Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Eric Migicovsky představil Pebble Emulator, tj. emulátor hodinek Pebble (PebbleOS) běžící ve webovém prohlížeči. Za 6 hodin jej napsal Claude Code. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Představte se prosím našim čtenářům. Jaká je vaše funkce a náplň práce na Mendelově gymnáziu v Opavě?
Jmenuji se Marek Kočvara a momentálně pracuji jako správce počítačové sítě na Mendelově gymnáziu v Opavě. Škola má téměř osm set studentů a celkově sto zaměstnanců včetně pedagogického sboru, na Opavsku se jedná o největší střední školu. V současné době je v síti zhruba 140 počítačových prvků, mimo klasické PC a servery se jedná také o veškeré wi-fi AP, routery, IP kamery a jednoúčelové počítače. Vzhledem k faktu, že studenti školní zařízení příliš nešetří, si na nedostatek práce opravdu nemohu stěžovat.
Vaše škola využívá pro svou síť Linux a open source. Z čeho konkrétně se skládá, jak máte síť rozvrženou?
Co se týče Linuxu, zde hrají prim servery a routery, všechny běží na různých verzích distribuce Slackware. Dále byl Linux použit na chodbové počítače přístupné všem s distribucí Debian a na jednoúčelové počítače, které jsou nastaveny na jednu konkrétní činnost, např. přehrávání video záznamů nebo ukládání snímků z bezpečnostních kamer. Jako doplněk máme Linux i ve virtuálním terminálovém serveru, který je nastaven pro bootování po síti přes PXE, jedná se o distribuci Ubuntu s doplňkem Edubuntu. V hlavní síti je de facto osmdesát procent všech počítačů, na tuto síť navazuje několik AP s vlastní podsítí pro veřejné použití, logické podsítě s PC na chodbách či v učebnách a z bezpečnostních důvodů celá administrativa fyzicky schovaná za NATem. Z dalších open source produktů, které se využívají třeba i na Windows, bych zmínil Gimp, Openoffice.org, VLC a PDF creator. Z webových projektů mohu zmínit Drupal, Mambo, Joomla a Moodle.
Co vás přivedlo k nasazení Linuxu? Čím jste tuto volbu zdůvodnili? Můžete se podělit o informace ohledně finančního dopadu?
Pro nasazení Linuxu hrály dva faktory, první je komfort a druhý finance. Na serverech máme zprovozněnou celou škálu služeb jako web, jabber, ftp, mail server, file server, zálohovací server a spoustu dalších. Všechny tyto služby samozřejmě lze realizovat komerčními produkty, ovšem cena by byla neúměrná k šíři využitelnosti, protože určité aplikace jsou např. využívány pouze zlomkem uživatelů, popř. o některých aplikacích uživatelé ani nevědí. Díky Linuxu a open source nás finanční faktor vůbec netíží a linuxové distribuce nabízejí vynikající nástroje pro všechny potřebné činnosti. Mohu si tedy zprovoznit takřka cokoliv a ještě si mohu mezi nástroji vybrat.
Do budoucna samozřejmě automaticky odpadá starost finančního dopadu ohledně upgradu, protože software docela rychle stárne a neustále se vyvíjí. Z pohledu majitele těchto zařízení automaticky odpadá starost o legálnost použitých softwarových produktů, finanční zátěž při pořízení, s tím se váže i finanční zátěž při zakoupení uživatelských licencí a v neposlední řadě finanční zátěž při upgradu softwaru či rovnou hardwaru se softwarem, který je samozřejmě nutný.
Bylo obtížné prosadit na příslušných místech linuxové řešení? Narazili jste ještě před nasazením na odpor k open source či ne-Windows řešení?
Nebylo, protože co se týče serverů a routerů, pokud poskytují to, co mají, je uživatelům jedno, jaký OS na nich běží. V případě spolehlivosti toto řešení vítají. Pokud jde o desktopy, ryze linuxové jsou pouze ty, které jsou na chodbách, a pro mne to má hlavní výhodu v tom, že fungují stále stejně a spolehlivě. Bez jakýchkoliv problémů, žádné pády systému, žádná nekompatibilita s připojeným zařízením apod.
Jak probíhala implementace řešení? Jedná se o první síť vaší školy, nebo již byla dříve vybavena jinak? Jednalo se o jednorázový skok, nebo postupný přechod?
První síť zde byla zbudovaná před mnoha lety a jednalo se o jeden server pod Novellem a pár klientů. Za poslední tři roky se síť rozšířila téměř do všech místností školy, počet klientů vzrostl na dnešních osmdesát. V současné době se dále rozšiřuje nabídka možností a navíc řešíme postupné pokrytí celé školy wifi signálem, což s sebou přinese další klienty.
Jaké technické potíže jste museli řešit? Vyskytly se závažnější překážky?
Závažnější překážka je nejčastěji pouze neznalost věcí. Při každém problému je nutno vyzkoušet stovky možností a přečíst obrovské množství dokumentace. To vše je velice časově náročné, ale vyplatí se tento čas do toho investovat. Jediný problém, kterému jsem musel ustoupit, byla orientace školního systému Bakaláři na Windows prostředky. Toto nebylo možné řešit pouze na bázi open source aplikací a zakoupili jsme licenci Windows Server 2003, který je s IIS a .NET 2.0 nutný pro bezproblémový chod Bakalářů.
Jak pocítili nasazení uživatelé? Potýkali jste se s odmítáním nebo nevolí?
Naštěstí s nevolí ne, běžným uživatelům je úplně jedno, pod jakou licencí je software šířen. Pokud splňuje jejich nároky, jsou spokojeni a víc už neřeší.
Byli jste nuceni řešit problémy s kompatibilitou a interoperabilitou Linuxu, Windows a Maců?
Samozřejmě prolínání Linuxu a Windows je potřeba řešit. Jako příklad mohu uvést poskytování diskového prostoru na linuxovém serveru pomocí Samba serveru nebo ukládání záloh z Windows serveru na zálohovací server pomocí protokolu NFS. Kvůli Windows je potřeba konfiguraci serverových aplikací v Linuxu ručně doladit.
V čem spočívá hlavní přínos vašeho řešení z uživatelského hlediska? A z administrátorského?
V mocné flexibilitě, což si většinou uživatelé bohužel neuvědomují. Např. jako centrální webový server používáme Apache2 a díky proxy módu za něj můžeme schovat jakýkoliv další webový server v naší síti. Máme mnoho zařízení, která jsou určena pouze pro určité činnosti, a pomocí takových nástrojů lze vše poskládat jako puzzle dohromady a vytvořit jeden funkční homogenní celek. Navíc díky otevřenosti zdrojového kódu lze open source produkt přímo na míru dané situace přizpůsobit. Z adminského hlediska je důležitý řád, systém a logika. Při výpadku kterékoliv komponenty nesmí být ohrožen zbytek sítě a musí být problém rychle dohledatelný. V Linuxu naštěstí existuje celá řada nástrojů na monitoring a diagnostiku síťových problémů.
Rozšířil se díky nasazení Linuxu záběr IT výuky?
Bohužel velice nepatrně, je to spíše takové občasné zpestření. Máme terminálový Windows server určený pro jednu učebnu, na kterém běží ve virtuálu terminálový linuxový server s bootováním po síti. Je to krásné řešení, kdy studenti mohou v této učebně nabootovat po síti Linux a vyzkoušet si jej. Bohužel se toto řešení ke slovu moc často nedostane, protože vyučující jsou orientováni čistě na Windows.
Podílí se studenti na správě školní sítě?
V žádném případě, maximálně si mohou napojit na školní síť své přístroje a sami si je spravovat. Samozřejmě pod podmínkou, že nenabourají chod celé sítě.
Ačkoli v současné době běží většina vaší síťové infrastruktury na Linuxu, na desktopech stále převažují Windows. Plánujete v budoucnu také náhradu za linuxové desktopy?
Bohužel toto je zcela nereálné, protože nejdůležitější školský software je orientován čistě na Windows a v druhé řadě na Mac. Jediné, co lze udělat, je ukázat jej studentům a dát jim možnost si jej vyzkoušet. Někteří si jej třeba časem zvolí jako svůj primární systém. Ještě dodám, že jediný školní plnohodnotný desktop s Linuxem používám já, mám Ubuntu a jsem s ním plně spokojený.
Jaké další plány máte se školní sítí a počítači?
Především jde o nutnou obnovu stávajících zařízení, která stárnou a stávají se postupně nepoužitelnými. Protože ještě zdaleka nemají všichni pedagogičtí pracovníci svůj školní počítač, ať už stolní nebo laptop, postupně se škola také dovybavuje. Jak jsem již psal výše, momentálně pokrýváme školu wifi signálem a na trhu se nám objevily nové Windows, uvidíme, co nám přinesou. Šíře služeb zatím zůstává stejná, jen se začínají některé čím dál více používat.
Jak byste s odstupem času zhodnotil celkové vyznění vašeho přístupu?
To, co se zde zprovoznilo, má svůj význam, technika dnes již není hračkou pro majetné, ale spotřebním pomocníkem každého dne. Proto je potřeba poskytnout možnosti této dostupné techniky a neplatit zbytečně za věci či služby, které lze řešit bezplatně či s minimálními náklady. S odstupem ubíhajícího času jsem s rozhodnutím ohledně Linuxu spokojen, ukazuje se jako správné, protože od prvního spuštění mail serveru přibývají další a další zařízení a služby, které neustále navazují na prvopočátek a vše dohromady funguje přesně tak, jak má. Co víc si mohu přát?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
))
Jenže tak je to nejlepší, protože škola má jistého správce, který ví, co má pod rukama a jak daný problém vyřešit k dlouhodobé spokojenosti.
Řešení stylem „to outsourcujme“ často trpí šílenou cenou (ať už pořizovací, paušálem nebo za zákrok), dodavatel není motivován dělat svoji práci pořádně (nedodělky se zaplatí jako nový zásah, nebo v případě paušálu mu je to buřt, protože svoje má jisté a sám systém nepoužívá (stačí mít hroší kůži)) nebo je přetížen a k nezastižení, každá drobnost má šílenou režii (komunikace, účtování, dohadovaní, zpětná vazba). Dalším ošklivým jevem je nepochopení problému a nasazení (často spíš nasazování) neodpovídajícího „řešení“.
)
Na slezkse un. se vyhodily windows a nahradili samba servery, duvod nebyla cena, ale spolehlivost, nekolikrat se tam poskodila domena a M$ to neumel spravit.Tak to tedy koukám. Jen se zeptám: byla to Windows NT 4, nebo novější? (otázka je bez intonace dvojsmyslná - myslím to ve smyslu: Která z nich to byla?). Přesně tohle byl totiž důvod, proč jsem v roce 1998 zkusil bez jakýchkoliv předchozích zkušeností nasadit Linux (takový husarský riskantní kousek) a zamiloval si ho poté, co jsem zjistil, že je absolutně bezúdržbový a spolehlivý. Používal jsem tehdy na našem malém servříku Windows NT4 Server. Dokonce jsem měl i BDC. Najednou to přišlo. Potřeboval jsem do domény přidat uživatele, doména měla zpitvořený název, přihlašování sice normálně běželo, ale jinak jsem se s ní nedomluvil. Zkusil jsem PDC vypnout, ale vůbec to nepomohlo, protože BDC mělo tu chybu pěkně naklonovanou. Takže reinstall, na BDC jsem se už vykašlal. Za pár měsíců stejná chyba v bledě modrém. Tak jsem koupil asi za 100 korun CD s RedHatem, jež připravil Yenia, přikoupil ještě knihu Používáme Linux, zkusil ho nainstalovat a nastavit Sambu … a ono to šlapalo. A šlapalo to pořád a pořád a pořád… A pokud bych si nevyžgryndal výkonnější počítač na server (kde už byl Linux jasná volba), šlapalo by to asi dodnes. Ale to jsem úplně odbočil. Prostě jsem si myslel, že tímto problémem trpěla naposled NT 4, a že NT 5 a novější takovéto problémy již nemají…
protože nasadit linux na desktopu, bez toho aniž bych měl oporu ve zkušenějším uživateli vyžaduje dobrodružného duchaDovolím si nesouhlasit, i když vím, s na jakou autoritu reaguji
.
Pokud předložíte úplným BFU, kteří mají stěží ponětí, že počítač je ta bedna pod stolem a ne monitor, Windows a Linux s GNOME, mnohem rychleji se naučí zacházet s GNOME (ověřeno). Zde prostě IMHO nejde o „zkušenějšího uživatele“, ale opravdu o zvyk.
Získat přehled v linuxových aplikacích znamená řadu jich vyzkoušet a to spolkne spoustu času.Mimochodem, to platí ve Windows víceméně také.
, ale jako jediný ve třídě (30 lidí) umím naformátovat textový dokument.
Btw. škoda, že jsi nebyl na LinuxAltu.
Kdy to bude? Včera skončil… :-o" No, mlátil jsem se do hlavy…
(Mohla za to nějaká nenápadná zmínka pana Koubského v nějaké knize o TeXu).
Na trefování se do chlívečků byl \TeX úplně zlatý.
.Pěkný rozhovor, netušil jsem že na MGO je Linux tak v kurzu. Paráda.
Podílí se studenti na správě školní sítě? V žádném případě, ……nebo o tom alespoň nevíme.
Jsem učitel a tak se jich (nás) musím zastat, ale jediné co mě napadá je: ona ta situace ve školství opravdu tak růžová není, jak to může na první pohled vypadat.
A dál bych se už jenom opakoval...
))