Byla vydána OpenMandriva Lx 6.0 s kódovým názvem Vanadium. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CSIRT.CZ, český národní CERT provozovaný na základě veřejnoprávní správní smlouvy společností CZ.NIC, shrnuje patnáct let svého fungování pod tímto sdružením: CSIRT.CZ – 15 let ve sdružení CZ.NIC.
Commodore OS Vision (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 3.0. Jedná se o linuxovou distribuci určenou pro fanoušky značky Commodore. Předinstalována je na počítačích Commodore 64x.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 208. brněnský sraz, který proběhne v pátek 25. dubna od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1.
Ve svém článku Getting Forked by Microsoft popisuje autor programu Spegel svoji nepříjemnou zkušenost s firmou Microsoft. Firma ho kontaktovala a zpočátku to vypadalo, že by mohlo jít o oboustranně prospěšnou spolupráci, autor tedy ochotně odpovídal na jejich otázky ohledně architektury programu a pomáhal jim ho zprovoznit. Následně komunikace ze strany Microsoftu utichla. Autor předpokládal, že zřejmě došlo ke změně priorit a firma
… více »Společnost Notion Labs stojící za softwarovou platformou pro spolupráci Notion (Wikipedia) oficiálně představila (YouTube) poštovního klienta Notion Mail. Aktuálně funguje pouze nad Gmailem.
Byla vydána nová verze 9.12 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Ubuntu 25.10 bude (𝕏) Questing Quokka (pátrající klokan quokka).
Ubisoft uvolnil zdrojové kódy softwaru Chroma pro simulaci barvosleposti pro vývojáře počítačových her. K dispozici jsou na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Firefox 4 se zatím nachází před šestou betaverzí, proto ho velmi pravděpodobně ještě nenajdete v žádném distribučním repozitáři. Mozilla ale nabízí denní sestavení, a to ve formě archivů pro Windows, Linux a Mac OS X. Po otevření odkazované stránky mě zaujalo, že kromě 32bitových verzí pro procesory Intel x86 jsou ke stažení nově i 64bitové verze pro všechny tři zmiňované systémy, což někteří uživatelé AbcLinuxu.cz určitě velmi ocení. Bohužel radost netrvala příliš dlouho, Mozilla totiž oznámila, že oficiální verze budou opět jen 32bitové. Takže vlastníci 64bitových procesorů, kteří chtějí mít „čistý“ systém, budou muset opět sáhnout po neoficiální či distribuční verzi…
Pokud si tedy chceme nový Firefox vyzkoušet, stáhneme si archiv s testovací verzí a rozbalíme ho. Nyní by mělo stačit spustit soubor firefox
, ovšem u vývojových verzí je lepší postupovat trochu opatrněji – může se totiž stát, že nová verze provede ve vašem profilu změny, které nebudou zpětně kompatibilní, případně v důsledku nějaké chyby havaruje a profil se poškodí. Firefox proto spustíme s parametrem -P
, před samotným spuštěním se tak zobrazí okénko, ve kterém si vytvoříme nový profil, u kterého nám případné poškození nebude vadit. Ještě je možné přidat parametr --no-remote
, který umožní mít spuštěno více různých verzí Firefoxu současně.
V Linuxu vás na první pohled nic „netrkne“, výchozí vzhled vypadá téměř stejně jako v předchozích verzích. Za zmínku stojí snad jen kombinované tlačítko přejít-zastavit-obnovit, které se zobrazuje napravo v adresním řádku. Ještě lze nastavit, aby lišta s panely byla nad řádkem s adresou.
Ve Windows se vzhled mění o něco výrazněji – uživatelé verzí Vista a 7 budou mít panely přímo pod dekorací okna, menu bylo zmenšeno do tlačítka „Firefox“ a to bylo integrováno do rámu okna. Na několik obrázků se můžete podívat na webu Mozilly.
V liště s panely přibylo úplně vpravo tlačítko s popiskem „Group Your Tabs“. Po kliknutí se panely zmenší do náhledů a na zobrazené šedé ploše je možné tahem myši vytvářet různé „skupiny“ a panely do nich přetahovat. Vše je navíc animované, animace si ovšem na slabším počítači nevychutnáte.
Další novinkou jsou aplikační panely (App Tabs). Libovolný panel je možné změnit na aplikační kliknutím pravým tlačítkem a vybráním příslušné položky z menu. Panel se přesune zcela vlevo a zúží se jen na velikost ikonky stránky, takže nepřekáží. Pokud používáte nějakou webovou aplikaci, můžete ji tak mít trvale spuštěnou, vždy po ruce a přitom se vám nebude plést.
