OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Když začal Novell převádět své portfolio na open source a Linux, považovali jste to za cestu k jistému úspěchu?
Brali jsme to jako nástroj pro, abych tak řekl, návrat k našim kořenům. Vždycky jsme byli společnost zaměřená na softwarové platformy, ale pak jsme se posunuli spíše ke službám. Ale s akvizicemi nejprve Cambdridge [Technology Partners] a pak SUSE si myslím, že jsme se během času opět stali hráčem v oblasti softwarové infrastruktury, se zaměřením na open source. Byla to plánovaná migrace.
Co považujete za nejslabší aspekt Linuxu? Na co by se měla komunita zaměřit, aby Linux získal větší podíl desktopového trhu?
Nás především zajímá Linux v enterprise prostředí, a to jak na desktopu, tak v datových centrech. Jakékoliv komunitní úsilí, které se vztahuje k enterprise schopnostem Linuxu, podporujeme a oceňujeme. Často se srovnává unix a Linux. Unix má i nadále některé výhody, které Linuxu schází, ale pracuje se na tom. Podporujeme komunitní projekty, které se vztahují k přijetí Linuxu v enterprise sféře – robustnost, škálovatelnost, real-time rozšíření, virtualizační platformy, …
Kterou z vašich aktivit v oblasti desktopu považujete v současné době za nejdůležitější?
Úplně to samé: enterprise aspekt desktopu. Protože je rozdíl mezi desktopem, který používám doma, a desktopem, o kterém společnost rozhodla, že bude součástí enterprise platformy. A když vezmete enterprise desktop, linuxový desktop, pak je potřeba jej integrovat se stávající platformou. Takže máte najednou desktop, který musí umět spolupracovat s Active Directory. Potřebujeme Linux integrovat se Sambou a potřebujeme integrovat prostředí Lotus Notes se stávajícím linuxovým desktopem. Takže především pracujeme na enterprise aspektu.
Když pak vezmete ten samý linuxový desktop a použijete ho na spotřebitelském trhu, začnou být najednou důležitější věci jako DRM nebo způsob portování her a podpora grafických karet – to jsou věci, na kterých více záleží u spotřebitelů než v oblasti enterprise.
Ing. Aleš Kučera (ředitel společností Novell-Praha, s. r. o., Novell Professional Services Česká republika, s. r. o., a Novell Slovensko, s. r. o.): Často slyšíme od lidí, kteří prosazují desktop postavený na Windows. Nejčastěji říkají „[Na Linuxu] nejde hrát ta nebo ta hra.“ A já říkám, fajn. Máme Linux pro profesionální, enterprise použití a vy používejte Vista na hraní her. Nejvíce problémů, se kterými se naši zákazníci musí potýkat, je naprostá volnost při nastavování desktopu. Když se podíváte, kolik firem se úspěšně živí prodáváním technologií, jež kontrolují Windows desktop a prostředí, aby mohly být používány v enterprise, včetně Novellu a jeho ZENWorks, je zřejmé, co CIO potřebují. A to je návrat ke kořenům, něco co připomíná terminálový systém. Potřebujete, aby lidé odvedli práci, takže musí být vybaveni nástroji, které potřebují, ne těmi, které by chtěli.
My se zaměřujeme na enterprise, takže náš SUSE Linux Enterprise Desktop (SLED) má, pokud si dobře vzpomínám, přibližně 200 balíčků, kdežto openSUSE 11.0 jich má asi 2000 nebo ještě více. Ale jak chcete udržet kontrolu nad 2000 balíčky u zákazníka, který má 5000 terminálových stanic?
Jak byste popsal rozdíly mezi SUSE Linux Enterprise a Red Hat Enterprise Linux? Máte stejné cíle?
Naši technici by mě asi praštili, ale v jádru nemyslím, že by tu bylo tolik rozdílů, aby to stálo za řeč. Základním rozdílem je co děláme, ne jak to děláme. Nám jde o enterprise mission-critical. Jako příklad mohu uvést náš vztah s firmou SAP. V dnešní době je přibližně 75 % linuxových instalací SAP na SUSE Linuxu. Kdykoliv se jedná o mission-critical nasazení, dává se přednost SUSE. Když jde o množství a edge servery, dostává přednost Red Hat (RH). Skoro to vypadá, jako kdyby RH sloužil jinému trhu než SUSE. RH je absolutním vítězem, když mluvíme o množství. Například internetové servery nebo něco, co není mission-critical, obyčejně na tom běží RH. Ale čím více se zajímáte o enterprise mission-critical, tím více nacházíte SUSE. Takže deset největších zákaznických úlovků za posledních 12 měsíců jsme ani nepoměřovali s RH. Naší konkurencí byl stávající unix.
Ohledně smlouvy s Microsoftem (MS). Kdybyste tenkrát věděli, co víte dnes, změnilo by to něco na té smlouvě?
Ne, ale vyjednávání s MS se mě přímo netýkalo, spíše nepřímo. Když mluvím se zákazníky a partnery, nejčastěji slyším, že jsme to udělali dobře. Nevědomky jsme vytvořili platformu pro vzájemnou interoperabilitu. Například projekt, který jsme začali, Moonlight/Silverlight nebyl součástí původní dohody. Prostě za námi přišli a zeptali se, jestli nechceme udělat port. Tak jsme na to použili Mono a bylo to docela jednoduché.
Jedna změna, kterou bych udělal a která se netýká MS, by byla příprava lepší a účinnější komunikace s komunitou. Ale co se týče vyjednání dohody, tak tam si nestěžuji.
Někteří uživatelé Linuxu říkají, že je Novell špatný a měl by být kvůli smlouvě s MS bojkotován. Co byste jim vzkázal?
Vzkázal bych, že celá komunita – a můžete ji vzít a oddělit z ní komerční firmy jako IBM, HP, Intel, AMD, RH, Novell a další – by měla být ráda, jak rychle se šíří práce, kterou dělá. Protože tahle smlouva urychlila přístup k Linuxu. Obecně i v enterprise oblasti. A to není výsledek vztahu Novellu a MS, ale výsledek práce inženýrů, kteří na tom pracovali a díky kterým je Linux připravený na enterprise nasazení.
Takže hlavní zpráva pro komunitu je výpověď o hodnotě a kvalitě jejich práce. Mělo by je více zajímat, jestli koncový zákazník tuto hodnotu rozeznává, než to, kdo ji zprostředkovává. To o tom podle mě vypovídá nejlépe.
Jak na smlouvu reagovali vaši zaměstnanci? Líbila se jim představa spolupráce s MS, který byl dlouhou dobu protivníkem?
V průběhu času se z IT oboru stala síť spolukurence [coopetition]. Například naším partnerem je IBM, se kterou spolupracujeme na Linuxu. Ale silně si konkurujeme v oblasti identity managementu (Tivoli). Takže spolupracujeme na serverech, ale soupeříme na desktopech. Celý IT se časem posunul z konkurenčního prostředí do stavu spolukurence. SUSE část naší organizace viděla dohodu z tohoto pohledu.
Když jsme dohodu v listopadu 2006 oznámili, byl jsem v Norimberku v našem hlavním zázemí pro SUSE. Zajímavě jsme si o tom tenkrát popovídali. Ale teď už se to celé změnilo na přístup: jak docílit toho, aby měly naše produkty pro zákazníka hodnotu a jak to dát zpět komunitě. Takže myslím, že čím větší úspěchy ta dohoda přináší, tím kladnější jsou reakce od zákazníků i komunity.
Ale zpočátku to bylo překvapení. Tak velké, že o tom dokonce informovala německá televize v hlavních zprávách, což je docela zajímavé.
Ing. Aleš Kučera: Samozřejmě, že se to některým lidem nelíbilo, ale největší potíž byla s tím, a to se člověk dozvěděl až později, že tihle lidé tu smlouvu ve skutečnosti pořádně nečetli. Nejšikovnější způsob komunikace a vysvětlování bylo prostě říkat, ať si ji přečtou. Protože byli proti, aniž by věděli, co je tam napsáno. A ta smlouva byla zveřejněna. Pak se těchto lidí můžete zeptat: „Co se vám nelíbí na téhle konkrétní části?“ Budeme spolupracovat, abychom zákazníkům umožnili sdílet data na různých platformách. „Co se vám nelíbí na části, kde se říká, že společně vyhradíme nějaké zdroje na vytvoření virtualizačních nástrojů? Co se vám na tom nelíbí?“ Samozřejmě, jsou i lidé, i když jich není moc, kteří to berou jako náboženskou záležitost, nebo že někdo někoho zradil. Když používají emocionální argumenty, je těžké si to racionálně vysvětlit tak, aby s nimi člověk mohl souhlasit.
Když byla sepisována GPL3, navrhli ji tak, aby zabránila budoucím smlouvám tohoto typu. Zvláště s ohledem na patenty. Co si myslíte o částech týkajících se patentů v GPLv3 a o licenci obecně?
Popravdě řečeno jsem nestrávil moc času studiem a snahou porozumět GPLv3, patentovým aspektům a veškerým komentářům, které kolem ní kolovaly. Můj soukromý komentář k tomu je, že pokud budeme tuto smlouvu – z hlediska našich linuxových a open source snah – považovat za úspěch, nevidím důvod, proč by tomu licenční ujednání jako GPL mělo bránit. Bude-li dohoda nakonec znamenat zákaznický úspěch, přetrvá. Mým hlavním posláním je co nejlépe sloužit zákazníkům a partnerům. A naprostá většina reakcí, se kterými se setkávám, říká, že společnosti Novell a MS udělaly přesně to, co bylo správné, aby se pomohlo zlepšit možnosti prostředí zahrnujícího jak MS, tak Linux. A to samo o sobě je skvělý úspěch.
Ale o specifikách GPLv3 nemohu mluvit. Těžko je mi však uvěřit a pochopit, jak by cokoliv mohlo bránit úspěchu. V tuto chvíli mohu říct jen to, že smlouva urychluje zákaznické instalace Linuxu. To by měli mít na paměti všichni z linuxové komunity.
Microsoft opakovaně tvrdí – i po uzavření té smlouvy – že Linux neoprávněně využívá množství jeho patentovaných technologií. Myslíte, že je na těchto prohlášeních něco pravdy?
Zajímavá otázka. Nemám důvod se k tomu nějak vyjadřovat, protože do toho nevidím. Především se však počítá, že jsme své zákazníky pojistili před veškerými hrozbami, které by se mohly vyskytnout. Myslím také, že porušování softwarových patentů představuje jinou hrozbu v Evropě a ve Spojených státech. Každopádně jsem rád, že mohu potvrdit, že jsou naši zákazníci zbaveni odpovědnosti, kdyby se nějaký problém vyskytl. To je to hlavní, za co jsem zodpovědný. Nad rámec toho se však vyjadřovat nemohu – ať kladně nebo záporně – ani ohledně počtu, myslím, že to bylo 141, údajných porušení. Opravdu o tom nevím tolik, abych to tvrzení mohl potvrdit, nebo vyvrátit. Mohu jen zopakovat, že každý zákazník, kterého společně obsloužíme, je pojištěn proti odpovědnosti.
Trh se subnotebooky se rozrůstá. Myslíte, že je na něm místo pro systém založený na SUSE pro tato zařízení?
V současné době se nejvíce zaměřujeme na enterprise trh; trh se subnotebooky je více orientován na koncové uživatele než ten enterprise, takže odpověď je: ta možnost tu je, ale nemělo by to být vnímáno jako priorita, spíše příležitost. Naším hlavním cílem je získat pozornost hlavních světových klientů a zajistit, že bude SLED jedním z předinstalovávaných systémů na počítačích, které najdou využití v enterprise. Ale subnotebooky... asi si sám jeden brzy koupím pro osobní použití... až budu příště na Tchaj-wanu, tak určitě. Ale pro enterprise to zatím není.
OpenSUSE 11 je dodáváno s virtualizačním enginem Xen, ale i jiní distributoři se na tuto oblast zaměřují. Sun koupil Innotek (VirtualBox), RH má své řešení pro RHEL. Co máte v plánu, abyste si udrželi konkurenceschopnost?
Zaprvé, díky dohodě s MS jsme myslím zcela jasně v pozici, abychom se stali vůdcem na trhu MS-Linux virtualizace. Prostě proto, že tu dohodu máme. Mohou se rozcházet názory na to, jestli má být virtualizován Linux na Windows, nebo Windows na Linuxu.
Zadruhé, když jsem se naposledy díval, tak naše xenové řešení používaly dva miliony uživatelů, takže už teď jsme distribuovali Xenu spoustu.
Zatřetí jsme odkoupili firmu PlateSpin. Nabízíme produkty a služby pro migraci zátěží z virtuálního prostředí na fyzické, virtuálního na virtuální a fyzického na virtuální. A vezmeme-li v potaz spolupráci s VMware, myslím, že je spousta oblastí, ve kterých máme dobrou pozici. Především díky spolupráci s MS to vidím velmi optimisticky.
Chtěl byste českým uživatelům a vývojářům Linuxu vzkázat něco dalšího?
Ing. Aleš Kučera: Především chci zmínit, že se chystáme uzavřít strategickou provozní dohodu s Ministerstvem vnitra. Podepíšeme dohodu, která vytvoří rámec pro budoucí spolupráci. Pro nás znamená budoucí spolupráce prakticky vše od nákupu produktů a technologií až po služby. Společně pracujeme na zásadních otázkách, kterým bude česká vláda čelit v oblasti řešení pro eGovernment. Věřím, že tato smlouva také vytvoří rámec pro řešení založená na otevřených standardech a principech. Považuji za podstatné, že naši vládní činitelé rozumějí rozdílu mezi otevřenými standardy a open source. Což, abych pravdu řekl, není tak běžné. To je zaprvé.
Ta druhá věc je to, že nedávno otevřené centrum technické podpory Novellu je druhé největší na světě. Dobrá zpráva pro naše vývojáře i uživatele jsou nové obchodní příležitosti, které z toho vzejdou. A pokud byste chtěli pracovat pro Novell a vyvíjíte open source, podívejte se, koho právě hledáme, nebo sem rovnou přijďte a zeptejte se, jestli není nějaká pozice k dispozici. Protože Novell bude muset tyto provozy zaplnit.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Anicka, (teda ta holka, co jej platime za to, aby vystupovala ako Anicka ;) nosi vo vlasoch Pentium4.
Nad rámec toho se však vyjadřovat nemohu – ať kladně nebo záporně – ani ohledně počtu, myslím, že to bylo 141, údajných porušení. Opravdu o tom nevím tolik, abych to tvrzení mohl potvrdit, nebo vyvrátit.existuje vubec nekdo, kdo se k tomu muze vecne vyjadrit?
> Především se však počítá, že jsme své zákazníky pojistili před veškerými hrozbami, které by se mohly vyskytnout."... a uviedli do potenciálneho nebezpečenstva ostatných užívateľov Linux-u, ktorí nie sú zákazníkmi Novell-u. Ale to je nám (Novell-u) fuk."