Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
(Jan Hrach)
V první přednášce se Michal Černý věnoval hlavně různým způsobům použití myšlenkových map, a to i těm nestandardním například navigace na některých typech webů se takhle dá udělat mnohem přehledněji. Nebo se takhle dá udělat i prezentace — ostatně ono slavné Prezi je vlastně taky myšlenková mapa.
(David Kolibáč)
Přednáška nazvaná „Nešahej na červený čudlík — anebo jak dokumentovat vlastní projekty“ docela dost lidí zklamala, protože překvapivě nepopisovala, jak dokumentovat, nýbrž vyjmenovala některé nástroje použitelné k psaní dokumentace. V první části Florián Nadge hovořil (anglicky) o možnostech LibreOffice, TeXu a LaTeXu a nakonec MediaWiki. Ani jedno řešení není zcela ideální, což platí zvláště pro LibreOffice, jež umí být docela nestabilní.
Pak se rozpovídal Petr Kovář o tom, co se v praxi reálné používá. Je to v prvé řadě DocBook — otevřený průmyslový standard, založený na XML. Umožňuje oddělení obsahu a vzhledu, udržování více jazykových verzi jednoho dokumentu a export do celé rady dalších formátů. Hodí se hlavně k psaní manuálů. Na druhou stranu je ale velmi komplexní, a tedy i náročný na naučení se, byť se používá pouze jeho poměrně malá podmnožina.
Další představený nástroj byl Mallard, jednodušší obdoba DocBooku, která se využívá v projektu GNOME — např. Yelp ho umí zpracovávat. Dokumentace se oproti DocBooku píše do menších logických celků, nejde tedy nakonec o návody ve formě podobné knihám. Zatím Mallard není standard, stále se vyvíjí, mění... a není příliš rozšířený.
Poslední součástí prezentace byl Publican, open-source nástroj pro tvoření dokumentů v DocBooku, vyvíjený Red Hatem a používaný ve Fedoře. Umí mj. jednoduše řešit branding dokumentace a usnadňuje překládání integrací s gettextem.
(David Kolibáč)
Když Michal Páleník hovořil o projektu OpenStreetMap, neslo se to zprvu v klasickém duchu. Svobodná mapa světa, stovky tisíc uživatelů, vektorová data obsahující všelicos možné, gigabajty těchto dat, různé vizualizace. Ale pak přišlo něco nového, totiž trochu víc technických detailů, ukázek, jak integrovat OSM do vlastního webu nebo ho použít pro tištěnou mapu, a především technických problémů např. s vyhledáváním (různé jazyky, kontext) a navigací (špatná data, kalibrace pro různá zařízení, zdržení atd.). A samozřejmě: „Prosím, editujte!“
(Jan Hrach)
Druhá prezentace se týkala základního a středního školství. Nejdříve nějaký úvod o tom, proč je morálně vhodné ve školách používat open-source: S použitím volně nedistribuovatelných programů má student tři možnosti:
Potom následoval popis jednotlivých programů určených pro vzdělávání a u některých krátké demo; nechci se opakovat, mnohem více podrobností je v článcích na Rootu.
(Tomáš Heger)
Rudolf Klusal si pro návštěvníky připravil přednášku o elektronických podpisech a částečně také šifrování. Na úvod vysvětlil, jaký je rozdíl mezi zašifrovaným a podepsaným e-mailem a vyjasnil základní pojmy identifikace, autentifikace/autentizace, autorizace a autenticita. Následně se věnoval principu šifrování (mimo jiné ukázal rozdíl mezi symetrickým a asymetrickým šifrováním) a principu, na jakém funguje elektronické podepisování. Dále pokračoval popisem způsobů, jakými lze zajistit ověření podpisu. Vysvětlil, co jsou to certifikáty, k čemu jsou dobré certifikační autority a zmínil také decentralizovanou alternativu (web of trust). Na závěr své přednášky zmínil, kde lze získat elektronický podpis — uvedl certifikační autority Post Signum a Verisign. Díky tomu, že přednášející nevyčerpal zdaleka celé vyhrazené časové kvantum, zbylo dost času na diskusi. Musím bohužel říci, že Rudolf Klusal některé pasáže vysvětloval poměrně zmatečně a kdybych byl v problematice úplný začátečník, asi bych si toho z přednášky moc neodnesl. Je to podle mě škoda, protože téma je to zajímavé a osvěta v tomto oboru by jistě přišla vhod.
(David Kolibáč)
V již tradiční přednášce o novinkách v novém Ubuntu Vojtěch Trefný naznačil to, co se pak potvrdilo na Ubuntu Developer Summitu pro Ubuntu 12.04 — totiž že se zapracuje stabilitě a možnostech nastavení Unity a vůbec kontrole kvality Ubuntu, zmizí Mono z výchozí instalace, zvětší se instalační obraz a prodlouží se podpora LTS vydání. Unity v 11.10 je totiž stále docela kontroverzní, a to včetně 2D verze založené na Qt místo Compizu. Jinak byla prezentace velmi krátká, novinek není mnoho... Některý software z výchozí instalace ubyl, jiný přibyl (např. zálohovací nástroj Déjà Dup, Thunderbird místo Evolution); Centrum software už nabízí i komerční software a knihy, umožňuje hodnocení aplikací a také jednoduchou synchronizaci nainstalovaného softwaru mezi více počítači pomocí Ubuntu One a OneConf; místo GDM se používá údajně hezčí LightDM (které ale umožňuje použití vskutku efektního přihlašovacího dialogu); písmo Ubuntu bylo doplněno neproporcionálním Ubuntu Mono... a to je pomalu vše. O to více času zbylo na diskuzi např. o statistice používaných balíčků.
Pro české uživatele může být zajímavá informace, že kniha o Ubuntu (12.04) opět bude, ale tentokrát v podobě flešky s vyladěným systémem nebo volně stažitelného PDF.
(David Kolibáč)
Pavol Rusnak začal obecně o tom, co všechno může být „open“... Pití (kola, latté, pivo), data, média, vzdělávání, samozřejmě software,... a hardware. Vysvětlil rozdíl mezi open hardware a open-source hardware — první musí být svobodné včetně všech nástrojů pro návrh — a také rozdíly mezi licencemi pro open hardware a vše ostatní — u hardware se neřeší copyright, nýbrž patenty, proto se používají TAPR nebo CERN Open Hardware License. Zajímavé je i to, jak se zveřejňují „zdrojáky“ od hardwaru: může jít o nákresy, schémata, nákupní lístek (bill of materials), návrh plošného spoje nebo třeba kontrolní software/firmware. Přednášející dále představil některé pozoruhodné projekty jako stavebnici Arduino, 3D tiskárnu RepRap (která by se mimochodem jednou snad i dala využít pro meziplanetární lety díky autoreplikaci) nebo USRP.
Druhá část přednášky byla věnována fenoménu hackerspace, v podstatě jakémusi pokračovateli radioklubů, ale s širším záběrem — kupř. pražský brmlab nebo brněnský base48 jsou technicky zaměřené, ale třeba v bratislavském Progressbar se věnují i kulturním tématům. Nechyběla virtuální prohlídka brmlabu a stručné ukázání některých tamních projektů jako brmduino (Arduino z běžných součástek), DIY laser z laserů mj. z optických mechanik nebo Jendův vibrační náramek fungující jako kompas — ten si bylo možné na LinuxAltu i vyzkoušet.
(Tomáš Heger)
Přednáška Mira Hrončoka o Geany byla převážně demonstrační. Představil tento textový editor/IDE jako nástroj pro vývoj webu (HTML, PHP), sázení dokumentů v LaTeXu, práci s interpretovanými jazyky (BASH, ruby) a dokonce také vývoj v C/C++ včetně správy projektu nebo třeba integrace valgrindu. Celou přednáškou se prolínal fakt, že Miro ukázky nepředváděl na svém systému (což bylo následkem toho, že si na něm nedlouho před konferencí rozbil disk), nýbrž na půjčeném laptopu z live systému. Místy se tak objevil problém typu chybějícího g++ nebo LaTeXu. Druhý jmenovaný nedostatek se přednášející pokusil vyřešit instalací, která ovšem celý systém znatelně zpomalila a hlavně zabrala veškeré volné místo na flashdisku, ze kterého systém běžel. To mělo pikantní důsledek — LaTeX byl sice nainstalován, ale nebylo možné jej použít, protože nebylo kam uložit výsledný PDF soubor s vysázeným dokumentem. Po smazání cache balíčkovacího systému však mohla ukázka pokračovat a celkově je můj dojem takový, že přes všechny klacky, které mu padaly pod nohy, zvládl Miro přednášku velmi dobře. Ač Geany občas používám (spíše však jako textový editor než IDE), o některých funkcích jsem nevěděl a přednáška mi připadala užitečná.
