FEX, tj. open source emulátor umožňující spouštět aplikace pro x86 a x86_64 na architektuře ARM64, byl vydán ve verzi 2512. Před pár dny FEX oslavil sedmé narozeniny. Hlavní vývojář FEXu Ryan Houdek v oznámení poděkoval společnosti Valve za podporu. Pierre-Loup Griffais z Valve, jeden z architektů stojících za SteamOS a Steam Deckem, v rozhovoru pro The Verge potvrdil, že FEX je od svého vzniku sponzorován společností Valve.
Byla vydána nová verze 2.24 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia online tabulky Proton Sheets v Proton Drive.
O víkendu (15:00 až 23:00) probíha EmacsConf 2025, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji lze na stránkách konference. Záznamy budou k dispozici přímo z programu.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedia jedná s velkými technologickými firmami o uzavření dohod podobných té, kterou má s Googlem. Snaží se tak zpeněžit rostoucí závislost firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) na svém obsahu. Firmy využívají volně dostupná data z Wikipedie k trénování jazykových modelů, což zvyšuje náklady, které musí nezisková organizace provozující Wikipedii sama nést. Automatické programy
… více »Evropská komise obvinila síť 𝕏 z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Vyměřila jí za to pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy Kč). Pokuta je podle názoru amerického ministra zahraničí útokem zahraničních vlád na americký lid. K pokutě se vyjádřil i americký viceprezident: „EU by měla podporovat svobodu projevu, a ne útočit na americké společnosti kvůli nesmyslům“.
Společnost Jolla spustila kampaň na podporu svého nového telefonu Jolla Phone se Sailfish OS. Dodání je plánováno na první polovinu příštího roku. Pokud bude alespoň 2 000 zájemců. Záloha na telefon je 99 €. Cena telefonu v rámci kampaně je 499 €.
Netflix kupuje Warner Bros. včetně jejích filmových a televizních studií HBO Max a HBO. Za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun).
V Las Vegas dnes končí pětidenní konference AWS re:Invent 2025. Společnost Amazon Web Services (AWS) na ní představila celou řadu novinek. Vypíchnout lze 192jádrový CPU Graviton5 nebo AI chip Trainium3.
Firma Proxmox vydala novou serverovou distribuci Datacenter Manager ve verzi 1.0 (poznámky k vydání). Podobně jako Virtual Environment, Mail Gateway či Backup Server je založená na Debianu, k němuž přidává integraci ZFS, webové administrační rozhraní a další. Datacenter Manager je určený ke správě instalací právě ostatních distribucí Proxmox.
Úvodem musím doplnit, že samotné Kubuntu 15.04 přišlo s KDE Plasma 5.2, ale aktuálně je pro Kubuntu již dostupná Plasma 5.3, o které to dnes bude. Z novinek samotného „*buntu“ jen stručně doplním, že je zde kernel 3.19, distribuce přešla(y) z Upstartu na systemd, ale prozatím je stále výchozím grafickým serverem X.Org. Kubuntu 15.04 se, stejně jako celé „KDE 5“, nachází v přechodné fázi. Zatímco některé aplikace jako třeba Gwenview jsou již přepsány za do KDE Frameworks 5, jiné jako třeba vypalovací program K3b stále setrvávají na verzi 4. Kubuntu se díky přechodu na Framework 5 / Plasmu 5 loučí s dosavadním správcem KDM a využívá nově tzv Simple Desktop Display Manager (SDDM). Zahozena je v této verzi Kubuntu i implementace vyhledávání Nepomuk, nahrazuje ji rychlejší Baloo.
Dokud se KDE jmenovalo prostě KDE (resp. K Desktop Enviroment, verze až po 3.x), nebyl v tom chaos. Pak s řadou 4 tomu najednou začali říkat KDE SC (Software Compilation), což předpokládám mělo reflektovat, jak se KDE rozrostlo z prostého desktopu do celého balíku včetně řady propracovaných aplikací. Nyní s „řadou 5“ přichází další revoluce, rozdělení celého KDE na tři dílčí části:
Stěžejní věcí v novém přístupu, je oddělení vývoje jednotlivých prvků prostředí. Nově tak již na sobě nezávisí co do data vydání, což reflektují data v přehledu. Aplikace mohou vyjít nezávisle na frameworcích či Plasmě, pokud není připravena nová verze. Zatímco Frameworky a Plasma jsou nadále číslovány konzervativním způsobem, Aplikace již přešly na systém používaný v *ubuntu, tedy YYMM. Proto před KDE Application 15.04 byla předchozí verzí 14.12 z loňského prosince.
