisuje například interní IT oddělení Seznamu, důvody pro používání distribuce Debian na serverech, výběr linuxového jádra pro produkční systémy a projekt SeznamFS.
Gary Kildall v druhé části rozhovoru říká, proč mu programování mnohdy připomíná náboženství. Také popisuje budoucí roli počítačů ve vzdělávání a zábavě a vysvětluje, proč bude složité domácí počítač ovládat. Kromě toho přibližuje, jak změnil svůj pohled na možnosti mikroprocesorů.
Lukáš Jelínek napsal na české i světové poměry poměrně unikátní knihu o vnitřnostech linuxového jádra (Jádro systému Linux - Kompletní průvodce programátora). V rozhovoru mluví například o tom, co ho přivedlo k Linuxu a k jádru, kde bral inspiraci a co mu dalo nejvíce zabrat.
Gary Kildall bývá někdy označován za člověka, ze kterého mohl být Bill Gates. Napsal první operační systém pro mikroprocesory (CP/M), protože na rozdíl od ostatních věřil, že budou mikroprocesory užitečné i pro běžné počítače. Kromě toho vyvinul koncept BIOSu a adaptoval optické disky pro ukládání počítačových dat. Jeho firma vydala první encyklopedii na CD-ROM.
V druhé části rozhovoru popisují Michal Švec a Vojtěch Pavlík svůj postoj k dohodě Novellu a Microsoftu a to, jak se Microsoft mění. Kromě toho se mluví o AppArmoru, způsobu práce vývojářů v SUSE, spolupráci s týmy z dalších koutů světa nebo korespondenční soutěži doprovázející otevřenéSUSE.
Ve společném rozhovoru odpovídali Michal Švec a Vojtěch Pavlík na otázky týkající se například novinek v openSUSE 11, Hackweeku, Zypperu nebo openSUSE Build Service.
John Warnock v druhé části rozhovoru povídá o tom, proč by ani informatikům nemělo chybět formální jazykové a kulturní vzdělání, jak se budou vyvíjet tiskové technologie a o svém přístupu k programování („Programovací jazyky jsou programovací jazyky. Jakmile umíte prvních pět, dalších pět už se zvládá snadno.“).
John Warnock je známý především jako spoluzakladatel firmy Adobe Systems. Warnock a Charles Geshchke napsali pro Adobe tiskový jazyk PostScript, který vycházel z jazyka InterPress. Na tom pracoval spolu s Geschkem v laboratoři Xerox PARC (Palo Alto Research Center).
V druhé části rozhovoru z roku 1986 mluví Butler Lampson o tom, jak programy navrhuje, nakolik je programování umění a informatika věda a jak lidem pomůže rozšíření osobních počítačů. Kromě toho vysvětluje, proč nemá cenu se učit BASIC...
Butler Lampson se se podílel na hardwaru i softwaru. Stál za vývojem vůbec prvního osobního počítače (Xerox Alto), laserového tisku, Ethernetu a prvního programu pro práci s textem v režimu WYSIWYG (Bravo). Kromě toho tvořil počítačové jazyky, například Euclid.
Novější články • Starší články
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz