Společnost Meta Platforms na své dvoudenní konferenci Meta Connect 2024 představuje novinky: brýle Orion (původně Project Nazare) pro rozšířenou realitu (AR, Augmented Reality), nový VR headset Meta Quest 3S, vylepšené chytré brýle Ray-Ban Meta nebo Llama 3.2, tj. nejnovější verzi svého velkého jazykového modelu.
Počítačová hra XBill (Wikipedie) oslavila v létě 30 let. V devadesátkách Linuxáci poctivě bránili Billovi v instalaci Windows. Bohužel hry XSteve a XSatya nevznikly. A nemáme ani hru XTim. Proto není Linux na desktopu tak rozšířený ☺. Mimochodem, po 25 letech byl aktualizován XBill pro PalmOS.
Počítačová hra Elite (Wikipedie), 3D vesmírní simulátor, byla vydána před 40 lety, 20. září 1984. Při té příležitosti byly zveřejněny další zdrojové kódy Elite pro platformy Apple, Atari, C64, NES a SNES a nedokončené Elite II pro BBC Micro.
V květnu bylo oznámeno, že dnes budou zveřejněny zdrojové kódy přehrávače Winamp. Stalo se tak (𝕏). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Nejedná se ale o svobodný a otevřený software (licence).
Fiala navrhne odvolání Bartoše z postu vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj ke 30. září. Důvodem je nezvládnutí digitalizace stavebního řízení, podle premiéra ji Bartoš není schopen dotáhnout do konce. „Po projednání analýzy digitálního stavebního řízení na vládě minulou středu a po dnešním ranním rozhovoru s panem vicepremiérem Ivanem Bartošem jsem bohužel nabyl jistoty, že není schopen tuto digitalizaci
… více »Komunikační platforma Telegram začne po tlaku úřadů poskytovat vládám více informací o svých uživatelích. V pondělí to oznámil její zakladatel a generální ředitel Pavel Durov. Ten už několik týdnů ve Francii čelí obvinění, že nedělá dost pro to, aby platformu nevyužívaly i kriminální živly. To chce Durov nyní také změnit, informují tiskové agentury.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 145 (pdf) a Hello World 25 (pdf).
Programovací jazyk Hy (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Po téměř dvanácti letech vývoje. Jedná se o dialekt programovacího jazyka LISP navržený pro interakci s programovacím jazykem Python.
Zen je webový prohlížeč vycházející z Firefoxu. Vývoj probíhá na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 23 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Pracoviště autora:
Společná laboratoř optiky UP Olomouc a FzÚ AV ČR
tř. 17. listopadu 50A, 779 07 Olomouc
web: http://jointlab.upol.cz/slo/
V minulosti se v naší laboratoři využíval převážně operační systém MS DOS. V prostředí tohoto operačního systému byly provozovány aplikace programované v jazyce Pascal. Ale s ubíhajícím časem, jak operační systém MS DOS postupně zastarával, vznikla potřeba přejít na zcela novou platformu, kterou je možné provozovat i na novém hardwaru. Migrace na MS Windows byla vyloučena vzhledem k problematickému chování při komunikaci MS Windows s měřicími zařízeními připojenými přes sériový port.
Jako operační systém pro PC řídící kvantově optické experimenty byl zvolen Debian Linux. Výhodou této linuxové distribuce je vysoká míra stability, dobrá dokumentace a podpora moderních technologií a programovacích jazyků. Řídící PC musí být schopno obsluhovat přibližně 8 zařízení připojených přes sériový port. Proto využíváme rozšiřující PCI kartu, která přidá 4 sériová rozhraní a další rozhraní pak emulujeme pomocí převodníku USB-Serial. Mezi připojená zařízení patří různé motorizované posuvy, rotace, DA převodníky a elektronika pro zpracování TTL signálů. Ve většině případů nepodporují výrobci těchto zařízení OS Linux. Ovladače si tedy musíme programovat sami. Vzhledem k tomu, že zařízení lze obsluhovat pomocí dobře zdokumentovaných textových příkazů přes sériový port, nebylo vytvoření příslušných ovladačů zásadní obtíží.
Jako programovací jazyk pro řízení veškeré připojené elektroniky jsme zvolili Python. Jedná se o skriptovací jazyk podporující objektové programování. Vzhledem k tomu, že v našich experimentech nepotřebujeme vysoký výpočetní výkon, možnosti Pythonu bohatě postačí. Jeho předností je snadné programování kódu a dále pak možnosti interaktivní příkazové řádky. Ovladače pro jednotlivá zařízení máme naprogramovány jako moduly pro Python, které implementují komunikaci se zařízením a obsluhu jeho činnosti. Měřicí aplikace si moduly importují při svém startu. Většina aplikací pracuje na příkazové řádce a klasicky pomocí přepínačů můžeme volit parametry měření. Naměřená data pak zapisujeme do vhodně strukturovaných textových souborů, které dále zpracováváme na pracovních stanicích v kanceláři.