Proto „KDE 5“ v nadpisu i kdekoli jinde je v uvozovkách, neboť nic jako KDE 5.x již neexistuje. Kubuntu 15.04 používá grafické desktopové prostředí tvořené tím, co si z repozitářů nainstalujete, což například v tuto chvíli může znamenat KDE Frameworks 5.10 + KDE Plasma 5.3 + KDE Applications 15.04.
K samotnému instalátoru není moc co říci, nejenže se po léta prakticky neměnný, ale je, kromě samotného GUI skinu, téměř shodný s Ubuntu 15.04. Snad s tou výjimkou, že detaily, tedy konsolový výpis probíhající instalace, není možné rozbalit.
Instalace byla alespoň v mém případě schopna bezchybně změnit velikost NTFS oddílu Windows 8.1 a následně v GRUBu umístit i položku pro boot Windows - to není novinka, toto umí instalátory / GRUB již delší dobu.
Z hlediska spouštění systému mohu konstatovat totéž co u Ubuntu 15.04: systém nabíhá viditleně rychleji než předchozí verze. Jestli to přičteme k dobru „KDE 5“, nebo přechodu na systemd, nebo obému, to není důležité, hlavně že systém nejen svižněji nabíhá, ale také se sám svižněji chová: a to i na GeForce GTX 750 Ti přes nouveau, to mě opravdu mile překvapilo.
Když se zastavíme u jednotlivých novinek aktuální verze prostředí, tak tvůrci KDE zapracovali kupříkladu na vylepšené správě napájení (konfigurovatelné dle jednotlivých aktivit, laptop se nevypne, je-li připojen externí monitor apod.), lepší podporu Bluetooth, vylepšené Plasma Widgety apod. Je zde další pokrok ve vývoji směrem k přechodu od X k Waylandu a také technologické preview nového Plasma Media Center.
Jinak zabydlení samotného systému je poměrně rychlé, jak je u KDE zvykem. Po patřičném zkonfigurování zdrojů softwaru, doinstalování vámi používaných aplikací (v mém případě např. VLC či RawTherapee) a provedení aktualizací (pokud jste je nezaškrtli při instalaci), je systém připraven dobře sloužit.
Aktualizace systému probíhá standardně, applet v dolní pravé části obrazovky si patřičně řekne, když se objeví nové.
Jak vidno z každého jednotlivého screenshotu, vzhled systému se změnil. „KDE 5“, tedy v tomto případě přesněji hlavně Plasma 5.x v Kubntu 15.04, má lehčí, šedivější výchozí vzhled. Trochu se to podobá čistce ve vzhledu oken / aplikací, kterou provedl Microsoft pro Windows 8.x a ve které pokračuje v připravovaných Windows 10. Je to obecný trend a samozřejmě nic nebrání nikomu si vzhled uzpůsobit podle svých představ. Mě osobně tento typ vzhledu prostředí vyhovuje natolik, že silně uvažuji o nahrazení dosud používaného Xfce právě za „KDE 5“.
Podívejme se společně ještě na několik screenshotů z aplikací, notifikací, widgetů, utilit apod.
Nejprve Amarok, konkrétně ve verzi 2.8.0 (Amarok nectí číslování KDE, resp. nyní KDE Applications).
Správce Dolphin je jedním z těch opravdu dobrých, nějakou dobu už podporuje i dvoupanelový režim.
GwenView je v Kubuntu 15.04 v beta verzi 5.0.0.
KInfoCenter, Telepathy, K3b, konsole to je několik příkladů.
Nastavení systému a další detaily vypadají následovně.
A nakonec se podívejme na nový vzhled menu typu KickOff.
A je čast se odhlásit a vypnout PC.
A jak se Kubuntu 15.04 vlastně používá? Za sebe mohu subjektivně říci, že výborně, tedy pokud se smíříte s těmito věcmi: některé prvky systému zatím dost padají (například různé položky v Nastavení), „KDE 5“ není kompletně přeloženo do češtiny a také občas trochu hapruje grafická akcelreace desktopu (objevují se dočasně různé artefakty, částečné kopie jiných částí obrazovky na jiném místě apod.). Celkově se na Kubuntu 15.04 dívejte spíš jako na testovací verzi, než jako na systém vhodný k nasazení na PC vaší babičky (samozřejmě pokud ji rádi a pravidelně a často navštěvujete, může Kubuntu 15.04 sehrát roli dobré záminky). Mě například vůbec nefungoval instalátor Muon (sudo apt-get install to jistil).