S panely souvisí ještě několik drobných vylepšení:
about:addons
.Jak si udržet stejné záložky a stejnou historii na více počítačích? Synchronizace, která byla původně řešena pomocí různých rozšíření, je nyní standardní součástí Firefoxu. Po kliknutí na ikonku ve stavovém řádku se spustí jednoduchý průvodce, kam stačí zadat několik údajů, a je to. Vývojáře musím pochválit, že validní (a opravdu funkční, tedy alespoň do následujícího DHCP požadavku…) e-mailovou adresu jenda@[213.220.240.179] skutečně schválí jako platnou, to se dnes hned tak nevidí. Na druhou stranu heslo 9xFEdbc
se jim zase zdá nedostatečné. Paranoia…
Navíc si můžete vybrat, zda chcete používat oficiální server poskytovaný Mozillou nebo nějaký svůj vlastní.
Obsah následujícího okna mě opravdu velmi příjemně překvapil. Bál jsem se, že data budou na serverech uchovávána nešifrovaná, ale vypadá to, že paranoiky skutečně můžeme potěšit – data se totiž šifrují na straně klienta. Takhle se dělají bezpečná řešení.
Na ostatních počítačích potom zadáte příslušné údaje, vyberete si, zda chcete data na serveru s těmi místními sloučit, nahradit, nebo zda chcete naopak místní data rozkopírovat na ostatní počítače, a za chvíli máte hotovo.
Při testování jsem narazil na malý problém způsobený čím jiným než nedostatečným přečtením zobrazovaných informací. Synchronizace se nespouští při každé změně synchronizovaných položek, ale musí se vynutit kliknutím na ikonku synchronizace ve stavovém řádku. Takže pokud se budete někdy stejně jako já divit, proč se vám nepřenesly poslední změny, zkuste se nad tím zamyslet…
Firefox 4 umí kromě Vorbisu a Theory i WebM s VP8. Drobnost, ale potěší.
Se zařazením do jednoho odstavce jsem se nespletl, CSS skutečně souvisí s bezpečností. Umožňuje totiž nastavit různé vlastnosti navštíveným a nenavštíveným odkazům – a to například i obrázek na pozadí. V praxi to vypadá tak, že pokud bych chtěl vědět, zda nějaký návštěvník mého webu chodí na AbcLinuxu.cz, podstrčím mu odkaz, který bude mít pro podtřídu :visited
nastavený jako pozadí nějaký obrázek. Pokud si obrázek od serveru vyžádá, znamená to, že má AbcLinuxu v historii. Vypadá to nevinně, ale vhodnou automatizací se takto dá ověřit značné množství stránek. Více informací o útoku najdete na bezpečnostním blogu Mozilly.
V novém Firefoxu jsou proto pro odkazy povoleny pouze některé CSS vlastnosti a zároveň při zjišťování vlastností odkazů JavaScriptem se budou všechny tvářit jako nenavštívené.
A ještě jedna drobnost ohledně CSS. Byla implementována skupina nových vlastností umožňujících plynulou změnu vlastností prvků (příklad: při přejetí myší se nebude barva tlačítka měnit z červené na zelenou skokově, ale plynule). Pokud se toho užije s mírou, lze docílit decentního efektu.
Pomocí položky Help → Submit Feedback můžete vývojářům Firefoxu říct, co se vám líbilo, a co nelíbilo.
A nebyla by to pořádná recenze bez srovnání studeného a teplého startu a vykreslení oblíbené diskuze u Krokodýlí řeky. Za oběť tentokrát padl Intel Atom N270 na 1,6 GHz s 1 GiB RAM a pomalým notebookovým diskem, testovány byly verze 3.6.8 a 4.0b6pre.
A výsledky? Obě verze dopadly v rámci přesnosti měření stejně – studený start zabral 13 sekund, teplý 1,5 sekundy (je vidět, že se pomalost disku skutečně projevuje) a vykreslení diskuze zabralo 33 sekund. Těšil jsem se, jaké vytvořím krásné sloupcové a koláčové grafy, ale asi by byly poněkud nudné.
Nemohu se ale zbavit pocitu, že Firefox 3.6 kreslil stránku postupně, takže se dalo číst, i když ještě nebyla hotová, kdežto u Firefoxu 4 se delší dobu zobrazuje bílá obrazovka a pak se najednou objeví velký kus.
Změny, kterými Firefox od verze 3.6 prošel, jsou určitě významnější než mezi verzemi 3.5 a 3.6 a nejsou pouze „barvičkové“. Troufám si říct, že jsou to změny k lepšímu, tedy až na to vykreslování.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
á binárku šířit nechci, ale tu binárku od někoho chciJá vždycky zase chtěl růžového slona a hodinky s vodotriskem.
jenže ten tomu taky nemůže dát název "Firefox"Aha, takže když to bude Persil, naprosto stejné složení, ale v obalu Tixu a s mírným vylepšením (třeba že ti neucpe tvoji 64-bitovou pračku), tak to nechceš, protože už to není
Persil? To jsem teda o vymytelnosti tvého mozku značkovacím šílenstvím měl vyšší mínění. No člověk holt nemůže mýt furt pravdu a čas od času ten omyl potřeba je.
A né, opravdu nemám zájem mít mraky vývojových balíčků, dalších build-time závislostí,Pokud vím, tak v linuxu není nejmenší problém ty -dev balíčky a potřebné nástroje ihned poté co vyleze nějaká binárka smazat, ne? Pro tvé potřeby si klidně můžeš jejich cíl umístit někam do tmpfs a mazat se ti budou po restartu sami a na disku nevezmou ani bajt.
instalovat ve Windows šmejďárny typu cygwin, jenom proto, abych si to mohl zkompilovatCo třeba MinGW nebo VS. No v něčem to přece i pro ty Widle musí kompilovat, ne? Proč pro tisíce lidí není problém si udělat PPAčkoa, nastavit si ho a mít čerstvou binárku hotovou den co den a pro Jardíka to problém je?
jenom proto, abych si to mohl zkompilovatSi snad lama? Pokud vím, tak s kompilací nemáš nejmenší problémy. A pokud nechceš ladit některé kompilační paramtery nainstaluj Gentoo (klidně do virtuálu), kde změníš ROOT a pak už je to jen otázka jednoho emerge nebo nainstaluj distribuční nástroje určené pro pohodlné buildění (pokud jé tvá distribuce nemá, tak je to distribuce na hovno a je na čase ji změnit) tvé distribuce a máš vystaráno, ne? Se nemusíš o nic starat.
na což nemám náladu.No jenom řekni, že si na to moc líný a jakoukoliv konverzaci s tebou končím.
Což mě právě deptá. Je nechutný, že pak musím čumět na nějakej "Minefield", "Namaroko", či jánevímcoužtomělovšechnozanázvy.To jsou oficiální codenames verzí. Imho ale název netřeba řešit...
A vimperator to má "all in one" .. stavový řádek nad příkazovým, ve stavovém se ukazuje současná adresa, po najetí myši adresa z kurzoru, napravo od adresy je progressbar (pokud se stránka načítá) a napravo od něj jsou ikony typu adblock, noscript, ...
Důvěryhodnost certifikátu se (jako ve FF 2.x) značí zbarvením stavového řádku.
Můj displej má 331x207mm, asi 9mm zabírá spodní příkazový řádek spolu se stavovým, nahoře 6mm panel s taby, napravo 4mm scrollbar. To mi dává 327x191mm plochy na prohlížení stránky. Pochybuji, že to nějaký nový look firefoxu trumfne
Takže vlastníci 64bitových procesorů, kteří chtějí mít „čistý“ systém, budou muset opět sáhnout po neoficiální či distribuční verzi…
To není jen o čistotě systému. 2GB na je dnes velmi omezující pro spoustu aplikací a mezi ně se už začíná řadit i prohlížeč. Tímto bohužel mozilla neustále ukazuje svoji technologickou zaostalost
Mozilla totiž oznámila, že oficiální verze budou opět jen 32bitové.Ne, pro Mac OS X bude univerzální 32/64-bit binárka, takže na Snow Leopardu, kde je defaultní politika spouštět 64-bitovou verzi, pojede Firefox 64-bitově (a na Leopardu si 64-bitovou verzi může člověk spustit ručně).
vim ~/.emacs
decided this week to drop support for OSX/PPC; Firefox 4 Mac OS X binaries will ship as universal builds for i386/x86-64 only
vim ~/.emacs
Podle článku to vypadá, že se na to vykašlou
Za což budu osobně jen rád, "hlavičku" okna mám vypnutou a vimperator mi jede "maximized", takže nahoře mám rovnou taby. Kdyby to nějak překopali, asi bych musel trávit další dlouhé hodiny předěláváním zpět .
čo si vytvoril?Nemusím být kuchař, abych poznal, že je to jídlo málo slané.
mňa za nádavky pochovajú.Nic jinýho si za svůj způsob vyjadřování nezasloužíš.
Drobnost, ale potěší.V mém případě docela klíčová vlastnost.