Jak se zmínil již na úplném začátku, letošní LinuxAlt se vydařil. Přišlo mi, že organizátoři situaci zvládali, nedošlo k časovému skluzu a všechno šlapalo jako hodinky. Snad se zadaří i se záznamy přednášek a zase za rok!
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Na většině linuxových systémů se používá nějaká reinkarnace SysV Init, který je tu s námi už čtvrt století. Když se podíváte do skriptů v /etc/init.d/, zjistíte, že obsahují obrovské množství duplicitního kódu. Co zkusit spouštění služeb implementovat jinak?U vsech rohatych proc by to mel byt problem a proc by se to melo delat jinak (komplikovaneji)?
Na systemd mě nejvíc zaujalo, že spouští procesy na popředí a nekrade jim terminálCo to je?
Naopak mi přijde zbytečná honba za paralelním bootováním, když už máme na většině počítačů funkční uspávání.Coz o to, uspavani opravdu funguje skoro vsude. Ale funkcni probuzeni jsem snad jeste nevidel. Vyhodil bych systemd ze sveho openSUSE, ale zavisi na nem fura balicku a porusit zavislosti se mi dvakrat nechce. Nastesti se to da omezit alespon trochu.
Coz o to, uspavani opravdu funguje skoro vsude. Ale funkcni probuzeni jsem snad jeste nevidel.Já jo. Než jsem aktualizoval jádro. Někdy se to neprobudí, někdy se to probudí a do minuty se to zasekne, někdy to přežije
Co to je?Že nemůžeš rozumně spustit tohle:
#!/bin/bash while true; do date >> /tmp/foo sleep 1 donejako démon, tj. démonizaci si musíš řešit nějakým wrapperem sám. Maximálně můžeš použít start-stop daemon s -b, ale pak okamžitě po spuštění nad tím procesem ztratíš kontrolu.
-b, --background Typically used with programs that don't detach on their own. This option will force start-stop-daemon to fork before starting the process, and force it into the background. WARNING: start-stop-daemon cannot check the exit status if the process fails to execute for any reason. This is a last resort, and is only meant for programs that either make no sense forking on their own, or where it's not feasible to add the code for them to do this themselves.
A že by běžely napopředí...RTF[MDA]
nevím o tom, že bych s nimi mohl interaktivně komunikovat.Viz klíče
StandardInput
, StandardOutput
a StandardError
v .service souborech.
Že zrovna ty se budeš brblat o něčem, u čeho neznáš základní principy fungování, bych teda nečekal.
Viz klíče StandardInput, StandardOutput a StandardError v .service souborech. Že zrovna ty se budeš brblat o něčem, u čeho neznáš základní principy fungování, bych teda nečekal.Právěže znám, proto mě to tvrzení udivuje a opravdu mě zajímá nějaký rozumný důvod, proč si nemám myslet, že to jsou plané kecy. Mně bohužel už neudivuje, že se vždycky najde někdo, kdo se místo pokusu o obhájení či vyvrácení nějaké myšlenky, pokusí pouze shodit tazatele.
Zatímco systemd ho prostě spustí a nechá běžet (jak se to řeší interně, to ale netuším).Ono totiž interně není moc co řešit. Systemd se navenek projevuje jako démon, nešpiní žádný terminál, nepřekáží žádnému shellu. A tudíž když se systemd forkuje, tak vzniká opět démon s očekávanými vlastnostmi. Odpoutání od terminálu nepotřebuješ, protože systemd funguje jako klient-server, nový démon se forkuje přímo ze systemd, ne z příkazu service či initskriptu. To má spoustu důležitých důsledků třeba i v oblasti selinuxu. Démon neboli služba je něco, co běží napozadí a není to přilepeno k uživatelskému terminálu. Přesměrování vstupu a výstupu se dá v systemd pro jednotlivé služby nastavit, případně může celá služba fungovat pomocí stdin/stdout jako když ji pouštíš z inetd/xinetd.
no tak, nemusíš to hned na druhém zanoření nazývat planými kecy…No, nemusím, dokonce jsem to ani přímo neudělal, ale to o odpojování terminálu a běhu napopředí mi tak opravdu připadá. Že seš to ty, tak to můžeme nazývat třeba matením, to zní lépe, ne?
lattéMaté.