Jakkoli to zní tvrdě (a tvrdé to je), tak v „KDE 5“ je vidět velký potenciál. Dle mého de facto zastiňuje i mateřskou distribuci Ubuntu 15.04, ale to je věc osobního názoru. Jinak už více lidí se shodlo, že Kubuntu představuje v současné době velmi zajímavou a uživatelsky přívětivou možnost používání „KDE 5“, takže pokud si chcete tuto next-gen verzi vyzkoušet, mohu jej doporučit s výše uvedenými varovně vztyčenými prsty, které plynou z faktu, že „na věcech se stále ještě pracuje“, nebo z prosté skutečnosti, že některé věci mají ve vlastních nástrojích lépe implementovány jiné distribuce, zatímco Kubuntu z nemalé části využívá „generické KDE“, ale tohle už si budete muset vyřešit sami. Ostatně „distribuční turismus“ je jedním z častých jevů v linuxovém světě.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Když si spustím Window Maker, tak si v něm můžu otevřít třeba Konsoli, v ní dát killall wmaker, Window Maker se ukončí, zmizí dekorace oken, ale aplikace stále běží, a já do té Konsole můžu napsat wmaker a znova ho spustit nebo nastartovat jiného správce…
Zkusil jsem si pak spustit startkde a pak ho přes Ctrl+C ukončit a spuštěné aplikace to přežily. Když se takhle dá přecházet mezi správci oken, tak by neměl být problém jednoho správce/DE restartovat po upgradu, ne?
jj, pouštěl jsem to v Xephyru. A jinak souhlas – měl by to být nějaký jednoduchý zavaděč/init.
Zdravím,
mně Amarok nesedl hned na začátku, tudíž jsem hledal alternativu a našel jsem pro mě naprosto dokonalou. :) Jmenuje se Clementine a vychází z Amaroku verze 1.
pokud chces zustat u Kubuntu s KDE4, co ti brani zustat u Kubuntu 14.04 LTS ? tim ze sahnes po neLTS verzi z meho pohledu prave prijimas ze mohou byt problemy se skokem nasazenejch verzi
To jsem nikdy neslyšel, že neLTS verze je vlastně taková nestabilní beta pro LTS verzi.
ale co jsem cetl nazory tech co presli (krome tveho :) tak jim prechod pripadal skoro nepoznatelnej az na absenci nekolika plasmoidu...
To je asi otázka pohledu, jestli je sklenice poloplná nebo poloprázdná. Nakonec je to vidět v závěru této recenze - autor nejdřív napíše, že nové Kubuntu se používá výborně, načež následuje poměrně dlouhý výčet chyb a omezení. Připomíná mi to slavnou Fordovu větu, že zákazník může dostat jakýkoliv model Fordu v libovolné barvě, ale pouze v případě, že chce černý model T.
No a právě to je ten důvod, proč vznikly KDE Frameworks 5: aby se při instalaci jedné KDE aplikace nenainstalovala půlka desktopu, ale opravdu jen ty knihovny a nástroje, které ta aplikace přímo potřebuje. Frameworky jsou v podstatě to, co bývalo monolitické kdelibs rozsekané na samostatné balíky a binárky podle funkcionality. Momentálně jich je přes 60.
# aptitude install kde-full ... 0 packages upgraded, 397 newly installed, 0 to remove and 0 not upgraded. Need to get 388 MB of archives. After unpacking 880 MB will be used.
# aptitude install gnome ... 0 packages upgraded, 544 newly installed, 0 to remove and 0 not upgraded. Need to get 411 MB of archives. After unpacking 1,201 MB will be used.
lehčí, šedivější výchozí vzhled
a nefunguje pořádně samotné jádro projektu, totiž akcelerované okenní prostředí.
Například je třeba kvůli Plasmě 5 na nvidii kompletně vypnout VSYNC, jinak padne FPS až o polovinu a desktop zamrzne co pět minut, klidně jen při minimalizaci okna. Oproti poslední verzi Plasmy 4 kupodivu na nvidii nefunguje EGL, myslí si, že rozšířenou plochu mám i na vypnutém druhém monitoru a klidně tam hází okna, nový systray již nemá podporu pro GTK2 i GTK3 aplikace atd, atd...
Většinu problémů lze samozřejmě nějak dočasně řešit a čekat na opravu upstreamu, ale když se člověk i po 3 hodinách usilovné práce dobere k tomu, že desktop zamrzne "jen" dvakrát denně, je to k pláči.
libappindicator (1 i 3-1). Audacious bez šance, pro Pidgin bych si musel ručně přeložit zásuvný modul, jenom Redshift překvapivě funguje. Takže leda škaredý workaround v podobě wmsystray…Ta start nabidka se da zmenit zmenou vzhledu. Jsou tam dva vzhledy breeze ja nastavil ten tmavy a zmizela pruhlednost.
Používám Slim Glow nebo Oxygen (kvůli ikonkám).