Kancelářské pracovní stanice jsou osazeny systémem Mandriva Linux. Pro vyhodnocování naměřených dat a následné matematické zpracování používáme převážně Octave. Jeho výhodou je opět snadná programovatelnost a výborná podpora matematických objektů využívaných v kvantové fyzice. K datům uloženým na měřicím PC přistupujeme prostřednictvím OpenSSH. Vzdálená příkazová řádka nám přitom umožňuje nejen přistupovat k datům, ale také vzdáleně ovládat měřicí elektroniku. Toho s výhodou využíváme při citlivých měřeních, která by pohyb osob v laboratoři mohl ohrozit.
Po vyhodnocení dat přichází většinou na řadu jejich zpracování do podoby různých grafů a diagramů. Zde se nám osvědčil převážně grafický systém GLE. V kombinaci s Pythonem nám toto řešení umožňuje automatickou generaci zdrojového kódu na základě vstupních dat a následný překlad tohoto kódu do podoby obrázku v PostScriptu. Pro jednodušší nákresy, u kterých nevyžadujeme tuto dynamičnost, využíváme program Inkscape.
Po provedení úspěšného experimentu je třeba s ním seznámit vědeckou komunitu prostřednictvím publikace v mezinárodně uznávaném časopise. V časopisech, kde publikujeme, se běžně využívá TeX. Tento open source sázecí systém v mnohém předčí běžně dostupné kancelářské balíky. Podporuje veškerou potřebnou matematickou sazbu a pro editory časopisu je vhodným vstupním formátem k dalšímu zpracování a vysázení v časopise. V linuxových systémech používáme implementaci TeXu známou jako LaTeX. Pro vytváření drobných zpráv a jiných nenáročných dokumentů, kde by využití TeXu bylo spíše kanónem na vrabce, používáme balík OpenOffice.org.
Mimo publikací vytváříme také různé přednášky a postery (plakátová sdělení), která následně prezentujeme na konferencích. Pro vytváření přednášek se nám osvědčil LaTeX Beamer, který v sobě kombinuje nástroje pro tvorbu prezentací a TeXové možnosti matematické sazby. Plakátová sdělení vytváříme v TeXu nebo v Inkscape. Do Inkscape je však předem třeba doinstalovat modul pro podporu TeXové matematiky.
Jak jsem podrobněji popsal výše, open source využíváme ve všech fázích naší vědecké práce. Od samotného měření přes vyhodnocování naměřených dat a vykreslení grafů až po vytvoření závěrečné publikace. Při posledním provedeném experimentu nebyl v celém procesu využit jiný než open source software. Hlavním důvodem pro využití svobodného softwaru je hlavně jeho vhodnost pro naši práci. Open source řešení nám poskytují vysokou míru kontroly nad celým procesem a umožňují nám ladit svou funkci i do nejpodrobnějších detailů. U uzavřených řešení bývá míra kontroly omezena vlivem uživatelsky přívětivé automatizace. Jako vedlejší efekt se jeví úspora za licence na komerční softwarová řešení. Tím šetříme prostředky z veřejných zdrojů.
Ne všechny laboratoře mohou zvolit otevřené řešení jako my. Hlavním důvodem bývá potřeba využívat výrobcem dodaný software pro měření. Ten není často v Linuxu podporován. U zařízení komunikujících přes sériové rozhraní s dobrou dokumentací nebývá tvorba ovladačů přílišnou překážkou. Zařízení, která komunikují přes USB nebo dokonce využívají proprietární PCI kartu jsou již větší oříšek, protože nebývají často ani dobře dokumentovaná.
Děkuji kolegovi Antonínu Černochovi a Janu Soubustovi za diskusi a připomínky k tomuto článku.
Použitá softwarová řešení:
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Pekny clanek. Ukazuje, ze pro efektivni praci je lepsi pouzivat linux, akorat to vyzaduje u prace vic myslet.Ehm, jo, no... presne tohle clanek opravdu krasne ukazuje Cekal jsem podobne zkratkovite prispevky, ale ze to bude hned ten prvni... Ja nevim, nedokazuje nahodou taky tenhle clanek, ze Linux je idealni na desktop a nebo vlastne ze je to bez diskuse vubec nejlepsi OS pod sluncem?
At je v nem cokoliv, rozhodne to nedokazuje, ze "pro efektivni praci je lepsi pouzivat linux"
Zabudol si dodat, ze bez debaty je najefektivnejsi apple a iPhone obvzlast. Sam tomu tiez absolutne nerozumiem, ze preco ten neschopny patlal (autor blogu) tam pouzil ten zly, zly linux, ked tu mame ten perfektny a dokonaly iPhone.
java.io.FileNotFoundException: /mnt/abclinuxu/data/abclinuxu_data/abclinuxu/images/clanky/lemr/kvantova-laborator-fig2.jpg (Permission denied) java.io.FileNotFoundException: /mnt/abclinuxu/data/abclinuxu_data/abclinuxu/images/clanky/lemr/kvantova-laborator-fig3.jpg (Permission denied)
U uzavřených řešení bývá míra kontroly omezena vlivem uživatelsky přívětivé automatizace.Leda že by byla řeč o přívětivé uživatelce
Pěkné. Krátké. Pěkné ... A pokračování, bude? Aspoň v blogu? Když už máte nějaké úspěchy?