Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Ještě jim to nějakou dobu potrvá, než se objeví na trhu, ale díky přehledu parametrů si už můžeme říci, jaké budou nejlevnější desktopové procesory 14nm řady Intel Skylake. A také odhad, že cenově by měly vyjít zhruba O 6 dolarů dráž než jejich ekvivalenty v generaci Haswell Refresh.
Nejvyšším modelem bude Celeron G3920: 2,9 GHz bez Turba, dvě jádra, žádný HyperThreading, 2 MB vyrovnávací paměti, grafické jádro Intel HD 510, řadič DDR4-2133 a k tomu TDP 47 W. Stejné hodnoty včetně TDP má i nižší model Celeron G3900, který se liší tím, že jeho takt je 2,8 GHz. A tyto dva modely doprovodí také 2,6GHz Celeron G3900T s TDP 35 W.
Již chystaný SnapDragon 830 bude vyráběn 10nanometrově. To je nejnovější informace, která ještě předstihne uvedení serverových mnohojádrových ARMů od Qualcommu. Zatím není jasné, jestli u Samsungu či TSMC, pravděpodobnější je ale první varianta. Každopádně čip tak jednoho dne naváže na současný 14nm FinFET SnapDragon 820 a jeho nechvalně proslulého předchůdce, 20nm přehřívající se SnapDragon 810. Předpokládá se, že i SnapDragon 830 pojede nikoli na generických jádrech licencovaných od ARMu, ale na upravených jádrech Kryo, které si Qualcomm vyvíjí ve vlastních laboratořích.
Zatímco 10nm SnapDragon by se mohl objevit v již nepříliš vzdálené budoucnosti (pro Samsung je 14nm výroba ARMů již běžnou realitou a na 10nm technologii už má také dost věcí hotových), do vzdálenější budoucnosti míří další specialitka, kterou tahle americká společnost nyní ukázala světu ve formě experimentálního čipu.
Qualcomm v tuto chvíli již dokončuje koncept 24jádrového ARM procesoru určeného pro serverový trh. Na trhu se výsledný produkt, postavený na novější generaci ARM architektury s novější výrobní technologií, neobjeví dříve než v roce 2020. Každopádně Qualcomm si bere velké sousto, zdvihá rukavici svých soupeřů a chystá vstup na potenciálně lukrativní odbytiště mnohojádrových ARMíků pro servery. Současná zkušební verze procesoru je postavena na architektuře ARMv8-A, tedy nejnovější 64bitové. Zajímavé je, že už nyní má Qualcomm speciálně upravená jádra, protože nejde ani o generické Cortexy od ARMu, ani o jeho ultramobilní CPU jádra Kryo. Čip je v tuto chvíli vyráběn současnou generací FinFET výroby, tedy pravděpodobně 14nm u Samsungu, nebo také možná 16nm u TSMC. Firma nyní dodává testovací platformu partnerům, přičemž softwarová stránka obsahuje kernel 4.2, KVM a OpenStack.
Vedle současné varianty Qualcomm počítá i s daleko více jádry na čipu a také možností víceprocesorové konfigurace. Počet jader v systému by se tak mohl pohybovat ve stovkách. Ale uvidíme, nejdřív tak za 3-4 roky, kdy by mohly prosáknout na veřejnost první informace o chystaných reálných produktech pro serverové firmy.
Kdysi dávno dávalo, smysl, že se zavedl z čistě marketingových důvodů u paměťových karet „rychlostní index“. Ten se odvíjel od stejné hodnoty jako všechny ty „dual/tripple/quad-speed či 56× CD-ROMy, teyd od 1× CD-ROM rychlosti, tedy od 150 kB/s. Doba ale pokročila, takže nejnovější SD karta od Lexaru - tedy standard, který se rozhodně neřadí mezi ty nejrychlejší - má rychlostní index 2000×. Než si o ní povíme více, tak čistě pro zajímavost: Lexar uvedl i nové karty formátu CFast 2.0 s rychlostním indexem 3600×.
128GB karta Lexar Professional 2000x SDXC UHS-II umí sekvenční čtení rychlostí až 300 MB/s a sekvenční zápis rychlostí až 260 MB/s. To jsou hodnoty na úrovni nejrychlejších 3,0Gbps SATA SSD své doby, až na ty IOPS pochopitelně. Jen je pro jejich dosažení potřeba, aby příslušné zařízení - tedy primárně nějaký fotoaparát - mělo rozhraní UHS-II. 100% kompatibilita je samozřejmě zaručena pro UHS-I i starší rychlosti, byť samozřejmě vše značně usnadňuje skutečnost, že jde o SDXC kartu, kterou v pouze SD/SDHC zařízení (s ohledem na adresaci a souborový systém exFAT) moc neuplatníme. Karta jde na trh s cenovkou 225 liber včetně USB 3.0 / UHS-II čtečky. Záruka je doživotní.
Hned dva nové přírůstky do na trhu populární rodiny kompaktů s 1" čipem o 20 magapixelech (což zahájila konkurenční Sony s kompaktem Cyber-shot RX100), představil Canon. Již z dřívějška jsme tu měli PowerShot G7 X s objektivem o rozsahu ekvivalentním 24 až 100mm a také ultrazoom PowerShot G3 X s 28 až 600 mm, nyní oba doplňují modely PowerShot G5 X a PowerShot G9 X.
Prvně jmenovaný PowerShot G5 X je v podstatě vylepšenou verzí modelu G7 X. Představte si ten, ale obohacený o elektronický hledáček a displej výklopný nikoli nahoru, ale do strany. Tato verze vyjde na 800 dolarů.
Druhým kompaktem je naopak příjemně malý PowerShot G9 X, který sice trochu utrpěl na rozsahu - pouze ekv. 28-84 mm - a světelnosti - pouze f/2,0-4,9 - ale zato si zachoval velmi malé rozměry evokující spíše PowerShot S120, který nesl 1/1,7" snímač o 12 megapixelech.
Canon tak kompletuje nabídku a zdá se, že na těch 20 megapixelech by minimálně tyhle segmenty trhu mohly chvíli setrvat (když už víme, že Sony má pro běžnou spotřebku i smartphony 23Mpix 1/2,3" čip). 1" velikost snímače se v současné generaci BSI CMOS výroby ukazuje jako vhodný kompromis, kdy čipy dosahují velmi slušného rozlišení, expozičního rozsahu někde na úrovni možná 5 let starých zrcadlovek, ale když se tohle celé doprovodí objektivem o slušné světelnosti, může být většina zákazníků spokojená. Tedy pokud je schopna se oprostit od dogmatu, že nejlepší je full-frame (pozn.: není, je malej, na svitek či listový film nemá
) a tudíž to chce alespoň APS-C, když na ten full-frame není bakšiš.
Jinou stránkou věci, která se týká nejen Canonu a nejen těchto jeho nových kompaktů, ale i Nikonu s jeho řadou 1 a právě Sony s jejími RXněco kompakty, je cena. To, co si účtuje Canon za tyto solidnější kompakty je v „hamounství“ překonáno snad jen Nikonem a jeho mega-prémiovými cenami systému 1. Ostatně považte: jakkoli jsou tyto nov Powershoty krokem vpřed, mají stále starý procesor a tudíž nezvládají 4k video. To, které umí kdejaký dnešní výše posazený smartphone a které bude v roce 2016 už relativně běžným standardem.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: